Evropa – výpisky z četby
• Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu.Praha: Prostor a Knižní klub,s. 28-67
• Wandycz, Piotr S. (1998): Cena svobody. Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti.
Praha: Academia, s. 11-20
• Judt, Tony (2007): Poválečná Evropa. Dějiny od roku 1945. Praha: Slovart, s. 1-10
GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ EVROPY VERSUS KULTURNÍ VYMEZENÍ EVROPY1
• „křesťanské společenství“ (o něm naposledy zmínka v Utrechtském míru-1713), teprve
poté pojem Evropa
• William Penn – zakladatel Pensylvánie, chce toleranci a evropský parlament
• St.Pierre – chce konfederaci evropských mocností (záruka míru)
• Voltaire – Evropa je velká republika rozdělená na několik států
• Rousseau – „nejsou žádní Francouzi, Angličané… ale pouze Evropané“
• Burke – „žádný Evropan se nemůže cítit v jiné části Evropy vyhnancem“
• 1833 – myšlenka „Evropy od Atlantiku po Ural“ všeobecně přijímána
• 1876 – Bismarck odmítá Evropu „Evropa nikdy neexistovala“, „Evropu bude nutné teprve
vytvořit“
• Seton-Watson (20.století) – nese ideu jednoty Evropy – tři základní sloupy – potřeba
evropského ideálu, komplementární role východoevropských a západoevropských
národů, pluralismus evropské kulturní tradice
• GEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ: v roce 1833 ve Vogerově “Handbuch der Georgraphie“
všeobecné přijmutí geografické ho vyčlenění Evropy Atlantik-Ural; nicméně byla zde
teze, která předpokládala, že s úpadkem Ruské moci by tato hranice přestala být platnou
• KULTURNÍ VYMEZENÍ: názor se neustále měnil, do Evropy často nezapadalo ani
Polsko, natož pak Rusko, až po Ural; po vzestupu komunismu kulturně Evropu
charakterizovali země západního bloku; rozpad komunismu Václav Havel oslavil jako
“návrat do Evropy“
VZTAH RUSKA A EVROPY
• za existence polsko-litevské unie byla hranicí právě ona (do Evropy patřilo Polsko, Litva
X Moskva už ne!), po rozpadu se posunula hranice Ruska na západ
Zde se omlouvám, ale opravdu netuším, co je tímto myšleno:-D z textu jsem tedy vypsala, co by s tím mohlo
1
souviset … no nevím … když tak se o tom píše na prvních stránkách Davise, tak se koukněte
1
EVROPA
• Kateřina Veliká se přihlásila k evropanství Ruska – Moskevské knížectví bylo od
10.stol.součástí křesťanství → Rusko bráno za Evropské (i když leželo v Asii)
• po roce 1917 – Lenin se ztotožňoval s Evropou, navazoval na VFR X za
Stalina „zpřetrhány vazby s úpadkovou Evropou“, Rusko se izolovalo
• po rozpadu komunistického bloku nastal „návrat do Evropy“
• ruská nenávist k západu částečně přetrvává+Rusko stále spíše imperialistický a
militantní stát, který má daleko k evropskému liberalismu → dokud se nezmění, nemůže
být účasten evropské integrace (toto přednesl předseda Evropského parlamentu v roce
1993)
MITTELEUROPA
• pojem prosazující se na konci 19.století
• v podstatě se kryje s politickou sférou centrálních mocností, zvláště pak Německa
EUROCENTRISMUS
• soustředěnost pozornosti na evropské záležitosti
• jde o tradiční sklon evropských autorů chápat svou civilizaci jako nadřazenou a
soběstačnou a opomíjet nutnost zohlednění mimoevropských hledisek
• opozice:
o afrocentrismus – víra v ústřední postavení Afričanů v postmoderních dějinách
(tvrzení, že evropská civilizace „ukradla“ Afričanům prvorozenecké právo lidstva
o islám – náboženští fundamentalisté – chápou „Západ“ jako satanovo panství
o jinde ve třetím světě – pokládají egocentrismus za součást kapitalistické ideologie
ZÁPADNÍ CIVILIZACE
• posledních 200 zaměňován pojem Západní civilizace a Evropa → výsledkem, že vše
západní=civilizované X vše východní=zpátečnické
• mnozí historikové ze západní Evropy píšící dějiny Evropy tak píší pouze dějiny západní
Evropy
• i západní teoretici politiky se dopouští chybného dělení nacionalismu na západní (Němci
a It.v 19.stol.) a východní (Slované, Afričané, Asiaté)
2
EVROPA
• různé pohledy na její počátek:
1. římská říše – západem jsou státy, které mohou vznést nárok na podíl z odkazu bývalé
římské říše
2. křesťanská civilizace – křesťanství = Západ X islám = Východ (západ chránil proti
Východu)
3. katolický svět – zvláště po schizmatu 1054 – západ ekvivalentem katolictví
4. protestantismus – v 16.století úpadek hlavních katolických mocností – např. Španělska,
Polska – provázeno vzestupem Spojených provincií nizozemských, Anglie, Švédska,
později i Pruska
5. francouzská varianta – 17. a 18.století – nástup osvícenství, ideály VFR … francouzštinu
přejala vzdělaná elita Německa a východní Evropy – byla tak univerzálnější než dřívější
panství latiny
6. imperiální varianta – do 1914, rozvinutý průmysl, domnělá nadřazenost kultur…
Německo, VB, Francie – jasnými vůdci
7. marxistická varianta – odrážela zrcadlově variantu imperiální; západ byl předčasně
vyzrálý, to povede k úpadku a k revoluci … tyto názory měly ve své době malou váhu,
později díky přijetí marxismu-leninismu vliv značně vzrostl
8. první německá varianta – ožila s propuknutím 1.světové války; založena na německé
kontrole střední Evropy (Mitteleurope), na nadějích vojenské porážky Francie a Ruska;
její obhájci nepochybovali o civilizačním poslání Německa ve východní Evropě; Friedrich
Naumann; zaniklo po porážce Německa roku 1918
9. WASP – západní civilizace vyzrála díky společným zájmům USA a VB (které se projevily
během první světové války); společná protestantská tradice, parlamentarismus, prvenství
angličtin; v opozici proti Německu; oživeno po návratu Spojených států do Evropy roku
1941 a zpečetěno spojenectvím Velké čtyřky
10. druhá německá varianta – árijská rasa, vojenské a strategické úvahy, nacionalismus,
antikomunismus, antisemitismus, 1933-1945
11. americká varianta – po 2.sv.v., všechny státy, co prokazují přízeň USA – nejenom země
západní Evropy, ale i Japonsko, JAR, Austrálie, Izrael, Egypt, Sýrie, Saudská Arábie…
12. evropská varianta – západní civilizace se zrodila na konci 40.let, snaha o vytvoření
(západo)evropského společenství, odmítnutí zámořských impérií, EHS, touha omezit
3
EVROPA
vliv „Anglosas“… přistoupení VB, pád železné opony, rozšiřování na východ → krize
identity
HRANICE MEZI ZÁPADEM A VÝCHODEM V EVROPĚ
• někteří tvrdí, že Západ a Východ nemají nic společného; jiní, že Západ je nadřazený;
další, že pouze Západ je Evropa …
• linie mezi křesťanstvím katolickým (latinským) a pravoslavným (řeckým) – spočívá na
stejném místě už od prvních staletí našeho letopočtu
• linie římských limit – rozdělují Evropu na oblast s římskou minulostí a oblast bez ní; také
hranice mezi římskou říší západní a východní
• osmanská linie – odděluje balkánské země, které po staletí žily pod muslimskou vládou
• nejnověji tu až do roku 1989 byla železná opona
• poté může dojít k dělení na základě různých vědních disciplín:
– agrární kapitalismus – industrializované země Západu a rolnické země východu
– linie Leningrad-Terst – odděluje zónu rodinných buněk od zóny širokých rodin
– právo – země, které přijaly normy římského práva X země, které ne
– historikové ústav – země s liberální, demokratickou tradicí X ostatní státy
• rozdělení na Východ a Západ však nikdy nebylo stále ani trvalé
• Evropa by měla být rozdělena na více oblastí, nejenom na dvě
SPOJENECKÉ POJETÍ DĚJIN
• současné pohledy na Evropu byly ovlivněny světovými válkami a vítězstvím Spojenců
• víra v jedinečnou, světskou odnož západní civilizace – „atlantické společenství“ chápáno
jako vrchol vývoje lidstva … anglosaská demokracie a kapitalistická ekonomika volného
trhu = největší dobro; právo na sebeurčení národa (1917) a Antlantická charta (1941)
• antifašismus – druhá světová válka chápána jako válka proti fašismu
• démonologická fascinace Německem – to je hlavním zdrojem imperialismu a fašismu …
národy, které bojovaly na straně německé, nesou stigma „kolaborace“
• shovívavost k Rusku – přibližuje se totiž Západu – pomohlo v boji proti fašismu
• přijetí rozdělení Evropy na západní a východní sféru
• opomíjení všech faktů, které by nepřispívaly k důvěryhodnosti výše uvedeného
„EUROHISTORIE“
4
EVROPA
• hnutí za evropskou jednotu, které se objevilo v západní Evropě po roce 1945
• snaha odstranit historické dezinformace, druhou fází poté bylo vybudování konsenzu
ohledně pozitivního obsahu nové „eurohistorie“
• snaha vědců neoddělovat národní dějiny, ale hledat prvky evropských dějin – překážkou
však byla politická proměnlivost dějin a nárůst státu řadících se zpět do Evropy po 1989
EVROPSKÉ DĚJINY
• v dnešní době je těžké odpovědět na otázku, co jsou to evropské dějiny
• někdo rozlišuje dějiny evropské a britské … v tom případě by znamenalo
evropské=kontinentální
STŘEDOVÝCHODNÍ EVROPA
• smluvní pojem pro země, které nepatří ani do západní ani do východní Evropy
• v dějinách hranice těchto států proměnlivé
• patří nábožensky a kulturně k Západu, ale většina je považovala za Východ
• po 2.světové válce spadly pod sovětský blok, pro nějž se používalo synonymum
východní Evropy → retrospektivně v historii byly zařazeny do východní Evropy, kam jsou
předurčeni → proti termínu východní Evropy, jež stíral rozdíly mezi Ruskem a zbylými
národy se postavil v 50. a 60.letech polský historik v USA Oskar Halecki → navrhl
rozdělení E na 4 části: Z, středozápadní, středovýchodní, V
• Pojem SV však nevytlačil V kvůli bipolárnosti ve studené válce
HALECKÉHO ČLENĚNÍ EVROPY
• stavěl se proti používání termínu východní Evropa
• nový pojmový systém – Evropa západní, středozápadní, středovýchodní a východní
• o dvacet let později navázal Jeno Szücs – odmítl pojem středozápadní Evropa
• později začali intelektuálové z Československa, Polska a Maďarsko (např. Milan
Kundera) propagovat jin název – střední Evropa – „střední Evropa znamená příslušnost
k západu“
• časem se objevilo nové měřítko – ekonomické (centra, poloperiferie, periferie)
5
EVROPA
CENTRA A PERIFERIE V EVROPĚ
• Evropa se vždy skládala z mnoha pásem o různé úrovni vývoje, která byla ve vzájemné
interakci – jádro Evropy stimulovalo a vybízelo k soutěži ta pásma, která se opožďovala
• centrum po staletí neměnné – Itálie, severní a jihovýchodní Francie, Nizozemí, Německo,
Anglie
• poloperiferie – jižní Francie, Španělsko, Portugalsko, Braniborsko, Čechy, Uhry a Polsko
• periferie – Skandinávie. Litva, Rusko, Balkán
• od 15. do 17.století centrum stále Anglie, Nizozemí, severní Francie a Porýní;
poloperiferie a periferie se neměnily
• v 19.století – centrem také Švýcarsko, Švédsko
• Čechy byly po celou dobu blízko centra; Polsko a Uhry už spíše periferiemi
• sociální ekonomická nerovnost v Evropě byla většinou spjata s převahou centra →
Západní Evropa pohlížela na Východní Evropy svrchu X Severovýchodní Evropa
na Západní Evropu s obdivem a závistí → kvůli ignoraci a nedoceňování ze strany
Západní Evropy se obracely i ke svým ideálům a dávali je v kontrast s materialistickým a
degenerovaným Západem
SPECIFICKÉ RYSY STŘEDOEVROPSKÉHO REGIONU
• kulturní zpoždění („civilizační mladost“) – součástí evropské středověké pospolitosti a
civilizace teprve v 10.století v důsledku první velké výzvy ze západu – křesťanství …
následujících pět století se rozdíl zmenšoval
• od 15.století se rozdíl mezi západem a středovýchodem zvětšoval – západ se orientoval
na protoindustrializaci
• „druhé nevolnictví“ – vedlo to k rolnickému charakteru středoevropských společností …
sedláci se nepřeměnili v kapitalistické farmáře, ale až do 20.století si zachovali zvláštní
etos a konzervativní způsob myšlení
• rozvoj institucí předbíhal sociálně-ekonomickou realitu (Čechy výjimkou)
• provincialimus v politice, méně vyvinutá politická kultura a chybějící model konsensu
patřily k typickým rysům regionu, ve kterém je odstup mezi vzdělanými elitami a masami
obyvatelstva větší než na západě
6
EVROPA
• úsilím bylo dohonit ve vývoji centrum
• národnostní problémy – více etnických a jazykových skupin v jednom státě, vše více
promíšeno
• problém národnostní státnosti – přerušení její existence:
o Maďaři – porážka v bitvě u Moháče – 1526 – Uhry po více než 150 letech
rozděleny na tři části
o Češi – prohraná bitva na Bíle hoře – 1620 – ohrozilo to existenci Čechů jako
národa
o Poláci – trojí dělení Polska – 1772, 1793, 1795 – vymazání polsko-litevského státu
z mapy Evropy
NOVÁ EPOCHA EVROPSKÝCH DĚJIN PO ROCE 1945
ZMĚNY DANÉ DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU – ŽIDÉ, ROZDĚLENÍ EVROPY DO
PROTIKLADNÝCH BLOKŮ
„NULTÁ HODINA“ VERSUS DOZVUKY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A
MEZIVÁLEČNÉHO BOJE
ROZDÍLY MEZI VÝVOJEM NA ZÁPADĚ A VÝCHODĚ KONTINENTU
KONEC UNIVERZÁLNÍHO POJETÍ DĚJIN
7