Fylogeneze krycích tkán

Fylogeneze krycích tkání

funkce krycích tkání:

• ochrana těla (proti škodlivinám)

• držení tvaru těla (chitinová vnější kostra)

• zabraňuje vysychání organismu

• proti maceraci (aby se okolní voda nedostala do organismu)

• zajišťuje pohyb, dýchání (celým povrchem těla)

• udržuje stálou tělesnou teplotu

EPITELY

kryjí povrch těla, mají mechanickou funkci

tkáně, nacházejicí se na vnitřních površích těla

nemají žádné mezibuněčné prostory

a) podle tvaru buněk:

b) podle počtu vrstev:

dlaždicový – plícní sklípky

krychlový (kubický) – vývody potních žláz

cilindrický

řasinkový

jednovrstevný

vícevrstevný

JEDNOBUNĚČNÍ

na povrchu mají:

• pelikulu = zpevněná pružná cytoplazmatická membrána (nálevníci, bičíkovci)

• schránky = SiO2, CaCO3 (dírkonožci – pod cytoplazmat. membránou, kořenonožci)

• pancíře = někteří bičíkovci

MNOHOBUNĚČNÍ

Bezobratlí

– jednovrstevná pokožka na kterou jejíž povrch je často vylučována pevná kutikula

– různé pokožkové útvary- brvy, jehlice, přísavky… a vyústění žláz- voskové, jedové,

Kmen: Živočišné houby

patří mezi DIBLASTICA (2 zárodečné obaly)

tělo je tvořeno volným sdružením buněk různé specializace (nejde o pravé tkáně)

buňky jsou uspořádány do dvou vrstev:

EKTODERM = ploché dlaždicové buňky epitelového

charakteru (perforován ostiemi – póry které nasávají

vodu dovnitř, poté je vyvržena osculem)

MEZOGLEA = tvořena stažitelnými vlákny:

• pohybují se v nich měňavkovité buňky

(amébocyty) – rozvod živin

• sklerocyty – vylučují jehlice (sklerity)

z CaCO3, SiO2 nebo spongin (jako kolagen)

• archeocyty – vznikají z nich ostatní buňky –

pohl. buňky a vnitřní pupeny

ENTODERM (vnitřní zárodečný list) = z něho choanocyty (límečkovité buňky – chytají

potravu), podle uspořádání choanocytů dělíme houby:

• askon

• sykon

• leukon

Kmen: Žahavci

mají paprsčitě souměrné tělo, patří mezi DIBLASTICA, vývojově zůstali na úrovni

mají žahavé buňky (knidoblasty) = vznikly z pokožkových (epidermálních) buněk

žahavé vlákno, které se vymršťuje a pomocí jedu omračuje

prostor mezi ENTODERMEM a EKTODERMEM je vyplněn rosolovitou MEZOGLEOU- oporná

• polyp = tenká vrstva mezogle

• medúza = silná vrstva mezogley

třída: korálnatci = tvoří schránky (často z CaCO3 nebo koralinu)

-přisedlé staduim, příchytný terč

– pohyblivé stadium

– pouze ve stádiu polypa

Kmen: Žebernatky

mají na povrchu pásy brv = „žebra“ – slouží k pohybu

jsou dravé, mají colloblasty (lepivé buňky)

TRIBLASTICA

ENTODERM

tři zárodečné listy MEZODERM

EKTODERM

Kmen: Ploštěnci

tělo mají dorsoventálně zploštěné, někteří mohou mít i článkovité tělo

na povrchu mají pokožku – EPIDERMIS = opatřená silnou kutikulou

pod pokožkou mají svalovinu

Třída: Ploštěnky – tenká pokožka (může být zabarvená), na povrchu sliz (dýchání ochrana

před vysušením)

Třída: Motolice – hladký povrch těla, obalený mucinem (proti poleptání od žaludku), na

břišní straně dvě přísavky

Třída: Tasemnice – tělo kryto kutikulou, na povrchu je PERITRICHA (jemné vláskovité

výrůstky) = zvětšení povrchu vstřebávání, mají tělo obalené mucinem (proti poleptání), pod

povrchem mají tzv. kožněsvalový vak (pohyb, drží tvar těla)

Kmen: Pásnice

na povrchu mají obrvený epitel = slouží k pohybu („tečou“ po podkladu)

Kmen: Hlísti

na povrchu mají tenkou jednovrstevnou pokožku, která je někde zpevněna

KUTIKULOU (velmi silná, chrání před mechanickým a chemickým poškozením v trávící

soustavě hostitelů)

dobře drží tvar těla = díky hydroskeletu („opěrná soustava“) – nečlánkovaný vnitřek

těla vyplněný kapalinou = turgor (tlak)

Kmen: Měkkýši

tělo mají nečlánkované, rozdělené na hlavu, útrobní vak a nohu

útrobní vak je schovaný ve skořápce (nejčastěji z CaCO3)

typy skořápek (schránek):

• ulita – na celý život (plži) – v ní stočený vak

• lastura – dvě misky spojené vazivem (mlži), dají se zamknout

• komůrkovité – měkkýš žije v největší komůrce

• redukované – hlavonožci

• chybějí

skořápky (schránky) jsou tvořeny z látek, které jsou vylučovány ze specializovaných

buněk pláště

mají tři vrstvy:

1. PERIOSTRAKUM – na povrchu, organický původ – konchiolín

2. OSTRAKUM – nejmohutnější, tvořena CaCO3

3. HYPOSTRAKUM – nejspodnější, z kalcitu (lesk, perleť)

Kmen: Kroužkovci

všichni mají štětiny, tenkou kutikulu

jednovrstevná pokožka se žlázovými buňkami (produkují sliz) – chrání před vysycháním

kožněsvalový vak (podélná a okružní svalovina)

PARAPODIA = slouží k dýchání (bohatě zásobené krví) – tenkostěné lalůčkovité přívěsky

(propustné pro plyny)

Kmen: Členovci

heteronomní segmentace (hlavohruď – zadeček, hlava – hruď – zadeček)

nejstejnoměrně článkované tělo, pravé článkované končetiny

mají vnější kostru (kutikulu) z chitinu , svalovinu mají pod ní

funkce vnější kostry:

• pevnost kutikuly (vnější kostry) je dána vazbou chitinu a proteinu –

sklerotinu

• mechanická ochrana

• ochrana před vysycháním

vnější kostra neumožňuje plynulý růst = musí se svlékat = ekdyze (pomocí hormonu

ekdyzonu – když jeho více než juvenilního, tak se svlékne)

Podkmen: Korýši – mají tvrdý krunýř = KARAPAX (inkrustován CaCO3) nebo dvouchlopňovou

skořápku, mají žábry na spodní straně nohou

Podkmen: Vzdušnicovci

Třída: Hmyz – Ektognatha – Insecta – kutikulu svlékají jen v larválním stádiu, mají křídla

(vychlípeniny pokožky, sklerotizované žilky a cévy)

Řád: Brouci – první pár křídel je přeměněn na tvrdé chitinové krovky

Kmen: Ostnokožci

vnější kostra = mezodermální původ

paprsčitá suměrnost těla

tělo je zpevněno systémem vápenatých destiček a jehliček = mohou být pod

pokožkou (sumýši) nebo tvořit kompaktní schránku (ježovky)

pohyb pomocí vychlípenin (končetin), kterými pohybuje ambulakrální soustava

(přivádí tam vodu)

Kmen: Polostrunatci

vnitřní kostra = STOMATOCHORD (vystužení těla)

• vychlípil se z hřbetní části hltanu

Kmen: Strunatci

dvoustranně souměrné tělo

objevuje se zde vícevrstevná pokožka

Podkmen: Pláštěnci

tělo mají pokryto roslovitým pláštěm (tvořen polysacharidem tunicinem), jednovrstevná

Podkmen: Obratlovci

kůže s mnohovrstevnou pokožkou (ektrodermální původ) a mesodermální škárou

vzájemnou interakcí vznikají různé kožní deriváty (šupiny, peří, chlupy, drápy)

funkce kůže:

• mechanická ochrana těla

• tepelná izolace a výměna (pocení, sálání)

• zabraňuje ztrátám vody

• vylučování látek (solí, atd.)

• dýchání

• chrání tělo před infekcemi (odlupování kůže)

kůží prostupuje velké množství volných nervových zakončení = smysly

Třída: Paryby

tělo je pokryto plakoidní šupinou – velice ostrá, může rozedrat pokožku menších ryb

plakoidní šupina má stejnou stavbu jako zub

Třída: Ryby

tělo pokryto kostěnými šupinami a slizovými žlázami

typy kostěných šupin:

• cykloidní (dá se zjistit stáří) – kapři

• ktenoidní – okouni

• ganoidní – jeseter

Třída: Obojživelníci

na povrchu mají tenkou pokožku (slouží k výměně dýchacích plynů = kožní dýchání)

pod pokožkou mají škáru (prokrvená)

v pokožce mají žlázy:

• zvlhčují a zamezují vysychání

• u některých jedové žlázy = obranná funkce

objevují se zde i deriváty pokožky = bradavkovité výrůstky kůže (ropucha), drápy

(drápatka)

Třída: Plazi

mají suchou zrohovatělou kůži = na povrchu vytváří rohovinové šupiny (plazí šupina),

krunýře nebo výrůstky

krunýř = KARAPAX (želvy) – připevněn pevně k tělu

plazí šupiny na břichu srostly = hadi

v kůži mají pigmentové buňky = schopnost barvozměny

kožní žlázy mají jen ojediněle = krokodýli a ještěři

obměna kůže:

hadi – svlékají celou = hadí košilka

ještěři – svlékají po částech

Třída: Ptáci

mají kůži téměř bez žláz (suchá), kromě kostrční (mazové) žlázy = tuková – smáčivost

peří, dobré stékání vody (hlavně vodní ptáci, kromě kormorána)

na povrchu mají peří (vzniklo z plazí šupiny) – vyrůstá ze škárové papily z určitých míst

na těle = PERNIC (neroste z NAŽIN)

1. obrysové (krycí)

• letky (na křídlech)

• rýdovací (na ocase)

• krycí

2. prachové peří (mají ho kuřata) – tepelná izolace

3. speciální peří – křidélko

ramfoteka = vrstva rohoviny, která potahuje čelisti

výměna peří = pelichání – probíhá asi 2x ročně

barva peří:

• lomem světla (kovově-lesklá)

• pigmentem (plameňák požírá krevety – červené peří, v zajetí dostává mrkev)

Třída: Savci

na povrchu je KŮŽE:

• pokožka (detoxikace organismu), obsahuje melanin – chrání před UV, pigmentace

• škára – nervová zakončení, výživa pokožky (žlázy, chlupy)

• podkožní vazivo – tepelně izolační vazivo

žlázy = potní, pachové, mazové, mléčné

pokožkové buňky se tvoří ve spodní vrstvě kůže a odumírá směrem k povrchu těla

mají SRST – tvořena rohovitými chlupy (deriváty pokožky), výměna chlupů na jaře a na

podzim = línání

CHLUP – vyrůstá z chlupového váčku, má 3 vrstvy (dřeň, kůra, kutikula)

typy chlupů:

o vlníky tvoří podsadu – slouží k tepelné izolaci,

o osíky krátké, jemné, hodně mazových žláz (mastné)

o pesíky – delší a silnější, určují barvu (lidoopy, nemají ale podsadu)

specializované typy chlupů:

• sinusové chlupy (na čenichu, smyslové, hmatové)

• brvy (řasy, atd.)

• žíně (na ocase, koně)

• štětiny (u prasat)

deriváty kůže:

NEHTY – lidé a primáti (přeměněná pokožka)

DRÁPY – psy, kočky (přeměněná pokožka)

BODLINY – ježek a dikobraz (přeměněné chlupy)

ROHY – nosorožci (přeměněné chlupy)

PÁSY – pásovci (přeměněné chlupy)

KOPYTA – kůň, kráva (přeměněná pokožka)

PAROHY – jelen, kostěné útvary, na jaře se schazují

ROHY – neschazují se, jsou pořád delší a delší (duté, rohovité deriváty kůže)