Členění soukromého pojištění – základní pojmy

  dle zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví

· Pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu;
· tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona;
· pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti;

· pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost;
· kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení ve smyslu obchodního zákoníku;

· pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků;
· zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu;

· zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen „zajišťovací smlouva“), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny;

· správou pojištění nebo zajištění činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv;
· (pojistníkem osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu);
· pojistným kmenem soubor uzavřených pojistných smluv;

· zaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno;
· nezaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno;
· pojistnými podmínkami smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky;
· solventností schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti;

· technickou úrokovou mírou zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění;
· dohledem v pojišťovnictví rozhodování a kontrolní činnost v tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanoveném rozsahu prováděné Českou národní bankou v soukromém pojišťovnictví, činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu;
· atd. …

Členění komerčního pojištění

Dle způsobu tvorby rezerv:
Ř Pojištění riziková – Platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. Není jasné, zda pojistná událost nastane. Pokud k pojistné události nenastane, tak pojišťovna neposkytuje pojistné plnění.
Ř Pojištění rezervotvorná – Vytváří se rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. Až na určité výjimky se pojistné plnění vyplácí vždy.

Základní členění dle druhů rizik
Ř Pojištění životní – krytí životních rizik (úmrtí a dožití);
Ř Pojištění neživotní –krytí celé řady druhů neživotních rizik (úraz, nemoc, požár, odpovědnost, odcizení …)

Odvětví ŽP dle přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví
Odvětví NŽP dle přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví
Skupiny neživotních pojištění

POJISTITELNOST RIZIK
Soukromé pojištění = pojistitel se rozhoduje o tom, která rizika a za jakou cenu převezme

Faktory ovlivňující pojistitele při rozhodování:
– cíle pojistitele a jeho subjektivní rizikové chování
– jeho riziková situace (velikost rezerv, druh a rozsah rizika)
– dosažitelné pojistné
– vlastnosti rizika (náhodných proměnných ovlivňující dané riziko)

– pojistné riziko = riziko, u kterého existuje možnost stanovení pravděpodobnosti škody a její ocenění a rizikového vyrovnání vrámci dostatečně velkého pojistného kmene či rizikového společenství

Kritéria pojistitelnosti rizik

a) Kritérium nahodilosti – pojištěné události nemohou být závislé na vůli zainteresovaných osob a současně musí jít o události nahodilého charakteru (nedochází k jejich opakovanému výskytu). Události, které vyvolávají pojistné plnění musí být předem nejisté a neovlivnitelné.

b) Kritérium jednoznačnosti – rizika musí být jednoznačně popsatelná, musí být jednoznačně prokazatelné, pojištěné riziko nemůže být zaměnitelné s jinými druhy rizika.
c) Kritérium nezávislosti – jednotlivá rizika musí být navzájem nezávislá (závislá rizika – kumulativní)

d) Kritérium velikosti – při přebírání rizika do pojištění se bere v úvahu velikost rizika, pojistile musí být schopen riziko unést (velká rizika pojistitelé přebírají za podmínky možnosti využií zajištění).

e) Morální zásady – pojištění by nemělo napomáhat vyhnout se stresu v souvislosti se zaviněním určitých škod (např. škody způsobené v opilosti).

Pojistitel zkoumá pojistitelnost rizik zejména ze tří hledisek, a to:
Ř Z hlediska nahodilosti pojištěných událostí – nepřijatelná jsou rizika, kdy pravděpodobnost realizace pojistné události je příliš vysoká
Ř Z hlediska velikosti pojistných plnění v případě realizace rizika – nepřijatelné jsou události, na jejichž základě je možnost vzniku příliš velké škody
Ř Z hlediska dosažitelné ceny pojistné ochrany – pojistitel zvažuje pojistitelnost rizika také z pohledu možnosti plošného a časového rozložení rizika a tedy možnosti takového objektivního ocenění rizika, které by bylo přiměřené i z pohledu pojistníka.

Hodnocení rizika
– hlavním účelem je stanovení ceny, za jakou bude riziko kryto pojištěním, a záleží také na vztahu poptávky a nabídky
· hodnocení na straně poptávky: rozhodování, zda krýt riziko z vlastních zdrojů nebo pojištěním
· hodnocení na straně nabídky: posouzení, zda je dané riziko pojistitelné, či nikoliv, zejména je-li ekonomicky únosné ho do pojištění přijmout
Pojistný zájem
– je právnická kategorie a představuje vztah osoby k určitému majetkovému předmětu
– patří k základním pojmům soukromého pojistného práva a je významnou charakteristikou pojistné smlouvy
– existence oprávněného majetkového zájmu je předpokladem pro sjednání pojištění příslušnou FO/PO.
– pojistný zájem je v pojištění majetku majetkovým zájmem pojištěného, který ho váže k předmětu pojištění. Pojistný zájem představuje tedy vztah pojištěného k pojištěnému majetku.
– Příkladem pojistného zájmu je při pojišťování věci zájem vlastníka na jejím zachování. Pojistit lze i vlastní zájem na cizí věci, například zástavní věřitel má zájem na tom, aby zastavený dům nebyl zničen živelní událostí. Dále pak cizí zájem (pojištění pronajaté věci nájemcem).

U kategorie pojistný zájem lze rozlišit dvě stránky: stránku objektivní a subjektivní.

– Objektivní stránka vyplývá z potřeby se dopředu ekonomicky zabezpečit před nepříznivými účinky nahodilých událostí.
Objektivní stránka pojistného zájmu je dána třemi okolnostmi:
· Zda pojišťovna má ekonomický zájem na tom, aby převzala povinnost plnit v případě,že se riziko realizuje na předmětu pojištění,nebo zda bude převzetí určitého rizika z pojistně technického hlediska možné.
· Zda majetek nebo práva, která se mají vztahovat k pojištění, mají v penězích vyčíslitelnou hodnotu.
· Zda pojištění určitého majetku, či práva,není v rozporu se zákonnými právními předpisy.

– Subjektivní stránka pojistného zájmu znamená uvědomění si potřeby pojistné ochrany, do právního vztahu se promítá prostřednictvím pojistné smlouvy.

Pojistný zájem vymezuje současně rozsah krytí rizika. Pokud se jedná o pojištění, jehož předmět je krytí tzv.: konkrétních potřeb, je účelem pojištění náhrada vzniklé škody. Pokud se jedná o krytí tzv.: abstraktních potřeb, je účelem pojištění výplata pojistného plnění v předem dohodnuté výši. Na základě tohoto vymezení existují formy pojištění:
Ř pojištění obnosová
Ř pojištění škodová

Formy pojištění:
Míra krytí náhodných potřeb daným druhem pojištění se nazývá míra úplnosti pojištění (pojištění je úplné v případě, že kryje plně náhodné potřeby). Míra úplnosti pojištění je dána použitými formami pojištění.

Formy pojištění udávají závislost výše pojistného plnění na výši náhodné potřeby, na výši škody. Tato závislost je předem určena v pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě. Jednotlivé uplatněné formy pojištění jsou tak důležitým konstrukčním prvkem u jednotlivých druhů pojištění, pomocí kterých se stanovuje výše pojistného plnění.
K vyjádření závislosti mezi pojistným plněním a škodou se používá pojmu pojistná částka, což je veličina, která vyjadřuje výši pojistného plnění nebo horní hranici pojistného plnění.

Pojištění obnosová (sumová)
Pojištění obnosová se rovněž někdy nazývají pojištěními na pojistnou částku, neboť se zde stanovuje pojistná částka, která udává absolutní výši pojistného plnění. Při pojistné události se vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky nebo v rozsahu určitého procenta s pojistné částky v návaznosti na procentuální poškození pojištěného majetku. Skutečná výše potřeby se nezjišťuje, pojistné plnění je nezávislé na výši škody, závisí pouze na předem pevně stanovené výši pojistné částky (ta je stanovena v pojistné smlouvě).
Pojistné plnění = pojistná částka

Jedná se o krytí abstraktních potřeb, u kterých přímo nelze ohodnotit a vyjádřit škodu. Tedy obnosových pojištění se používá u rizik, kdy škoda není přesně peněžně vyčíslitelná, tedy v pojištění osob, u pojištění na dožití, pojištění smrti, pojištění invalidity, pojištění pracovní neschopnosti. Pro velikost pojistných plnění při uplatnění škodových pojištění neexistují z hlediska právní úpravy omezení pro velikost sjednávaných pojistných částek ani omezení pro krytí jednoho rizika (omezením v obnosových pojištěních z hlediska velikosti pojistných plnění je pouze ochota vynaložit na pojištění určitou částku z peněžních prostředků).

Pojištění škodová (zájmová)
U škodových pojištění je pojistné plnění závislé na výši nastalé škody, vychází se ze vzájemných kvantitativních vztahů mezi výší pojistného plnění a škody. Proto se v této souvislosti mluví o krytí konkrétní potřeby. Přitom výše odškodnění je ohraničena vztahem:

Pojistné plnění škoda ≤ škoda

Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé škody. Ve škodovém pojištění nemůže pojištěný od pojišťovny získat pojistné plnění vyšší než je vzniklá škoda. Pojištění nemůže vést k obohacení, je určeno pouze k náhradě nastalé škody. Z právní úhrady škodového pojištění vyplývá, že pokud by pojištěný měl sjednáno na jedno riziko více pojištění (měl kryto riziko vícekrát), pojistné plnění by přesto nemělo překročit velikost nastalé škody (jednotlivé pojišťovny by hradily pojistné plnění pouze v určitém poměru tak,aby celkové pojistné plnění nepřesahovalo celkovou výši škody).

Dosažení pojistného plnění vyššího, než je vzniklá škoda, je kvalifikováno v rámci škodového pojištění jako pojistný podvod. Proto také v rámci škodového pojištění je charakteristický přechod práva na náhradu škody vůči třetím osobám z pojištěného na pojišťovnu (pokud má pojištěný proti jiné osobě právo na náhradu škody z pojistné události, přechází toto právo na pojišťovnu až do výše poskytnutého pojistného plnění).

Relace mezi pojistným plněním a škodou se označuje jako intenzita pojistné ochrany (i), pro kterou platí:
pojistné plnění
i=
škoda
kdy:
i = 100 % … plné pojištění
i < 100 % … podpojištění
pojistné plnění i škoda

Pozn.: (Se vztahem i > 100 % se neuvažuje, vzhledem k tomu, že pojištění by nemělo sloužit k obohacování a vzhledem k výše uvedenému vztahu: Pojistné plnění ≤ škoda.)

Škodová pojištění jsou typickou formou pojištění pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti.
Konkrétní vztah mezi velikostí pojistného plnění a velikostí škody je sjednán ve smlouvě (případně v právním předpisu) a vyplývá z uplatnění z některých konkrétních škodových forem pojištění.
Formy škodového pojištění:
Ř Ryzí zájmové pojištění (označováno také jako pojištění bez pojistné částky, protože zde není udána ani sjednána). Škoda se při využití této formy pojištění kryta a platí zde vztah:

pojistné plnění = škoda

Intenzita pojistné ochrany j v tomto případě rovna 1, tedy pojištění kryje vzniklou škodu v plné míře. Toto pojištění se využívá zejména v případě, kdy u jednotlivých pevně vymezených předmětů jsou určitelné maximální škody, například v pojištění kaska (maximální škoda dána hodnotou přepravního prostředku), pojištění skel. V čisté podobě se v praxi využívá tohoto druhu pojištění velmi sporadicky, bývá spíše kombinováno s jiným druhem připojištění.

Pojištění na první riziko (označováno jako ohraničené ryzí zájmové pojištění, neboť je zde stanovena pojistná částka, která udává horní hranici pojistného plnění).
pojistné plnění = škoda (je-li škoda < pojistná částka)
pojistné plnění = pojistná částka (je-li škoda pojistná částka)
Používá se například v rámci pojištění domácnosti.

Pojištění na plnou hodnotu u tohoto pojištění je pojistné plnění závislé na udané pojistné hodnotě (hodnotě pojištěného majetku, jež musí být stanovena předem). Zohledňují se i ekonomické podmínky během doby pojištění. Pojistná částka zde udává horní a relativní hranici pojistného plnění a intenzitu pojistné ochrany, neboť může docházet i k podpojištění.

Pojistná částka < pojistná hodnota

pojistné plnění = škoda, pokud pojistná ≥ pojistná hodnota (plné pojištění)
pojistné plnění ˂ škoda, pokud pojistná částka ˂ pojistná hodnota (podpojištění)

Používá se u majetkového pojištění.

Doplňkové formy pojištění:
Tato doplňková pojištění se v rámci konstrukce jednotlivých pojistných produktů uplatňují z těchto důvodů:
Ř Stimulace pojištěných v zájmu snahy o zmenšování počtu a rozsahu škod.
Ř Vyloučení drobných škod z rozsahu plnění.

Kombinují se s některou základní formou pojištění.

Excendentní/odečtená franšíza:
– Představuje částku, která se od pojistného plnění stanoveného na základě některé ze základních forem pojištění odečítá. Pojištěný se vlastně podílí na úhradě škody částkou ve výši excendentní franšízy.
– Dojde-li ke škodě, která je nižší, než rezerva ve formě excendentní franšízy, nemá pojišťovna povinnost pojistného plnění, protože toto je plně hrazeno z této franšízy.
Integrální franšíza:
– Představuje částku, do jejíž výše se pojistné plnění neposkytuje, nad tuto částku se pojistné plnění vyplácí ve výši, stanovené na základě některé základní formy pojištění.
– Důvodem užívání tohoto doplňkového pojištění je vyloučení drobných škod z pojistného plnění.

Časová franšíza:
Odlišná od předcházejících typů franšíz. Při jejím uplatnění dochází k omezení výplaty pojistného plnění z časového pohledu. Při jejím uplatnění pojistitel předem určuje období, ve kterém nebude vyplácet pojistné plnění (např. při krytí rizika úmrtí)…
Návaznost na škodové formy pojištění.
– Po určitou předem danou dobu od sjednání nebude vyplaceno pojistné plnění (například u pojištění rizika smrti)
– U pojištění, kde se pojistné plnění vyplácí po dobu trvání potřeby, je ujednána doba, po kterou pojistné plnění nebude vypláceno (například v nemocenském a šomážním pojištění).

Procentní spoluúčast (relativní odečetná franšíza):
Pojištěný se podílí určitým stanoveným procentem na úhradě vzniklé škody. Zde se od pojistného plnění, stanoveného na základě některé základní formy pojištění odečítá částka odpovídající stanovenému procentu spoluúčasti (procentní spoluúčast bývá nazývána též relativní odečtená franšíza)
Pojistné plnění = škoda x (1 – procentní spoluúčast)
Využití například v konstrukci havarijních, úvěrových nebo zemědělských pojištění.