Finanční systém
Finanční systém
– soubor trhů, institucí, zákonů, regulací a technik, prostřednictvím kterých jsou
realizovány finanční transakce všeho druhu,
– hotovostní i bezhotovostní úhrady, obchodování s dluhopisy, akciemi, a jinými
cennými papíry
– určování rokových sazeb – určuje ČNB
– zkratka vše, co souvisí s poskytováním finančních služeb,
– mechanismus – zápůjční kapitál se přemisťuje od těch, kteří jej momentálně
nepotřebují, k těm, kteří jej potřebují a mají možnost využít
žadatelé o PP dodavatelé PP
tok peněžních prostředků (úspory)
tok finančních služeb, příjmů a nároků
PP = peněžní prostředky
18, 9% má česká spořitelna úrok z kontokorentu
Finanční systém je nedílnou součástí ekonomického systému:
Trhy lze rozdělit:
– trhy s výrobními faktory
– trhy s výrobky
– trhy finanční
Finanční trh – představuje obchody, jimiž se na základě místního a časového soustředění
nabídky a poptávky uskutečňuje účelné rozdělování peněžního kapitálu na různé potřeby a
vytváří se jeho cena.
Finanční trhy – tvoří jednotu, která se jako celek skládá z dílčích trhů, na nichž se obchoduje
s konkrétním druhem peněžního kapitálu.
Finanční trhy – umožňují tok úspor k těm subjektům ekonomiky, které mají nedostatek
potřebných finančních prostředků. Finanční trhy tvoří jádro finančního systému.
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
Finanční trhy umožňují přeměnu úspor do investic.
Funkce finančního systému
1. finance depozitivní – souvisí se schopností systému alokovat prostředky do jiných oblastí
a zprostředkovat tak jejich tok.
2. finanční zabezpečení bohatství – schopnost finančního systému koncentrovat ve
směnitelné formě nově vytvořené hodnoty. Např. peníze uložené do akcií by měly
vytvářet zisk.
3. finance likviditní – finanční systém obsahuje řadu nástrojů, které mohou vykonávat
funkci regulace likvidního množství podle potřeby , což jiný systém neumožňuje.
4. finance kreditní – nabízí celou řadu finančních nástrojů, které slouží k zapůjčování
finančních prostředků a jejímu následnému zhodnocení.
5. finance platební – souvisí s funkcí provádění bezhotovostního a hotovostního platebního
styku, umožňuje platby za služby a nákup.
6. ochrana proti riziku – zprostředkování možností uzavírání nejrůznějších druhů
pojištění, ale také sestavování portfólií z různých druhů, portfólií finančních aktiv s cílem
minimalizace rizik z investování.
7. finance politická – nezbytnost zajištění normálního, bezkonfliktního chodu ekonomic.
procesů v každém státu.
Rozdělení finančních trhů
Věcné hledisko
– peněžní trhy,
– kapitálové trhy,
– devizové trhy – obchodují s cizí měnou,
– komoditní trhy – obchodují se zlatem, ropou
– úvěrové trhy – úvěry, které jsou po době splatnosti, pohledávky ze zdravotních
pojišťoven
Hledisko účastníku
– bankovní trhy – navzájem obchodní banky mezi sebou
– mezipodnikové trhy – ostatní obchodní subjekty bez bank
– burzovní trhy – Pražská burza, pomocí obchodní organizace, která je burzou
– meziburzovní trhy – RM-systém
Hledisko nástrojů
– trh úvěrový
– trh cenných papírů
– devizové trhy
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
Rozdělení peněžních a kapitálových trhů
Peněžní trhy (s finančními nástroji se splatností do 1 roku)
– trh pokladničních poukázek,
– trh bankovních depozitních certifikátů,
– trh bankovních akceptů a komerčních papírů,
– půjčky na mezibankovním trhu – půjčují se zde KB
Kapitálové trhy (s finančními nástroji se splatnosti delší než 1 rok)
– trhy akcii,
– trhy dluhopisů,
– trhy směnek
– trhy hypotečních půjček
finanční trh
a) peněžní trh b) kapitálový trh
úvěrový cenné papíry cenné papíry úvěry
(půjčky) (půjčky)
primární trh sekundární trh
přímý anonymní (veřejný)
mimoburzovní burzovní
(organizovaný trh)
hlavní vedlejší volný
zprostředkovaný osobní
ad a) peněžní trhy = představují trhy s peněžními nástroji se splatností do 1 roku – setkání
subjektů s momentální přebytkem a nedostatkem kapitálu, obchod s krátkodobými finančními
instrumenty.
Např. trh pokladničních poukázek, depozitních certifikátů, bankovních akceptů a komerčních
papírů (směnky), půjčky na mezibankovním trhu, převody mezi účty.
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
Peněžní trhy – jsou realizovány pomocí zprostředkovatelů finančního depozitivního typu,
které mají tyto funkce:
pomáhají řídit ekonomickým jednotkám jejich likviditu překlenutím nesouladu mezi
příjmy výdaji
zajišťují financování oběžných prostředků a zajišťují financování vlád v mezidobí do
inkas z výnosu daní.
Regulující postavení na peněžním trhu má centrální Banka, která aktivně nakupuje a
prodává některé druhy finančních instrumentů na volném trhu.
ad b) kapitálové trhy = představuje trh s finančními instrumenty se splatností delší než
1 rok (bankovními úvěry, obligace, akcie, hypoteční zástavní listy, směnky) a jsou určeny
k financování střednědobých a dlouhodobých investic
V RÁMCI KAPITÁLOVÝCH TRHŮ ROZLIŠUJEME :
trhy akcií
trhy dluhopisů
trhy hypoteční zástavních listů a trhy směnek
trhy promptní
cenné papíry obchodovatelné s okamžitým doručením
trhy termínované (dodávkové) – dnes uzavřu kontrakt na dodání finančních nástrojů
v budoucnu.
trhy opční = umožňují snižovat riziko s cenných změn cenných papírů a to
prostřednictvím speciálních kontraktů tzv. opcí
trhy ideální = cena finančních nástrojů odráží jejich skutečnou hodnotu a plně odrážejí
veškeré dostupné informace
trhy efektivní = plně odrážejí nejnovější dosažitelné informace
Pokladniční poukázka = dluhopis, k pokrytí státního dluhu, emitentem je ČNB
Depozitní certifikát = dluhopis, emitentem jsou KB (komerční banky), a vyznačují se pevnou úrokovou mírou,
KB je začaly vydávat
Zero bond dluhopis– prodává se pod nominální hodnotou
Primární trh = trh, na kterém dojde k prvnímu uplatnění daného finančního instrumentu.
Sekundární trh – dochází zde k prodeji, podstatou je zajišťování likvidity finančních
instrumentů, tvoří se zde cena finančního instrumentu.
Hlavní burzovní trh = trh s cennými papíry, které splňují nejpřísnější kritéria – cenný papír
musí mít vysoký stupeň obchodovatelnosti, jehož předpokladem je limitování minimálního
objemu emitování cenných papírů a to množstvím nebo hodnotou.
emitentem musí být známá společnost, která uveřejňuje své zprávy v obchodním věstníku,
převoditelnost cenných papírů nesmí být nijak omezována.
Vedlejší burzovní trh = trh s cennými papíry, které nesplňují kritéria – nové společnosti,
malé a střední podniky
Volný trh = ostatní cenné papíry
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
Přímé financování
– dlužníci se vypůjčují prostředky přímo od spotřebitelů, a to většinou, tak že jim
prodávají své cenné papíry
– pohledávky x závazky
Polopřímé financování
– tato možnost v sobě zahrnuje využití prostředníka – fin.
– mezi dlužníkem a věřitelem je zprostředkující subjekt (makléř, dealer)
Nepřímé financování
– mezi věřitelem a dlužníkem vystupuje z hlediska vzájemného vztahu anonymní
zprostředkovatel…
dlužník primární CP makléř primární CP věřitel
a) nepřímé zprostředkování – obchodní domy samy nabídnou úvěr, na to si, ale musí
půjčit od bank.
dlužníci primární CP finanční zprostředkovatelé sekundární CP věřitelé
přímé nároky nepřímé nároky
vůči konečným dlužníkům vůči konečným dlužníkům
– akcie – účty
– obligace – vklady
– směnky – pojistné smlouvy
tok peněžních prostředků tok peněz
Finanční zprostředkovatelé
1) Depozitní instituce (=vklad)
– KB + hypoteční
– Spořitelny + stavební,
– Úvěrová družstva,
Pozn. likvidní, kreditní, platební, depozitní funkce, zabezpečení bohatství.
Jsou to komerční banky, spořitelny, úvěrová družstva.
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
2) Smluvní spořitelní instituce
– společnosti pro životní pojištění
– penzijní fondy
– společnosti pro neživotní pojištění – př. na dům
Pozn. nabízí různé druhy pojistek (ochrana proti riziku – funkce), zabezpečení finanční jistoty.
Jsou to penzijní fondy, společnosti pro životní pojištění, společnosti pro pojištění proti
živelným pohromám
3) Investiční zprostředkovatelé
– investiční fondy –
– podíloví fondy –
– finanční společnosti –
– investiční společnosti –
Pozn. umožňují drobným investorům uložit finanční prostředky do různých typů fondů, ale
nabízí finančním investorům také finanční poradenství.
Jsou to investiční fondy, podílové fondy, finanční společnosti, investiční společnosti.
V ČR dělení na bankovní a nebankovní zprostředkovatele
Bankovní zprostředkovatele = komerční banky, stavební spořitelny, úvěrová družstva
x
Nebankovní zprostředkovatele = pojišťovny, důchodové fondy, finanční společnosti, investiční společnosti
Vývoj finančního systému – trendy
1. Restrukturalizace bank a finančních institucí
2. Sekuritizace – nejvíce vyvinutá na americkém kontinentu.
3. Finanční inovace – nové produkty DERIVÁTY- přispívají ve spekulativních obchodech.
4. Internacionalizace finančních trhu
5. Institucionalizace
6. Integrace finančních trhu – souvisí s institucionalizací, snižování finančních nákladů, byla způsobena
rozvojem finanční sítě.
7. Intelektualizace – lidský potenciál
8. Reforma burzovních systému – elektronické zpracování
Další trendy
sílící konkurence mezi jednotlivými finančními institucemi
1) snižování omezení pro finanční zprostředkovatele
2) rozšiřování finančních trhů po celém světě
3) roste zadluženost účastníků finančních systémů
4) nárůst nejrůznějších druhů rizik
5) rozšiřování nových finančních produktů – dopad na změnu informačních technologií
6) rychlý rozvoj nových platebních instrumentů
7) růst harmonizace zemí v oblasti kapitálu vzájemně..
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
Další téma:
Finanční investování
= investiční proces (jak, kdy a do čeho)
– riziko a čas (faktory ovlivňující proces investování)
– úspory x investice
– úspory = odložená spotřeba
– investiční = skuteční podnikání, které zvyšují domácí produkt v budoucnosti
Investice: jsou spojeny s nějakým rizikem(určuje se pomocí směrodatné odchylky), časem,
výnosem (p.a.=roční výnos)
Úspora: jedná se o schování peněz
Prostředky na penzijní fondy jsou zpravidla nepojištěné
Reálné – dům, drahé kovy,
Finanční – akcie, dluhopisy, deriváty
Dluhopisy
– pokladniční poukázky,
– hypoteční zástavní listy,
– směnky a šeky (jedná se o kusový dluhopis),
– depozitní certifikáty,
– firemní, komunální, státní
= ostatní jsou sériové dluhopisy
Akcie
– pojistky
– podílové listy,
– deriváty – jedná se o CP, obchoduje se s nimi na burzovní a i na mimoburzovních
trzích
obr. Bezpečnostní pyramida
deriváty
akcie
směnky finanční spoluúčast
podnikové dluhopisy
hypoteční zástavní listy pojistky a renty
zúročené pen.vklady depozitní certifikáty pokladní poukázky státní a komunální
se státní garancí dluhopisy
Základní fáze procesu investování
Fáze procesu investování lze rozdělit do 4 etap:
1. volba strategie – investičního záměru,
2. analýza dokumentů finančních trhů
3. sestavení portfolia
4. revize a hodnocení výkonnosti portfolia
Přednáška č.7 Bankovnictví a kapitálové trhy Ing. Aleš Skopalík
fundamentální analýza – každý investor by měl být schopen provést si fun.analýzu
Analýza dokumentů finančního trhu
– fundamentální analýza
Technická analýza
– vychází z historických dat, údajů
– nejpoužívanější a nejněmější vhodné
Dodržování pravidel investování
– pravidlo čisté součastné hodnoty (NPV)
Deriváty obecně
– transakce, jejichž podkladovým aktivem jsou:
o nejpoužívanější a nejznámější vhodné k analýze cen akcií,
běžné obchodované fyzické komodity,
měny,
CP a od nich odvozené indexy nebo úrokové míry, od kterých jsou tyto
obchody odvozeny
– na rozdíl od klasických obchodů jsou uzavírány s odkladným účinkem vypořádání
v daném termínu
K čemu se používají:
– zajištění = vyrovnání otevření pozice
– spekulace = vytvoření otevřené pozice
– arbitráž