Demokracie Stein Rokkan – model formování státu a národu v Evropě
4 fáze formování státu a národa
1. formování státu – vrcholný středověk až FR revoluce
2. tvorba národa – 18/19.století/V Evropa 20. století
3. rozvoj masové politiky – konec – počátek 20. let 20. století
4. vznik welfare state = stát blahobytu
FR revoluce jako mezník státotvorných a národotvorných procesů – ideál národního státu, role občanů v politickém
procesu; soupeření mezi tradiční politickou elitou a opozicí
Jedinečnost západoevropské demokratizace
-srovnání se střední, J a V Evropou – změny režimů, nedemokratické formy vlády
-srovnání s LA, Afrikou a Asií
-čas na pozvolnou a postupnou demokratizaci
-Z Evropa měla štěstí, po r. 1989 vzor pro tvorbu států střední a V Evropy
Institucionální prahy demokratizace – thresholds of democratization
-kritické body v rozvoji a strukturaci masové kompetitivní politiky
1. legitimizace (oprávnění) – národní stát uzná právo občanů sepisovat petice, kritizovat panující režim a
demonstrovat proti němu; zakotví a chrání další základní občanská práva; země se silným absolutistickým dědictvím
měly tento práh značně vysoký – narušen 1848/49 – politické skupiny, strany se formují
2. inkorporace (zahrnutí) – potenciálním přívržencům opozičních hnutí (neprivilegovaným sociálním skupinám)
přiznáno volební právo; 2 odlišné tendence – Anglie postupné rozšiřování – 1918 všeobecné volební právo pro muže
– od 18, ženy od 28, 18 – 28 mladé dívky – 1928 zrovnoprávnění volebního práva; právo tajné, přímé, všeobecné,
ale nebylo rovné – 1948 rovné právo; Francie – skokové rozšiřování s mnoha zvraty, všeobecné volební právo 90.
léta 18. století, 1848 druhé právo, potřetí definitivně 70. léta 19. století, 1945 – volební právo pro ženy; – 2 – 7%
populace právo volit (např. majetkový cenzus)
Češky 1920 volební právo
=>dosažení prvních dvou prahů otevřelo cestu k soutěživé masové politice; znamenalo to počátek masových
politických stran a organizací, další 2 prahy utvářely pravidla hry, na kterých vyrostl jev politické soutěživosti
3. reprezentace (zastoupení)- tlak na změnu volebního systému z většinového na poměrný; faktory ovlivňující
překonávání prahu reprezentace : tlak vyvolaný rozšiřováním volebního práva (viz. 2.práh); proces urbanizace a
industrializace produkující nové početné sociální skupiny (dělnictvo)
-není mnoho majoritních volebních systémů
4. výkonné moci – parlament x vláda = vazba, 1688 (revoluce) kontrola vlády
-princip odpovědnosti vlády parlamentu :
-britský model
-německý model – zprvu n.vláda nebyla odpovědná vůči parlamentu, končí práh exekutivní moci
-vláda vnímána jako těleso, které není závislé na parlamentu
Rakousko – Uhersko
-60.léta 19.století – 1.SV
-podobné ideje jak ov Z Evropě, ale narážely na překážky
-Bachův absolutismus politicky neodpovídal ideám své doby, rakouská zahraniční politika v S Itálii mu zasadila ránu
-návrat k parlamentním formám vlády – 1860
-vyřešit otázku liberalizace, demokratizace, etnické skupiny a národy obývající teritorium h.monarchie
-ústava byla liberální – 1861 Schmerlingova ústava – odpovídá parlamentnímu vládnutí, katalog LP a svobod
-1861-1865 – Uhersko – nepodařilo se uvést ústavu v život
1
-boj mezi federalisty a centralisty
-federalisté – Češi, Poláci, Slovinci – maximální decentralizace, autonomie v jednotlivých zemích
-centralisté – koncentrace kompetencí ve Vídni, liberálnější než federalisté
-boj rozhodnut z vnějška – 1866 – válka s Pruskem, Habsburkové přinuceni přijmout kompromis
-do r.1867 vzniká Rakousko-uherská monarchie
-dualizace politického systému – takřka 2 nezávislé státy, 2 separované systémy
-společný panovník, armáda, společná vláda – 3 ministerstva – financí, zahraničí, války
-předlitavsko – prosincová ústava 1867, kuriální (??-kurie) volební systém, otázka změny volebního systému, rolníci
nemají přímé volební právo
-1873 volební reforma, 1882 snížení majetkové cenzu na 1⁄2
-1895 – Bádeniho reforma – 5.všeobecná volební kurie – 72 poslanců – od 24 let věku muži, četníci nesměli – vojáci,
osoby v chudinské péči
-Max Vladimir von Beck – zrušil 5.kurii – 1906 všeobecné volební právo pro muže
-Eduard hrabě Taaffe – nejstabilnější doba politiky, nepolitická politika
-abstinence – neúčastnění se debat (?), voleb (?)
-tábory (Lager) v Rakousku
-křesťansko-konzervativní tábor
-socialistický
-národně – liberální – nejčlenitější
-tábory v Čechách a na Moravě
-katolický – silný, reprezentován několika křesťanskými stranami
-sociálně demokratický – Češi x Němci. Demokraté pro vlastenectví , většinový proud, Bohumil Šmeral
-agrární – nejsilnější tábor – menší a střední rolníci
-národně-liberální (staročeši a mladočeši) – měšťané, elity vzdělanosti a průmyslu, je jich málo
-národně socialistický
-v předlitavsku 17 zemí, na Moravě 3 stranické systémy – český, polský, německý
Rusko
-Alexandr II.
-zrušení nevolnictví 1861 – rolníci se z nevolnictví postupně vykoupí
-1864 – zemstva – kolegiální poradní orgány, nereprezentovaly výhradně aristokracii, ale širší ruskou společnost
-Alexandr III. – žádné reformy
-krystalicky čistý absolutismus (naposledy Mikuláš I.)
-antisemitismus
-návrat dominance pravoslavné církve
Mikuláš II.
-rusko-rakouská válka – 1904-05 – cesta k reformám
-leden 1905 revoluce – evropská část Ruska, říjen manifest – volby do parlamentu, občanská práva, jmenoval Sergeje
Juljeviče Wittea
-Piotr Arkadevič Stolypin – skončily pokusy o konstituční reformy
-efektivita Ruska v 1.SV nebyla velká
–
2