Česká literatura 2.poloviny 19.stolrtí

2.pol. 19.stol.

 

V Rakousku-Uhersku je ve znamení nového společenského řádu – kapitalismu. Úpadek kulturního a národního života. Založen deník Národní listy; časopisy Čas, Lumír; vznik Sokola (tělovýchovná jednota – zakladatel Tyrš). Otevření Prozatimního divadla (1862) a započetí stavby Národního divadla (1868).

 

MÁJOVCI

 Mladá generace básníků a prozaiků, odvozený od Máje (K.H.Mácha). Nejdůležitějším rysem je odvrat od minulosti k přítomnosti, rozhled po evropské kultuře, snaha o zobrazení skutečnosti, úsilí o sociální rovnost, aj.

 

Vydali almanach (ročenku) Lada Niola (1855) a Máj (1858) – redaktor Josef Barák, organizátor Vítězslav Hájek (přispěli i Božena Němcová, Karel Sabina, K.J.Erben).

 

Družina májovců: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Václav Šulc, Rudolf Mayer, Karolína Světlá, Jakub Arbes, Gustav Pfleger Moravský.

 

Jan Neruda (1834 – 1891)

• – žil v Praze na Malé Straně, studoval německou školu, studoval práva, filozofii
• – žádné studium nedokončil
• – pracoval jako úředník, učitel, novinář
• – psal fejetony
• – „Hřbitovní kvítí“ – básnická sbírka, pesimistická lyrika, sociální kritika
• – „Knihy veršů“ – soubor složený z oddílů:
  • o ‚Kniha veršů výpravných‘ – sociální tematika
  • o ‚Kniha veršů lyrických a smíšených‘ – intimní zpovědi básníka
  • o ‚Kniha veršů časových a příležitostných‘ – vlastenecky laděné skladby
• – „Povídky malostranské“ – vrcholné prozaické dílo znázorňující Malou Stranu v době autorova mládí, soubor 13 povídek (U tří lilií, O měkkém srdci paní Rusky, …)
• – „Balady a romance“ – sbírka navazuje na erbenovskou tradici zpracování lidových námětů

 

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)

• – spisovatel a novinář, redaktor Národních listů
• – „Večerní písně“ – básnická sbírka lyrické poezie, optimismus a radost ze života
• – „V přírodě“ – básnická sbírka, ideál přírodního života, obraz rodného kraje
• – „Alfréd“, „Pohádky z naší vesnice“
• – „Král Vukašín“, „Záviš z Falkenštejna“ – drama

 

Jakub Arbes (1840 – 1914)

• – ze Smíchova, věnoval se žurnalistice, z Národních listů byl vyhozen pro své sympatie k dělnickému hnutí
• – „Ďábel na skřipci“, „Poslední dnové lidstva“, „Svatý Xaverius“, „Newtonův mozek“, „Sivooký démon“ – romaneta (prozaický útvar, kratší, dobrodružný, fantastický děj se sociálními a filozofickými úvahami), autobiografická, racionalismus
• – „Kandidáti existence“ – sociální román

 

Karolína Světlá (1830 – 1899)

• – vlastní jméno Johana Rottová – pseudonym podle vsi Světlá pod Ještědem (rodiště svého muže)
• – byla ze zámožné pražské rodiny
• – ovlivněna B.Němcovou a G.Sandovou –prosazovaly emancipaci (zrovnoprávnění) žen
• – díla – vesnická próza námětově umístěná do Podještědí (ještědské romány); příběhy emancipovaných ženských hrdinek
• – „Vesnický román“ – láska dvou mladých lidí není naplněna v důsledku společenských konvencí
• – „Kříž u potoka“ – román, mravní konflikt, zahrnuje osud několika generací; čistá a silná láska osvobodí milovaného člověka z jeho vášní
• – „Kantůrčice“ – román
• – „Nemodlenec“ – román zobrazující konflikt mezi láskou a pomstou

 

RUCHOVCI

 

Skupina kolem almanachu Ruch (vyšel u příležitosti položení základního kamene Národního divadla – 1868; redigován Josefem Václavem Sládkem). Věnovali se aktuálním národním a sociálním problémům, usilovali o osvobození české literatury od cizích vlivů. Ruchovci jsou označování jako škola národní.

 

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

• – vystudoval gymnázium a práva v Praze
• – redaktor časopisu Květy, věnoval se výhradně literatuře
• – především epický básník, ale také i politické lyriky a humoristická a satirická próza
• – „Adamité“ – veršovaná epopej, námět z české minulosti, dobová problematika
• – „Evropa“ – dramatická epická báseň, alegorie, upozorňuje na nebezpečí anarchie
• – „Ve stínu lípy“ – lyricko-epický cyklus, účastníci si vyprávějí pod starou lípou
• – „Pravý výlet pana Broučka do Měsíce“, „Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století“ – satirické prózy, komický pražský hrdina – pan Brouček; ostrá kritika českého maloměšťáctví (zbabělost, bezcharakternost, falešné vlastenectví, prospěchářství).

 

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)

• – básník zpěvného verše, překladatel (33 Shakespearových děl), zakladatel moderní poezie pro děti
• – přispěl do almanachu Ruch, později se přiklonil k lumírovcům
• – procestoval Ameriku, po návratu jako redaktor v Lumíru
• – ovládl dětský svět, měl schopnost proniknout do dětského chápání světa
• – „Básně“ – vyjadřuje především smutek nad smrtí milované ženy, náměty ze života a vymírání amerických indiánů, politické verše
• – „Jiskry na moři“ – verše osobní lyriky i politického odboje a vlastenectví
• – „Světlou stopou“, „Na prahu ráje“, „Sluncem a stínem“ – optimistický pohled na svět, intimní lyrika se zklidňuje, vnímání společenských otázek se prohlubuje
• – „Selské písně“, „České znělky“ – oslava venkova a selství, rolník je pro něj symbolem národní nezdolnosti, vyjádření hlubokého vztahu k přírodě
• – „Zlatý máj“, „Skřivánčí písně“, „Zvonky a zvonky“ – poezie pro děti, prosté verše

 

Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)

• – vlastním jménem Alžběta Pechová
• – básnířka, kritička, jedna z iniciátorek ženského hnutí, překladatelka
• – „Hubička“, „Tajemství“, „Čertova stěna“ – libreta k operám B.Smetany
• – „Z máje žití“, „Ze Šumavy“ – sbírky intimní a přírodní lyriky

 

LUMÍROVCI

 

Osobnosti kolem časopisu Lumír (vycházel od roku 1851). Lumírovci navazují na májovce, prosazují svobodu básnické tvorby a její světovost. Lumírovci jsou označování jako škola kosmopolitní.

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

• – vlastním jménem Emil Frída
• – narodil se v Lounech, vystudoval filozofii, vychovatel v Itálii, po návratu učil
• – v jeho dílech se odrazila manželská krize
• – měl těžkou chorobu
• – vydal 270 knih (90 původních a 180 překladů)
• – „Z hlubin“ – básnická prvotina, vliv hořké poezie Nerudova Hřbitovního kvítí
• – „Dojmy a rozmary“, „Poutí k Eldorádu“ – básnické sbírky, radostný pocit životní plnosti, smyslnosti a lásky
• – „Okna v bouři“, „Písně poutníka“ – sbírky, zaznívá v nich milostné zklamání
• – „Noc na Karlštejně“ – veselohra s námětem z české historie

 

Julius Zeyer (1841 – 1901)

• – z pražské rodiny
• – studoval jazyky, literaturu, filozofii a dějiny umění, chtěl se věnovat literatuře
• – celý život cestoval, v Čechách žil v Praze a ve Bosňanech
• – píše fantastické novely, jeho romantická tvorba představuje předehru k tvorbě generace České moderny
• – „Román o věrném přátelství Amise a Amila“ – na motivy starofrancouzských skladeb
• – „Dům U tonoucí hvězdy“, „Troje paměti Víta Chorále“ – hrdinové s autobiografickými prvky, prožívají bolestný vztah k životu
• – „Radúz a Mahulena“ – romantická pohádka situovaná do bájné slovenské krajiny, doprovázená hudbou Josefa Suka