ČSR v době meziválečné
23. ČSR v době meziválečné
Vznik ČSR; politický život v ČSR a jeho osobnosti; postavení církví v ČSR;
hospodářství a životní styl za první republiky; národnostní problémy v ČSR;
zahraniční politika ČSR a Mnichovská dohoda; kultura a věda v době meziválečné.
Vznik ČSR
„První republika“
Tomáš G. Masaryk prohlásil vznik Československa ve Washingtonské
deklaraci
Vyhlášena 28. Října 1918 v Praze
Do Československé republiky patřilo Česko, Slovensko, Podkarpatská Rus,
Těšínsko (půlka patřila nám, půlka Polsku), Sudety (zde žije mnoho němců)
Tvořilo se i vojsko složené ze Sokola, legionářů a bývalých vojáků
Martinská deklarace – 30. Října 1918 – nezávislost RČS na Slovensku. Úplné
odtržení Slovenska od Maďarska
Po válce je špatná hospodářská situace – málo jídla, oblečení, zbohatlíci
prodávají za velké peníze, málo bytů, velká nezaměstnanost
Chvíli fungoval přídělový systém
Neklid ve společnosti – rabování
Reformy:
Pozemková reforma
Bohatým brali, chudým dávali
Uplatnilo se v mnoha zemích Evropy, ale u nás byla nejradikálnější
Byla naměřena hlavně proti šlechtě protože šlechta byla z Rakousko-Uherska
V prosinci 1918 se šlechta oficiálně ruší. Prvně jim zrušili tituly a změnili jim
jména, aby se nepoznalo, že byli šlechtici
Kdyby někdo někoho oslovil jako rytíř nebo šlechtic, tak za to byly velké
pokuty a několik dní vězení. Tento zákon funguje do dnes (Spící zákon –
zákon který už pomalu není potřeba)
1919 zákon o pozemkové reformě, který stanovil, že každý kdo má více než
250 hektarů půdy, nebo 150 hektarů orné půdy, tak mu stát veškerý majetek
obstavil –> byl stále majitelem, ale nesměl s ním nic dělat. Kdokoliv by přišel a
chtěl by z toho majetku nějaký kus, tak mu to stát prodal za 10% ceny.
Pokud jste byli sedlák a měli jste špatnou půdu, tak jste si jí mohli vyměnit.
Zprvu levice prosazovala, aby nejchudší lidé dostali majetek zadarmo, což
nakonec neprošlo.
Agrární strana (agrárníci) zastupovala bohatý sedláky. Prosadili prodej
majetku za 10% ceny.
Bohatí sedláci za pár kaček koupili pozemky od šlechty a stali se ještě
bohatšími
Tím se sedláci stali hodně vysokou vrstvou a volili jen agrárníky protože z nich
něco mají
Pozemková reforma končí roku 1937. Kdo už chtěl, tak měl dávno nakoupeno.
To co se neprodalo připadlo zpět šlechtě
Měnová reforma
Vytvoření nové měny, rušení inflační měny která vznikla za války,
osamostatnění peněžního oběhu
Sociální reformy
Politický život v ČSR a jeho osobnosti
První ČS prezident – T.G. Masaryk
Předseda vlády – Karel Kramář
Strany – agrární (zemědělci), soc. demokracie, nár. sociálové, lidovci,
komunisti, fašisti, HSL’S (Josef Tiso), němečtí sociální demokraté
Nejsilnější jsou nejprve sociální demokraté, po odchodu komunistů agrárníci
Ústava – 1920 29. Února – z ČS se stává demokratická republika, ve které
mají všichni občané plná práva – volební, náboženská, majetková
Prezident byl volen na 7 let a mohl být zvolen 2x. Masaryk měl výjimku, byl
zvolen 4x.
Výkonná moc byla oddělena od moci soudní a zákonodárně
Zákonodárná moc se skládala z Národního shromáždění (300 členů
parlamentu a 150 členů Senátu)
Postavení církví v ČSR
Nejsilnější byla katolická církev – 99% obyvatel
1% připadlo židům, nevěřícím a ostatním
Vyznání byl úřední údaj, v praxi lidé do kostela moc nechodili – „matrikoví
katolíci“
Po první světové válce začíná odklon od náboženství – Kdyby bůh byl, nikdy
by válku nepřipustil
Začínají se rozmáhat nové politické proudy – Socialismus, ale i fašismus
Bůh společnost nepřetvoří – Hitler, Mussolini, Stalin ano
Po vzniku ČSR probíhala anti-katolická kampaň – ničení soch, monumentů,
atd.
Vznikla církev Československá (dnes se jí říká Československá husitská)
Byla státem podporovaná a propagovaná
Po letech ale zůstávalo asi 70% lidí katolíků
Odmítali latinu, bohoslužby byly v češtině
Neuznávali papeže (ostře)
Češi prosadili aby ze všech míst zmizely kříže
Slováci na nás koukali jako na neznabohy a hnusili jsme se jim. Byl to jeden z
důvodů rozpadu ČS
Hospodářství a životní styl za první republiky
Od měnové reformy začala ČSR prosperovat a řadila se mezi 10
nejprůmyslovějších států světa
1933 se k nám ale dostala krize, která zemi ničila zevnitř
Problémům se postavil Jan Malypetr, který po vzoru Rooseveltova „New Deal“
krizi vyřešil
Rychlá konjunktura (přiznivý vývoj)
Tovární inspirace v USA – Baťa
Rozvoj průmyslu – lehký (textilní, potravinářský, sklářský) a těžký (Škodovka,
Ostravsko, zbrojní)
Elektrické stroje – traktory
Elektrifikace domácností – mnohem větší životní úroveň
„Zlatá dvacátá léta“ se k nám dostává později a nové vynálezy si mohou
dovolit i chudší
Národnostní problémy v ČSR
První republika byla mnohonárodnostní stát. Ostatní národy s
Československem nesouhlasili
Slováci si od ČS slibovali autonomii tzn. úplně stejné práva a úroveň – Češi to
Slovákům slíbili ale nikdy to nedodrželi
Češi se na Slováky dívali ze shora jako na menší a zaostalejší národ a mysleli
že by Slováci bez nich nefungovali
Zakarpatská Ukrajina se k nám připojila 1919 – Velká města Užhorod a
Mukačero
Žilo zde spoustu národů – Rusíni, Ukrajinci, Židi.
Dostali jsme ji proto, že jí nikdo jiný nechtěl a proto připadla nám, jakožto
vyspělému státu Rakousko-Uherska
Na Zakarpatskou Ukrajinu se lidi posílali jen za trest. Jednalo se opravdu o
hodně zaostalou zemi (80% negramotných lidí)
Navíc tam mluvili Azbukou, takže tam Češi ani nemohli učit
Maďaři – Nenávidí se se Slováky prakticky až do dnes. Maďaři totiž byli na
Slovensku stejně doma jako Slováci – žili tam tisíce let. Slováci 1918 kreslili
hranici a přeťali dva národy a mysleli si, že to bude fungovat. 3/4 Milionů
Maďarů zůstalo na Slovensku. Maďaři samozřejmě otevřeně proti Slovákům
vystupují.
Do dnes se Slováci snaží Maďary naučit Slovensky a dostat je na jejich
stranu, což se jim vůbec nedaří
Němci – Měli jsme tu přibližně 3 miliony Němců (v Sudetech). A i přesto, že
Slováků bylo 2,5 milionů, tak Němci tvořili menšinu. Češi a Slováci byli totiž
jeden národ Československý a počet obyvatel se vždy udával dohromady.
Což byl víceméně nesmysl protože oba národy mluví jiným jazykem, ale
fungovalo to a Němci uznali, že jsou menšina. Byl to Masarykův nápad – věřil,
že Češi a Slováci jsou a vždy byli jeden národ.
Němci nechtěli žít v Československu
Němci se pokoušeli odtrhnout Němce ze Sudet. Místo toho na území Sudet
založili 4 nový státy a ty se pak pokoušeli připojit k Německu nebo Rakousku.
Zásadním způsobem odmítali být součásti Československa.
Pokoušeli se o to pár měsíců. Čechoslováci tam přitáhli s armádou a zůstali
tam dokud nedali pokoj. Sice se jim to povedlo, ale způsobili tím slušné
nepokoje.
Později Němci viděli v Hitlerovi šanci na osvobození od Československa
Poláci – Vyskytovali se kolem Těšína. Až po první světový válce vzniká
Polsko. Stejně jako Maďaři a Němci chtěli být součásti své země a
odstěhovat se. 1919 v zimě proběhla několikaměsíční válka mezi Polskem
a Československem. Zasáhla do toho Francie konferencí a válku ukončila.
Těšín a okolní území se rozdělily na půl. Jedna půlka patřila Polsku a druhá
nám.
Zahraniční politika ČSR a Mnichovská dohoda
Řídí Edward Beneš – ministr zahraničí
ČSR je součástí Malé dohody – Jugoslávie, Rumunsko
Společnost národů
Anšlus Rakouska – připojení k nacistickému Německu
Appeasement – politika usmiřování nepřítele
Po nástupu Hitlera jsme začali zabezpečovat hranice a posilovat armádu
Mnichovská dohoda – Tlak Hitlera už byl maximální a Sudetský Němci si
stěžují jak nejvíc můžou -> Anglie vyšle do Československa nezávislého
pozorovatele, aby zjistil jestli se mají Němci opravdu tak špatně jak říkají –
Lord Runciman. Dostal od Anglie jasný příkaz, aby nadržoval Němcům (kvůli
Apeacementu) a skutečně napsal zprávu, že Němcům je zde ubližováno.
Sudetští Němci sepsali tzv. Karlovarské body, kde si diktují podmínky které
chtějí. Samozřejmě byly podmínky nepřijatelné – stali by se napůl kolonií
Německa. Československo mělo zrušit zahraniční kontakty. ČS mělo být
řízení z Berlína.
Stalo se ale něco nečekaného a Mnichovská dohoda byla přijata, což Hitler
nečekal protože nemohl říct, že se Československo nesnaží vyjít Němcům
vstříc
Podzim 1938 se Němci pokusí o státní převrat, ale naše armáda to potlačila.
Hitler uspořádal v Mnichově konferenci a pozval si tam jemu oddaný Evropský
politiky – Hitler, Mussolini, Daladier (Francie), Chamberlaine (Anglie) – kde
podepsali, že Československo odevzdá Německu všechno území kde žije
alespoň 50% Němců.
Československo tam pozvané bylo, ale čekali jen v předsíni na finální verdikt.
Všichni dohodu podepsali v rámci Apeacementu 30. září 1938
Pro Československo to byl úplný šok – Hitler získal všechny barikády které
jsme proti Němcům měli
Chamberlaine si myslel, že Hitler je mírotvorce a zachraňuje Evropu
Češi byli zklamání z Francie -> Beneš jim to NIKDY neodpustil a začne se
spoléhat na Rusko, jenže nevěděl že Stalin se chtěl konference taky zúčastnit,
nicméně nebyl pozván a pak tvrdil, že Sovětský svaz byl jediná země, která se
zastala Československa
Vedly se spory, jestli má Československo zaútočit, jenže by proti tolika státům
neměli šanci
Polsko a Maďarsko měli také zájem přidat se k Hitlerovi – Byla podepsaná
Vídeňská arbitráž – ČSR musí odstoupit území ještě Polsku a Maďarsku
Území Československa se zmenšilo o 30% – na obsazených územích
zůstalo 1,5 milionů Čechů a Slováků – měli se zde mnohem líp, než Češi v
protektorátu. Nemuseli vůbec do války protože Hitler odmítal, aby mu válku
vyhrála Slovanská rasa, dostávali mnohem víc jídla. Ze Sudet utíkali jen Židi,
jenže neměli kam
Československo nikdy Mnichovskou dohodu samozřejmě neuznali a když
Hitler napadl Francii a Británii, tak končí Apeacement
Mnichovskou dohodou končí první republika a začíná druhá.
Kultura a věda v době meziválečné
Školství
Velký rozvoj kultury
Rozvoj literatury – poznamenaná první válkou a později nacismem
Protiválečná próza a drama vytvořily jednu literární linii
Jaroslav Hašek – Dobrý voják Švejk
Voskovec a Werich
Karel Čapek – Krakatit, R.U.R., Bílá nemoc, Válka s mloky
Levicově orientovaná literatura – Vančura, Wolker, Seifert, Nezval
Němečti píšící autoři – Kafka, Werfel
Modernismus – kubismus, futurismus, dadaismus
Rozvoj novin, knihoven a škol
Věda: Jaderný reaktor – řetězová reakce při štěpení atomů
Einsteinovy teorie přinesly nové podněty pro astronomii – astrofyzika
Chemie – spektrochemie, elektrochemie, fotochemie
Mikrobiologie
Náročnější operace
Objev antibiotik