Daňová spolupráce v EU v oblasti přímých daní.
Legislativní zakotvení harmonizace přímých daní. Úloha směrnic při harmonizačním procesu. Vliv judikátů soudního dvora EU na daňovou harmonizaci v oblasti přímých daní. Informační povinnosti v oblasti přímých daní. Současný stav přímých daní v EU včetně propojení osobní důchodové daně a korporátní daně. Implementace nejdůležitějších směrnic přímého zdanění do právního systému ČR.
ČR = 15% osobní důchodová daň (jediná sazba) a 19% daň ze zisku firem!!
Instituce EU přebírají části národní suverenity v různých oblastech, daňovou nevyjímaje. Proto je uvažováno o daňové harmonizaci. Harmonizace daní v EU je obhajována jako nutnost pro fungování jednotného trhu.
Velký problém v daňové oblasti = neexistuje jednotný a jednoznačný cíl, ke kterému by se směřovalo!! (příklad: v měnové oblasti je jasný cíl – zavést společnou měnu)
Spolupráce jednotlivých zemí Evropské unie v oblasti přímých daní se dělí na dvě části:
– poskytování vzájemných daňových informací, zamezení dvojího zdanění a boj proti tzv. daňovým rájům, kdy státy Evropské unie dosáhly vzájemné shody a sladění,
– samotný harmonizační proces přímých daní, který dlouhodobě stagnuje.
Harmonizační proces v oblasti přímých daní stagnuje ze dvou důvodů:
– rozdílnosti účetních systémů členských zemí, kdy na jedné straně existuje tzv. daňové účetnictví (Německo, Rakousko), ve kterém se účetní hospodářský výsledek téměř neliší od daňového základu, a v účetnictví (zejména anglosaských zemí), kdy se od účetně vypočítaného hospodářského výsledku dojde k základu daně až po mnoha různých úpravách a operacích,
– v neochotě členských států k další harmonizaci, kterou považují za zásahy do suverénních záležitostí, do vnitřní politiky při možném využívání firemních daní jako nástroje hospodářské politiky každého státu.
Osobní důchodové daně jsou v EU velmi různorodé = různý počet sazeb (např. 1v ČR, Estonsku, Maďarsku a např. 19!! v Lucembursku) a různá metodika pro výpočet (např. se velmi liší odečitatelné položky od základu daně, slevy na dani atd.). Podíl os. důch. daně na HDP tvořil v r. 2011 cca 7,7% (klesající tendence).
Korporátní daně (daň ze zisku firem) jsou z hlediska daňové teorie považovány za zbytečné, ale mají ji všechny státy EU. V roce 2011 cca 2,7% podíl na HDP (r. 2000 2,8%, tedy mírný pokles).
Nominální sazby u obou typů daní nemají vysokou vypovídací schopnost, protože hodně záleží na zohlednění sociálního hlediska (u osobní daně – např. odečitatelné položky, slevy na dani) a metod výpočtu daně u korporátní daně (např. metody odepisování, uplatňování ztrát…).
Integrace daně ze zisku do osobní důchodové daně:
1) Klasický systém = nulová integrace! Znamená dvojí zdanění dividend uložením jak firemní, tak osobní důchodové daně bez možnosti úlev u obou typů daní (např. Irsko v upravené podobě).
2) Systémy omezující či vyhýbající se dvojímu zdanění. Vyhýbající se = zisky jsou zdaněny pouze jednou (buď na úrovni podniku – např. osvobození dividendy od daně na straně akcionáře, nebo na úrovni akcionáře – např. plným odpočtem dividend). Omezující = částečné omezení je většinou aplikováno jako úleva na úrovni akcionáře, která nediskriminuje vyplácené zahraniční dividendy oproti těm domácím.
3) Konduitní systém = úplná integrace!
Propojení daně ze zisku do osobní důchodové daně
- 1963 – tzv. pravidla tržního odstupu = první významnější počin v harmonizaci daní v EU (stanovování transferových cen transakcí mezi spojenými osobami na základě cen uplatňovaných při podobných transakcích mezi nezávislými subjekty.
- 1977 – směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských zemí v oblasti přímých daní. Znamenala zásadní přelom! Jejím hlavním cílem bylo potírání daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.
Zavedla 3 typy výměny informací: výměnu na dožádání, automatickou výměnu údajů a spontánní výměnu údajů.
Několikrát novelizována, naposledy v r. 2011 – 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS. Čl. 5 Výměna informací na žádost – na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožadovaný orgán veškeré informace uvedené v čl. 1, která má k dispozici nebo získá ve správním šetření. Čl. 8 Povinná automatická výměna informací – příslušný orgán každého čl. státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného čl. státu dostupné informace týkající se daňových období od 1.1.2014. Čl. 9 Výměna informací z vlastního podnětu – příslušný orgán každého čl. státu sdělí příslušnému orgánu kteréhokoli jiného dotčeného státu informace podle čl. 1 směrnice.
- 2012 – novelizována směrnice 2010/24/EU = spolupráce v oblasti vymáhání pohledávek. Obsahem je vymezení pravidel pro poskytování informací o pohledávkách, proces jejich vymáhání a řešení sporů.
- 1990 – Arbitrážní konvence 90/436/EHS = od r. 1995 po dobu 5 let stanovuje principy a metody zabránění dvojímu zdanění z důvodu rozdílných transferových cen.
Rudingův výbor – ustanoven v r. 1990, měl zjistit, jestli rozdílné firemní daně způsobují rozdíly na společném trhu EU a pokud ano, jestli je možné je odstranit prostřednictvím daňové konkurence nebo je nutné přijímat společnou legislativu. Zjistili, že existují bariéry způsobené rozdílnými daněmi ze zisku firem. Komise se všemi závěry nesouhlasila a rozhodla zaměřovat se hlavně na eliminaci dvojího zdanění.
- 1993 – Daňové identifikační číslo = pro lepší identifikaci, jednotné označení daňových subjektů.
- 2001 – Evropská společnost a Evropská družstevní společnost = nová forma společnosti obchodního práva zavedená nařízením 2157/2001. Snaha o hlubší koordinaci a harmonizaci, jednotná pravidla (ES = akciová společnost, min. zákl. kapitál 120 000 EUR, EDS = min. 5 FO z min. 2 čl. států EU, min. zákl. kapitál 30 000 EUR).
Harmonizace přímých daní není tak důsledná jako u nepřímých daní. Zásadní předpisy z oblasti přímých daní jsou v následujícím grafu.
Směrnice 2009/133/ES – Směrnice o fúzích, hlavní je možnost odkladu daňové povinnosti, která plyne z kapitálových výnosů při sloučení nebo rozdělení společnosti, při převodu aktiv nebo výměně akcií.
Směrnice 2011/96/EU – Směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, cílem bylo odstranit dvojí zdanění zisku vypláceného společnostmi ve skupině sídlícími v jednom čl. státu mateřské společnosti sídlící v jiné čl. zemi.
Směrnice 2003/48/ES – Směrnice o zdanění příjmů z úspor ve formě plateb úrokového charakteru, týká se pouze fyzických osob, cílem je zamezit krácení daně osobám, kterým plynou úrokové příjmy z jiných čl. států. Ukládá povinnost platebnímu zprostředkovateli oznámit příjem z úspor vyplácených FO, daňovým rezidentům jiných čl. států EU svému místně příslušnému správci daně.
Směrnice 2003/49/ES – Směrnice o zdaňování úroků a licenčních poplatků, zavádí unifikovaný systém zdaňování úrokových příjmů a licencí mezi firmami patřícími do jedné skupiny. Eliminuje srážkovou daň a daň z úroků a z licenčních poplatků mezi propojenými firmami z rozdílných čl. zemí.
Implementace směrnic do českého práva
1) Implementace směrnice o společném systému zdanění při fúzích – umožnila v ČR od 1.1.2004 nástupnické společnosti převzít:
– rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností,
– daňovou zrátu vyměřenou zanikající společností, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností,
– položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti a které dosud nebyly zanikající společností uplatněny.
2) Implementace směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností – přinesla od 1.5.2004 osvobození dividendových příjmů plynoucích mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem ČR nebo rezidentem jiného čl. státu za podmínky, že se jednalo o akciovou společnost nebo spol. s ručením omezeným.
3) Implementace směrnice o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků – došlo od 1.5.2004 k osvobození úroků z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, certifikátů a vkladů jim na roveň postavených.
4) Implementace směrnice o zdanění příjmů z úspor ve formě plateb úrokového charakteru – s účinností od 1.7.2005, projevila se zejména zařazením ustanovení, které vymezuje pojem platební zprostředkovatel a tomuto platebnímu zprostředkovateli stanoví související povinnosti.
5) Arbitrážní konvence – implementována jako mezinárodní smlouva. Řeší problematiku transferových cen.
6) Implementace směrnice o správní spolupráci v oblasti daní – implementována zákonem účinným od 21.6.2013.
7) Implementace směrnice o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek – od 1.1.2012 nahradila směrnici 2008/55/ES a ČR ji implementovala zákonem o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
Příklady judikátů (judikáty napomáhají výkladu evropského práva, když je nějaká nejasná situace, tak se podá podnět a ESD rozhodne)
C-451/05 „ELISA“
ELISA byla holdingová společnost založená podle lucemburského práva, což znamenalo, že byla osvobozena od daně z příjmu a dalších daní. Byla tak také méně kontrolována. Vlastnila několik nemovitostí na francouzském území, které podléhaly francouzské dani z tržní hodnoty nemovitostí. Kromě samotné velikosti daně byla v případu řešena také povinnost Lucemburska poskytnout příslušným francouzským úřadům informace o společnosti ELISA. Rozhodnutí SD: v případě pohybu kapitálu mezi členskými státy EU, při němž existuje obecný systém výměny informací a vzájemné pomoci v oblasti přímých daní, lze cíle boje proti daňovým únikům dosáhnout i mírnějšími opatřeními, než obsahovaly sporné francouzské zákonné předpisy. Francie v reakci na tento rozsudek změnila legislativní úpravu, aby nediskriminovala právnické osoby z jiných členských států EU.
C-441/03 „SEVIC“
Společnosti SEVIC byl zamítnut německými úřady návrh na zápis do obchodního rejstříku její fúze s lucemburskou společností Security Vision s odkazem, že německé právo týkající se přeměn společností upravuje fúzi pouze mezi společnostmi se sídlem v Německu.
Rozhodnutí SD: toto ustanovení je v rozporu se svobodou volného usazování a porušuje primární právo ES. Taková fúze nemůže být odepřena (zvlášť když by byla povolena, kdyby se jednalo o společnosti z jednoho a téhož státu)!
Dále jsou v kapitole přímých daní v EU např. judikáty Cassis de Dijon, Marks and Spencer, Dassonville…