Evropa po Berlínském kongresu a dělení světa
20. Evropa po Berlínském kongresu a dělení světa
a. Technickovědecká revoluce; monopolní kapitalismus a sociální proměny
společnosti; měšťanská kultura (realismus a modernismus); kolonizace Afriky, Asie
a Oceánie; nepřátelství Trojspolku a Dohody; Rusko za posledních Romanovců;
nová velmoc Japonsko; úpadek Číny.
b. Každodenní život v 19. století.
Technickovědecká revoluce
Od roka 1760 do 1850 probíhá Průmyslová revoluce
Rozvoj železnice a parního stroje
Na to navazuje Vědeckotechnická revoluce cca 1850, která má vrchol někde
v roce 1900 a končí někdy 1920
Češi přijali nové věci většinou se zpožděním několika let
U nás za Rakousko-Uherska byla elektrifikace
Lidé si mysleli, že svět už nebude válčit a v budoucnu nebude nic problém
1912 potopení Titaniku
Vynálezy
Objevy v přírodních vědách – Charles Darwin – zabloudil na Jávě,
Galapágách,… a strávil tam dost času pozorováním spousta zvířat, hlavně
želvy. Otázka: Proč želvy tady vypadají jinak než jinde? Sepsal zásadní
knihu o vývoji druhů, kde definoval evoluční teorii – jedna z nejpřevratnějších
myšlenek. Lidé dříve věřili, že to vše stvořil Bůh, což Darwin popřel. Bylo na
něj spoustu útoků.
Po roce 1860 se začínají objevovat kostry lidí, který nebyly kostry tehdejšího
člověka
Historická Antropologie zkoumá z kosterních pozůstatků nemoci, výšku, atd..
Rudolf Koch – Léčba TBC
Luis Pastuer – Pasterizace, ničení bakterií pomocí teploty, očkování proti
vzteklině
I.P. Pavlov – Slintání
G.Fleming – penicilin
Jan Jánský – krevní skupiny
1895 – Roentgen – radioaktivita
Marie Curie – Sklodowská – objev radioaktivity
Byl i popsán Atom – Bohr
Einstein – Teorie relativity
Alfred Nobel – Dynamit – odkázal peníze dobročinné organizaci a ta se
rozhodla udělovat Nobelovu Cenu – první byla 1901 – uděluje Švédský
panovník jednou za rok
Sigmund Freud – Psychoanalýza, významný psycholog, podvědomí,
superego , výklad snů, sexualita ve vztahu k podvědomí. Sny zkoumal
nejdřív u sebe po smrti svého otce.
Další vynálezy: telegraf 1847 drátový, bezdrátový 1897, první vodní
elektrárna, seismograf, v elektřině byly Češi ve špice – Thomas Alva Edison
– žárovka, vysavač, tramvaj, žehlička, elektrický kamna, toustovače, psací
stroj, fotografie, zaznamenávání hlasu a zvuku, 1895 kamera – bratři
Lumierové , 1895 vznikají němý filmy
Ferdinand Zeppelin – Bratři Wrightové – inženýr Jan Kašpar
Benz, Daimler, Ford – automobilismus
Objevují se sufražetky – bojovnice za práva žen – hlavně volební právo
Monopolní kapitalismus a sociální proměny společnosti
na konci 19. a na začátku 20. století dochází k rychlému hospodářskému
růstu
Kapitalistický systém – osobní a hospodářská svoboda
jednotná správa a zákonodárství
konstituční systém vlády – ústava a tři složky moci
snaha o co nejvyšší zisk => bankovní domy, akciové společnosti
Sociální proměny – nové uspořádání společnosti
aristokracie
buržoazie – měštani
střední vrstva – v práci používají vědomosti
dělnictvo – v práci používají sílu
stěhování obyvatelstva do měst a ke zdrojům surovin
dělnická otázka – nelidské podmínky dělníků => stát odmítá zasáhnout
sociální nepokoje a stávky – socialismus
Měšťanská kultura (realismus a modernismus)
Začala vznikat díla, která se snažila postihnout skutečnost – tedy kritický
realismus s romantickými prvky. Pointa byla ukázat lidem jak se věcí mají
doopravdy
Balzac, Dickens
V malířství vznikaly umělecké směry jako impresionismus (zachycení
okamžiku – reakce na vynález fotografie. Claude Monet – Východ Slunce
Vincent Van Gogh – silný expresionista
Symbolismus, kubismus, surrealismus
Secese – ornamentálnost, lineárnost, plošnost. Přírodní tvary (listy, květy,
zvířata)
Neorenesance, neobaroko a neoklasicismus
Životní styl se měnil, zvyšovala se životní úroveň, zejména u střední vrstvy
Rychlejší cestování, více možností, využití volného času
Cestování – Thomas Cook – cestovní šeky
Vynález kinematografu – bratři Lumiérové – první filmové představení 1895
Do popředí se dostával sport – horolezectví, lyžování, jízrda na kole (Tour de
France), olympijské hry
Kolonizace Afriky, Asie a Oceánie
Cecil Rhodes – propagátor kolonizalismu a britský generál
D. Livingston a Emil Holub – objevitelé, misionáři
Kolonialismus považoval za vhodnou cestu k řešení populačního růstu
Odpůrce byl liberalismus, který zastával volný obchod a vedl odpor
k vojenskému podmaňování území
Rusko a USA se snažily proniknout na Dálný východ, zejména do Číny
USA se ale také soustředila hlavně na svůj kontinent
Od 19. Století otevřela dveře kolonializaci i Afrika
Afrika byla bohatá na nerostné suroviny – kaučuk, slonovina, diamanty, zlato
Portugalsko – Mosambik
Francie – Alžírsko, Senegal, Madagaskar, Tunisko, Maroko
Anglie – Kapský mys, Gambie a Sierra Leone. Později získala i Egypt od
kterého chtěla ovládnout Súdán. Nigérie
Zde se koloniální snahy Francie a Anglie se střetly
Francie chtěla propojit své území od západu k východu
Málem došlo k válce, ale Francie ustoupila a Súdán Anglii umožnil propojit
sever s jihem
Další státy – Belgie (Kongo), Německo (Německá jihovýchodní a jihozápadní
Afrika), Itálie (chtěla Tunis, získala Somálsko
Anglie měla stále nejbohatší kolonie, zejména pak Indii a Egypt
Búrské války – potlačení povstání holandských usedlíků v J.A.
V Asii se Francie zmocnila středního Vietnamu
Anglie v Asii držela Indii, Bangladéš a Pákistán => výstavba Suezského
průplavu
V Oceánii držela Anglie Asutrálii a Nový Zéland
Nepřátelství Trojspolku a Dohody
1882 – Vznik Trojspolku – Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie
1904 Srdečná dohoda Anglie s Francií o koloniích vedly k Dvojdohodě, ke
které se později připojilo 1907 Rusko – Trojdohoda
Spory:
Francie vs Německem – dlouhodobé konflikty. Spor o Maroko. V minulosti
chtělo Německo Alsasko-Lotrinsko. Francie uzavřela dohodu s Ruskem.
Rakousko vs Rusko – Boj o vliv na Balkáně. Anektace Bosny a Hercegoviny
Rakouskem. Tím se zvyšovalo napětí.
Německo vs. Británie – závody ve zbrojení, budování námořní flotily
Francie vs. Itálie – Francie zabrala Tunisko, které patřilo Itálii
Napětí stoupalo a čekalo se na první velkou záminku začít světovou válku
Rusko za posledních Romanovců
Rusko v 19. Století je hospodářsky a sociální zaostalé
Status velmoci má jen díky rozloze a vojenské síle
Krymská válka
1853 – 1856
byla jedna z mála válek mezi Evropskými národy v tomto období
převážná většina bojů se odehrává na Krymu
její příčinou byl boj o území Osmanské říše
jejím rozdělením chtěl car Mikuláš I. především ovládnout Černé moře a
Balkán
proti rozpadu Turecka a posílením Ruska se však postavily ostatní evropské
státy
původně Rusko-Turecká válka přerostla v evropský konflikt
Rusko přes snahu někoho získat na svojí stranu zůstalo ve válce osamocené
na stranu Turecka se připojila například Francie a Anglie
spojenecká vojska na Krymu dvakrát zvítězila a zaměřila
se na Rusko-Černomoravskou základnu Sevastopol, kterou
spojenci dobili a nový car Alexandr II. byl donucet přistoupit ne mírové
podmínky
Alexander II. – 1861 zrušeno nevolnictví, zavedena krajská, místní a zemská
samospráva, rozšíření škol a univerzit
Alexander III. A Mikuláš II. Utužovali absolutismus, represe a cenzura.
Pogromy na Židy
1876-1878 – Rusko-Turecká válka na Balkáně. Turkové zde byli poraženi
Rusové usilovali o Mandžusko – potřebovali přístavy. Port Artur se stal
jejich hlavní základnou pro flotilu. Japonsko se cítilo ohroženo a 1904-1905
probíhá Rusko-Japonská válka, ve které Rusové prohrávají
Tento neúspěch vedl ke zhoršení krize a rozpoutala se vlna revolucí.
Liberálové usilovali o konstituční monarchii.
1905 vypukla stávka dělníků v Petrohradu – Krvavá neděle – demonstrace
brutálně rozehnána
Po této akci bylo spoustu nepojů a car povoluje založení parlamentu jako
zákonodárného orgánu – Carovi pravomoci to ale moc neomezovalo
Nová velmoc Japonsko
V 2. polovině 19. století otevírá Japonsko obchod USA a později Evropě
=> občanská válka => pád moci šogůnů a obnova císařské moci
Hospodářský, kulturní a vojenský vliv Evropy
1889 – přijetí ústavy => konstituční monarchie
1895 – válka s Čínou o Koreu => zisk Koreje a obsazení Mandžuska
Porážka Ruska v bitvě o Mandžusko
Úpadek Číny
Na konci 19. století dochází k hospodářskému a mocenskému úpadku, častá
rolnická povstání
Nátlak Evropy a Japonska na otevření obchodu => rozvrat společnosti
1895 – porážka v bitvě o Koreu s Japonskem
Povstání boxerů – snaha o vyhnání Evropanů z Číny => potlačeno
evropskými velmocemi
1912 – sesazení císařské dynastie => vznik republiky
Každodenní život v 19. století