Charakteristika bankovních produktů
Charakteristika bankovních produktů:
• společné rysy bankovních produktů:
o služba nemateriální povahy,
o dualismus,
o vzájemná propojenost a podmíněnost.
Dualismus
• hodnotová stránka
• věcná stránky
Dualismus = vzájemná propojenost a podmíněnost
o Produkty nemohou fungovat jeden bez druhého
o Vědomé propojování některých produktů s cílem nabídnout klientovi lepší
služby
o Nutno zohlednit strukturu nabízených produktů a výši ceny
Systematizace bankovních produktů
• Podle odrazu v bilanci (aktivní, pasivní, neutrální obchody) – toto je klasický přístup
na dělení bankovních produktů, a dle toho kde je produkt zachycen v bilanci se odvíjí
název. V současnosti je toto členění již zastaralé, odraz z pohledu bilance není pro
banku ani pro klienta významným kritériem.
o Aktivní obchody = obchody, které se odráží v aktivech banky a banka
vystupuje v pozici věřitele, tzn. vznikají jí určité pohledávky.
o Pasivní obchody = obchody, kdy banka získává cizí kapitál v podobě úvěrů.
Např. přijímá vklady, emituje vlastní dluhopisy, aj.
o Neutrální obchody = například nějaké služby pro klienta, poradenská služby
při poskytnutí úvěru, směnárna, banka v neutrálních obchodech nevystupuje
ani jako dlužník ani jako věřitel.
• Podle účelu užití (finančně úvěrové, vkladové, platební, investiční bankovnictví,
pokladní a směnárenské) – jsou používány častěji. Vkladové obchody = možnost
uložení volných finančních prostředků, investiční bankovnictví – možnost investování.
• Podle klientského segmentu (retailové, whosalové)
o Detailové obchody – týkají se menších částek, ale většího počtu transakcí
o Whosalové – týkají se větších částek, ale mají mnohem individuálnější povahu,
množství transakcí je individuálnější, například korporace
Cena bankovních produktů
Cena může být stanovena pomocí následujícího:
• Úroky – cena za poskytnutí finančních prostředků, zejména o poskytnutí úvěru nebo i
o přijetí vkladu.
• Provize a prémie – cena za poskytnutí produktu, kde na sebe banka přijímá určité
rizika, například prémie za prodej opce bankou (jestli se akce uskuteční, nebo ne)
• Přímé poplatky – cena za bankovní produkt, se kterým má banka spojeny určité
náklady. Ale banka na sebe nebere žádné riziko, např. poplatky za vedení účtu, za
zprostředkování prodeje CP. Je přímo přesně dáno, jak je velká cena produktu.
1 / 6
6. přednáška PBAN
• Nepřímé poplatky – banka opět na sebe neber žádné riziko. Ale oproti přímým
poplatkům jsou nepřímé poplatky přesně vyjádřeny a jsou skryty v jiné ceně.
Například připsání peněz na účtu s pozdějším zaúčtováním.
Způsob stanovení ceny – cena produktů může být stanovena různým způsobem:
• Hodnotový objem – cena je dána součinem nějaké jednotkové ceny a celého objemu.
Například skutečně čerpaný objem peněz z úvěru.
• Jednotlivý produkt – například stanoveno paušálně za jednotlivý produkt. Příkladem
může být poplatek za výběr hotovosti za bankomatu, platí se za jednotlivé úkony.
• Hodnotový výsledek – cena je stanovena po dosažení výsledku sjednaného obchodu,
časot se vyskytuje tento hodnotový výsledek v případě prodeje cenných papírů, když
je stanoveno % z prodeje.
• Čas – cena je v tomto případě stanovena jako cena za časovou jednotku. Za délku
užívání nějakého produktu, příkladem může být výpočet úroků. Nebo čas počítaný
klientovi v případě nějakého poradenství klientovi.
Pozn.: v ČR jsou jedny z nejvyšších bankovních poplatků. Lidé nevyužívají moc ostatní
služby k účtům, apod.
Klientské bankovní účty
Druhy klientských účtů:
• běžný účet,
• kontokorentní účet,
• úvěrový účet,
• vkladový termínovaný účet,
• vkladové úsporné účty,
• depozitní účty.
• Účet pohledávek a závazků banky vyplývajících z jejích vztahů s klientem.
Základní klientský účet = běžný účet. Banky vedou různé účty a jejich základní
přehled viz obr. základní druhy klientských bankovních účtů a účel jejich použití
o Běžné, kontokorentní účty = účty pro běžný platební styk.
o Devizové účty – banky vedou účty v cizích měnách, je to nákladnější.
2 / 6
6. přednáška PBAN
Běžný účet
o klient má možnost disponovat s vkladem, bez jakéhokoliv omezení,
o slouží klientům bank především k likvidnímu uložení dočasně volných
prostředků a provádění bezhotovostního platebního styku
o ze zůstatku BÚ platí banka majiteli účtu úrok
o povinností banky při vedení běžného účtu je:
o Smysl:
přijímat vklady
zajistit bezhotovostní platby
provádět výplaty a platby z účtu
zasílat výpisy z účtu (informovat o zůstatku na účtu)
zrušení účtu – písemně/na pobočce
Pro klienty: zajištění platebního styku (bez běžného účtu se ani výplata
mezd neprovádí v hotovosti)
Pro banky: jsou relativně nízké úrokové náklady, nízká úroková
citlivost vkladů na BÚ, vklady na BÚ zdražují PMR, existence sedliny.
Bankovní tajemství
• Jistota klientů bank, že jejich údaje budou chráněny a nedostanou se třetím osobám
• Povinnost banky zachovat mlčenlivost
• Právo banky odmítnout podat jakoukoli informaci o klientovi a jeho obchodech
s bankou
• Existují výjimky stanovené zákonem a vyplývající z výslovného souhlasu klienta
Bankovní informace
Banky mohou poskytovat určité informace bez souhlasu klienta i z vlastní iniciativy,
• varianty informací,
• úvěrový registr,
• centrální registr úvěrů, bankovní registr klientských informací
• Varianty informací:
o Bankovní informace
o Bankovní reference
o Kancelářské informace
o úvěrový registr – ochrana bank před špatnými klienty, aby se banky bránily před
o centrální registr úvěrů – provozuje ze zákona ČNB, předmětem jsou současné a
o bankovní registr klientských informací – pracuje na komerčním principu, obsahuje
o Bankovní registr klientských informací tvoří vlastně největší banky na českém trhu
klienty, kteří jsou podvodníci
potenciální pohledávky bank za PO, FO
pozitivní i negativní informace
(ČS, KB, ČSOB, …)
3 / 6
6. přednáška PBAN
Platební systémy
Úprava platebních systémů
• Právní úprava zák. o bankách §20b,
• Základní principy:
o Princip zúčtování jednolitých položek při současné kontrole jejich krytí
o Účastníkem jsou jen osoby, které splňují podmínky stanovené zákonem o
platebním tyku
o Nelze platně odvolat příkaz přijatý systémem, ani žádná třetí osoba nemůže
odvolat příkaz, který byl zadán
o K provozování platebnímu systému je zapotřebí licence od ČNB a ta činnost
potom podléhá ČNB a je nad jejím dohledem.
o Činnost podléhá dohledu ČNB
Klasifikace platebního systému
• Vnitro-bankovní – plátce i příjemce platby jsou klienti jedné banky
• Mezibankovní – plátce a příjemce jsou klienty jiných bank => musí existovat
propojení mezi bankami
Korespondentský platební systém
• Korespondentská banka – banka, které pro danou banku vede účet nebo naopak daná
banka vede účet pro tuto banku (zahraniční platební styk)
• Platební cesta – nejkratší řetězec korespondentských bank k cílové bance
• Korespondenské účty – zajišťují platební styk mezi bankami
Princip zúčtování prostřednictvím korespondenstkých bank
Clearingový platební systém
• Jednotlivé zúčastněné banky neprovádějí platební styk přímo navzájem mezi sebou,
ale prostřednitvím zúčtovací banky (v ČR je to ČNB)
• v ČR: CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém),
provozovatelem je ČNB,
• zúčtovací centrum ČNB – každá banka má zřízen účet platebního styku,
4 / 6
6. přednáška PBAN
Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou
CERTIS – clearingový platební systém, který se používá v ČR
= systém mezibankovního platbního styku
• V roce 2009 zpracovalo zúčtovací centrum ČNB celkem 450,4 mil. položek v celkové
hodnotě 131 679 mld. Kč
• Průměr činil 1,79 mil. položek denně
• Průměrná denní hodnota položek činila 524,6 mld. Kč
• Banky provádí CERTIS na základě příkazů k úhradě, jakmile se příkaz zadá nemůže
být již zrušen
• ČNB kontroluje, aby obchodní banky měla dostatek peněz na účtech, případně jim
nabízí peníze „přes noc“ rychlou likviditu
Platební systémy v Evropě
• TARGET – propojení jednotlivých národních platebních systémů v členských zemích
Evropského hospodářského prostoru (v eurech)
• TARGET 2 – výsledkem úprav TARGET v souvislosti s rozšířením EU
• SWITF – mezinárodní počítačová síť, která zajišťuje předávání příkazů a informací
napojených bankám po celém světě. Není to platební systém, ale je to počítačová síť,
která umožňuje napojeným bankám předávání příkazů po celém světě. Vznik v roce
1973. Banky se v rámci této sítě snaží rychle a bezpečně informovat, síť je velmi
bezpečná.
Mezinárodní formát bankovního spojení (IBAN a BIC) – ve zk asi nebude
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 924/2009 ze dne
16. září 2009 o přeshraničních platbách v eurech ve Společenství
a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001″ klade velký důraz na standardizaci platebního
styku. V této souvislosti ukládá následující povinnosti:
o pro banky – uvádět na výpisu z účtu číslo účtu ve formátu IBAN
a kód banky ve tvaru BIC,
o pro majitele účtů – informovat stávající i potenciální plátce
o bankovním spojení svého účtu ve formátu IBAN a BIC
na dokumentech používaných v přeshraničním platebním styku,
o pro plátce – používat na příkazech správný IBAN a BIC.
5 / 6
6. přednáška PBAN
o Nesprávný IBAN může mít za následek to, že peníze dojdou
na nesprávný účet, že platba proběhne se zpožděním, nebo že budete zatíženi
vícenáklady.
IBAN – Mezinárodní číslo účtu
• Standard stanovuje mezinárodní formát čísla účtu takto:
• IBAN může obsahovat číslice a velká písmena
• IBAN má následující strukturu:
o 2 znaky – kód země (CZ pro Českou republiku)
o 2 znaky – kontrolní číslice – umožňuje programovou kontrolu čísla – ochrana
proti chybně zadanému číslu účtu (např. z důvodu překlepu)
o Max. 30 znaků – kód banky a číslo účtu v rámci banky.
o Konkrétní podobu čísla účtu ve formátu IBAN vytváří banka, která účet vede.
o Např.