Česká a světová kriticko-realistická próza a drama
- je to období 80. a 90. let 19. století
- navazuje na počátky uměleckého realismu od 40.let 19. století
- ( K.H.Borovský – Obrazy z Rus, B.Němcová – Obrazy z okolí Domažlického )
- toto období kritického realismu ovlivnilo rozvoj prózy:
- zásluhou májovců se vytváří dva proudy prózy: venkovská, městská
- nová generace vytváří historickou prózu
- základy českého románu jsou položeny K.Světlou
- realismus v literární vědě klade požadavky na pravdu a svobodu vědeckého bádání
- ( jeho nejvýznamnější osobnosti jsou: T.G.Masaryk, J.Gebauer, J.Vlček )
- charakteristické rysy:
- sociální a národně obrozenecké tendence
- zobrazení člověka v konkrétní situaci
- bohatost výrazových prostředků
- historická konkrétnost
- typizace = vytvářejí se typické postavy nebo skupiny postav, které se postupně vyvíjejí a jejich osudy jsou dobově a společensky podmíněny
- kritika nedostatků ve společnosti
- dělí se na:
- městská próza ( J.Arbes, A.Stašek, I.Hermann, G.P.Moravský, J.Uher )
- historická próza ( A.Jirásek, Z.Winter, V.B.Třebízský, J.F.Karas )
- vesnická próza ( K.V.Rais, K.Světlá, T.Nováková, J.Holeček, J.Š.Baar )
- naturalismus v české próze ( E.Zola, K.M.Čapek-Chod, A.M.Tilschová )
- realistické drama ( Mrštíkové, G.Preissová, L.Stroupežnický )
Městská próza
– autoři tvoří díla se sociální tématikou, je zde návaznost na Nerudovy Malostranské povídky
Jakub Arbes ( 1840 – 1914 )
- narodil se v Praze na Smíchově, studoval reálné gymnázium
- věnoval se novinářství ( Národní listy, Hlas ) a literatuře
- tvůrce romaneta ( krátké prozaické dílo s dobrodružným dějem a výraznou pointou, zdánlivé nepochopitelné, tajemné jevy jsou vysvětleny logicky, i pomocí vědy
- dílo:
- romaneta : Newtonův mozek
Svatý Xaverius
Ďábel na skřipci
Sivooký démon
Zázračná madona
Poslední dnové
romány : Kandidáti existence – snahy pomoci dělnictvu
Štrajchpudlíci – o dělnické třídě z roku 1848 a pracujících dětí
Antal Stašek ( 1843 – 1931 )
- otec Ivana Olbrachta ( vlastním jménem Kamil Zeman )
- díla: O ševci Matoušovi a jeho přátelích
V temných vírech
Na rozhraní
Bláznivci našich hor – povídka
Ignát Hermann ( 1854 – 1935 )
- humorista, zesměšňoval maloměšťáky, představitel prózy s pražskou tématikou
- dílo: U snědného krámu
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Gustav Pflégr-Moravský ( 1833 – 1975 )
- dramatik, prozaik, básník
- chtěl vytvořit postavu zbytečného člověka
- dílo: Ztracený svět – životní osudy J.V.Fryče
- Josef Uher ( 1880 – 1908 )
- Z mého světa – obraz života pražských dělníků
- narodil se v Podolí, měšťanka v Tišnově, za studií přispíval básněmi do moravských časopisů, píše o osudech chudých lidí, žebráků, tuláků a dětí bez rodičů
- stal se prvním spisovatelem tzv. bosáckých námětů
- autor tišnovska
- dílo: Kapitoly o lidech kočovných a jiná próza
Má cesta
Dětství a jiné povídky
Historická próza
– má výchovný cíl, snaha posílit národní hrdost
– historická témata: husitství, obrození, vliv rakouské a ruské literatury
– v české literatuře se objevuje už před nástupem realismu
Alois Jirásek ( 1851 – 1930 )
- narodil se v Hronově, studoval v Hradci Králové a filosofii v Praze
- profesor dějepisu v Litomyšli, později v Praze
- podepsal Manifest českých spisovatelů ( za samostatnost českého národa )
- byl členem senátu
- tvorba:
- mistr popisů bitev
- přínos: podává nejucelenější obraz české historie
- literární činnost začal již jako student, psal básně o těžkém životě prostého lidu jeho rodného kraje, podobné náměty měly i jeho první prózy: Povídky z hor
- v Litomyšli zpracovával náměty z 18.stol.: Na dvoře královském
Poklad
Sousedé
Filosofická historie
- v Praze se zabývá obdobími českých dějin:
- nejstarší dějiny: Staré pověsti české – čerpá z Kosmy a Dalimila
- husitství: Mezi proudy
Proti všem
Bratrstvo
Husitský král
Z Čech až na konec světa
- pobělohorské období: Psohlavci – povstání Chodů koncem 19.stol. katolické šlechty v SV Čechách a Praze Skaláci – selská vzpoura na Náchodsku
- Skály – selská vzpoura na Čáslavsku
- Temno – obraz protireformace, působení Jezuitů a
- národní obrození: F.L.Věk – 5 dílů, podle skutečné postavy F.L.Heka- dramatická tvorba: a) současná – Vojnarka, Otec
- b) historická – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
- U nás – 4 díly
Zikmund Winter ( 1846 – 1912 )
- narodil se v Praze, středoškolský profesor dějepisu
- zabýval se historickými náměty 16. a 17. století, zpracoval období renesance
- dílo: Krátký jeho svět
Rozina Sebranec
Mistr Kampanus – životní osudy rektora Karlovy univerzity, který byl očitým
svědkem stavovského povstání
Václav Beneš Třebízský ( 1849 – 1884 )
- katolický kněz
- zajímal se o pobělohorské období
- dílo: Bludné dušeJosef František Karas ( 1876 – 1931 )
- narodil se v Tišnově
- novinář, romanopisec, dramatik
- zabýval se především historickou tématikou ( husitské války, selské rebelie, 30letá válka, národní obrození )
- některá díla historicky nepřesná, ale vždy vlastenecky a výchovně zaměřená
- většinou zachycuje události z rodného kraje Hanácka a Valašska
- označován za průkopníka českého historického románu na Moravě
- ve své době čtenější než A.Jirásek
- dílo: pro mládez : Na Žižkově válečném voze
Ke staroměstskému lešení
román : Valašská vojna
trilogie : Bitva – historie hradu Pernštejna
Vesnická próza
– většina autorů pochází z vesnice
– dojem, že na vesnici žije více českých typů než ve městě
Karel Václav Rais ( 1859 – 1926 )
- ve svých dílech zobrazoval těžký život venkovanů v Podkrkonoší a na Českomoravské vysočině
- dílo: mezilidské vztahy : Výminkáři
Potměchuť
Rodiče a děti
Horské kořeny
román : Zapadlí vlastenci – poděkování neznámým učitelům a duchovním za
šíření národního uvědomění v Podkrkonoší
Pantáta Bezoušek
Západ
naturalistický román : Kalibův zločin
Karolína Světlá ( 1830 – 1899 )
- vlastním jménem Johana Rottová
- jméno Světlá po rodné vesnici svého manžela profesora Mužáka, díky kterému se stala vlastenkou
- usilovala o zrovnoprávnění žen, píše o typu mravně silných žen
- v povídkách řeší morální otázky a charakterizuje vesnický lid především ze S.Čech
- dílo: prazská próza : Zvonečková královnaještedská próza : Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec, Tereza Nováková ( 1853 – 1912 )
- Vesnický román
- Černý Petříček
- redigovala časopis Ženský svět
- psala monografický román ( děj se týká jedné postavy, jejího vývoje )
- vycházela z námětů z Čech
- dílo: román : Jiří ŠmatlánNa Librově gruntěromán z vesnického prostredí : Jan Jílek dcery Zdenky K.H.BorovskéhoJosef Holeček ( 1853 – 1959 )
- román z mestského prostredí : Maloměstský román – o osudech
- Děti čistého živého
- Drašar
- používal zase náměty z J.Čech
- dílo: Naši – 10 dílů, románový cyklus o vesnickém životě na Vodňansku a
- Jindřich Šimon Baar ( 1869 – 1925 )
- Prachaticku v pol. 19.stol.
- katolický kněz
- dílo: románová trilogie : Paní komisarkaLůny
- Osmačtyřicátníci
Naturalismus
– tento směr vytvořil Emile Zola, chtěl ukázat člověka jako výsledek vlivu prostředí a
dědičnosti
– člověk má být omezen na jeho biologickou podstatu ( ovládaný pudy )
– manifest naturalismu je v předmluvě románu Tereza Raquinová
– programové prohlášení naturalismu a jejich cíle jsou ve studii Experimentální román
– čeští představitelé:
Karel Matěj Čapek-Chod ( 1860 – 1927 )
- dílo: romány : Kašpar Lén Mstitel – tragický příběh vraha, mstitele, zedníka LénaJindrové – zkušenosti z 1.sv.v.
- Antonín Vondrejc
- Turbína – příběh patricijské rodiny, bankrot továrníka
Anna Marie Tilschová
- dílo: Fany, Stará rodina, Synové
Realistická dramatická tvorba
– česká představení 2x týdně v Zemském divadle Stavovském
– díky Bachova absolutismu nelze zřídit samostatné české divadlo
– po přijetí Oktrojované ústavy se podařilo F.L.Riegrovi prosadit Prozatímní divadlo
– v květnu 1862 položen základní kámen a v listopadu 1862 otevřeno hrou V.Hálka – Král
Vukašín
– 1883 otevřeno Národní divadlo Smetanovou operou Libuší, byly zde hrány překlady
( Shakespeare, Ibsen, Gogol, … ) i české hry ( Tyl, Kolár, Jeřábek, …)
Alois a Vilém Mrštíkové ( 1859 – 1926 )
- největší představitelé kritickorealistické tvorby, tvořili samostatně i společně, náměty vybírali z Moravského Slovácka a okolí Brna
- společné dílo: Maryša – obraz sociálních rozdílů a síly předsudků, děj se odehrává na vesnici a odhaluje tragické následky vynuceného manželství. Závěr je tragický, ale ve skutečnosti příběh takto neskončil. Hra je psána nářečím, téma objevil Alois a tvůrce ideje je Vilém.
Ladislav Stroupežnický ( 1859 – 1926 )
- dílo: veselohry s historickými námety : Zvíkovský rarášekkomedie z jihoceské vesnice : Naši furianti – hlavní dějovou linií je přesná char. soc. rozložení vesnice na
- chudé a bohaté
- spor, kdo bude ve vsi ponocným,
- Paní Mincmistrová
Gabriela Preissová ( 1859 – 1926 )
- na jeviště přinesla nářečí a hovorový jazyk, mnohdy archaické výrazy
- věrohodné vykreslení psychologie postav a prostředí
- dílo: hry z Moravského Slovácka : Gazdina roba – zhudebnil Föerster
- Její pastorkyňa – zhudebnil L.Janáček
Realistická tvorba ve světové literatuře
1) Anglie
Charles Dickens
- dílo: Kronika Pickwickova klubu2) Rusko Lev Nikolajevič Tolstoj
- Oliver Twist, Malá Doritka, David Coperfield, Nadějné vyhlídky
- trilogie : DětstvíJinošství
- Chlapectví
- historický román : Vojna a mír
- psych.román : Anna KareninaNikolaj Vasilijevič Gogol
- dílo: Mrtvé duše, Revizor, Ženitba, HráčiAnton Pavlovič Čechov
- dílo: Racek, Strýček Váňa, Višňový sad, Tři sestryFjodor Michailovič Dostojevskij
- dílo: Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Zápisky z mrtvého domu
- Honoré de Balzac
- 3) Francie
- dílo: Lidská komedie, Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze4) USAErnest Hemingway
- používal metodu = „metoda ledovce“ ( ztroskotání hrdinů je skryto pod zdánlivě
- povrchními dialogy )
- dílo: Komu zvoní hrana, Sbohem armádo, Stařec a moře5) PolskoHenry Sienkiewicz
- dílo: Quo vadis, Křižáci
- trilogie: Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyowski