Finanční a ekonomická analýza projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU
Studie proveditelnosti a Cost-benefit analýza investičních projektů. Investiční rozhodování a metody hodnocení efektivnosti investičních projektů. Jaké hodnoty hlavních kriteriálních ukazatelů podmiňují návratnost projektů?
ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PRO POSOUZENÍ EFEKTIVNOSTI PROJEKTŮ
- Podnikatelský záměr/ podnikatelský plán
- Studie proveditelnosti (Feasibility Study)
- Analýza přínosů a nákladů (CBA)
– při financování projektů ze SF EU se vyžadují v závislosti na typu a velikosti projektů
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR V PROJEKTECH SF EU
- Podnikatelský plán – celofiremní dokument, který charakterizuje komplexně všechny oblasti firmy a jejich žádoucí vývoj
- Podnikatelský záměr (projektu) – business case – je podnikatelský plán zpracovaný v souvislosti s realizací určitého investičního projektu nebo souboru těchto projektů
- Podnikatelský záměr – popisuje ex-ante podnikatelský projekt – jeho smyslem je naplánovat realizaci investiční akce s ohledem na vlastnosti realizátora, respektive jiných zainteresovaných subjektů- zacílen na tzv. jádro podnikání neboli jeho hlavní, stěžejní činnost, případně jako hlavní argument k přesvědčení potenciálního investora
- – na podstatu lze nahlížet ze dvou hledisek:
- – ZÁKLADNÍ PLÁN PODNIKÁNÍ, který se může vyskytovat v řadě forem: od základní myšlenkové u nezávislých profesionálů a živnostníků až po rozsáhlou písemnou dokumentaci v případě větších firem
- v hlubší rovině jde o prakticky nedosažitelný ideál, jemuž se podnikatel více či méně úspěšně snaží v průběhu podnikání přiblížit
- v rovině obecné lze pak podnikatelský záměr chápat jako dlouhodobou strategii podnikání, ze které podnikatel vychází a s níž by mělo být celé jeho podnikání v naprostém souladu
STUDIE PROVEDITELNOSTI (DOKUMENT PRO FINANČNÍ A EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PROJEKTŮ) – FEASIBILITY STUDY
– nástroj zdůvodnění návrhu určitého projektu z ekonomického a technického hlediska
– obsahuje:
- analýzu současného stavu
- odhad budoucího vývoje
- návrh možných věcných variant řešení projektu
– pro každou z těchto variant je zpracována ekonomická a finanční analýza, která zhodnotí očekávané náklady a výnosy projektu a navrhne možné způsoby jeho financování
– součástí studie proveditelnosti je i odhad možných rizik a jejich dopad na uvažované varianty
– zpracovává se v předinvestiční fázi projektu!!!!
– realizovatelnost projektu zde není chápána jako realizovatelnost technická, ale jedná se o posouzení ekonomické, finanční, tržní, odbytové, posouzení dopadů na ŽP i dopadů sociálně-ekonomických (například zaměstnanost apod.)
– vypracovaná SP musí poskytnout investorovi základní ekonomické a obchodní informace pro rozhodnutí o investici a spolufinancujícím institucím poskytnout spolehlivý základ pro vyhodnocení záměru podnikatelského plánu
– má POSOUDIT VARIANTY ŘEŠENÍ Z HLEDISKA PROVEDITELNOSTI A DOPADŮ A NAVRHNOUT VÝBĚR TÉ NEJVHODNĚJŠÍ INVESTIČNÍ VARIANTY
– neexistuje jediný obecný vzor SP, ale každá studie proveditelnosti má základní strukturu, která je společná pro všechny SP – tato struktura je založena na provedení několika typů analýz, mezi které patří:
- technická pomoc projektu/investice – zda je projekt vůbec realizovatelný po technické stránce
- tržní analýza projektu/investice – udává, zda pro daný produkt bude existovat trh a jak se tento trh bude chovat příštích 10 i 20 i více let, pro které se předpokládá působení investice
- finanční a ekonomická analýza projektu/investice – zda produkt přinese zisk a zda je vůbec investiční záměr oprávněný z ekonomického a finančního hlediska (jeho návratnost)
- ostatní vlivy – například přijatelnost z hlediska ekologického, sociálního apod.
Technická analýza SP zase řeší technickou proveditelnost projektu, kterou ovlivňují faktory:
- technický standard investice – jaké parametry musí splňovat, nestačí jednodušší řešení?
- náklady investice
- velikost investice
- načasování investice
Analýza trhu v rámci SP řeší oprávněnost investice z hlediska poptávky, kterou bude investice uspokojovat a odpovídá na otázky:
- jak bude poptávka uspokojena?
- splní rozsah investice očekávanou poptávku?
- splní ji v daném termínu?
- jaké jsou cenové poměry a jaká je konkurence?
Obecné prvky SP: souhrnný popis projektu, výchozí stav, podklady a cíle, sociálně-ekonomická analýza a prognóza, institucionální analýza, analýza poptávky a prognóza, analýza sazeb, analýza vstupů, technické řešení, ekonomická analýza, finanční analýza včetně koncepce financování provozu, analýza z hlediska ŽP, sociálně ekonomické dopady, integrace výsledků, závěrečné zhodnocení
– zadání SP: obecný rozsah (Term sof Reference)
- výchozí stav – podklady,
- úkoly – aktivity,
- projektový tým,
- předpokládaný harmonogram,
- výstupy – zprávy,
- monitorování – hlášení
COST BENEFIT ANALÝZA (CBA – Analýza nákladů a přínosů)
– metodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: CO KOMU REALIZACE INVESTIČNÍHO PROJEKTU PŘINÁŠÍ A CO KOMU BERE?
– tyto dopady jsou potom agregovány, převedeny na hotovostní toky a zahrnuty do výpočtu rozhodujících ukazatelů, na základě nichž lze rozhodnout, zda je projekt ve svém důsledku pro společnost přínosem či nikoliv
– zvažuje se zde investiční varianta (pořízení investice) a tzv. nulová varianta (nepořízení investice)
– v případě srovnávání dvou nebo více investic, pak umožňují vypočtené ukazatele stanovit jejich pořadí, neboli určit preferenci jednoho projektu před druhým
– vymezuje skupinu všech účastníků, kterých se projekt dotkne ať přímo či nepřímo a ty nazývá BENEFICIENTY
- COSTS – jsou všechny negativní dopady neboli záporné efekty plynoucí z investice pro beneficienty
- BENEFITS – všechny pozitivní dopady neboli kladné efekty plynoucí z projektu
CBA odpovídá na otázku, zda projekt je ve prospěch společnosti jako celku (ekonomická analýza – rozšířena tak, aby pokrývala sociální, ekologické, bezpečnostní a další aspekty) nebo ve prospěch jednotlivých subjektů, které se podílejí na přípravě a provozu výstupu projektu (finanční analýza – zahrnuje problematiku financování projektu a následné provozování zařízení, které je výstupem projektu
– rozdíl mezi ekonomickou a finanční analýzou z hledisek:
- uživatelů regionu
- projektantů/ dodavatelů/ provozovatelů projektu
- veřejné správy (vláda, úřady)
- širší veřejnosti (ne-uživatelé, ne-dodavatelé)
- životní prostředí
EKONOMICKÁ ANALÝZA V RÁMCI CBA
– jedná se o analýzu aktivit subjektů společnosti a toků zdrojů mezi nimi a jejich dopad na společnost jako celek
– hledisko – společnost jako celek
– cílem je maximalizace prospěchu z hlediska společnosti jako celku
FINANČNÍ ANALÝZA VRÁMCI CBA
– analýza aktivit a toků zdrojů jednotlivých subjektů (například firem – provozovatel elektrárny u projektu elektrárna, veřejných institucí – magistrát) nebo skupin subjektů (například všichni dopravci regionu, zemědělci, obchodníci)
– hledisko – individuální subjekty nebo skupiny subjektů
– cílem je maximalizace přínosů z hlediska konkrétního subjektu nebo skupiny subjektů
– hlavní rozdíly proti ekonomickému zhodnocení:
- odráží hledisko jednoho subjektu,
- externí vlivy mají být vynechány
- převodní platby se mají zohlednit
- musí se brát v úvahu plán financování, úrok i inflace
- pro hodnocenou ekonomickou entitu musí být sestaveny tři typy finančních výkazů – VZZ, účetní rozvaha a výkaz hotovostních zisků
- stanovení příjmů a výdajů projektu se provádí během jeho života
INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ A METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ.
– investiční rozhodování – dlouhodobé rozhodování, nezbytně zohledňující faktor času a riziko změn výchozích podmínek, které v tomto rozhodování hrají mimořádně důležitou úlohu.
– výrazným způsobem také dlouhodobě ovlivňuje efektivnost veškeré činnosti podniku
– finanční stránka investičního rozhodování obsahuje problémy typu:
- plánování peněžních toků
- finanční kritéria výběru projektu
- zohlednění rizika při rozhodování
- dlouhodobé financování investiční činnosti
Efektivnost investic
– Činnost je efektivní, je-li poměr užitečného výsledku činnosti (efektů-E, přínosů-B) k jednorázovým nákladům (N nebo C-Costs) větší než 1
Náklady činnosti (N, C) chápeme jako jednorázové, tj. vynaložené předem, aby činnost mohla být prováděna
– metody hodnocení efektivnosti investičních projektů
- dle toho, zda příslušné metody hodnocení efektivnosti investičních projektů přihlížejí nebo nepřihlížejí k faktoru času rozlišujeme:2. Dynamické metody (respektující faktor času) – je vhodné aplikovat při rozhodování o investičních projektech, u kterých se uvažuje o delší době pořizování majetku a jeho ekonomické životnosti
- 1. Statické metody (nerespektující faktor času) – lze využít v případech, kdy faktor času není z hlediska rozhodování o investičním projektu příliš podstatný. Důležitá je zde mimo jiné diskontní sazba – s její výší klesá i význam faktoru času
- dle hodnocení efektivnosti investičních projektů z hlediska pojetí efektů z investic:2. Metody vycházející ze ziskových kritérií hodnocení – efekt investování je zisk, resp. zisk snížený o daň ze zisku
- 3. Metody vycházející z peněžních toků
- 1. Metody využívající nákladová kritéria hodnocení – vystupuje jako efekt investování úspora nákladů investičních i provozních
Statické metody hodnocení efektivnosti
– používají-li se informace o peněžních tocích souvisejících s investováním a následným provozem nějakého zařízení, zaměřují se na sledování CF z investice a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji
– neberou v úvahu riziko a časový průběh jen omezeně
– statické metody:
- CELKOVÝ PŘÍJEM Z INVESTICE
- kritérium přijatelnosti: CP > IN
- ČISTÝ CELKOVÝ PŘÍJEM Z INVESTICE
- kritérium přijatelnosti: NCP > 0
- PRŮMĚRNÉ ROČNÍ CF
kritérium přijatelnosti:
- PRŮMĚRNÁ ROČNÍ NÁVRATNOST
kritérium přijatelnosti: maximum
- PRŮMĚRNÁ DOBA NÁVRATNOSTI
kritérium přijatelnosti: doba návratnosti < doba životnosti
- DOBA NÁVRATNOSTI (ÚHRADY)
kritérium přijatelnosti: doba návratnosti < doba životnosti
Dynamické metody hodnocení efektivnosti
– přihlížejí ke třem základním faktorům, které je třeba v souvislosti s rozhodováním o budoucích penězích brát v potaz:
- Finanční přínosy (čisté DF)
- Čas
- Riziko
– staví na předpokladech, kdy je třeba u investic zohledňovat i dobu, kdy přicházejí a požadovanou míru výnosu investic
– dynamické metody:
- BUDOUCÍ HODNOTA (FV)
nebo
- SOUČASNÁ HODNOTA (PV)
- nebo kritéria přijatelnosti:
- ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA (NPV)
kritérium přijatelnosti: NPV > 0
- INDEX ZISKOVOSTI (RENTABILITY) PI
kritérium přijatelnosti: PI větší nebo rovno 1
- VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO (IRR)
kritérium přijatelnosti:
Rozhodující pro rozhodnutí o realizaci investici je ukazatel NPV a PI na základě jejich přijatelnosti.