Evropský makroregion a integrační procesy
2 Evropská měnová unie (EMU) 3
Evropské centrum není jen EU, ale i EFTA, jádrová ekonomika v Evropě = eurozóna
1 Historický vývoj
1.1 1945 – 1951 – Etapa integračních východisek (formují se metody…)
1948 – Benelux (Belgie, Holandsko, Lucembursko)
1951 – ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli-smlouva na dobu určitou 1952-2002), Členové: Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko (6), Kontrola průmyslu (zabránit válkám) = montání unie (zóna volného obchodu v oblasti uhlí a oceli)
1.1.1 Koncepce integrace
- Britská koncepce (přelom 40. a 50. let) – na základě funkcionální metody (vytvoření prostoru pro fungování trhu (vývoz dovoz- nic víc), proti institucím)
- Francouzsko – německá koncepce (Benelux) – na základě institucionální metody- hlubší integrace (integrace prostoru pro fingování trhu, ale i hlubší integrace, řídí orgány- omezení suverenity zemí, ale vyšší ek. efekty), vytvoření celní unie
1.2 1952 – 1973 – Etapa integrační dynamiky, silný rozvoj
1957 Římská smlouva = EHS a EURATOM, Členové: Francie, Itálie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko (6), EHS – hlavní cíl: 12-15 let vytvořit společný trh
1959 – Stockholmská dohoda = ESVO (Evropské sdružení volného obchodu, EFTA), Členové: Velká Británie, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko
EHS: dostředivá tendence – nárůst členů, ESVO: odstředivá tendence – ubývá členů
1.2.1 EHS
1965 – pásmo volného obchodu
1968 – celní unie: Společná obchodní politika + zavedení DPH, Wernerova zpráva = cíl: do 10 let měnová unie
1973 – První rozšiřování + V. Británie, Dánsko, Irsko (9), přistoupení i chudších zemí – regionální politika, GB ztráta kolonií-menší vliv – přestup k EHS
1.3 1974 – 1984 – Etapa stagnace integračního procesu a strukturálních krizí
1974 – ropná krize, další strukturální krize, rozpad měnového systému (Bretton-Wood), uzavření ekonomik v důsledku krizí (protekcionismus) → zastavení integračních procesů, evropský měnový systém (fixní fluktuační pásma – EMF, fiktivní účetní jednotka ECU)
1981 + Řecko (10)
1.4 1985 – 1991 – Etapa oživení integrační dynamiky a vytváření JVT (jednotný vnitřní trh)
Obnovení integračního procesu
1985 – Bílá kniha o dosažení jednotného trhu
1985 – Schengenská smlouva: Uplatnění později – volný pohyb osob a vozidel
1986 + Španělsko a Portugalsko (12)
1987 – Jednotný evropský akt (JEA) – cílem je vytvoření společného trhu (Agenda 92 – předpoklad vybudování do 1992)
1.4.1 Překážky odstraňované při vytváření jednotného trhu
- Fyzické (věcné): hraniční kontroly (odstranění na základě Schengenu)
- Technické: rozdílné normy (bezpečnostní, hygienické…), problémy s uznáváním kvalifikace (diplomy, maturity), vznik euronorem (Evropský úřad pro normování, CE – prošlo evropskou zkušebnou)
- Daňové: rozdíly v sazbách nepřímých daní → vliv na cenu zboží → dopady na konkurenceschopnost zboží, DPH = částečně sjednoceno: základní sazba (15-25 %) a snížená sazba (1-15 %), nepodařilo se sjednotit sazby spotřebních daní (není jednotná FP)
1.5 1992 – 2002 – Etapa formování EMU (evropská měnová unie)
1992 – Smlouva o vytvoření EHP: platnost od roku 1994, pásmo volného obchodu a volný pohyb osob (ESVO bez Švýcarska + EHS)
- 2. 1992 – Maastrichtská smlouva: Smlouva o Evropské unii, Smlouva o založení ES, tři pilíře EU (Maastrichtský chrám; ekonomický, zahraničně-politický, vnitřní bezpečnost a justice), podepsání vzniku EMU
- 11. 1993 – Evropská unie a Evropské společenství: EU – nemá právní subjektivitu, ES – má právní subjektivitu, není už jen problém ekonomiky, ale i další sféry společenského života
1994 – Vznik jednotného trhu
1995 + Rakousko, Švédsko, Finsko (15): ESVO členové od 1995: Norsko, Švýcarsko (není v EHS), Lichtenštejnsko, Island („námluvy“ s EU)
1997 – Agenda 2000
1999 – vznik EMU a tzv. eurozóny: společná měna a měnová politika, 2002 EUR v oběhu
Zásadní problémem se stává chronická vysoká míra nezaměstnanosti (snaha zpružnit trh práce, výsledky nejsou úspěšné)
1.6 od r. 2003 – Etapa východního rozšiřování EU
2003 – platnost Smlouvy z Nice
2003 – Smlouva o přistoupení
2004 + východní rozšíření EU (25): Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko
2007 +Bulharsko a Rumunsko do EU (27)
2007 + Slovinsko do eurozóny, 2008 + Malta a Kypr do eurozóny, 2009 + Slovensko do eurozóny
2008 – hospodářská krize: řešení prohlubování integračních vztahů
2009 – Lisabonská smlouva
2 Evropská měnová unie (EMU)
2.1 Vývoj měnových vztahů v 50. – 80. letech
- – 60. léta = zlatý dolarový standard
Od 70. let = plovoucí kurzy, a vzniká Evropský měnový systém (EMS) a vytváří se EMF, fiktivní účetní jednotka ECU = regionální neúplná měnová unie (měny jsou vůči sobě fixovány)
2.2 Delorsova zpráva
1989, projekt úplné měnové unie, měly nastat mikroekonomické (snížení transakčních nákladů, zlepšení konkurenčního prostředí, zprůhledňuje informace) i makroekonomické (cenová stabilita), přínosy a posílení konkurenceschopnosti EU (odpadá kurzový polštář), dostává se na svět měna, která je rovnocena USD
2.3 Konvergenční kritéria
2.3.1 Monetární
Kritéria, aby se masivně nepřesouvali finance mezi regiony
2.3.1.1 Kritérium cenové stability
Průměrná míra inflace sledovaná během jednoho roku před šetřením nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční míru inflace tří cenově nejstabilnějších zemí.
2.3.1.2 Kritérium konvergence úrokových sazeb
Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v průběhu jednoho roku před šetřením překračovat o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří cenově nejstabilnějších zemí.
2.3.1.3 Kritérium stability měnových kurzů
Směnný kurz národní měny je nutné udržovat v povoleném fluktuačním pásmu bez devalvace po dobu 2 let před šetřením, účast v ERM II
2.3.2 Fiskální
Kritéria, která hodnotí připravenost ekonomiky manipulovat fiskálními nástroji, při ztrátě těch monetárních
2.3.2.1 Kritérium deficitu veřejných financí
Plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 % HDP.
2.3.2.2 Kritérium veřejného zadlužení
Poměr veřejného zadlužení k HDP nepřekračuje 60 %.
2.4 Etapy vývoje EMU
- 1990-1993: přípravná etapa, budování společného trhu (vybudování liberalizovaného trhu kapitálu)
- 1993-1998: budování EMU, jednotlivé země plní konvergenční kritéria (problematické, část zemí nebyla schopna kritéria plnit, kritéria se upravují – vstup při blížení ke kritériím, funguje Evropský finanční institut, který kontroluje plnění)
- 1999-2001: zavádění EUR do bezhotovostního platebního styku, Evropský finanční institut se transformuje v ECB, EUR používají instituce EU
- Od 2002: zavedení EUR do fyzického oběhu (2002 se stává členem eurozóny i Řecko)
2.5 Pakt stability a růstu
Smlouva o dlouhodobém dodržování fiskálních kritérií, v období ekonomické stability funguje, v období krize pod ekonomickými a politickými tlaky ztrácí efekt (chybí vymahatelnost sankcí při porušování kritérií, v současnosti už má spíše formální charakter)
2.6 Zhodnocení
2.6.1 Klady
Vytvoření velkého stabilního prostoru, výrazné zvýšení vzájemného obchodu
2.6.2 Zápory
Jednodušší přelévání problémů z jedné ekonomiky do druhé, zafixování výchozího stavu (diferenciace zemí se nezmenšuje, spíše naopak)