Demokratické tradice české publicistiky
Publicistka ~ zabývá se běžnými či obecnějšími otázkami společenského života za účelem:
- informativním
- vysvětlujícím
- výchovným
- obecně vzdělávacím
- zábavným~ beletristické žánry v knihách
- ~ je publikována v novinách, časopisech
Václav Matěj Kramerius
- pochopil význam žurnalistiky pro NO, chápe její didaktický a společenský dosah, funkci novin → především výchovná
- kupuje Pražské poštovské noviny a přejmenovává je na Krameriovy c.k. poštovské noviny
- zakládá vydavatelství Česká expedice
- začíná zde vydávat zábavné knihy, později překlady německé prózy a literatury
Josef Kajetán Tyl
- působil v časopise Pražský posel
- zakládá časopis Květy
Karel Havlíček Borovský
- významný politický novinář, literární kritik
- zakladatel moderní české publicistiky
- v letech 1842 – 1844 byl vychovatelem ve šlechtické rodině v Rusku → již zde vznikají první epigramy a reportáže
- reportáže byly vydány pod souborným názvem: Obrazy z Rus ~ mají spíše historicko-kulturní, národopisný charakter
- po návratu pracuje v redakci Pražských novin v příloze Česká včela
- v roce 1848 založil svoje noviny Národní noviny a přílohy Šotek píše svoji kritiku~ je mu jasné, že noviny by měly informovat ( to je samozřejmost ), ale pro něj je
- prioritní funkce didaktická ( vychovávat občansky a politicky )
- ~ do novin píše kritické články → týkaly se politického a společenského dění
- po porážce revoluce činnost novin zastavena, odchází z Prahy do Kutné hory a vydává: časopis Slovan → sem píše články s církevní a náboženskou tématikou káráních, rozvádí se nějaký citát
- epištoly Kutnohorské epištoly → výklad náboženské otázky, užívají se při
- v prosinci 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu, tam onemocněl TBC a roku 1856 umírá
- založil naši vědeckou literární kritiku svým článkem, studií: Kapitoly o kritice
Jan Neruda
- první básně a fejetony mu vychází v časopisech Čas a Hlas
- rozhodl se, že bude žurnalistou
- začal pracovat jako lokálkář v německých novinách ( procházel se po Praze, sbíral různé novinky a zprávy a zpracovával je pro noviny ): Tagesbote aus Böhmen
- 1860 časopis Čas
- 1865 zakotvil v Národních listech, kde se stal redaktorem, věnuje se jim až do konce života. Zde jsou také otiskovány jeho fejetony.
- fejeton: kratší novinářský útvar, který zajímavým, vtipným způsobem glosuje ~ dříve = podčárník
- ~ napsal jich přes 2000, později sebrány ve spisech: Studie krátké a kratší
- současné události ( společenské, hospodářské, politické, kulturní )
Žerty hravé a dravé
~ nejznámější fejeton: Kam s ním?
- spolupracoval i s Hálkem v časopise Lumír
- píše literární a divadelní kritiky
Vítězslav Hálek
- publicista, fejetonista, již za života uznávaný básník
- existenčně zakotvil v Národních listech a pracoval jako literární a divadelní kritik pro Divadelní rubriku v Národních listech
- přispívá i do Květů a do časopisu Lumír ~ 1872 – 1877 – V.Hálek aj.Neruda v redakci
- ~ od roku 1877 – redaktorem J.V.Sládek )
- ( Lumír ~ založen 1872
- jako fejetonista a kritik spjat s Národními listy, zde vyšla literárně-teoretická stať : Gogola hledám ( analýza Gogola Revizora ) – 1872 ~ časopis Lumír– Květy ~ Svatopluk Čech a jeho bratr~ konzervativní časopis
- – časopis Osvěta ~ založen Václavem Vlčkem ( literární historik a jazykovědec )
- – časopis Světozor ~ s ním spjata Eliška Krásnohorská
- 70. a 80. léta:
Josef Václav Sládek
- básník, dramatik a překladatel, také fejetonista a dlouhodobý redaktor časopisu Lumír
- spolupracoval i s Květy, Osvětou
Generace 90.let
- Manifest české moderny ~ tvůrce a mluvčí: J.S.Machar ( básník )
~ manifest zestylizoval: F.X.Šalda ( kritik )
~ po vydání manifestu se Česká moderna rozpadla a každý se
vydal svým směrem
- Dekadenti a symbolisté se seskupují kolem časopisu Moderní revue
- Anarchističtí buřiči zpočátku spolupracují s Moderní revue, pak ale v časopisech avantgardy: Nový kult, Omladina
- S.K.Neumann a spisovatelé hlásící se ke komunismu a k proletářské literatuře – v časopisech: Červen, Kmen, Proletkult
Karel Čapek
- začal pracovat v redakci Národních listů
- od dob J.Nerudy je nejvýznamnějším žurnalistou v těchto letech
- s obratem zakládá Lidové noviny ~ zde pracuje do konce života
- založil nový publicistický žánr: SLOUPEK ~ založen na úvahovém postupu~ postřeh k současné události
- ~ není to fejeton ( bez vyprávění )
- rozvíjí žánry: literární kritiky
- divadelní kritiky
- Čapek cestoval po Evropě → cestopisné reportáže nesmírně vtipné postřehy Angličanů→ Obrázky z Holandska→ Cesta na Sever
- → Výlet do Španěl
- → Italské listy ~ nezajímá ho Antika, ale obyčejný člověk
- → Anglické listy ~ velmi vtipně a přesně vystihl charakter
- → hledá člověka, jeho jsoucí život, zajímá ho přítomnost,
Karel Poláček
- zakotvil v redakci Lidových novin
- vedle fejetonů a Čapkových sloupků psal nový literární žánr: SOUDNIČKY
- ~ vtipně glosované události ze soudních síní
- do své prózy se zapsal redaktorským rukopisem, úsporností výraziva
- jeho próza se vyznačuje vynikajícím žurnalistickým postřehem
Ferdinand Peroutka
- talentovaný novinář, věrný demokratickým ideálům po celou dobu za války v koncentračním táboře
- po roce 1848 odchází do exilu
- deník Přítomnost ~ spory nad charakterem českého člověka ( Švejk, … )
Eduard Bass
- prozaik, redaktor, textař a písničkář
- působil jako šéfredaktor v Lidových novinách, věnoval se fejetonu, sloupku, reportážím
- založil nový literární žánr: ROZHLÁSKY ~ krátké veršované komentáře, glosování
- nějaké události
- má smysl pro humor a pravdu
Ivan Olbracht
- levicově orientovaný publicista
- začal pracovat jako redaktor ve Vídni → Dělnické listy
- pak přešel do redakce Práva lidu v Praze → to později přejmenováno na Rudé právo
- reportáže: Obrazy ze soudobého Ruska
- próza s prvky reportáže: Zamřížované zrcadlo ~ vězeňský deník~ všímá si spíše delikventů, ne~ zapsal se zde novinářským rukopisem
- politických vězňů
- ~ překládá čtenáři zážitky z vězení
- reportáže: Země beze jména ( původní název → později Hory a staletí )
- Rudolf Těsnohlídek
- tvůrce půvabného humorného vyprávění: Liška Bystrouška ~ zhudebnil L.Janáček
- patřil také k našim nejlepším soudničkářům
- Egon Ervin Kisch
- pražský reportér v německých novinách
- nazývá „zuřivým reportérem“ → „chtěl být vždy při tom“
- stal se klasikem umění reportáže, spoléhal vždy na sílu věcnosti a holých faktů
- knihy reportáží: Pražský pitaval ~ kriminální příběhy pražského podsvětí~ lid utlačován carem, pravoslavnou církví,Julius Fučík
- bolševiky
- Caři, popi, bolševici ~ kritika poměrů v Rusku
- V zemi milované
- V zemi, kde zítra znamená včera
- Reportáž psaná na oprátce
- angažoval se v roce 1932
- z časopisu Tvorba udělal ideologický časopis
- byl vězněn na Pankráci, psal na krátké svitky cigaretového papíru, líčil výslechy, sám byl odsouzen k smrti, popraven roku 1943
- jeto dokument, reportáž, ale některé pasáže mají vysokou stylistickou úroveň
- na začátku okupace jako žák F.X.Šaldy vydal 3 studie: Božena Němcová bojující
Sabinova zrada
O Zeyerově chůvě
Demokratické tradice naší publicistiky rozvíjí současnost:
Ludvík Vaculík
- prozaik, fejetonista
- autor textu: Dva tisíce slov
- organizátor edice Petlice ( samizdat )
- spolupráce s Lidovými novinamiS Lidovými novinami spjati: Jiří Ruml Ivan Hoffmann
- Ivan Klíma