Formy mezinárodního pohybu kap.

Z hlediska typu kap.:

2) portfolio investice (nepřímé investice)

= investování do CP (dluhopisů nebo do akcií)

– investor nakupuje obligace – předpokládá, že se mu investice zhodnotí a navíc získá částku

navýšenou o úrok

– cíl: získat úrok

– největší riziko: finanční krize

 

Emitent dluhopisů:

stát (vláda)

• vládní dluhopisy

– nejmenší riziko, ale malý výnos, ručí za ně stát

– pokud vláda není schopna platit závazky – většinou příčina ekonomické krize

– úroky z dluhopisů mohou být osvobozeny od daní z P,…

– nákup dluhopisů ze zahr. – mezinárodní investice

 

• nákup akcií

– majetkový CP – podíl na maj.a.s.

– PZI = investor nakoupí alespoň 10% akcií podniku

– portfolio investice – nákup méně jak 10% akcií podniku

– rizikovější – větší výnos

– nejisté zhodnocení – může tam být zkreslení informací

– hodnota akcie také záleží na tom, v jakých podm.fa hospodaří

 

územní samosprávní celky

významné firmy

 

3) zahraniční úvěry a vklady

zahraniční vklady

= vložení kap.na účty zahr.bank

– vyšší úroková sazba z vkladů než u domácích bank

– investor musí počítat se změnou kurzu (při vybrání vkladu ze zahr.banky)

– termínové kurzy

– největší riziko: finanční krize

 

zahraniční úvěry

– investor poskytne úvěr zahr.subjektu (firmě, státu,…)

– cíl: vyšší úrok

– závislost bank na zahr.kapitálu – bankovní krize – následuje ekonomická krize

– riziko: krach bank (banky nemohou poskytovat úvěry,..)

 

Finanční krize

= vznikají, když je volný peněž pohybu kapitálu

– závažná porucha národní eko, má podobu buď bankovní krize = banky nejsou schopny vyplatit peníze, nebo měnové krize (=fin.krize) – týká se hodnoty měny (prudké znehodnocování měny)

 

Obecné rysy finančních krizí:

– finanční krizi předchází finanční deregulaci (volný pohyb kap.do zahr.)

– doch.k přílivu kap.do země, která uvolnila pohyb kap. – doch.ke zhodnocování domácí měny

– roste závislost dom.bank na zahr.kapitálu

– čím je vyšší kapitál sazba, tím více investují (zvýšení úrok.diferenciálu – více investují)

– po určité době nastává problém v eko (nebo stačí jen problém.informace) – investují jinde – tlak na banky – bankovní krize – problémy i v domácím hospodářství – propouštění, atd. – mění se v ekonomickou krizi – poklesem cen akcií, atd.

 

– nastupuje mezinárodní měnový fond – snaží se navrhnout řešení a poskytuje finanční výpomoc

– pro SE je v době charakteristická krize

 

Mezinárodní ekonomické vztahy

1) Mezinárodní pohyb zboží

2) Mezinárodní pohyb služeb

3) Mezinárodní pohyb kapitálu

4) Mezinárodní pohyb pracovních sil

 

5) Mezinárodní pohyb vědecko-technických poznatků

– poskyt.a příjem věd.-techn.poznatků do zahr.

– nekomerční forma – neplatí se za ně (výměnné pohyby a stáže odborníků, zveřejňování

poznatků na netu)

– komerční způsob (prodej pantů, licencí)

– skrytý pohyb mezi zahraničím – v mezinár.obchodu a mezinár.pohybu prac.sil (často číňané

vyrobí podobný výrobek ve svých podm.)

– hodně se angažují transnacionální korporace

 

Mezinárodní měnová soustava (systém)

– je tvořen národními a mezinárodními vztahy, které slouží ke zprostředkování plateb mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a k vytváření příznivých podmínek pro rozvoj mezinárodní dělby práce

– historická kategorie = neustále se vyvíjí s tím, jak se mění mezinárodní ekonomika

 

realizovalo se několik typů mezinárodního měnového systému

1. čistý zlatý standard

– poslední třetina 19.st.

– všechny státy světa přešly na plnohodnotnou zlatou měnu (1865)

(výjimkou byla Čína a Mexico – kde bylo dostatek stříbra)

– papírové bankovky byly kryté zlatem

 

Rysy

– volná ražba mincí – kdo měl zlato, mohl razit peníze

– měnové kurzy se stanovily na základě zlaté parity

– volný vývoz a dovoz zlata

– vylučování vzniku inflace

 

– obyvatelstvo shromažďovalo zlaté zásoby – méně zbo, více zlata – uložení zlata do zásob

– rozvoj bezhotovostního placení

– státovky – znehodnocení papírových peněz

Během 1.sv.války všechny státy upustily od zlata

 

Opatření

– zákaz vývozu zlata ze země

– omezení volné směnitelnosti papírových peněz za zlaté

– zákaz volné ražby peněz

 

– 1917 – konec systému zlatého standardu (v USA)

– po 1.sv.v. nastal problém, jak směňovat a postupně vznikl:

 

 

2. modifikovaný zlatý standard

– zač.po 1.sv.v. a při zač.2.sv.v.skončil

 

2 varianty:

1. a) standard zlatého slitku

– zaváděly ho země, které měly ještě nějaké zlato

– zabezpečilo směnu papír.peněz za zlato na základě tzv.zlatého slitku

– papírové peníze musely mít takovou hodnotu, aby mohl dostat celý slitek

– váha slitku – 12,5 kg zlata (1 o.z. = 31,3 g zlata)

– nebyl obnoven princip volné ražby peněz a některé země zakazovaly směnitelnost zlata

 

1. b) standard zlaté devizy

– znemožněna domácích papírových peněz za zlato – bylo nutné udělat přes jinou zemi, která mohla směňovat (franky, libry,…)

– vedl k tomu, že vybrané měny byly mezinár.uznávány, dostaly se na hodnotu zlata

– konec na poč.40.let – zač.2.sv.v.

– dochází k přesunu zlata z Evropy do USA – důvody:

– devalvace amer.dolaru v r. 1934 – subj.,které dovážely do USA platily zlatem

– transport zlata do USA během 2.sv.v. – výsledkem bylo, že USA měla největší zásoby

zlata na světě a vznikl tedy:

 

3. zlatý dolarový standard (Breton-woodský měnový systém)

– schválen až po 2.sv.v., skončil kolem r.1971

– státy chtěly předejít finanč.krizi, tak byla svolána konference v Bretonwoodu – vznikla tu podoba tohoto systému

– na konferenci se rozhodovalo, že budou 2 plateb.prostředky: ZLATO, DOLAR – stal se měnou měnitelnou za zlato (byla to jediná měna)

– omezená vnější směnitelnost dolaru za zlato – mohly směňovat pouze CB a pouze zahranič.

– směňovalo se pouze bankovky za zlato

– všechny země budou dodržovat pevné měnové kurzy – na zákl.zlaté parity tedy kurzy odvozené podle obsahu zlata v měně, max.odchylka od kurzu bylo +- 1 %

– když existují pevné kurzy, tak se nemusí investoři bát o svoje investice

– každá země měla možnost stanovit zlatou paritu své měny

– na konferenci také byly schváleny 2 instituce MMF (fce – kontrolovat standardy) a Světová banka (měla pomáhat zemím při poválečné rekonstrukci – dlouhod.úvěry s nízkým úrokem)

– státy účastné na konferenci se staly členy MMF a Svět.banky

– bylo schváleno, že se dodržovala pevná cena zlata – 1 o.z. = 35 USD (31,3/35 = 0,8 = zlatá parita dolaru)

– do přelomu 60. a 70.let – začal klesat zájem o dolar a vzrostl zájem o zlato

– dolary se přesouvaly do Evropy a znehodnocovaly se

– v r.1971 svým jednostranným prohlášením zrušilo USA směnitelnost dolaru za zlato – konec Bretenwoodského měn.systému

– během struktur.krizí docházelo k inflaci, změna kurzů

– CB devalvovaly své měny

– vyvrcholení v r.1976 – konference MMF na Jamaice v Kingstonu – potvrzení, že členské země MMF si mohou zvolit svůj kurz a také potvrzení, že už nelze směňovat peníze a zlato, také zrušena pevná cena zlata

– po r.1976 – začíná etapa současného systému a to:

 

4. dolarový standard (1976 – současnost)

1976 Kingston – měl mezinárodní měnový fond schůzi

– vyznačuje se, že si mohou zvolit typ kurzu (volně plovoucí, pevné)

– žádná měna není směnitelná za zlato

– kromě amerického dolaru jsou i další měny, u které probíhají mezinárodní operace (euro, libra, švýc.frank, jeny)

– volná směnitelnost měn

– tendence ke vzniku nových měnových unií – Evropská měnová unie

– změna úlohy MMF (už nekontroluje mezinár.měnová pravidla) – informuje o vývoji zemí, formuje doporučení pro země, má teď konzultační charakter

– roste nebezpečí finančních krizí

 

Subjekty mezinárodních ekonomických vztahů

– transnacionální korporace

– malé a střední podniky, firmy živnostníků

– jednotlivé pracovní síly (obyv., které se účastní migrace)

– mezinárodní org.

– státy jako subjekty

 

Světová obchodní organizace

World trade organization (WTO)

– vznik v r.1995 a od tohoto roku je ČR členem

– sídlo v Ženevě

– 153 členů

– (časopis?) World trade report vychází 1x/rok

 

Předchůdce WTO

– Všeobecná dohoda o clech a obchodu – General Agreement on Tariffs and Trade – GATT

– vznik smlouvy v r. 1947, sml.začala platit v dalším roce

– předpokládalo se, že je to jen provizorium, ale ukázalo se, že nelze lehce vytvořit světovou obch.org., toto provizorium trvalo 50 let

– měla nedostatečnou org.strukturu

– často docházelo ke sporům mezi státy

 

Důležité zásady:

– doložka nejvyšších výhod (pomocí ní lze dosáhnout zásady nediskriminace, všechny

výhody, přednosti, které poskytne kterákoliv země jiné zemi,

musí být přiznány všem ostat.členským zemím)

– paritní doložka (zásady nár.režimu) – na zbo dovážené se nesmí uplatňovat jiná pravidla než

na zbo domácí, jinak se přistupuje k život.prostř., lékům, atd.)

 

Cíl WTO

– rozvoj obchodu a odstraňování překážek (využívat nástroje obch.politiky – cla, kvóty,… používat tyto nástroje způs., aby nedošlo k diskriminaci nečlenských zemí, upravuje obchodování se zbo i sl., problematika práv.duchovního vlastnictví, má vypracovány metody řešení obch.sporů)

– jednají na ministerských konferencích – 1x/2roky

– vyžaduje konsenzus – jednomyslná shoda (návrh musí schválit všechny členské země) – jednají v kolech – trvá i 5 let

– ČR nemůže sama v rámci WTO rozhodovat – je zastoupena Evropským společenstvím

 

Mezinárodní měnový fond (International Mostary fund – IMF)

– vznik v r.1944

– sídlo Washington

– počet členů 185

– Word Economic Outlook – 2x/rok

– každá země musí složit kvótu – částka ve vlastní měně a tím získá hlasovací prostř. – SDR = nadnárodní měna, nemá fyzickou podobu, použ.se jen pro IMF

– od r.1990 jsme opět členy, ale do r.1989 …

 

Světová banka (World Bank)

– vznik 1944

 

– mezinárodní org., která se zapojila do pomoci válkou postižených zemí, od 60.let pomáhá rozvojovým zemím, pomoc zemím s finančním převratem

– realizuje a financuje projekty v oblasti vzdělávání, atd. (na uspok.zákl.potřeb)

– nefinancuje projekty sama, ale s danou zemí, která žádá o prostředky

 

2 organizace tvořící Svět.banku:

– mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – IBRD

– mezinárodní asociace pro rozvoj – IDA

 

další organizace:

– mezinárodní finanční korporace

– multilaterální agentura pro invest.záruky

– mezinárodní centrum pro řešení invest.sporů (řeší spory mezi zahr.investorem a vládou)

 

Získává peníze z:

– kapitálových trhů

– z poplatků členských zemí

– příspěvky zemí s vysokým důchodem

– splátky z poskytnutých úvěrů