Cíle hospodářské politiky EU

Na rozdíl od hospodářských politik členských států nemá EU možnost ani právo uskutečňovat politiku, která by sledovala klasické cíle, jako cenová stabilita, hospodářský růst, ekonomická rovnováha, maximalizace zaměstnanosti apod. a pokoušela se jej expanzivními či restriktivními zásahy ovlivňovat. Přesto na základě zakladatelských smluv realizuje řadu dílčích hospodářských politik, které mají různorodý charakter.

Mezi politiky EU patři:

Doprava, Energetika, Finance a daně, Hospodářská soutěž, Justice a vnitro, Kultura a média, Lidská práva, Měnová politika, Obchodní politika, Ochrana spotřebitele, Průmysl a podnikání, Regionální politika, Rybolov, Věda a výzkum, Vzdělání a školství, Zaměstnanost a sociální věci, Zdravotnictví, Zemědělství, Životní prostředí

Obecné cíle hospodářské politiky EU:

• podpora harmonického, vyváženého a trvale udržitelného rozvoje
• vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany
• neinflační růst
• vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti
• vysoký stupeň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí
• zvyšování životní úrovně a kvality života
• hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy

 

2. Cíle měnové politiky EU

Cíle měnové politiky EU se týkají pouze oblasti eurozóny. Jedním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně, aby nebyla kupní síla eura snižována inflací. Cílem ECB je zajistit, aby meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo nižší, ale blížilo se 2% ve střednědobém výhledu.

Toho dosahuje stanovením referenčních úrokových sazeb na základě analýzy hospodářského a měnového vývoje. Pokud chce banka zastavit inflaci, úrokové sazby zvýší, pokud se domnívá, že riziko inflace je nízké, úrokové sazby sníží.

 

Vývoj míry inflace v eurozóně [%]

2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
2,4	2,3	2,1	2,2	2,2	2,2	2,1	3,3	0,3	1,6

 

Z vedení ECB, ale už letos odešli dva její členové. Nesouhlasili totiž s plánem banky na nákup dluhopisů problémových zemí eurozóny (tzv. monetizaci dluhu) s tím, že právě nákup dluhopisů může vyvolat inflaci.

 

3. Pakt stability a růstu

Pakt stability a růstu odráží pohled, že neexistence nadměrných deficitů je v měnové unii společným zájmem. Jeho cílem je, aby se fiskální konvergenční kritéria stala permanentními principy. Byl zaveden s cílem ozdravit veřejné finance, což je důležitý požadavek pro řádné fungování HMU. V principu by deficit neměl překročit 3 % HDP. Speciální okolnosti odpovídají hlubokým recesím. Pakt se skládá z preventivní a odrazující části.

V preventivní části může Rada na základě návrhu Komise vydat včasné varování s cílem zabránit vzniku nadměrného schodku. Pomocí včasných politických doporučení může Komise členskému státu doporučit, aby dodržoval povinnosti stanovené v Paktu o stabilitě a růstu.

Odrazující část Paktu upravuje postup při nadměrném schodku. Rada dotyčným členským státům doporučí, aby nadměrný schodek odstranily, a poskytne jim k tomu určitý čas. Nedodržení doporučení vede k možnosti sankcí pro členské státy eurozóny. Peněžní sankce je ve výši 0,2 – 0,5 % HDP země v závislosti na závažnosti porušení dohody.

V minulosti bylo varováno kvůli svým rozpočtovým schodkům několik zemí EU, k nimž patří Německo, Portugalsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Řecko a v roce 2004 šest nových členských zemí (Česká republika, Kypr, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko). V průběhu nedávné hospodářské recese však hranici 3% deficitu nepřekročilo jen 5 států.

 

Země	Deficit k HDP (2010)
Irsko	– 32,4%
Velká Británie	– 10,4%
Portugalsko	– 9,1%
Španělsko	– 9,2%
Francie	– 7%
Nizozemsko	– 5,4%
Belgie	– 4,1%
Lucembursko	– 1,7%
Německo	– 3,3%
Itálie	– 4,6%
Dánsko	– 2,7%
Švédsko	0%
Finsko	– 2,5%
Rakousko	– 4,6%
Česko	– 4,7%
Polsko	– 7,9%
Slovensko	– 7,9%
Maďarsko	– 4,2%
Lotyšsko	– 7,7%
Litva	– 7,1%
Estonsko	0,1%
Kypr	– 5,3%
Malta	– 3,6%
Slovinsko	– 5,6%
Rumunsko	– 6,4%
Bulharsko	– 3,2%
Řecko	– 10,5%

 

Rada EU se v březnu 2005 dohodla na nových pravidlech Paktu stability: zvětšil se počet možností, kdy lze překročit tříprocentní deficit veřejných financí a období než EU přistoupí k sankcím se prodloužilo.

 

4. Lisabonská strategie

Na jaře roku 2000 přijala Evropská rada tzv. lisabonskou strategii. Cílem této komplexní strategie bylo z EU vytvořit do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“.

Konkrétními cíly bylo například:

• – zvýšit celkové výdaje do výzkumu tak, aby se v roce 2010 přiblížily 3 % HDP členských států,
• – dosáhnout do roku 2010 průměrného hospodářského růstu ve výši 3 %,
• – vytvořit 20 milionů nových pracovních míst,
• – zvýšení zaměstnanosti z tehdejšího průměru 61 % na pokud možno 70 % a zvýšení počtu zaměstnaných žen z tehdejšího průměru 51 % na více než 60 % do roku 2010
• – investice do vyššího vzdělání na 2 % HDP

Lisabonská strategie však nebyla moc úspěšná a ambiciózních cílů se naplnit nepodařilo.

 

5. Strategie Evropa 2020

Evropa 2020 je strategie EU z roku 2010, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu. Cílem je aby se v EU vytvořila inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální začleňování. Tyto tři vzájemně provázané priority by měly EU i členským státům pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity a ke zlepšení sociální soudržnosti.

Unie si stanovila pět ambiciózních cílů, které se týkají zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního začleňování a změny klimatu a energetiky. Ty by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle. Celou strategii tak podpoří konkrétní činy na úrovni EU i členských států.

 

5 hlavních cílů, s jejichž pomocí bude možné měřit pokrok v plnění strategie Evropa 2020:

1. Zaměstnanost
   • o Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let

2. Výzkum, vývoj a inovace

• o Investovat 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) do výzkumu, vývoje a inovací

3. Změna klimatu a energetika

• o Snížitemise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990
• o Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %
• o Zvýšit energetickou účinnost o 20 %

4. Vzdělávání

• o Snížit míru nedokončení studia pod 10 %
• o Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva

5. Chudoba a sociální vyloučení

• o Snížit alespoň o20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení

 

Tyto cíle jsou převáděny do podoby vnitrostátních cílů, aby každý členský stát mohl kontrolovat, jak na tom v plnění cílů je v porovnání s ostatními.

Naplnit cíle Evropy 2020 má realizace 7 stěžejních iniciativ:

          Pro Inteligentní růst:

Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací, Mládež v pohybu

       Pro Udržitelný růst:

Evropa méně náročná na zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace

          Pro Růst podporující začlenění:

          Program pro nové dovednosti a pracovní místa, Evropská platforma pro boj proti chudobě

 

Ve srovnání s předchozí Lisabonskou strategií je navrhovaných cílů podstatně méně a hlavní rozdíl je i v deklarovaném cíli. Ambicí Evropy 2020 je zabránit úpadku.

 

Cíle, jež si členské státy stanovily v dubnu 2011 ve svých národních programech reforem

 

Cíle EU /členských států	Míra zaměstnanosti (v %)	Výzkum a vývoj v % HDP	Snižování emisí CO22	Obnovitelné zdroje energie	Energetická účinnost – snížení spotřeby energie v mil. tun ro­pného ekvivalentu	Předčasné ukončování školní docházky v %	Terciární vzdělání v %	Snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením
Hlavní cíl EU	75 %	3 %	-20 %	20 %	20% zvýšeníenergetické účinnostiodpovídající 368 mil. tun ropného ekvivalentu	10 %	40 %	20 000 000
Odhad EU	73,70-74 %	2,65-2,72 %	-20 %	20 %	206,9 mil. tun ropného ekvivalentu	10,30-10,50%	37,50-38,0 %	Výsledek nelze určit
AT	77-78 %	3,76 %	-16 %	34 %	7,16	9,5 %	38 %	235 000
BE	73,2 %	3,0 %	-15 %	13 %	9,80	9,5 %	47 %	380 000
BG	76 %	1,5 %	20 %	16 %	3,20	11 %	36 %	260 000
CY	75-77 %	0,5 %	-5 %	13 %	0,46	10 %	46 %	27 000
CZ	75 %	1%(pouze veřejný sektor)	9 %	13 %	Není určeno	5,5 %	32 %	Zachovat na úrovni z roku 2008 (15,3 % celkové populace) a usilovat o snížení jejich počtu o 30 000
DE	77 %	3 %	-14 %	18 %	38,30	<10 %	42 %	330 000 (dlouhodobě nezaměstnaní)
DK	80 %	3 %	-20 %	30 %	0,83	<10 %	Nejméně 40 %	22 000(domácnosti s nízkou mírou výdělečné činnosti)
EE	76 %	3 %	11 %	25 %	0,71	9,5 %	40 %	Snížit procento osob ohrožených chudobou (po zohlednění sociálních transferů) na 15 % (ze 17,5 % v roce 2010)
EL	70 %	Bude zrevidováno	-4 %	18 %	2,70	9,7 %	32 %	450 000
ES	74 %	3 %	-10 %	20 %	25,20	15 %	44 %	1 400 000-1 500 000
FI	78 %	4 %	-16 %	38 %	4,21	8 %	42 %	150 000
FR	75 %	3 %	-14 %	23 %	34,00	9,5 %	50 %	Snížit počet osob trvale ohrožených chudobou o třetinu v období 2007–2012 či o 1 600 000 osob
HU	75 %	1,8 %	10 %	14,65 %	2,96	10 %	30,3 %	450 000
IE	69-71 %	Zhruba 2 %(2,5 % HNP)	-20 %	16 %	2,75	8 %	60 %	186 000 do roku 2016
IT	67-69 %	1,53 %	-13 %	17 %	27,90	15-16 %	26-27 %	2 200 000
LT	72,8 %	1,9 %	15 %	23 %	1,14	<9 %	40 %	170 000
LU	73 %	2,3-2,6 %	-20 %	11 %	0,20	<10 %	40 %	Cíl nestanoven
LV	73 %	1,5 %	17 %	40 %	0,67	13,4 %	34-36 %	121 000
MT	62,9 %	0,67 %	5 %	10 %	0,24	29 %	33 %	6 560
NL	80 %	2,5 %	-16 %	14 %	Není určeno	<8 %	>40 %v roce 2020 očekáváno 45 %	100 000
PL	71 %	1,7 %	14 %	15,48 %	14,00	4,5 %	45 %	1 500 000
PT	75 %	2,7-3,3 %	1 %	31 %	6,00	10 %	40 %	200 000
RO	70 %	2 %	19 %	38 %	10,00	11,3 %	26,7 %	580 000
SE	Výrazně nad 80 %	4 %	-17 %	49 %	12.80	<10 %	40-45 %	Snížit do roku 2020 procento dlouhodobě nezaměstnaných a osob v dlouhodobé pracovní neschopnosti výrazně pod 14 %
SI	75 %	3 %	4 %	25 %	Není určeno	5 %	40 %	40 000
SK	72 %	1 %	13 %	14 %	1,65	6 %	40 %	170 000
UK	Národní plán reforem nestanoví žádný cíl	Národní plán reforem nestanoví žádný cíl	-16 %	15 %	Není určeno	Národní plán reforem nestanoví žádný cíl	Národní plán reforem nestanoví žádný cíl	Stávající kvantitativní cíle zákona proti chudobě dětí z roku 2010