Demokracie Stein Rokkan – model formování státu a národu v Evropě

4 fáze formování státu a národa

1. formování státu – vrcholný středověk až FR revoluce

2. tvorba národa – 18/19.století/V Evropa 20. století

3. rozvoj masové politiky – konec – počátek 20. let 20. století

4. vznik welfare state = stát blahobytu

FR revoluce jako mezník státotvorných a národotvorných procesů – ideál národního státu, role občanů v politickém

procesu; soupeření mezi tradiční politickou elitou a opozicí

Jedinečnost západoevropské demokratizace

-srovnání se střední, J a V Evropou – změny režimů, nedemokratické formy vlády

-srovnání s LA, Afrikou a Asií

-čas na pozvolnou a postupnou demokratizaci

-Z Evropa měla štěstí, po r. 1989 vzor pro tvorbu států střední a V Evropy

Institucionální prahy demokratizace – thresholds of democratization

-kritické body v rozvoji a strukturaci masové kompetitivní politiky

1. legitimizace (oprávnění) – národní stát uzná právo občanů sepisovat petice, kritizovat panující režim a

demonstrovat proti němu; zakotví a chrání další základní občanská práva; země se silným absolutistickým dědictvím

měly tento práh značně vysoký – narušen 1848/49 – politické skupiny, strany se formují

2. inkorporace (zahrnutí) – potenciálním přívržencům opozičních hnutí (neprivilegovaným sociálním skupinám)

přiznáno volební právo; 2 odlišné tendence – Anglie postupné rozšiřování – 1918 všeobecné volební právo pro muže

– od 18, ženy od 28, 18 – 28 mladé dívky – 1928 zrovnoprávnění volebního práva; právo tajné, přímé, všeobecné,

ale nebylo rovné – 1948 rovné právo; Francie – skokové rozšiřování s mnoha zvraty, všeobecné volební právo 90.

léta 18. století, 1848 druhé právo, potřetí definitivně 70. léta 19. století, 1945 – volební právo pro ženy; – 2 – 7%

populace právo volit (např. majetkový cenzus)

Češky 1920 volební právo

=>dosažení prvních dvou prahů otevřelo cestu k soutěživé masové politice; znamenalo to počátek masových

politických stran a organizací, další 2 prahy utvářely pravidla hry, na kterých vyrostl jev politické soutěživosti

3. reprezentace (zastoupení)- tlak na změnu volebního systému z většinového na poměrný; faktory ovlivňující

překonávání prahu reprezentace : tlak vyvolaný rozšiřováním volebního práva (viz. 2.práh); proces urbanizace a

industrializace produkující nové početné sociální skupiny (dělnictvo)

-není mnoho majoritních volebních systémů

4. výkonné moci – parlament x vláda = vazba, 1688 (revoluce) kontrola vlády

-princip odpovědnosti vlády parlamentu :

-britský model

-německý model – zprvu n.vláda nebyla odpovědná vůči parlamentu, končí práh exekutivní moci

-vláda vnímána jako těleso, které není závislé na parlamentu

Rakousko – Uhersko

-60.léta 19.století – 1.SV

-podobné ideje jak ov Z Evropě, ale narážely na překážky

-Bachův absolutismus politicky neodpovídal ideám své doby, rakouská zahraniční politika v S Itálii mu zasadila ránu

-návrat k parlamentním formám vlády – 1860

-vyřešit otázku liberalizace, demokratizace, etnické skupiny a národy obývající teritorium h.monarchie

-ústava byla liberální – 1861 Schmerlingova ústava – odpovídá parlamentnímu vládnutí, katalog LP a svobod

-1861-1865 – Uhersko – nepodařilo se uvést ústavu v život

1

-boj mezi federalisty a centralisty

-federalisté – Češi, Poláci, Slovinci – maximální decentralizace, autonomie v jednotlivých zemích

-centralisté – koncentrace kompetencí ve Vídni, liberálnější než federalisté

-boj rozhodnut z vnějška – 1866 – válka s Pruskem, Habsburkové přinuceni přijmout kompromis

-do r.1867 vzniká Rakousko-uherská monarchie

-dualizace politického systému – takřka 2 nezávislé státy, 2 separované systémy

-společný panovník, armáda, společná vláda – 3 ministerstva – financí, zahraničí, války

-předlitavsko – prosincová ústava 1867, kuriální (??-kurie) volební systém, otázka změny volebního systému, rolníci

nemají přímé volební právo

-1873 volební reforma, 1882 snížení majetkové cenzu na 1⁄2

-1895 – Bádeniho reforma – 5.všeobecná volební kurie – 72 poslanců – od 24 let věku muži, četníci nesměli – vojáci,

osoby v chudinské péči

-Max Vladimir von Beck – zrušil 5.kurii – 1906 všeobecné volební právo pro muže

-Eduard hrabě Taaffe – nejstabilnější doba politiky, nepolitická politika

-abstinence – neúčastnění se debat (?), voleb (?)

-tábory (Lager) v Rakousku

-křesťansko-konzervativní tábor

-socialistický

-národně – liberální – nejčlenitější

-tábory v Čechách a na Moravě

-katolický – silný, reprezentován několika křesťanskými stranami

-sociálně demokratický – Češi x Němci. Demokraté pro vlastenectví , většinový proud, Bohumil Šmeral

-agrární – nejsilnější tábor – menší a střední rolníci

-národně-liberální (staročeši a mladočeši) – měšťané, elity vzdělanosti a průmyslu, je jich málo

-národně socialistický

-v předlitavsku 17 zemí, na Moravě 3 stranické systémy – český, polský, německý

Rusko

-Alexandr II.

-zrušení nevolnictví 1861 – rolníci se z nevolnictví postupně vykoupí

-1864 – zemstva – kolegiální poradní orgány, nereprezentovaly výhradně aristokracii, ale širší ruskou společnost

-Alexandr III. – žádné reformy

-krystalicky čistý absolutismus (naposledy Mikuláš I.)

-antisemitismus

-návrat dominance pravoslavné církve

Mikuláš II.

-rusko-rakouská válka – 1904-05 – cesta k reformám

-leden 1905 revoluce – evropská část Ruska, říjen manifest – volby do parlamentu, občanská práva, jmenoval Sergeje

Juljeviče Wittea

-Piotr Arkadevič Stolypin – skončily pokusy o konstituční reformy

-efektivita Ruska v 1.SV nebyla velká

–

2