Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob

(poplatníci daně, předmět daně, osvobození od daně, dílčí základy daně, základ daně,

nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani, daň a zálohy na daň, daňové

Poplatníci daně (Upravuje §2 ZDP)

• Upravuje §2 ZDP

• Jsou FO (dále jen „poplatníci“)

• Poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost,

která se jzak na příjmy plynoucí ze zdrojů ČR, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (tzv. daňoví

residenti)

• Poplatníci neuvedení viz výše, nebo ti o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou

povinnost vztahující se na příjmy plynoucí z ČR

• Poplatníci, kteří se v ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení – daňová povinnost se vztahuje

pouze na příjmy plynoucí z ČR, i když se v ČR jen obvykle zdržují.

Obvykle zdržují v ČR znamená:

• Poplatník pobývá alespoň 183 dnů v kalendářním roce (souvisle nebo v několika období)

Bydlištěm se rozumí:

• Místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lez usuzovat, že se na tomto bytě bude trvale

zdržovat.

Předmět daně (Upravuje §3 ZDP)

• Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

• Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

• Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

• Příjmy z pronájmu (§ 9)

• Ostatní příjmy (§ 10)

Příjem se rozumí peněžní i nepeněžní dosažený i směnou

Předmětem daně není

• Příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů

• Úvěry a půjčky s výjimkou

24. Daň z příjmů fyzických osob

přiznání a splatnost daně).

• Příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru

• Příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky,

kterou je hrazena pohledávka

• Příjmy z rozšíření neb zúžení společného jmění manželů

• Příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva

ve výši, kterou je ČR povinna uhradit nebo se zavázala ČR uhradit.

• Příjem plynoucí poplatníkovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí nebo zahraniční

poplatník v ČR a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních,

kulturních nebo vzdělávacích potřeb (aupair)

• Příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem a předčasně

ukončila provozování zemědělské činnosti

• Částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny:

• Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let

bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu,

pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatně

výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku.

• Příjem z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem

5 let. V případě prodeje nemovitostí nabyté děděním se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou byla

nenovost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Osvobození se nevztahuje, byla li nemovitost zahrnuta

do obchodního majetku

• Příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidle,

letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok. Osvobození se nevztahuje byl-li

prodávaný majetek v obchodním majetku a doba z jeho vyřazení nepřesáhla 5 let.

• Příjem z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel,

solárních zařízení

• Cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže a pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii a cena soutěže

nepřesahuje 10 000 Kč

• Příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní

sociální podpory

• Dávky sociální péče, dávka pomoci v hmotné nouzi

• Stipendia ̈

• Příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojištění

• Úroky ze stavebního spoření

• Dotace ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí, krajů

• Příjem získaný jako reklamní předmět do částky 500 Kč

• Příjem formou daňového bonusu

Základ daně

Je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi za zdaňovací období (kalendářní rok) přesahují výdaje

prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Poplatník, který má více druhů příjmu (v § 6 až 10,) je ZD součet DZD.

Tuto daňovou ztrátu nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst

od úhrnu dílčích ZD zjištěných dle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících obdobích

(max. 5).

Příjmy dle § 6 vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího

období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

Do ZD se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich vybírá

zvláštní sazba daně ze samostatného ZD.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně

Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o:

a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné

osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým,

a narovnáním. To se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí,

b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s

příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje v prokázané výši,

Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o

hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje

v prokázané výši, poplatníkovi, který je spojenou osobou, který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu

nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně, ve zdaňovacím

období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

Dílčí základ daně

a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a

obdobného poměru. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s. r. o. a komanditistů k. s., a to i

když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za

práci likvidátorů

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů PO

Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území ČR jsou samostatným

základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele

nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč.

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé

účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % VC vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc

poskytnutí vozidla. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance nižší než 1 000 Kč, považuje se za

příjem 1 000 Kč. Pokud používá více motorových vozidel, příjmem je částka ve výši 1 % z nejvyšší VC.

Za příjem ze závislé činnosti se nepovažuje a předmětem daně nejsou:

• náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené

zvláštním předpisem

• hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi

• částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal ̈

• náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení potřebných pro výkon práce

§ 6 – Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Od daně jsou osvobozeny

• částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a

související s předmětem činnosti zaměstnavatele

• hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti

• hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálních fondů

• nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb

• zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a

jejich rodinným příslušníkům

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zvýšené o částku

odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému

na všeobecném zdravotním pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (tzv. hrubá mzda

35%); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu ZD připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo

funkčnímu požitku zaměstnance, u kterého povinnost platit povinně pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné

pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru

Příjmy z podnikání jsou:

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

b) příjmy ze živnosti,

c) příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků v. o. s. a komplementářů k. s. na zisku.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou:

příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv

včetně práv příbuzných právu autorskému a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování

literárních a jiných děl vlastním nákladem,

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním,

příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a

hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost

příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního

správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním

Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo TV plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou

samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (15 %, příští rok 12,5 %) a úhrn těchto příjmů od

téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč.

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit

výdaje ve výši:

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných,

c) 50 % z ostatních živností,

d) 40 % z příjmů z jiného podnikání, nebo z příjmů z užití či poskytnutí práv.

Dílčí základ daně je tvořen jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (výnosy a náklady).

a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na a. s., na společnosti s. r. o a k. s., podíly na zisku

z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby CP, příjmy z vyrovnání společníkovi, který

není účastníkem smlouvy (mimo stojící společník), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku nebo

ovládací smlouvy

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud nepoužijí k doplnění vkladu sníženého

o podíly na ztrátách do původní výše

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na

vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho

zaměstnanců,

d) výnosy z vkladových listů

e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení o zaplacené příspěvky a o státní

příspěvky

f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiní příjem z pojištění osob, který není pojistným

plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy po snížení o zaplacené pojistné

g) úrokové a jiné výnosy z držby směnek

§ 7 příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

§ 8 příjmy z kapitálového majetku

§ 9 – Příjmy z pronájmu

a) z pronájmu nemovitostí nebo bytů

b) z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu (§ 10)

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, může je

uplatnit ve výši 30 % z příjmů.

Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění, udržení.

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze

zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na

nich, movité věci, CP a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva

hlavního akcionáře na výkup účastnických CP

c) ostatní příjmy, které nesplňují podmínky pro jejich osvobození dle tohoto zákona

Od daně je dle tohoto § osvobozeno:

Příjmy dle odst. a) (výše) , pokud jejich úhrnná výše u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč.

Dílčím ZD je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje vyšší

jak příjmy, k rozdílu se nepřihlíží a ZD = 0. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze uplatnit výdaj

stanovený % = 80 % (dle § 7).

Nezdanitelné částky

a) lez odečíst od ZD hodnota darů, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 %

ze ZD anebo činí alespoň 1000 Kč, nejvýše lez v úhrnu odečíst max. 10 % ze ZD. Jako dar na

zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč

b) odečte se částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního

spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou. Úhrnná částka úroku, o které se snižuje ZD

ze všech těchto úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.

c) od ZD ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění

se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženém o částku 6000 Kč. Maximální částka, kterou lze

takto odečíst za zdaňovací období činí 12 000 Kč.

d) od ZD za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho

soukromé životní pojištění – maximálně 12 000 Kč

e) dále lze odečíst zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období členem odborové organizace

odborové organizaci – max. však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období

Odčitatelné položky

a) daňová ztráta, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle

v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje. To se

netýká OPS, s výjimkou těch, které jsou VŠ nebo provozují zdravotnické zařízení

b) 100 % výdajů (nákladů) vynaložené poplatníkem při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Tento

odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené

od jiných osob. Pokud tento odpočet nelze uplatnit za zdaňovací období, ve kterém byly tyto výdaje

(náklady) skutečně vynaloženy, z důvodu vzniku daňové ztráty, nebo je ZD nižší než odpočet, lze

odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže

ZD, nejvýše však ve 3

c) 50 % částky, kterou poplatník vypořádal v peněžní, příp. v nepeněžní formě v období 1993 až 2005

oprávněným osobám jejich majetkový podíl dle zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání

majetkových nároků v družstvech, nebo kterou těmto osobám uhradil za postoupení jejich pohledávky

vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v 1 zdaňovacím období nebo

postupně ve více, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009.

Poplatník může požádat příslušného správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda se u výdajů (nákladů),

u nichž má pochybnost, jedná o výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období při realizaci projektu

výzkumu a vývoje, které lze odečíst od základu daně.

Slevy na dani

a) 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením

b) 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením

§ 10 – Ostatní příjmy

c) poplatníkům, kteří jsou současně povinnými subjekty dle zvláštního právního předpisu, a do 30.

června roku 2006 zahájí provoz registrační pokladny, se daň za zdaňovací období, ve kterém tuto

registrační pokladnu pořídili, snižuje o 1⁄2 její PC, max. však do 8 000 Kč na jednu pokladnu. Tuto

slevu lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Pokud na ni provedli technické

zhodnocení do 31. prosince r. 2006, se daň snižuje o 30 % hodnoty TZ, max. však o 4 000 Kč na jednu

pokladnu. – pokud tuto slevu nelze uplatnit za příslušné zdaňovací období, lze ji uplatnit max. ve 3

nejblíže následujících.

§ 35a, § 35b – investiční pobídky

Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky, který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a

zaregistroval se jako poplatník, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a

zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to:

jde-li o poplatníka daně z příjmů PO ve výši součinu sazby daně a základu daně, sníženého o

odčitatelné položky a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně převyšují s nimi

související výdaje (náklady),

jde-li o poplatníka daně z příjmů FO, ve výši daně z dílčího základu daně (§ 7).

Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani, jsou:

poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to

zejména uplatněním

1. všech odpisů; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit, stanovení způsobu

odpisování provede poplatník

2. opravných položek k pohledávkám,

3. odpočtu daňové ztráty nebo její části v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ

daně,

poplatník bude u DHM, s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro

účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území ČR;

poplatník v období, za které může uplatnit tuto slevu na dani, nebude zrušen, nebude vůči němu

zahájeno konkurzní řízení, nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž

bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka), nebo v případě FO neukončí nebo nepřeruší

podnikatelskou činnost,

poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích se spojenými

osobami způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo

převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení

základu daně nebo zvýšení daňové ztráty

poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částkách

uvedených ve zvláštním právním předpise,

poplatník, kterému bylo poskytnuto více příslibů investičních pobídek, může uplatnit slevu na dani

za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později

poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle

dříve vydaných příslibů.

Slevu na dani lze uplatňovat po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž

prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník

splnil všeobecné podmínky a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období,

ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případě, že byla lhůta pro

splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu, posunuje se počátek pro

uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.

Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.

a) 24 840 Kč na poplatníka

b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem

přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitel průkazu ZTP/P zvyšuje se

tato částka na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky se nezahrnují dávky státní sociální podpory,

dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky

na penzijní připojištění se státním příspěvkem apod.

c) 2520 Kč – částečný invalidní důchod

d) 5 040 Kč – plný invalidní důchod

e) 16 140 Kč – poplatník je držitelem průkazu ZTP/P

f) 4 020 Kč –student do 26 let věku se soustavně připravuje na budoucí povolání

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10 680 Kč

ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo §35b. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit

formou daňového bonusu, slevy na dani nebo formou slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok na daňové zvýhodnění poplatníka vyšší než je jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňový bonus.

Ten může být uplatněn, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého

z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění

uplatnit, pokud je:

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

a. soustavně se připravuje na budoucí povolání,

b. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro

nemoc, úraz, nebo

c. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou

výdělečnou činnost.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období

nebo v tomtéž kalendářním měsíci jen 1 z nich.

Daň a záloha na daň

Daň ze ZD sníženého o nezdanitelnou část ZD a o odčitatelné položky od ZD zaokrouhleného na celá sta Kč

dolů činí 15 %.

Daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u FO více než 15 000

Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

Daň stanovená paušální částkou

Poplatníkovi, který má příjmy dle § 7 (odst. a, b, c) a z úroků z vkladů na běžném účtu, který provozuje

podnikatelskou činnost bez zaměstnanců či spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů

v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, není účastníkem sdružení,

může správce daně stanovit na jeho žádost podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období

daň paušální částkou. V žádosti se uvedou předpokládané příjmy a předpokládané výdaje a další rozhodné

skutečnosti.

Provozuje-li činnost za spolupráce druhého z manželů, může stanovení daně paušálem požádat i spolupracující

manžel. V tom případě se předpokládané příjmy a výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela v daném poměru.

Nezdanitelné části ZD, slevu na dani, uplatní každý samostatně.

Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,

příjmy ze zrušení rezervy, zůstatková cena prodaného majetku, který lze odpisovat,a výše rezervy.

Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího

období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto období daň paušálem. Vypočtená

daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani dle § 35ba, §35c. K předpokládanému nároku na uplatnění

daňového bonusu se nepřihlédne. Takto stanovená daň činí nejméně 600 Kč.

Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věci nebo práva v úhrnné výši přesahující

6 000 Kč za toto období, je povinen po skončení tohoto období podat řádné DAP a příjmy a výdaje uplatní

v DAP ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně, a zaplacenou daň započte na výslednou

daňovou povinnost. Správce daně může daň paušálem stanovit i na více období, nejdéle však na 3.

O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání. Součástí protokolu je i

rozhodnutí vyhlášené při jednání. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomu

odvolat, v příp. nesouhlasu – nebude daň paušálem stanovena.

Daň stanovena paušálem je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.

Záloha na daň

Zálohy se platí v průběhu zálohového období = období od 1. dne následujícího po uplynutí posledního dne

lhůty pro podání DAP za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DAP v následujícím

zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti =

částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně

předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového

(dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne

po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti. Pro účely výpočtu poslední

známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo

období, za něž je podáváno DAP, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu

skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají

pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání DAP. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň

připadající na samostatný ZD.

Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.

Pokud přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši

40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období

a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací

období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce

zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je

splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce

zdaňovacího období.

Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, tyto zálohy neplatí, pokud je jedním z nich i

dílčí základ daně z příjmů dle § 6, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně

je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně z § 6 méně než 15 %, platí

se zálohy vypočtené dle postupů uvedených výše z celkového ZD. Činí-li dílčí základ daně z § 6 15 % a více,

avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období

delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů PO povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou

daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců => poslední známá daňová

povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se

počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

Daňové přiznání

DAP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, přesáhly 15 000 Kč,

pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní

sazby daně. DAP je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, nepřesáhly

15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

DAP není povinen podat poplatník, který má příjmy podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců

daně. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení

k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemá jiné

příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze

příjmy dle § 6 ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

V DAP poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených,

příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového

zvýhodnění. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy dle § 6, doloží je poplatník daně příslušným

dokladem .

Splatnost daně

Daň je splatná v termínu pro podání DAP.