Ekonomika církví a náboženských společností
Charakteristika církví a náboženských společností
– označení církev se pojí zejména s křesťanstvím náboženstvím
– mimokřesťanská společenství (židé, muslimové, buddhisté apod.) odmítají označení
církev a označují se jako náboženské společnosti
Právní zakotvení
– na církve a náboženské společnosti má vliv:
o právo světské (sekulární, konfesní)
o právo církevní – právní předpisy, které vydává stát a pojednávají o církvích
Konfesní právo
– právní disciplína, zabývající se státními předpisy, který se týkají církví
– státní zákony většinou stručně a rámcově garantují uplatňování svobody svědomí a
stanovují podmínky registrace náboženské společnosti
Církevní právo
– právní systém určité církve a náboženské společnosti
– je zde vnitřní organizace a činnosti uskutečňované v rámci církve a náboženské
společnosti
– při zkoumání ekonomiky církví a náboženských společností je nutné vnímat oba druhy
práva
Vztah státu a církví a náboženských společností
– vztah je určující pro ekonomické postavení církví a náboženských společností
v daném státě
– v současnosti se odráží zejména v majetkoprávní oblasti
– lze rozlišit:
o identifikaci
o neidentifikaci
– identifikace značí sepětí státu a církve
– stát zaručuje výsadní postavení a institucionální provázání s jednou náboženskou
ideologií
– neidentifikace – stát respektuje církevní a světonázorovou neutralitu
– existují záruky ochrany individuálních a korporativních náboženských svobod
– lze rozlišit vztahy:
o konkordát
o kooperace
o odluka
Konkordát
– vztah může být potvrzen formou smlouvy mezi státem a reprezentací příslušné církve
– ve smlouvě jsou zakotveny vzájemné vztahy, povinnosti, práva a způsob financování
Kooperace
– vztah se vyznačuje náboženskou svobodou, uznáním církve po stránce právní i ve
vztahu k její vnitřní autonomii
– církve díky majetkové vyjasněnosti a respektovaném způsobu financování se mohou
podílet na rozvoji všech sfér veřejné politiky (charita, vzdělávání, zdravotnictví)
Odluka
– zvláštní právní postavení náboženského zřízení ve státě
– církve se vylučují z právního kruhu státního
– náboženství se stává věcí soukromou
– náboženské organizace musí být právnickou osobou veřejného práva
Financování církví a náboženských společností v ČR
– církve a náboženské organizace podléhají registraci u Ministerstva kultury
– registrace zakládá nárok na příspěvek ze státního rozpočtu, pokud církev či
náboženská společnost o něj požádá
– stát hradí:
o mzdy a pojistné duchovních
o mzdy a pojistné administrativy
o prostředky na věcné náklady
o prostředky na údržbu církevního majetku
– současný stav je ovlivněn zejména vývojem v průběhu 20 století
– zejména majetkové reformy (první 1919, druhé 1947)
– majetkoprávní uspořádání doposud není vyřešeno, proto stát převzal část odpovědnosti
za financování církví a náboženských společností
– církve a náboženské společnosti mohou mít „vlastní“ příjmy:
o sbírky
o dary
o odkazy majetku apod.
Modely financování církví a náboženských společností
– německý model
– rakouský model
– italský model
Německý model
– pro model je typický systém církevních daní
o církve mají právo vybírat ve svůj prospěch daň
o právo vybírat daň je zakotveno ve státním právu
o stát daň vybírá a předává jí církvím
– mezi další finanční zdroje lze zařadit:
o církevní dani nepodléhají všichni daňoví plátci, ale povinnost vzniká a zaniká
se členstvím
o církevní daň má formu přirážky k dani státní a její výši stanovují volené
církevní orgány
o v konečné fázi podléhá státnímu schválení
o pomoc ze strany sátu
o nepřímá státní podpora církevních příjmů
o státní subvence
o finanční náklady státu na výuku náboženství a na duchovní péči
Rakouský model
– zdrojem financování jsou
o církevní poplatky
o výnosy z nemovitostí
o kostelní sbírky
o státní příspěvky související s vyučováním náboženství
o majetková renta za zestátněný majetek
– církevní poplatek:
– výše povinného poplatku je určena řádem církevních příspěvků
– má charakter občanskoprávní dávky (ne veřejnoprávní jako církevní daň – není
administrován státem)
– dlužné příspěvky zle občanských soudem vymáhat
Italský model
– italský model je založen na systému daňových asignací
– každý občan může rozhodovat o tom, jak bude použita určitá část jeho daně z příjmu
– poplatník může přiznat tuto část daně:
o příslušné církvi
o věnovat na sociální a humanitární účely
– nepřiznané části daně se rozdělí na všechny účely v poměru, v jakém se ostatní
poplatníci rozhodli připsat své daně státu či církvi
– církvi může asignovat část své daně i nečlen církve
Ekonomika výzkumu a vývoje
Věda a výzkum
– výzkum – systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání přírody, člověka, společnosti,
myšlení, kultury a techniky
o badatelský výzkum – tvůrčí práce rozvíjející hranice poznání, zahrnující
získávání a ověřování nových poznatků a vytváření nových hypotéz a teorií
o cílený výzkum – tvůrčí práce zaměřená na získání poznatků v jistém oboru
– vývoj – využití poznatků výzkumu nebo realizace nových myšlenek a technologií
včetně jejich přenesení na úroveň poloprovozních nebo ověřovacích zařízení pro
získání nových nebo podstatně zlepšených výrobků a technologií
– věda – zahrnuje velké množství oborů a disciplín lišící se předmětem zkoumání a svou
metodologií,
– věda je zvláštní lidská aktivita, představující sociální jev a zaměřující se na produkci
poznatků, které umožňují společnosti zvýšit kontrolu nad okolím a nad sebou,
– vědu lze chápat jako organizační základnu vědecké činnosti, jako odvětví národního
hospodářství,
– věda se stává výrobním faktorem tehdy, když svými výsledky ovlivní účinnost
základních výrobních faktorů,
Státní vědní politika
– věda a výzkum kladou vysoké nároky na kvalitu a množství zdrojů (materiálových,
lidských…)
– věda a výzkum jsou hlavními faktory rozvoje národních ekonomik
– vlády většiny států vytvářejí koncepce vědní politiky
– usnesení vlády – Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015,
(dále Národní politika VaVal)
Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR
– hlavními důvody reformy jsou:
– cílem reformy je:
o nízký přínos výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku ČR
o selhávání současného systému podpory
o rozmělněnost a roztříštěnost českého výzkumu
o zjednodušit podporu výzkumu a vývoje
o instituce podporovat podle dosažených výsledků
o snížit počet rozpočtových kapitol (v současnosti 22), z nichž je podporován
výzkum a vývoj
o zajistit využití výsledků výzkumu a vývoje pro inovace
o podmínit programovou podporu výzkumu a vývoje podílovým financováním
veřejného a soukromého sektoru
o zavést pružnější organizační struktury veřejného výzkumu,
o zajistit odborníky pro výzkum a vývoj,
o zapojit intenzivně ČR do mezinárodní spolupráce.
Národní politika VaVal
– schválena v reakci na Reformu systému výzkumu a vývoje
– nahrazuje dosavadní Národní politiku VaVal pro léta 2004 – 2008
– konkretizuje principy vládou schválené Reformy a vytváří rámec pro zvýšení
efektivnosti veřejné podpory VaVaI a zvýšení jejich přínosů pro ekonomiku a
společnost.
Cíle Národní politiky VaVal
– zavést strategické řízení VaVal na všech úrovních
– zacílit veřejnou podporu VaV na potřeby udržitelného rozvoje
– zvýšit efektivitu systému veřejné podpory VavVal
– využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spoluprácí veřejného a soukromého
sektoru ve VaVal
– zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVal
– zajisti kvalitní lidské zdroje pro VaVal
– vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVal
– zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech
– důsledně hodnotit systém VaVal
Principy Národní politiky VaVal
– přesné vymezení působnosti v oblasti VaVal včetně koordinace aktivit mezi
odpovědnými orgány veřejné správy
– stanovení prioritních směrů pro poskytování veřejné podpory
– závislost výše podpory na dosaženém výsledku
– účinný přenos výsledků do praktických aplikací
– internacionalizace VaVal
– zajištění kvalitních lidských zdrojů pro VaVal
– vytváření „proinovačního klimatu“ ve společnosti a zvyšování povědomí veřejnosti o
významu VaVal pro růst konkurenceschopnosti a rozvoj kvality života
– návaznost NP VaVal na ostatní politiky (vzdělávací, průmyslovou, regionální apod.),
– periodické hodnocení dopadů realizovaných opatření.
Trendy podpory VaVal ve světě
– kladen důraz na budování větších infrastrukturních celků pro tvorbu společných
projektů akademické sféry a podniků
– uplatňování iniciativ napomáhajících transferu znalostí
– posílení spolupráce a vazeb mezi podniky a výzkumnými organizacemi
(mezisektorová spolupráce, klastry, mezinárodní spolupráce)
– růst kvality vzdělávání, zejména rozvoj doktorského studia, mobilita, brain-gain
– pro financování využívání plošně působících daňových nástrojů a selektivních
programů přímé podpory
– vytvářet příznivé prostředí pro investice rizikového kapitálu
– zlepšování podnikatelského prostředí
Organizace výzkumu a vývoje v ČR
– rada pro výzkum, vývoj a inovace
– Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
– Akademie věd ČR
– Grantová agentura ČR
– Technologická agentura ČR
– resortní ministerstva a ústřední úřady,
– podniky,
– ostatní instituce.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
– odborným a poradním orgánem vlády ČR
– zabezpečuje zejména:
o přípravu Národní politiky VaVal ve spolupráci s MŠMT
o kontrolu realizace Národní politiky VaVal formou stanovisek k souladu
programů
o přípravu metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací
o návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury ČR a
Grantové agentury ČR
o zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR
o zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a
inovací
o úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a
inovací
o zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu,
vývoje a inovací a další
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
– realizuje aktivity na úseku výzkumu a vývoje hlavně prostřednictvím vysokých škol
– poskytuje dotace na řešení výzkumných a vývojových projektů
– zřizuje Fond rozvoje vysokých škol
Fond rozvoje vysokých škol
– fond tvořený finančními prostředky, které MŠMT po vyjádření Rady vysokých škol
každoročně vyčleňuje z rozpočtu vysokých škol
– projekty FRVŠ mají přispívat ke splnění úkolů v oblasti tvůrčího rozvoje vzdělávací
činnosti vysokých škol, a proto musí být koncipovány v souladu s dlouhodobým
záměrem dané vysoké školy
– výbor FRTŠ vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o
dotace na výzkumné projekty celkem v sedmi základních tematických okruzích
– FRVŠ neposkytuje prostředky na dlouhodobější řešení úkolu, ale pouze jen na tzv.
nastartování určitých činností.
Akademie věd ČR
– hlavním posláním je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních,
technických, humanitních a sociálních věd
– podílí se na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování
doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na
vysokých školách
– rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem
– financována především ze státního rozpočtu
– kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále
výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých
projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži,
Grantová agentura ČR
– hlavním cílem je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na
základě výsledků veřejné soutěže na:
o podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými
nebo právnickými osobami
o na podporu vybraných projektů, které naplňují prioritní programy GA ČR
vycházející z politiky vlády ČR v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií
pro příslušné období
– bude podporovat také projekty základního výzkumu, které doposud podporovala
Grantová agentura AV
Technologická agentura ČR
– vznikla v roce 2009
– je organizační složkou sátu a hospodaří samostatně s přidělenými účelovými a
institucionálními prostředky státního rozpočtu
– zabezpečuje:
o přípravu a realizaci aplikovaného výzkumu
o hodnocení a výběr návrhů programu
o poskytování účelové podpory na řešení projektů
o podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem
a další
Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje
– hodnocení zohledňuje pouze výsledky, kterých bylo jednotlivými výzkumnými
organizacemi dosaženo řešením aktivit výzkumu a vývoje
– hlavním účelem hodnocení je návrh na rozdělení prostředků na institucionální podporu
– výsledkem je:
o Článek v odborném periodiku
o Odborná kniha
o Článek v sborníku
o Patent
o Užitný nebo průmyslový vzor
o Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno
o Prototyp, funkční vzorek
o Specializovaná mapa
o Software atd.
– dále je posuzována váha daného výsledku
– předpokládá se
o kvalitní publikace jsou často citovány jinými autory
o je-li citován článek z některého časopisu, má tento časopis určitou odbornou
– dochází tedy ke sledování citací prostřednictvím citačních indexů (např. ISI Web of
Knowledge, Scopus)
– měřítkem kvality vědeckých časopisů se stal tzv. impakt faktor:
o Jedná se o poměr citací na články daného časopisu v předchozích dvou letech
úroveň
k celkovému počtu článků publikovaných v daném časopise v předchozích
dvou letech
– vedle imputovaných časopisů jsou dále hodnoceny např.:
o články v odborných periodikách, který je obsažen ve světově uznávaných
o články v odborných periodikách zařazených v Seznamu neimputovaných
o články ve sbornících z konferencí evidovaných v databázi Web of Knowlege
o knihy s přiděleným ISBN
databázích (ERIH, Scopus)
recenzovaných periodik vydávaných v ČR