Ekonomika a management

Ekonomika a management

Úvod

Situace v českém stavebnictví

Stavebnictví v ČR má zásobu práce na 30 – 40 let dopředu

Prakticky v něm neexistuje nezaměstnanost, 2005 440 000 zaměstnanců

55% absolventů FSv je do 10 let ve středním nebo vrcholovém managementu (top – 15%)

Specifika stavebnictví oproti jiným oborům:

Každá stavba je originál (alespoň základy)

Firma se stěhuje za stavbou

Obrovská rozpracovanost výroby, roste počet nových zakázek

Velká sezónnost prací (duben 2005 – trojnásobek ledna, byl to průměrný rok) => silná závislost na

klimatických vlivech

Průmysl celkem – 40% HDP, stavebnictví – v roce 1995 8%, dnes necelých 6%, ale absolutní objem roste

Celkový objem výroby v roce 2005 – 290 mld. Kč

Struktura firem: celkem asi 2600, většina malých do 100 zaměstnanců (2300), středních asi 250, velkých

nad 500 zaměstnanců 26. Pět největších: Skanska, Metrostav, Stavby silnic a železnic, Strabag, Hochtief.

Všechny zahraniční nebo se zahraniční účastí (nadnárodní).

Tendence: velké firmy – inženýrské stavby, malé firmy – pozemní stavby

Velké firmy získávají zakázky, řadu z nich ale rozdělují malým – působí v roli „manažera“

Míra zisku stavebních firem je 2 – 3%, výjimečně 5% (developerské – okolo 20%)

Řada veřejných zakázek

Účastníci výstavby

1. Přímí účastníci

a. Investor

Fyzická nebo právnická osoba, rozhoduje o využití finančních prostředků.

Veřejní investoři – instituce státní zprávy, mají k dispozici peníze ze státního rozpočtu. Vlastníkem

postaveného objektu je stát.

Soukromí investoři, kteří dostali určitý podíl státních prostředků => musí postupovat podle zákona

o zadávání veřejných zakázek

b. Stavebník – ten, kdo bude konečným majitelem stavby (vlastníkem)

c. Uživatel – ten, kdo stavbu užívá

d. Dodavatel (zhotovitel) – spolupracuje na realizaci

e. Projektant – realizace projektové dokumentace

f. Developer – zajišťuje výstavbu, shání peníze, nakonec stavbu prodá. Není dlouhodobým vlastníkem ani

uživatelem stavby – snaží se ji prodat co nejrychleji. Je zároveň investorem i stavebníkem.

2. Nepřímí účastníci

a. Stavební úřady – vydávají územní rozhodnutí a stavební povolení

b. Banky – financování výstavby prostřednictvím úvěrů

c. Pojišťovny – kryjí rizika výstavby

d. Justiční instituce – řeší soudní spory kolem výstavby

Nejdůležitější smlouvy

Smlouva o dílo – upravuje časový průběh výstavby, kontrolu, způsob stanovení ceny, financování

Smlouva o sdružení – když 2 firmy spolupracují na jedné stavbě

Kupní smlouva

Mandátní smlouva – např. když někoho najmu na dozorovací činnost na stavbě

Smlouva o smlouvě budoucí – mám-li zájem o byt, který ještě není postaven, nelze uzavřít kupní smlouvu

Smlouva nájemní

Postup stavebního procesu

1. Stavebník a projektant – příprava zakázky, návrh stavby, propočet nákladů

2. Územní rozhodnutí

3. Časový a finanční plán

4. Osloven dodavatel

5. Dokumentace pro stavební povolení

6. Realizace stavby

7. Kolaudace

8. Převzetí stavby

Členění a definice objektů a prací v ČR

JKSO – jednotná klasifikace stavebních objektů. Struktura:

1. stupeň Obor 1 – 3 číslo hala, tunel, silnice…

2. stupeň Skupina 4. číslo pro tělovýchovu, kulturu…

3. stupeň Podskupina 5. číslo divadlo, kino…

4. stupeň Konstrukční a materiálová charakteristika 6. číslo železobeton

5. stupeň Druh stavební akce 7. číslo novostavba

8. – 12. číslo – základy, plášť, zastřešení …

TSKP – třídění stavebních konstrukcí a prací. Zabývá se vnitřní strukturou stavby. Základní dělení:

HSV – hlavní stavební výroba. Hrubá stavba, hlavní stavební díly

PSV – přidružená stavební výroba. Řemeslné obory

HSV

1. Zemní práce

2. Založení

3. Svislé a kompletační kce

4. Vodorovné kce

5. Komunikace

6. Úpravy povrchů (jen omítky – další v PSV), podlahy

7. PSV

8. Trubní vedení

9. Ostatní kce a práce (např. úklid stavby, přesun stavebních hmot), bourání

PSV

7.1 Izolace

7.2 Zdravotně-technické instalace

7.3 Ústřední vytápění

7.4 Silnoproud

7.5 Slaboproud

7.6 Ostatní kce (tesařské práce, klempířina aj.)

7.7 Podlahy, obklady

7.8 Dokončovací práce – malty, nátěry, tapety

7.9 Ostatní kce a práce PSV (např. vybavení kuchyní)

URS Praha, a.s. – Ústav racionalizace ve stavebnictví, vydává ukazatele (např. orientační ceny)

Členění a definice objektů a prací v EU

Dvě úrovně:

KP – klasifikace produkce, třídění stavebních děl (obdoba JKSO). Jednodušší než naše.

KS – klasifikace struktury, třídění stavebních prací (obdoba TSKP). Jinak členěné než u nás (podle

toho, jak stavby vzniká)

KP

1. Budovy – bytové a nebytové

2. Inženýrská díla – dopravní stavby, trubní a elektrická vedení, průmyslové stavby, ostatní

KS

1. Příprava staveniště

2. Kce a práce hrubé stavby

3. Stavební montáže

4. Kompletační a dokončovací práce

5. Pronájmy strojů

Propočet stavby

Pojmy

Stavba – skládá se ze stavebních objektů. Kromě nich má ještě provozní soubory

Stavební objekt – samostatná provozuschopná kolaudovatelná část stavby

Provozní soubor – např. zařízení uvnitř fabriky – něco, co nedělá stavař

Hlavní účastníci výstavby – ti, kteří se opravdu podílejí na výstavbě

Investor – investuje svoje peníze, chce stavět. Obsahuje i řadu jiných pojmů:

Vyšší dodavatel stavby – ten, kdo stavbu postaví. Opět několik pojmů:

Žadatel – ve chvíli, kdy žádá o povolení na úřadě

Stavebník – z hlediska stavebního úřadu ten, kdo má peníze a chce něco postavit

Objednatel – z hlediska práva, obchodního zákoníku. Např. když si u projektanta objednává

projektové práce.

Zadavatel – ve chvíli, kdy státní investor (úřad aj.) zadává veřejnou zakázku (za peníze státního

rozpočtu)

Zhotovitel – z hlediska práva, ve chvíli, kdy podepisuje smlouvu

Uchazeč – ve chvíli, kdy se uchází o veřejnou zakázku

Dodavatel

Generální projektant – připravuje projekt (představy investora dá na papír). Platí pro ně ceník

projektových prací.

Jsou ve vzájemném smluvním vztahu

Vedlejší účastníci výstavby – vlastníci sousedních pozemků, orgány státní správy. Mají právo se k procesu

vyjadřovat, podávat stížnosti a dotazy.

Stavební zákon 183/2006

Obchodní zákoník 513/1991 – podle nich se podepisují smlouvy o dílo

Příprava propočtu

Propočet – členěn na deset hlav podle toho, komu připadne daná část rozpočtu:

I. Pozemek, projektant

II. Provozní soubory

III. Stavební objekty – základní rozpočtové náklady (ZRN). Základ pro výpočet ostatních hlav

VI. Náklady na umístění stavby (NUS, vedlejší rozpočtové náklady – VRN)

VIII. Rezerva – pro nepředvídatelné náklady

IX. Peníze na vybavení a zařízení stavby

THU – technicko-hospodářské ukazatele. URS Praha (ústav racionalizace ve stavebnictví) – získávají

ceny staveb, z nich dělají ukazatele (průměrné hodnoty).

Oceňovací jednotky – mx

Cena = náklady + zisk (nebo ztráta). Co je z hlediska prodávajícího cenou, je z hlediska kupujícího

nákladem.

Náklady = materiál, mzdy zaměstnancům, výrobní režie, správní režie…

Propočet projektových prací

Řídí se honorářovým řádem – stavbu zařadíme podle složitosti do nějaké zóny honorářového řádu =>

podle toho náklady

Po zařazení do zóny částku rozpočítáme na jednotlivé výkonové fáze (viz cvičení)

, kusy aj. Vynásobí se THU => potřebná částka.

Časové plány

Harmonogram – nejjednodušší, bez časových souvislostí. Vidíme činnosti které se provádějí a jak dlouho

se provádějí. Někdy i další informace (počet pracovníků na stavbě aj.)

Normohodiny – měří se, kolik dělníci za hodinu udělají => URS zpracovává normy času na práci. Vždy se

vztahuje k 1 dělníkovi.

Výkon – kolik udělá 1 dělník za hodinu (m3

/h)

Pracnost – obrácená hodnota výkonu (h/ m3

Příklad harmonogramu:

)

Stavební zákon 183/2006 Sb.

Územní rozhodnutí

Projektant zpracuje podklady a požádá všechny úřady, které k tomu mají co říci, aby se vyjádřily

Stavební úřad posoudí předložený projekt a rozhodne, zda je stavbu možné na dané místo umístit

Vydané rozhodnutí platí dva roky

Podklady pro rozhodnutí:

Projektová dokumentace (dokumentace pro územní řízení)

Vlastnické právo k pozemku (nebo dohoda s vlastníkem)

Rozhodnutí dotčených orgánů (elektrárny, vodárny, úřady státní správy… )

Posouzení vlivu na ŽP

Druhy územních rozhodnutí

Rozhodnutí o umístění stavby

Rozhodnutí o změně využití území

Rozhodnutí o změně stavby a změně vlivu stavby na ŽP

Dělení a zcelování pozemků

Stavební povolení

Podkladem je dokumentace pro stavební povolení

Ohlašování staveb

Stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m2

infrastrukturu

Musíme informovat majitele okolních pozemků s staveb

Stačí 2x projektová dokumentace, vyjádření orgánů, doklad o vlastnictví

Pokud se úřad nevyjádří do 40 dnů, má se za to, že souhlasí

Souhlas platí 12 měsíců

Stavební řízení

Dokumentaci musí zpracovat autorizovaná osoba

Plán kontrolních prohlídek stavby

Závazná stanoviska orgánů

Stavby pro veřejnost nebo stavby pro developerské firmy (budou mít jiného vlastníka) vyžadují

kolaudační souhlas

Vlastník stavby je povinen

a jiné malé stavby, které nevyžadují nové nároky na dopravu a

Po celou dobu udržovat stavbu v řádném stavu

Umožnit úřadu kontrolu stavby

Uchovávat po 10 let stavební deník

Po celou dobu stavby uchovávat projektovou dokumentaci

Vyvlastnění – práva k pozemkům lze odebrat (omezit) pro uskutečnění veřejně prospěšných opatření

(dopravní a technická infrastruktura, archeologické dědictví, stavby pro obranu státu…)

Pokuty – dnes velmi velké (milion je běžná pokuta)

Účastníci územního řízení

Žadatel

Obec – může vyhlásit stavební uzávěru (např. z novostaveb nedostává obec 10 let daň z nemovitosti, ale

musí se starat o infrastrukturu => nevýhodné pro obec)

Vlastník pozemku

Osoby, jejichž vlastnické nebo jiné právo k sousedním stavbám a pozemkům může být rozhodnutím přímo

dotčeno

Společenství vlastníků – když někdo dělá opravy ve svém bytě, musí se zeptat ostatních členů

Účastníky nejsou nájemci bytů a pozemků

Účastníci stavebního řízení

Stavebník

Vlastník stavby

Vlastník pozemku

Vlastník sousedního pozemku nebo stavby

Společenství vlastníků

Účastníky nejsou nájemci bytů a pozemků

Časové plány

Harmonogram – činnosti pevně fixované v čase, bez vazeb

Časový diagram (cyklogram) – řeší závislost prostoru na čase

Síťové grafy

Hranové – nositelem informace je hrana (činnost)

Uzlové – nositelem informace je uzel

Vhodné pro velké složité stavby

Obsahují návaznosti procesů

Metoda CMP (metoda kritické cesty) – cílem je zjistit v grafu kritickou cestu – obsahuje činnosti,

které nemají žádnou časovou rezervu. V grafu se zvýrazní

Organizace a normování práce v podniku

Firma chce splňovat potřeby zákazníků, dosahovat určitého zisku, zlepšovat celkovou výkonnost firmy a

produktivitu práce => efektivně produkovat to, co zákazník požaduje

Činitelé působící na produktivitu:

Vnitřní – výrobek, zařízení, technologie, materiál, lidé, organizace… Ovlivnitelné.

Vnější – ekonomika, přírodní zdroje, politická strategie státu… Těžko ovlivnitelné.

Cíle organizace práce:

Zdokonalit věcný a časový průběh pracovního procesu

Získávat časová data o průběhu výrobního procesu (pro plánování, odměňování pracovníků, zvyšování

kvalifikace)

Rozbor výrobního procesu

Základním měřítkem míry využívání jednotlivých zdrojů je čas

Pracnost produktu = čas nutný ke zhotovení určitého výrobku nebo provedení činnosti

Norma pracnosti = spotřeba času na výrobu jedné jednotky produkce (v Nh – normohodinách)

Třídění času pracovní směny

Čas nutný

Provádění práce (provádění stavby, pokyny pro provádění)

Obecně nutné přestávky (oddech, jídlo, přirozené potřeby – délka dána zákoníkem práce)

Podmíněné přestávky (např. když řidič čeká, až mu naloží písek na korbu nebo se čeká, až zatvrdne

beton – nedá se s tím nic dělat, musí se počkat)

Tyto časy jsou obsahem výkonových norem

Čas zbytečný

Osobní ztráty (kopáči se opírají o lopatu a kouří, jsou na svačině hodinu místo 15 min…)

Technicko-organizační ztráty (někdo čeká, až bude dokončena jiná práce a on bude moci začít se

svou, oprava špatně vyrobeného výrobku)

Ztráty času vyšší mocí (záplavy, vítr, bouřka…)

Druhy časových studií

Metody studování pracovních činností

Snímek pracovního dne – přímé a nepřetržité měření a zaznamenávání spotřeby času za celou směnu.

Pozorovatel stopuje čas přímo na stavbě.

Momentové pozorování – podíl jednotlivých činností na celkovém čase směny. Pozorovatel si jen

namátkově kontroluje, zda se pracuje nebo nepracuje.

Snímky operace – přímé měření skutečné spotřeby času při jednotlivé opakující se operaci – např. měříme

spotřebu času na osazování oken.

Normy spotřeby práce

Normy pro lidský faktor

Výkonové normy – normy času (čas/množství produkce) a normy množství (množství produkce/čas)

Normy obsazení – normování obsluhy strojů nebo zařízení, normy početních stavů (na 1000 dělníků

potřeba 2 mzdové účetní apod.)

Komplexní normy

Normy se stanovují se podle rozborových nebo souhrnných metod

Rozborové metody

Rozborově chronometrážní – měříme délky jednotlivých pracovních činností

Rozborově výpočtová – nic neměří, používá normativy (normové podklady získané již v minulosti

pomocí rozborově chronometrážní metody). Činnost rozdělím na jednotlivé operace, pro ty si najdu

tabulkové hodnoty.

Rozborově porovnávací – znám-li normu pro jinou operaci podobnou té, kterou chci znormovat,

zamyslím se nad tím, jak moc si jsou operace podobné => známou normu třeba o 10% navýším a mám

novou.

Normy spotřeby pracovních předmětů

Normy pro materiál

Ovlivněny použitou technologií, postupy, podmínkami

Analogicky k třídění spotřeby pracovního času se i spotřeba předmětů třídí na dvě části:

Normovatelná spotřeba (je v normě) – čistá spotřeba materiálu (Nt) + nevyhnutelný odpad a ztráty

(tzv. ztratné, Np)

Nc = Nt + N p

Nenormovatelná spotřeba – zbytečný odpad, zbytečné ztráty

Na normování spotřeby materiálu se užívají různé metody, nejjednodušší je odhadová, dále např. výpočtová,

pozorovací…

Normativní soustava ve stavebnictví

Normativy času – jak dlouho trvá uložení jedné cihly apod. Nejpodrobnější údaje o elementárních

činnostech.

Základní výkonové normy – normy na jednotku produkce (časová pracnost 1m3

všechny činnosti s tím spojené)

Normy spotřeby pracovních předmětů – např. kolik cihel je potřeba na 1 m3

Datové základy (software)

Sborníky potřeb a nákladů (SPON) – rozpisy cen jednotlivých položek

zdiva apod. – obsahuje

Odměňování práce

Upraveno řadou zákonů (Listina základních práv a svobod, Zákoník práce, Zákon o mzdě)

Mzda = peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, Její výše se odvíjí od

složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, pracovních podmínek, výkonnosti člověka, kvality jeho

práce…

Plat = mzda ve státní sféře, v rozpočtových organizacích. Řídí se Zákonem o platu.

Při odměňování je zakázána diskriminace

Zaměstnavatelé si mohou vybírat mezi různými mzdovými formami

Časová mzda – podle odpracovaného času (hodinová, měsíční…)

Úkolová mzda – podle splnění určitého úkolu (100 Kč za 1 m3

normového času (např. je normou dáno, že zedník má nějakou zeď postavit za 10 hodin => dostane

zaplaceno za 10 hodin, ať to udělá jakkoli rychle) nebo přímo od počtu vyrobených jednotek.

Podílová mzda, provizní mzda – stanovená podílem z určitého množství (podíl z ceny prodaného

zboží apod.) nebo odměnou za to, když se něco povede (stavbyvedoucí dostane provizi, když se skončí

včas)

Smíšená mzda – základem je např. fixní časová mzda, k ní ještě podílová podle prodaného zboží

Příplatky nebo zvýšené mzdové tarify – za obtížnost prací

Rozdílová mzda – dva pracovníci dělají totéž, ale jeden je šikovnější => i když má stejnou tarifní mzdu,

dostane více

Prémie – stanovuje se v závislosti na splnění něčeho (stihne se termín, dosáhne se určitého zisku)

Odměna – nedá se vázat na nějaký ukazatel, dává se za dlouhodobější výsledky (dobré nápady,

loajálnost…)

zdiva apod.). Může se odvíjet od

Nařízení vlády o minimální mzdě – dnes 48,10 za hodinu nebo 8000 měsíčně (platí při čtyřicetihodinovém

pracovním týdnu). Absolventi – 90%, mladiství – 80%, invalidní důchodci – 75% této částky.

Odstupňováno také podle náročnosti práce => pro některé práce je minimální mzda až 16 000.

Ve stíženém pracovním prostředí je nárok na 10% příplatek

Náklady

Nositel nákladů – výkon nebo výrobek, který je příčinou vzniku nákladů

Předmět kalkulace – finální nebo dílčí výkon, vymezuje se kalkulační jednicí a kalkulovaným množstvím

Kalkulační jednice – měřitelný výkon, na který se zjišťují náklady (např. vyhloubení 1 bm kanalizace

v dané hloubce)

Kalkulované množství – pro kolik jednic zjišťuji náklady

Význam nákladů

Tvorba cen – nákladový, poptávkový nebo konkurenční přístup. Pro stavebnictví je typický nákladový

přístup – cena se počítá na základě nákladů. Poptávkový přístup – typický pro spotřební zboží.

Evidence spotřeb a plateb

Efektivnost výroby (hospodářský výsledek, rentabilita)

HV = výnosy− náklady

Rozhodování při volbě variant (materiálových, konstrukčních aj.)

Postavení firmy vůči konkurenci

Náklady X výdaje: Výdaj je konkrétní odchod peněz z účtu. Například když platím pojištění 1200 Kč

ročně, výdaj je 1x ročně 1200 Kč, náklady jsou každý měsíc 100 Kč.

Klasifikace nákladů

Náklady = provozem podmíněná spotřeba práce a prostředků

Jednotkové náklady – náklady na jednotku produkce

Celkové náklady – náklady na celou produkci dohromady

Skutečné náklady – skutečně spotřebované množství práce, materiálu

Plánované náklady – zjištěné propočtem podle norem a ceníků

Průměrné náklady – celkové náklady dělené časem nebo celkovým objemem produkce

Jednorázové náklady – např. pořízení stroje, náklady na opravy

Běžné náklady – energie, pohonné hmoty, mzdy zaměstnanců

Členění nákladů

Druhové – podle původu spotřebovaných zdrojů (zda šlo o náklady na mzdu, materiál…)

Materiálové náklady

Náklady na odpisy

Náklady na služby – doprava materiálu, poštovné…

Mzdové náklady

Ostatní náklady

Podle přičitatelnosti k výrobkům a výkonům

Přímé (přímo přičitatelné) – lze říci v souvislosti s jakým výrobkem byl náklad vynaložen (např. pokud

je výrobkem dům => náklady na cihly, maltu, mzdy zedníků…)

Nepřímé (nepřímo přičitatelné) – režijní náklady (odměna managementu firmy aj.). Nelze rozhodnout,

ke kterému výrobku patří (musí se rozpočítat na všechny výrobky)

Podle vztahu k výrobku

Jednicové – odpovídají přímým

Režijní – odpovídají nepřímým, patří sem i některé přímé, které by se ale špatně rozdělovaly na

jednotlivé výrobky.

Podle vztahu k finálním výkonům (kalkulační členění)

Náklady na přímý materiál – náklady na materiál přímo zabudovaný do konstrukce, na pomocné kce

(lešení, bednění aj., zahrnuty pouze podílem své ceny – použijeme je vícekrát)

Náklady na přímé mzdy

Ostatní přímé náklady – provoz stroje, přesun hmot, sociální a zdravotní pojištění, příspěvek na státní

fond zaměstnanosti

Výrobní režie

Správní režie – pronájem budov pro vedení firmy, platy zaměstnanců v kancelářích, pojištění firmy…

Odbytové náklady

Zisk/ztráta – přičítá se určité procento nákladů podle toho, jaký chce mít firma zisk

Podle proměnlivosti

Fixní – stálé náklady, jsou vynakládány bez ohledu na objem produkce (platy administrativy, náklady

na stroje…)

Variabilní – vynakládány v souvislosti s objemem produkce. Čím více vyrábím, tím jsou vyšší

(náklady na materiál, energie…). Mohou být proporcionální (grafem přímka), progresivní (rostou

rychleji, než objem produkce) nebo degresivní.

Smíšené

Podle místa vzniku

Podle času

Kalkulace

Vyčíslení jednotlivých složek ceny nebo nákladů

Kalkulace vlastních nákladů X kalkulace ceny

Předběžná X výsledná

Statická X dynamická

Absorpční X neabsorpční

Souhrnná X rozdílová

Kalkulace dělením – celkové náklady vydělím počtem výrobků

Kalkulace dělením s indexy – z typové řady výrobků zvolím představitele (základní výrobek), dám mu

index 1. Ostatním výrobkům přidělím indexy podle náročnosti vzhledem k základnímu výrobku. Např. mám

skupinu betonů, jako základní výrobek zvolím B20. Jednotková cena bude:

N

n

=

B20 1 B10 B10 B30 B30 q q i q i

⋅ + +

Přirážková kalkulace – podle rozvrhové základny (něčeho, o čem vím, že jsou tomu náklady přímo

úměrné)

Zpřesnění kalkulačních propočtů

Rozšíření přímých nákladů o další složky

Diferenciace rozvrhových základen a režijních přirážek

Nepeněžní rozvrhové základny

Dynamická kalkulace

Individuální kalkulace – respektuje konkrétní podmínky výrobce, místo, čas…

Vlastní náklady výroby = přímé mzdy, přímý materiál, náklady na provoz strojů a zařízení, ostatní přímé

náklady, výrobní režie

Úplné vlastní náklady výkonu = Vlastní náklady výroby + správní režie

Cena = Úplné vlastní náklady výkonu + poddodávky + zisk/ztráta