Ekonomika obrany státu

Veřejný statek obrana

– typický čistý veřejný statek ̈

– statek s tzv. automatickou spotřebou

– statek s rysy tzv. poručnického statku

– poskytuje tzv. latentní užitek spočívající v prevenci války

– důsledkem je nízká míra ochoty veřejnosti vydávat prostředky na obranu

– bezprostřední vztah k realizaci strategií vládní politiky

– jedná se o rozčlenění veřejných výdajů (tj. prostředků daňových poplatníků) mezi různé

veřejné cíle a zájmy

– rozpočet pro obranu je vždy politickým rozhodnutím

– výše výdajů je dále ovlivněna:

zahraniční politikou

stavem ekonomiky

geografickými a geopolitickými podmínkami

lidským potenciálem státu

ochotou akceptovat rizika vojenského konfliktu či nevojenského ohrožení

náklady na výběr a provoz konkrétních systémů zbraní a obranné techniky

Určení objemu výdajů na obranu

– výše výdajů je také ovlivněna specifiky trhu, na kterém vláda nakupuje zejména zbrojní

techniku

– výrobci zbrojní techniky jsou soukromými subjekty, ale většina obchodů neprobíhá v prostředí

konkurenčního trhu

– uplatňuje se zde systém veřejných zakázek

Bezpečnostní politika státu

– bezpečnostní funkce státu v ČR zahrnuje:

• zajištění svrchovanosti a územní celistvosti

• ochranu demokratických základů státu

• ochranu životů a zdraví osob

• ochranu majetkových hodnot

– zajištění bezpečnosti státu vytváří základní předpoklad pro rozvoj hospodářských aktivit FO a

PO nacházejících se na území státu

Vojenská strategie ČR

– vojenská strategie je výchozím dokumentem pro výstavbu a použití ozbrojených sil ČR

– rozpracovává principy obranné politiky, definované v Bezpečnostní strategii ČR

– opírá se o základní principy Strategické koncepce Organizace Severoatlantické smlouvy

(NATO), na ni navazující Souhrnnou politickou směrnici NATO a Evropskou bezpečnostní

strategii Evropské unie (EU)

– základním východiskem obrany ČR před současnými i budoucími hrozbami je aktivní účast

v kolektivním systému obrany

Činitelé narušující bezpečnost státu

– podle svého původu:

– podle působení na bezpečnost státu:

• přírodní

• sociální

• vnější

• vnitřní

– odvětví obrany je určeno k zajištění vnější bezpečnosti narušované činností jiných státu (tj.

sociálními činiteli)

– instituce zajišťující vnitřní bezpečnost jsou policie, hasičské záchranné sbory, justice

– vnější bezpečnost lze zajistit ještě nevojenským způsobem – mezinárodními smlouvami a

činností diplomacie

Orgány obrany

– orgány státní správy a samosprávy:

• prezident ČR

• parlament ČR

• vláda ČR

• bezpečnostní rada státu

• Ministerstvo obrany

Řízení ozbrojených sil

• prezident ČR

• vláda ČR

• ministerstvo obrany ČR

• náčelník vojenské kanceláře prezidenta republiky

Ozbrojené síly ČR

– armáda ČR

– vojenská kancelář prezidenta republiky

– hradní stráž

Vedle ozbrojených sil spadá do resortu obrany:

– vojenská policie

– vojenské zpravodajství

– instituce plnící jiné než vojenské úkoly

Armáda ČR

– generální štáb

– společné síly:

• pozemní síly

• vzdušné síly

• podpůrný komplet společných sil (ženisté, logistika, vojenské záchranné sbory)

• velitelství výcviku – Vojenská akademie

– síly podpory a výcviku (podpora v oblasti logistické, zdravotnické, veterinární)

Armáda ČR – dle NATO

– síly přidělené pod velení NATO

– síly vyčleněné pod NATO

– síly předurčené pro NATO

– ostatní síly pod národním vedením

Členění také podle toho jak jsou akce schopné:

– hlavní obranné síly do měsíce

– síly rychlé reakce 20 minut

– síly okamžité reakce 10 minut

Financování obrany státu

3 základní zdroje pro obranu:

– stav populace

– věcné prostředky

– finanční prostředky

Získávání zdrojů

– stát jako jeden z produkčních subjektů ekonomiky disponuje silou získávat zdroje netržním

způsobem (tj. uplatnění státní moci)

– vliv na způsob získávání zdrojů pro potřeby ozbrojených sil má model ekonomiky

– modely ekonomiky jsou:

• tržní ekonomiky

• příkazová ekonomika

• smíšená ekonomika

– nejčastější model smíšené ekonomiky se vyznačuje tím, že tržní vztahy převládají v době míru

a naopak v případě válečných ohrožení (příprav na válku) převládají státní zásahy

Lidské zdroje

– personál pro činnost ozbrojených sil lze získávat dvojím způsobem:

• najímáním na trhu práce

• uvalením povinnosti na FO, které jsou občany státu, vykonat pro stát službu (tzv.

konskripce)

– povinnost strpět úkony spojené s konskripcí (dostavit se k odvodnímu řízení a vykonat

případně službu) se označuje jako branná povinnost

Branná povinnost

– branná povinnost je povinnost státního občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil ČR

– zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu

a plnit další povinnosti

– branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a

zaniká dnem dosažení věku 60 let

– občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

Věcné zdroje:

Kapitál lze získat:

– tržním způsobem na trhu statků a služeb (akvizice)

– netržním způsobem na základě vynucení od jejich vlastníků (rekvizice, konfiskace)

Rekvizice (vyvlastnění) je v demokratických státech prováděna na základě úplaty, ale cena je

stanovena úředně.

Zdroje nemateriální povahy

– spolu s personálem a kapitálem je potřeba získávat také služby

– může se jednat o opravy kapitálových statků, úklid prostor, stravování,..

– služby lze najímat na trhu služeb

– mezi státem a poskytovatelem služby však nevzniká zaměstnanecký smluvní vztah

– netržním způsobem lze tyto služby získat na základě nařízení určitých úkonů takovýmto

dodavatelským subjektům

Substituční vztahy

– výkon určitých činností může vykonávat vlastní personál, nebo externí dodavatel

– velikost této substituce vypovídá o stupni autarkie – nezávislosti ozbrojených sil na národním

hospodářství

– mají-li být ozbrojené síly schopny působit mimo území svého mateřského státu, musí být

schopny si zajišťovat většinu služeb bez podpory ekonomických subjektů obsazeného cizího

státu

Substituce mezi prací a kapitálem

– substituci práce kapitálem lze využít pro:

• získání dodatečných produkčních kapacit

• snížení počtu ozbrojených sil

– první způsob podporuje vytváření masových ozbrojených sil

– druhý způsob umožňuje snižovat personální náklady

– dále se snižuje závislost ozbrojených sil na trh práce nebo na demografický vývoj branecké

populace

Peněžní zdroje

– zajišťuje státní rozpočet – resort Ministerstva obrany (případně Kanceláře prezidenta

republiky)

– ve stavu ohrožení či ve válečném stavu se použití i ostatní aktiva státu

– výše alokovaných peněžních prostředků je ovlivněna bezpečnostní situací, cíli zahraniční

politiky, výkonností hospodářství (zdanění) apod..

– vliv na výši peněžních prostředků má i způsob získávání pracovních sil

– výkon služby je spojen s riziky (riziko trvalého poškození zdraví, smrti..)

– riziková platba musí být zakomponována do výše odměny vojáka

– rozdíl mezi vojákem z povolání a brancem

– u profesionálních vojáků je riziko vyplaceno ve formě benefitů

– branně povinný voják má povinnost vykonávat tuto činnost (nevykonávání je trestně

postižitelné), jeho náklady ušlé příležitosti jsou tedy nižší

– stát nemusí vydávat tolik prostředků na sociální zabezpečení

Hospodaření AČR

– vychází z těchto úkolů:

• zabezpečit věrohodnou schopnost státu se bránit

• efektivně budovat vojenský obranný systém (s ohledem na vnější ohrožení a

ekonomickou situaci státu)

Výdaje resortu obrany

– je důležité posuzovat poměr neinvestičních (provozních) a investičních nákladů

– poměr NIN a IN v AČR 5:1

– poměr NIN a IN v NATO 3:2

Investiční výdaje

– jsou kalkulovány centrálně za všechny organizace v resortu MO, a to v členění podle

investičních programů

– skladba investičních výdajů respektuje záměr vlády postupného plnění cílů

INTEROPERABILITY

Hospodaření VÚ

– VÚ je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil

– je PO zřízenou MO

– struktura výdajů se liší dle zaměření vojenského útvaru

– VÚ si nárokuje náklady dle početních stavů útvaru a dle finančních standardů

Profesionalizace AČR

O profesionalizaci rozhodnuto v roce 2001, a to ve 4 etapách:

• 2002 – 2004 = organizační a dislokační změny, ukončení základní vojenské služby, plná

profesionalizace AČR

• 2005 – 2006 = stabilizace a dosažení počátečních operačních schopností

• 2007 – 2008 = komplexní výcvik svazů a útvarů, realizace započatých modernizačních

projektů

• 2009 – 2012 = dosažení cílových operačních schopností

• profesionalizovaná AČR má mít 34 – 36 tis. vojáků z povolání a přibližně 10 tis. občanských

zaměstnanců,

• změna struktury dle „hodností“,

• osobní náklady nebudou přesahovat 50 % celkových nákladů,

• rozdílný způsob doplňování řad vojska.

Řízení a financování resortu obrany

• významný „systém, plánování, programování a rozpočtování“ (PPBS – Planning,

Programming, and Budgeting System),

• systém poprvé zaváděn v USA – od 1962,

• v ČR rozhodnuto o zavedení – 1993,

• je systémem řízení zdrojů.

Podstata systému

• které potřeby krýt prioritně?

• nalezení společného měřítka (kritéria), jak uvažované potřeby zvážit, seřadit dle priorit

(pořadí) a určit tak, které potřeby budou omezenými zdroji kryty a které ne,

• tento proces není provždy ukončen, neustále se „recykluje“ – klouzavé řízení,

• není skokovým (pevně etapově fixovaným) plánováním.

PPBS jako klouzavé plánování

Fáze plánování

• identifikace rizik ohrožení ČR,

• definování obranných cílů,

• plánování obranných zdrojů.

• Výstupem:

• plán zdrojů resortu.

Rizika ohrožení státu

• analýza rizika z hlediska příčin,

• určení rizika z hlediska jeho rozsahu,

• stanovení rizika z hlediska pravděpodobnosti (tj. stanoven rozsah 0 – 1, neboli zcela

vyloučené riziko – zcela jisté riziko).

Analýza rizik z hlediska příčin

• rizika vnější (rizika vojenská, politická, ekonomická, sociální),

• rizika vnitřní (rizika ekologická, rozsáhlých technických havárií, přírodních katastrof),

Určení rizika z hlediska jeho rozsahu

vážení jednotlivých rizik,

přístupy k eliminaci rizik:

strategie naprosté eliminace rizika,

strategie dostatečné eliminace rizika,

strategie zmenšení rizika,

strategie přenesení rizika,

strategie dialogového řešení rizika.

Definování obranných cílů

• v cílech resortu jsou obsaženy očekávané stavy resortu obrany, které vedou k eliminaci rizik

ohrožení státu.

Plán zdrojů

• plán lidských zdrojů (disponibilní počet osob, požadovaný počet osob),

• plán věcných zdrojů (druhy věcných zdrojů, celkový počet disponibilních zdrojů, nabídka

věcných zdrojů, agregovaný počet jednotlivých druhů věcných zdrojů s uvedením požadavku

na finanční zdroje),

• plán finančních zdrojů (prognóza finanční zdrojů, předpokládaná alokace, předpokládaný

objem podle vah hlavních programů

Fáze programování

• výstupem – programový plán;

• programový plán tvoří soubor hlavních programů a programů, jejich ekonomické vyjádření je

zajišťováno souborem kalkulací programových prvků;

• základem – programová struktura:

princip programového členění podle cílů armády,

princip komplexnosti a výlučnosti.

Fáze rozpočtování

• návrh rozpočtu je sestavován zdola – tj. od konečných uživatelů a realizátorů cílů,

• běžné výdaje kalkulovány dle finančních standardů (zpravidla přesně definovaná jednotka).