Energetická politika
Cíle energetické politiky
- léta – preference jaderné energetiky
- léta – úsilí snížit závislost na dovozu ropy
1986 – 1995 restrukturalizace v energetickém sektoru
v současnosti
- – růst úspor energie a větší efektivnost v její spotřebě
- – růst váhy pevných paliv ve spotřebě
- – stabilizace podílu zemního plynu
- – zlepšovat podmínky pro bezpečný provoz jaderných elektráren
EVROPSKÁ ENERGETICKÁ CHARTA – 1991
- – přístup ke zdrojům energií a jejich exploataci
- – liberalizace obchodu s nosiči energie
- – technická ustanovení
- – bezpečnostní předpisy
ÚMLUVA K EVROPSKÉ ENERGETICKÉ CHARTĚ 1994
Podmínky týkající se výměny energií, pravidla soutěže, dopravy tranzitu, ochrany životního prostředí, investic a urovnávání sporů.
PODÍL OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA VÝROBĚ ENERGIE (1995)
Energetická politika
- – jedna z politik odvětvových
- – EU se snaží diverzifikovat zdroje
způsob zásobování Evropy plynem
- – rusko
- – potencionálními zdroji jsou také kazachstán, Turkmeniskán, plynovody mohou vést také přes Kaspické a Černé moře
- – ve výstavbě: jihokavkazský a „bluestreem“ – využívá cest přes černé moře a Turecko
- – plánované South Stream (rusko-italský) – přes Černé moře do Bulharsko a Green Stream (libyjsko-italský)
- – zdroje plynu – Baku a okolí města
zásobování ČR
- – Norsko a Rusko
- – nefunkční ropovod ADRIA – z Jaderského moře, nicméně je nefunkční kvůli válečným konfliktům, dnes
Priority En. pol
- – ropa a plyn
- – jaderná politika
- – černé a hnědé uhlí
jaderná energetika
- – v 50. letech se jevila jako perspektivní a „čistý“ zdroj energie
- – země v EU se liší postojem k jad. pol, dáno přírodními zdroji a kapacitami vytvořenými v minulosti
- – EU soustřeďuje svůj zájem na bezpečnostní aspekt, na to, aby směrnice zajišťující bezpečnost byly důsledně dodržovány
- – Slovensko – v Jaslovských Bohnicích dobíhají reaktory starého typu – předpokládá se budování modernějších technologií
- – Rakousko a Polsko nemají jaderné elekrárny, ani v Rumunsku
Elektrárny na č a h uhlí
- – v 90. letech útlum těžby
poté s rozvojem moderních technologií se státy snažili o dotěžení, podmíněno tím, aby nedocházele k ohrožení ŽP (v západní E v 90. letech byl přijat Akční plán kvůli dotěžení)
- –
ČR
- – jaderné zdroje – přes 30 % energie
- – větší část (více než polovina) energie vyráběna z č a h uhlí
Trvale udržitelné zdroje
- – dnes bohužel přinášejí vysokou nákladovost
- – je nutné hledat způsoby zvýšení podílu e
- – Skandinávie – zdroje vyrábí skoro 30 % energie, Rakousko – vodní zdroje,
- – ČR – hůře disponovaná
- – máme vodní elektrárny, jsou využívány, ale nemáme tak dobré podmínky, spíše hrají roli ve vyrovnávání sedel a špiček
- – větrné elektrárny – zatím poměrně drahé, ale technologie se stále vyvíjí
- – sluneční energie – problematickým zdrojem, na severu E v podstatě nemožné
- – biomasa = rostlinné zbytky, ale i pěstování rychlerostoucích dřevin, které se spalují, sláma; v Itálii – množství polí na pěstování těchto dřevin – většinou se používají topoly
- – Nizozemí, Dánsko, severní Německo – u pobřeží se staví větrolamy
- – velké slun. elektrárny – v Pyrenejích (na francouzském území)
- – EU – programy, které se snaží zvyšovat podíl udržitelných zdrojů – průměr EU by měl být 12 % do roku 10
- – Program 20 20 20 do roku 2020 – podíl obnovitelných zdrojů by měl být 20 %, energetika by se měla ubýrat i cesou úspor – snaha o vymyšlení takových technologií, které by byly ener. úspornější – o 20 %; snížení emisí o 20 %, které v sobě energetika skrývá (oxidy)
Fungování vnitřního trhu
- – jde o to, aby do energetiky dostávalo konkurenční prostředí
- – pol. by měla v sobě zahrnovat aspekty, aby se hosp. soutěž mohla realizovat
- – de coupling – oddělování výroby a přenosu energie, aby zde nebyl jeden monopol, ale rozrůznění subjektů, které se touto problematikou zabývají; hl. cíl: podniky nezneužívaly své monopolní postavení; VB- domácnosti si mohou vybrat, kdo jim bude dodávat energii
- kroky by se měly být postupné. nejprve by si měli vybírat velké podniky, a poté až domácnosti
- v ČR: nezávislý provozovatel přenosové sítě a nezávislý operátor
lobbyismus
- – v energetické politice je silný, v současné době se EP snaží o liberalizování trhu s plynem a ropou, poslanci jsou pod tlakem lobbyistických skupin – ?? měly by být vyloučeny firmy ze třetích zemí – např. Rusko ???
- – v oblasti en. pol. asi 15 000 lobbyistů
nástroje en. pol
- – různorodé
- – legislativa (zejména sekundární – směrnice)
- – celá řada nástrojů, které jsou aplikovány členskými státy:
- – poplatky
- – daně – z ekologicky závadné výroby
- – sankce
- – i dotace na zavádění obnovitelných zdrojů
Evropská energetická charta
- – otevřena i nečlenským státům (podepsalo 45 států – prakticky všechny státy E)
- – zabývala se mnoho oblastmi:
- – např. dodávky energie ze sousedních zemí v případě výpadku
- – ochrana ŽP
- – hospodářská soutěž
Úmluva – v roce 94
Zelená kniha o energetické politice EU – rok 94
- – rok 2010 je cílovým rokem pro vybudován Evropského prostoru energií (definovýn v Zelené knize)
- – kjótský protokol – dohodnut v roce 97 – EU se snaží být aktivním propagátorem myšlenek a snaží se tlačit na další partnery (zejména USA; Čína v současnosti nejvíce znečišťuje planetu)
POLITIKA OCHRANY ŽP
Římský klub – nevládní instituce, které v 70. letech publikovala knihu Limity růstu – publikována manžely Meadowsovými