Evropa ve vrcholném a pozdním středověku
8. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku
Křížové výpravy; mocenské soupeření mezi Anglií a Francií; mocenské soupeření
mezi papežem, císařem a Francií; vpád Mongolů do Evropy; obléhací a pozemní
válka ve středověku;
Středověké zemědělství a vesnická kolonizace; středověká města; vzdělání a
společnost v době gotické; rytířská kultura; gotické umění.
Křížové výpravy
Islám: Tolerantní Arabové a agresivní Turci
Zbytek Evropy: Křesťané
Alfons IV (VII)
Panovník Castilie a Leonu
V 10. století využívá špatné situace v Crdóbském Chálífátu (centrum Islámu) a
rozhodne se ho dobýt
Vyhlašuje tzv. rekonqistu (znovudobývání ztracených křesťanských území –
pyrenejský poloostrov)
Poslední záchytný bod Muslimů na Pyrenejském ostrově
Seldžučtí Turci útočí v 11. století na Cařihrad
Zde vládne byzantský císař Alexius Komner
Požádá o pomoc papeže Urbana II.
Ten svolává schůzi do francouzského města Clermont
Zde se rozhoduje o vyhlášení křížové výpravy
Ano, bude; první: 1095
Stanovily se pravidla křížové výpravy
Účast mazala hříchy
Vraždění nevěřících nebylo hřích
1071 Bitva u Manzikertu
1078 Turci dobývají Palestinu (s Jeruzalémem)
Konkrétní křížové výpravy:
8 křížových výprav (bylo jich více, ale jen 8 významných v oblasti Palestiny)
Výsledky křížových výprav nebyly velké a měly omezené trvání
Po dobytí Palestiny vše začíná – idea osvobození Božího hrobu
Výpravy ale slibovaly i bohatství, území a tudíž i řešení růstu populace, které
Evropa již dlouho nemohla vydržet
První křížová výprava 1095,1096-1099
Výprava chudých rolníků vedena Petrem z Amiensu – předvoj
Druhá část výpravy byla šlechta a profesionální armáda, která úspěšně
porazila Turky 1099 a dobyla Jeruzalém -> Jeruzalemské království
K němu se později přidává i hrabství Tripolis, knížectví Antiochie a hrabství
Edessa
Zrodil se řád Templářů – byli velice bohatí a císař si od nich chtěl půjčit
peníze. Ti mu nic nedali, jelikož by to nebyl schopen splatit. Prohlásil je za
kacíře a ďáblovi pomocníky a nechal je popravit
1144 Turci dobývají zpět Edessu a nastává Druhá křížová výprava
Neměla naprosto žádný efekt, akorát Turci dobývají navíc ještě Jeruzalém
1187
Třetí křížová výprava 1189-1192
Účastníci – římský král Fridrich I. Barbarossa, francouzský Filip II. Agust a
anglický král Richard Lví Srdce
Barbarossa umírá, Filip II. Opustil výpravu a zbyl jen Richard. Ten ovládl celou
výpravu a rozhodl se jí dotáhnout do konce
Turek Seladin sjednotil muslimy řijící v oblasti svaté země
Richard a Seladin si jeden druhého vážili a nakonec spolu oba 1192 uzavřeli
mír – Pobřeží patří křesťanům, vnitrozemí Turkům, Jeruzalém napůl
Čtvrtá křížová výprava 1202-1204
Výprava začala v Benátkách, kde se vojáci zadlužili -> jako splátku měli oslabit
svého konkurenta, Byzanc. Výprava ovládla Konstantinopol (Cařihrad) a
vzniklo Latinské císařství
Další výpravy jako Dětská nebo Nultá (byla ještě před první) byly naprostý
masakr a ničeho nedosáhly. Následovaly ještě nepojmenované výpravy, které
akorát zhoršovaly vztahy
Později se výpravy nesoustředily na Jeruzalém, ale i Egypt a Afriku
Výpravy končí padnutím poslední křížácké pevnosti v bitvě u Akkon 1291
1453 byl dobyt i Cařihrad a zaniká Východořímská říše
Stoletá válka
Příčiny
vymření Kapetovců ve Francii – 1328
nároky anglických panovníků na francouzský trůn (rod Anjou)
Flandry – oblast zpracování anglické vlny na sukno
Průběh
První fáze 1337-1360
Anglie měla jedno vítězné tažení za druhém
1336: Eduard III. se vylodil na francouzském území
1346: bitva u Kresčaku (zde umírá Jan Lucemburský)
1347: bitva u Callais – Černý Princ
1356: bitva u Poitiers – další vítězství Anglie
Anglie má mnohem lepší vojenskou taktiku, výbornou jízdu a střelecké oddíly
(syn princ Edvard = „Černý princ“)
1359 došel Edward III. Do korunovačního města Remeše, kde se jednalo o
příměří.
1360 se Edward vzdává nároků na francouzský trůn
Nicméně dostal Loiry (Gaskoňsko a další)
Na Francouzský trůn nastupuje po Janu II. Dobrým, Karel V. Moudrý
Druhá fáze 1360-1415
Francouzi mění taktiku, vyhýbají se velkým bojům – Drobná válka.
Do roku 1380 získávají zpět některá území
1375 bylo uzavřeno dlouhé příměří (stav v Anglii a Francii nebyl příznivý a
nechtělo se jim válčit) až do roku 1415
Ve Francii po smrti Karla V. se rozpoutala občanská válka
Burgundský vévoda proti Ludvíku Orleánskému
V Anglii probíhaly dynastické spory a boje o trůn
umírá Edward III a nastupuje desetiletý Richard II.
1381 Selské povstání – rychle zlikvidováno
Anglická korunní šlechta se rozdělila na dva rody – rod Yorků a rod Lancesterů
Třetí fáze 1415-1453
Bitva u Azincourtu
Jindřich V. se vylodil v Normandii a čelil šestinásobné přesile
Francouzů – vyhrál
1420 smlouva v Toyes
Anglie téměř získala Francouzský trůn, ale Jindřich nečekaně zemřel a začaly
nové boje
Někteří podporovali jeho syna a někteří ne – dauphin Karel, syn Karla VI.
Francie získává převahu až nástupem Johanky z Arku (1412-1431)
Poté co jí Bůh řekl, aby zachránila Francii, vydala se za Karlem do
Chinonu a přesvědčila jej, aby jí svěřil vojsko
Prvně osvobodila město Orleáns
Pomohla Karlovi získat trůn (jako Karel VII.)
Poté byla zajata při obraně města Compiegne a prodána
Angličanům -> 1431 upálena v Rouenu
Po Johance začala Francie vyhrávat a dobyla Paříž a Normandii
Poslední bitva se odehrála u Castillonu roku 1453
Po stoleté válce se upevnila moc Francie
Karel VII realizoval dvě reformy – pevné daně a žoldnéřské vojsko
Válka růží v Anglii
Boj mezi Lancastery a Yorky
Období střídání vlády Lancesterů a Yorků
Jindřich VI. Byl nezletilý a vládli za něj poručníci + u něj propukla
duševní choroba
Yorkové toho využili a rozpoutali boj o trůn -> Edward IV.
Po Edwardovi se vlády ujímá Richard III, který se v bitvě u Bosworthu
utkal s prvním Tudorovcem Jindřichem VII. – Jindřich vyhrál a založil
novou dynastii.
Mocenský boj mezi papežem, císařem a Francií
Boj o investituru – udílení lén a uvádění biskupů do úřadu
spor císaře Jindřicha IV. a papeže Řehoře VII.
Jindřich papeže sesadil ze stolce
a ten ho naopak vyloučil z církve a uvalil na něj klatbu
Jindřich se musí papeži omluvit
1122 – Konkordát wormský – církev má právo volit biskupy a opaty
Spor s Francií – Filip IV. Sličný se snaží omezit moc církve a papeže
dosadil vlastního papeže, Klementa V. a přesunul ho do Avignonu
=> tzv. avignonské zajetí (1309 – 1378)
=> politické a kulturní dění pod vlivem Francie
Vpád Mongolů do Evropy
Počátek 13. století – formování Mongolska Čingischánem (1206-1227)
Vnuk Batú – expanze na východ i západ
Tataři chtěli hlavně Rusko – 1237 Razjaň a 1240 Kyjev
1241 boj s Polskými knížaty u Lehnice
Na Moravě se utkali s Václavem I. – Moravané vyhráli a vytlačili Tatary
Poté Tataři ještě procházejí Uhrami a zakládají Chanát (ekvivalent knížectví)
– Zlatá horda – zahrnuje stepní oblasti Ruska, Ukrajiny, Krymu a střední Asie –
centrum město Saraj-Batú
Chanové Zlaté hordy si podrobovali území Kyjevské Rusi, oblasti Moskvy a
středoasijská města
Ruská knížata musela platit peněžní dávky -> nesnášenlivost
1360-1380 se vystřídalo u moci 25 chánů
Příležitost Moskevských panovníků vymanit se ze závislosti na Zlaté hordě
Dimitrij Donský 1380 porazil Tatary na Kulikově poli
Ivan III. Kalita přestal chánovi odvádět dávky
Definitivní konec Zlaté hordy nastal na konci 15. století
Nástupnické státy byly závislé na Osmanské říší a pak zabrány ruskými vládci
Středověké zemědělství a vesnická kolonizace, města, obchod a řemeslnictví
Zemědělství – jařmo nahrazeno chomoutem, nové nástroje
trojpolní systém (ozim, jařmo, úhor), hnojiva
Vesnická kolonizace – rostoucí počet obyvatel => rozšiřování ploch
obdělávané půdy
osidlování hospodářsky neužívané plochy
vnitřní kolonizace – přesun místního obyvatelstva
vnější kolonizace – příchod obyvatel z ciziny
platba dávek a robota
Rozvoj měst – přestavba starých a výstavba nových (tzv. na zelené louce)
města – královská – zdroj financí panovníka
věnná – patří královně
poddanská – patří šlechtě nebo církvi
horní – právo těžby
privilegia – várečné, tržní, hradeb, mílové, skladu, mýtné
rychtář
Obchod a řemeslnictví – dílny – mistři s tovaryši a učedníky
cechy
gilda – sdružení obchodníků
hanza – sdružení bohatých měst
Vzdělání a společnost v době gotické; rytířská kultura; gotické umění
Vzdělání – církevní instituce
měšťanské školy, univerzity a tzv. cesty na zkušenou
Společnost – měšťané (většinou řemeslníci nebo živnostníci), služebnictvo a
chudina
šlechta (nižší a vyšší) – renta naturální a peněžní, robota, desátek církvi
boje světské a církevní moci o vliv na poddané a politiku
Židé – vlastní čtvrti, hřbitovy, synagogy a školy
od 13. století snaha od vyčlenění ze společnosti (ghetta, vypovídání z měst)
Samospráva – rychtář (zástupce vrchnosti) a konšelé (členové městské rady)
Rytířská kultura – v době křížových výprav
pasování na rytíře => rytířské hodnoty
kultura potulných pěvců – trubadúři, truvéři a minnesingeři
rytířské romány
Gotické umění – vznik ve Francii
prvky – lomený oblouk, křížová klenba, kružby v oknech, vertikálnost
stavby – hrady, katedrály, kostely, opevnění a tvrze
Obléhací a pozemní válka ve středověku
Viz text.