Evropa po Vídeňském kongresu
17. Evropa po Vídeňském kongresu
Období restaurace; průmyslová revoluce a vznik kapitalistické společnosti; politické
proudy 19. století; revoluce 1848 (světová); vývoj britského impéria a Francie v 19.
století; sjednocení Itálie a Německa; utužení absolutismu v Rusku a boj o turecké
dědictví.
Období restaurace
Otcem principu restaurace a rovnováhy byl Klemense Metternich
Rakouský ministr zahraničí, později kancléř
Nejdéle sloužící ministerský předseda v historii
Konzervativec
Metternich odsuzoval násilí jako důsledek revoluce a nepodporoval
absolutismus, ani ústavu. Chtěl, aby tyto věci fungovaly přirozeně
Období obnovování a urovnávání Evropských vztahů
Průmyslová revoluce a vznik kapitalistické společnosti
Začala v Anglii 1760 a pokračovala až do 1830
Postupně se průmyslová revoluce dostala i do jiných zemí
Vznik šlechtických velkostatků
Výroba vlny a vlněného sukna
Bavlnářství – pocházelo z Indie
Továrny se mechanizovali – vznik nových podpůrných strojů
1763 James Watt – parní stroj – zlepšení strojírenství
Zvyšující potřeba uhlí a železa
Abraham Darby – výroba koksu – zlepšení železářství
Vynález lokomotivy a parolodě
Výstavba silnic, vodní doprava, vlaková doprava (George Stephenson)
Vznik tržní společnosti – nevyrábí se na zakázku, ale ve velkém pro neznámé
odběratele
Svoboda podnikání, zrušení cel
Důsledky – urbanizace, dělnictvo (proletariát), buržoazie (kapitalisté), sociální
bída dělníků a nelidské podmínky, zákaz dětské práce, pracovní doba max. 10
hodin
Politické proudy 19. Století
Liberalismus – nemají rádi absolutismus, bojují za práva a konstituční
monarchie, chtějí změny a trochu reformy
Spíše podnikatelé a střední vrstva (buržoazie)
Konzervativci – předcházení revolučním situacím, byli proti změnám a chtěli
spíše absolutismus, chtějí jenom to nejhlavnější, žádný blbosti. Staví se proti
dělníkům (opak socialismus)
Spíše šlechta, vysoké hodnostáře a armád
Nacionalismus – Němci se báli, že se stanou menšinou a tak začali utvářet
spolky, které měli dát jasně najevo, že menšina nejsou. Češi začali
počešťovat, co šlo. Poté i krvavé šarvátky mezi národy.
Socialismus – Převedení politického vedení do společnosti a uvést do popředí
dělníky – tzv. proletariát. -> komunismus – 1848 komunistický manifest Karel
Marx
Revoluce 1848 (světová)
Jenda z nejvýznamnějších událostí 19. století
Změnila tvář Evropy
Zrušila vládu panovníka a šlechty a dala moc většinovému lidu
Začala ve Francii a rozšířila se do všech Evropských zemích
Kromě Anglie kde už nejde nic měnit a Rusku, které je moc zaostalé
Ve Švýcarsku probíhala občanská válka mezi katolíky a protestanty
Ve Francii začala v únoru 1848
Nespokojené dělnictvo – utopisticko-socialistické myšlenky
Nespokojenost s vládou krále
Ludvík Filip I. – král hruška – chtěl omezit ústavu a vládnout sám
Král byl svržen, byla zavedena druhá republika, král utekl do Anglie
Dělníci se snažili vybudovat socialismus – vláda dělníků – předchůdce
komunismu
Dělníci byli poražení a hrozně moc jich bylo povražděno
Situace se nakonec uklidnila a za krále byl zvolen Ludvík Napoleon – synovec
Napoleona Bonaparte
První prezident v evropských dějinách
Během jeho vlády svrhl všechnu moc na sebe a prohlásil se císařem -> druhé
císařství
Nechal pozabíjet všechny republikány
Většina lidu s tím kupodivu souhlasilo, protože to vypadalo jako jediná
záchrana
Byl to poměrně schopný panovník
Nechal přestavět Paříž víceméně do dnešní podoby
Francii se za něj stala velmocí a získal nějaké Africké kolonie
1870 byl sesazen a byla vyhlášená třetí republika, od té chvíle je Francie stále
republika
V Německu byla v březnu 1848
Německo vlastně neexistuje – mimo to existuje 16 německých států
V Německu tedy probíhá obdoba našeho národního obrození, chtějí sjednotit
všechny své státy do jednoho
Mladí Němci se shlukují do spolků – Burschenschafty
Velice radikální myšlenky blízké socialismu
Požadují demokratizaci země a i myslí o republice
Dva hlavní velké státy
Prusko (hl. město Berlín) – nekatolíci
Habsburská monarchie (hl. město Vídeň)
Prusové měli větší armádu než Britové
Stále se rozvíjejí a chtějí sjednotit Německo, ale pod sebe a pomocí armády
(aby dali jasně najevo, že tomu velí oni)
Ostatní to sjednotit nechtějí, protože by ztratili moc a území
Před sjednocením existuje celní unie – obchody mezi státy bez cel + částečná
měnová unie
Habsburkové sjednotit Německo určitě taky nechtějí, protože by Německo
bylo strašně silný a veliký + náboženské neshody.
1847 vypukla revoluce
Revolucionáři vyhlásili sjednocené Německo a ustanovují prozatímní
parlament
Předpokládali za hlavní město Frankfurt nad Mohanem
Parlament si vzal za cíl, aby si lidi ve všech německých oblastech, zástupce
do parlamentu
Nastal problém s Němci v Habsburské monarchii – chtěli být součásti vlády a
svoje území začlenit do nově vznikajícího Německa – měly se připojit Čechy,
Morava a Slezsko. Němci vůbec netušili, že Češi existují. Češi ale drsně
bojkotovali, protože nechtěli být součásti Německa.
František Palacký napsal List do Frankfurtu, kde jim vysvětluje, že Češi prostě
nejsou Němci a nemají zájem stát se součástí. Hlavně proto, že Čechů bylo
málo, a kdyby se měli stát součástí státu s 90 miliony obyvatel, tak jsou totální
menšina a neměli by prakticky žádné slovo.
Nakonec byla revoluce potlačena a nedošlo ke sjednocení
Revoluce v Itálii
Itálie je na tom prakticky stejně jako Německo
10-12 italských států – posiluje národní cítění a lid chce sjednocení
Stejně jako v Německu tu bylo plno panovníků
Panovník by tu přišel o moc – snaha o demokracii
Některé státy patřily jiným velmocím – Lombardie a Benátsko byly součástí
Habsburské monarchie
Vznikla by další válka s Habsburskou monarchií
Nachází se tu ale papežský stát a touto válkou by papeže urazili – papež Pius
IX.
Itálie se má sjednotit pod papeže a stát se jedním velkým církevním státem,
ale papež to odmítl, jelikož by Italové i tak byly ve válce.
Vypukne tedy revoluce pod vedením Savojského krále Karla Alberta
Revolucionáři za ním přišli, nabídli mu královskou pozici za cenu, že musel
vojensky porazit ostatní státy – Camillo di Cavour a Giuseppe Garibaldi
Revoluce se nezdařila, jelikož jako na první zaútočili na Habsburskou
monarchii a utrpěli totální porážku
Vývoj britského impéria a Francie v 19. Století
– Británie – zisk části nizozemských kolonií + Malta
– nadvláda na moři => bohatství z kolonií
– 1. průmyslová revoluce – cestovní síť
– továrny
– změna složení obyvatel (dělníci x buržoazie)
– volební reforma – volební právo pro buržoazii
Doplnit – Královna Viktorie
– Francie – snaha o zrovnoprávnění lidu trvá
– Ludvík XVIII. – konstituční monarchie
– politická a náboženská svoboda
– rovnost občanů před soudem
– ochrana soukromého vlastnictví
– volební právo pouze pro bohaté
– Karel X. – 1830 – rozpuštění parlamentu => revoluce => na trůn Ludvík Filip
– Ludvík Filip – 1830/48 – doba napětí a nepokojů
– 1848 – ozbrojené střety s vojskem
– Ludvík Filip utíká do Anglie
– vyhlášení 2. republiky, vytvoření prozatímní vlády
– 1848 – vytvoření Ústavodárného shromáždění republikáni
– zrušení národních dílen => ozbrojené povstání dělníků proti vládě
– nová ústava – do čela postaven prezident Ludvík Napoleon
– Ludvík Napoleon – 1851 – nechává zatknout vůdce republikánů
– 1852 – nová ústava, vyšší pravomoci prezidenta
– vytvoření 2. císařství => přejmenování na
Napoleona III.
Sjednocení Itálie a Německa
Sjednocení Itálie
Camillo di Cavour a Giuseppe Garibaldi usilovali o sjednocení
Přišli za panovníkem s myšlenkou, že by měl obsadit pod svojí vládu
Sardinii, protože odtud pocházela královská rodina. Potom přišli za
papežem, ale ten odmítl a oni Vatikán dobyli
1859 začalo sjednocení Itálie, kdy v Savojsku vládne Viktor Emanuel II.
Ten se spojil s Francií, aby mu poskytla prostředky pro boj.
Francie jim pomohla, protože si chtějí skamarádit jiné státy, aby
mohly, když tak bojovat s Německem a Rakousko-Uherskem
1859 začaly boje. První napadly Habsburskou monarchii (Benátky,
Lombardie) a vyhrálo Italsko-francouzské vojsko. Získávají většinu
severu a na základě toho František I. Slíbil, že skončí s
Bachovským absolutismem, protože nemohl již čelit opozici, že svolá
parlament a postaví ho do čela vlády. Postupně si podrobují i Jih
Itálie. 1869 již měli celou Itálii. Papežovi nechali kus státu, protože to
Francouzi odmítli dobýt
1861 vzniká Italské království
1870 museli Francouzi z Itálie odejít domů a Italové okamžitě dobyli i
Vatikán. Řím se stal hl. městem – předtím to byla Florencie a Turín.
Papež odmítl jakékoliv odškodnění až do 1929, kdy získal Vatikán
Po první světové válce Italové získávají Alpy – Jižní Tyrolsko
V první polovině 20. století se budou snažit dobýt i kus Chorvatska
Sjednocení Německa
16 Velkých a 10 malých států
Sever jsou protestanti (Prusové), Jih katolíci (Bavorsko, Habsburkové)
1862 – Otto von Bismarck – pruský ministerský předseda
1866 – bitva u Hradce Králové – porážka Rakouska
Dobyl severoněmecké země (Holštýnsko a Šlesvicko)
=> vytlačení Rak. z německého a severoitalského území
=> vytvoření nového Severoněmeckého spolku
1870 – válka s Francií => zajetí císaře Napoleona III. => kapitulace
1871 – vyhlášení Německého císařství – císař Vilém I. (pruský král)
Konec 19. stol. – Vilém II. – expanze do Afriky, Číny, Tichomoří a
Francie
Turecka
Utužení absolutismu v Rusku a boj o turecké dědictví
– zisk Finska a Polska
– tuhý carský absolutismus => snaha o sesazení cara
=> 1825 – povstání děkabristů – pokus o státní převrat a nastolení ústavy
– potlačeno
=> utužování absolutismu – cenzura
– omezení cestování
– policejní režim
– zákaz studování na zahraničních univerzitách
– 1831 a 1846 – potlačení povstání v Polsku
– 1849 – potlačení povstání v Maďarsku
– boje s Osmanskou říší – zisk rozsáhlých území
– povstání Řeků proti Turkům – pomoc Británie, Francie a Ruska
=> samostatnost Řecka