Český stát v době husitské a jagellonské

10. Český stát v době husitské a jagellonské

a. Úsilí o nápravu života církve i společnosti (kazatelství, Jan Hus); počátky husitské

revoluce (konflikty, artikuly, vytvoření různých husitských proudů, čáslavský sněm);

vojenský život a pozemní taktika; dobývání opevněného města a hradu; husitské

války a jejich výsledky; husitství v době poděbradské; stavovská společnost v době

jagellonské; vláda Jagellonců a pozdní gotika v Čechách;

b. regionální dějiny v pozdním středověku.

Úsilí o nápravu života církve i společnosti

Církev byla příliš bohatá, nepečovali o věřící a prodávali odpustky

Před Husem zde kázal Konrád Waldhauser, který ale kázal v Němčině a

nedostalo se to k prostšímu lidu

Jan Milíč již kázal Česky, ale byl mnohem radikálnější a vykázán

Snaha o nápravu církve

Jan Hus

Vycházel z učení Johna Wyclifa

Kritizoval církev za prodávání odpustků a příliš majetku

Podporoval ho Václav IV. – Dekret Kutnohorský – na univerzitách se

změnil poměr hlasů cizinci vs. Češi na 1:3

Na Husa byla uvalena klatba a nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz

bohoslužby)

Hus utíká na venkov, kde káže a získává následovníky

Zikmund Lucemburský svolal v Kostnici koncil, na který byl pozván i

Hus

Hus tam přijel v domnění, že bude moci obhájit své názory

Byl ale zatčen za kacířství a souzen – měl své názory odvolat, což

neudělal a 6. Července 1415 na břehu řeky Rýna upálen

Počátky Husitské revoluce

Zavádí se přijímání pod obojí i pro ostatní

Po upálení Jana Husa začíná revoluce => vyhánění katolických kněží z kostelů

1419 1. Pražská defenestrace – vyhození konšelů z oken Novoměstské

radnice

1419 umírá Václav IV. – Nastupuje Zikmund

Program husitů – 4 artikuly – Přijímání pod obojí, Zákaz trestání smrtelných

hříchů, Svobodné kázání božího slova, Církev bez majetku

Husitské svazy – Táborité – nejradikálnější, Orebité – radikální, Pražané –

umírnění

Radikální husité byli nejchudší => chtěli mít rovnost s ostatními

Střední proud byli měšťané

Umírnění byla šlechta – zabavení majetku, obnovení královské moci

Proti husitům byla vyslána křížová výprava, která v bitvě na Vítkově hoře

neuspěla porážkou křižáků

1421 Čáslavský sněm – dočasná zemská vláda, potvrzení artikulů, zrušení

Zikmundovi korunovace

Vojenský život a pozemní taktika; dobývání opevněného města a hradu

Využívání terénu (rybníky, návrší)

Používají převážně pěchotu

Vozové šiky a hradby

Vedení hejtmanů, účast polních kněží

Zbraně – husité byli jedni z prvních, kteří hromadně vyráběli střelné zbraně –

velice pomalé ale poměrně účinné – vyvolávali strach v řadách nepřátel

Houfnice, tarasnice

Dále používali upravené zemědělské nástroje

Cepy, řemdihy, palcáty, sudlice, píky, halapartny

Obléhání pomocí děl a praků + vypalovali města

Husitské války a jejich výsledky

Druhá křížová výprava v roce 1421 – zničena u Německého Brodu Janem

Žižkou

Poté bojovali husité také mezi sebou – Panskou jednotu znovu porazil Žižka

v bitvě u Malešova

Husité táhli na Moravu, kde Žižka umírá

Poté další křížové výpravy v ústí nad Ladem a u Tachova

Bitva u Domažlic 1431 – křižáci uprchli ještě před bojem

Spanilé jízdy – vykořisťování a šíření husitství

1431 Koncil v Basileji – snaha o dohodu – přijímání pod obojí a husitské církvi

pokud se rozpustí husitské vojsko – Prokop Holý odmítá

1434 Bitva u Lipan – Prokop Holý umírá – Táborité a Sirotci (Orebité) proti

umírněným husitům a katolíkům

Basilejský Kompaktát – koncil a husité se dohodli na přijímání pod obojí a

ostatních artikulech ve slabší formě

Zikmund Lucemburský byl zvolen králem za podmínky, že dodrží kompaktát

1437 Zikmund umírá a Lucemburkové vymírají po meči

Husitství v době poděbradské

Pokračování sporů husitů a katolíků

Kališníci chtěli, aby vládli Jagellonci a katolíci Habsburkové

Zvolen byl Albrecht Habsburský, který ale rok poté umírá

1439/1453 doba bezvládí

Na trůn usedá Ladislav Pohrobek, který ale onemocněl a nemohl vládnout

Země se rozdělila na landfrýdy katolické a kališnické – kališníci ovládají Prahu

Jiří z Poděbrad byl zemským správcem a po smrti Pohrobka se dostal na trůn,

na který neměl dynastické právo

Papež Pius II. Prohlásil kompaktáta za neplatná a Jiří z Poděbrad se octl

v klatbě

Jiří z Poděbrad navrhoval vytvoření vojenského spolku evropských panovníků,

kteří by čelili nebezpečí Tureckých vpádů – Evropští panovníci to neuznali a

papež ho sesadil

Jiří z Poděbrad ještě před svou smrtí dohodne nástup Jagellonců na trůn

Stavovská společnost v době jagellonské

Vladislav II. Jagellonský bojuje s Matyášem Korvínem

Olomoucké úmluvy – Vladislav vládne v Čechách, Matyáš vládne na Moravě

ve Slezsku a v Uhrách – po smrti jednoho z nich by vládu převzal ten druhý

Matyáš umírá 1490 a Vladislav přebírá vládu po celé zemi

Vladislav byl špatný král (král dobře), který neuměl říci ne -> toho využívají

Maďaři a vytlačí ho do Budína z Prahy

Vladislav se dohodl s Habsburky, že budou po Jagelloncích vládnout oni a

stvrdili to sňatky

Ludvík Jagellonský – Vyjíždí do boje proti Turkům, ale při útěku umírá v bažině

Politická a společenská situace za Jagellonců

Katolíci povstali proti Jiřímu a na trůn se dostává Matyáš Korvín

Touto dobou končí středověk, začíná renesance

Hospodářství: šlechta začíná podnikat

Hlavně vaření piva, obilnářství, rybníkářství

Vytváří konkurenci městům a to vede ke sporu

Vladislavské zřízení zemské vedlo k oslabení pozic měst na zemských

sněmech

Došlo ke kompromisům – šlechta smí podnikat, ale města si zachovávají

městská práva

Náboženství

král jako katolík podporuje katolíky, obyvatelstvo se ale skládá převážně

z protestantů

Katoličtí Pražští konšelé se chtěli protestantů zbavit násilím, ti se to

dozvěděli a podnikli proti krok – druhá pražská defenestrace (1484), kde

se dohodli

1485 byl v Kutné hoře ujednán definitivní mír – kompaktáta se stávají

zemským zákonem

Mimo jiné se vyskytuje náboženství Jednota bratrská, ale ta zatím není

uznávána zákony (myšlenky Petra Chelčického)

Stavovská monarchie

Šlechta, duchovenstvo, poddaní

Zástupci se scházejí na zemských sněmech (český, moravský, slezský,

dolní a dolní lužický)

Český zemský sněm: vyšší šlechta, nižší šlechta, měšťané, duchovenstvo

odstraněno

Dále dochází k uzavírání stavů – přecházet mezi stavy jde jen složitě

Kdo nebyl členem panských hodů, nebyl vyšší šlechtic

Církev nemá žádnou moc

Vláda Jagellonců a pozdní Gotika v Čechách

S Jiřím z Poděbrad se dohodli, že se po Jiříkovi stanou vládci českých zemí

1471 nastupuje na český trůn Vladislav Jagelonský

Vládne až do roku 1516

Pokračují boje s Matyášem Korvínem, končí 1478 – jsou uzavřeny Olomoucké úmluvy

Vladislav vládne v Čechách, Matyáš na Moravě ve Slezsku a v Uhrách

Kdo dříve zemře, převezme území druhého

1490 umírá Matyáš Korvín a olomoucké úmluvy jsou naplněny

Vladislav byl pitomý – přezdívka „Král bene“ (král dobře) – neuměl říci ne

Této jeho vlastnosti využili Maďaři a vytvořili na něj nátlak a ten se tedy stěhuje z

Prahy do hlavního města Uher, do Budínu

Dohoda o nástupnictví Habsburků

1515 se Vladislav domlouvá s Habsburky, že budou nástupci Jagellonců na českém

trůně – dohoda stvrzena svatbou Anny Jagellonské (Vladislavovy dcery) s pozdějším

českým králem, Ferdinandem Habsburským

Vladislavův syn Ludvík si bere Marii Habsburskou

1516 Vladislav umírá

Ludvík Jagellonský

Nastoupil na trůn 1516 jako mladý, umírá 1526

Vyjel do boje Proti Turkům, na útěku se utopil v bažinách

Politická a společenská situace za Jagellonců

Touto dobou končí středověk, začíná renesance

Hospodářství: šlechta začíná podnikat

Hlavně vaření piva, obilnářství, rybníkářství

Vytváří konkurenci městům a to vede ke sporu

Vladislavské zřízení zemské vedlo k oslabení pozic měst na zemských sněmech

Došlo ke kompromisům – šlechta smí podnikat, ale města si zachovávají městská

práva

Náboženství

král jako katolík podporuje katolíky, obyvatelstvo se ale skládá převážně z protestantů

Katoličtí Pražští konšelé se chtěli protestantů zbavit násilím, ti se t dozvěděli a

podnikli protikrok – druhá pražská defenestrace (1484), kde se dohodli

1485 byl v Kutné hoře ujednán definitivní mír – kompaktáta se stávají zemským

zákonem

Mimo jiné se vyskytuje náboženství Jednota bratrská, ale ta zatím není uznávána

zákony

Stavovská monarchie

Členové jsou oficiální členové vlády

Šlechta, duchovenstvo, poddaní

Zástupci se scházejí na zemských sněmech (český, moravský, slezský, dolní a dolní

lužický)

Český zemský sněm: vyšší šlechta, nižší šlechta, měšťané, duchovenstvo

odstraněno

Dále dochází k uzavírání stavů – přecházet mezi stavy jde jen složitě

Kdo nebyl členem panských hodů, nebyl vyšší šlechtic