Globalizace
Definice globalizace
Jedná se o těsnější integraci zemí a obyvatel světa, která je způsobená enormním snížením nákladů na dopravu a komunikaci a odstraněním bariér, což umožnilo volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, znalostí a v určité míře i lidí.
Je světovým procesem, který činí svět, jeho ekonomické systémy, jeho národní společenství uniformním, více integrovaným a více navzájem na sobě závislým.
Hlavní podněty globalizace
Liberalizace:
• zvýšení vnější otevřenosti;
– hlavně v mezinárodním obchodu včetně kapitálových toků
• rozšířil se hospodářský prostor;
Vědecko-technický pokrok:
• zdroj nových výrobků a služeb;
• stimuluje mezinárodní obchod a globální obchodní síť;
• nejvýznamnějším důsledkem vědecko-technického pokroku;
• informační a komunikační technologie.
– urychlují pohyb informací
Nejvýznamnějším důsledkem vědecko-technického pokroku je růst produktivity práce, rozvoj hospodářství.
Politické změny:
• Nemožnost rozvojových zemí a zemí s centrálně plánovanou ekonomikou dosáhnout potřebného rozvoje → ukončení studené války.
• Došlo k odstranění politických bariér, docházelo k mezinárodnímu obchodu a investicím.
Tři fáze vývoje globalizace moderního světa
První vlna
• Proběhla v letech 1870-1914, kdy ji ukončila první světová válka.
• Příčinou první vlny globalizace byly nově získané výhody v dopravě.
• Výsledkem těchto změn byl velký růst toku zboží, kapitálu a pracovních sil a vyjednané redukce obchodních bariér, které přinesly příležitost některým zemím efektivně využít nadbytek půdy.
• Největší nárůst byl v pracovní síle, z Evropy do Ameriky se přemístilo 60 mil. obyvatel za prací a půdou. Ze stejného důvodu směřovali také Asiaté – Čína a Indie, kteří se přemisťovali např. do Thajska, Vietnamu, Filipín.
• První vlna byla přerušena neschopností světových mocností prosadit realistickou ekonomickou politiku, jejíž důsledkem bylo vyeskalování v nacionalismus a vysokou nezaměstnanost, což vedlo k 1. svět. válce.
• Dále tato vlna byla utlumena velkou světovou hospodářskou krizí a poté druhá světová válka.
Druhá vlna
• Kapitalisticky orientované vyspělé země se seskupovali.
• Probíhala v letech 1950-1980.
• Vyspělé státy západní Evropy, severní Ameriky a Japonska se snažily pod hlavičkou GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) pomocí vzájemných multilaterálních smluv obnovit dřívější obchodní vztahy.
• V Evropě vzniklo Evropské hospodářské společenství, v severní Americe sdružení NAFTA (North American Free Trade Agreement – USA, Kanada a Mexiko) a ve východní Evropě RVHP (rada vzájemné hospodářské pomoci).
GATT (General Agreement on Tariffs and Trade)
V českém významu Všeobecná dohoda o clech a obchodu, která měla především dohlížet na mezinárodní obchod. Tato organizace byla považována za světový hospodářský systém. Její vznik je datován v období po druhé světové válce. Hlavní myšlenkou bylo sestavení dohody, která bude obsahovat pravidla pro řízení obchodu. Tato dohoda je významná pro podnikatele a spotřebitele, protože obsahuje pravidla a postupy, kterými se vytváří podmínky pro mezinárodní obchodní politiku. GATT byla v roce 1995 nahrazena novou organizací, a to WTO (World Trade Organization) – Světovou obchodní organizací.
Světovou obchodní organizaci tvoří v současné době 153 členů a zahrnuje cca 95% světového obchodu.
ASEAN (Association of South-East Asian Nations)
Sdružení národů jihovýchodní Asie, které bylo založeno v roce 1967 v Thajsku. ASEAN se snaží vytvořit dostatečně stabilní prostředí s mírovými podmínkami pro rozvoj členských států, tím dostává i funkci bezpečnostní organizace.
Cíle organizace:
• podporovat mír, bezpečnost a politickou stabilitu;
• posilovat ekonomický, sociální a kulturní růst;
• posilovat obchodní a investiční vztahy;
• podporovat rozvoj méně prosperujících zemí;
• podporovat dodržování lidských práv, demokratických zásad a řádnou správu věcí veřejných;
• spolupracovat v boji proti mezinárodní trestné činnosti a terorismu a aby docházelo k sbližování národů a jednotlivých kultur.
V současné době tam patří 10 členů a patří tam např. Filipíny, Kambodža, Malajsie, Singapur, Laos.
NAFTA (North American Free Trade Agreement)
Dohoda o severoamerickém volném obchodu vstoupila v platnost v roce 1994 a mezi členské státy se řadí USA, Kanada a Mexiko.
Hlavní cíle NAFTA:
• odstranění bariér volného obchodu a usnadnění pohybu zboží a služeb;
• podpora podmínek vhodných pro rozvoj;
• zvýšení investičních příležitostí;
• zabezpečení ochrany práv duševního vlastnictví;
• vytvoření efektivních postupů při řešení sporů;
• vytvoření rámce, který přispěje k dalšímu rozšíření dohody.
RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)
• Založena 8. ledna 1949 se sídlem v Moskvě.
• Obchodní organizace sdružující socialistické státy.
• Zakládajícími členy byly Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz, později přistoupila Albánie, NDR, Mongolsko, Kuba a Vietnam.
• Cílem bylo přispívat k sjednocování a koordinaci úsilí členských států k dalšímu prohloubení a zdokonalení spolupráce a rozvoji socialistické ekonomické integrace, k rozvoji národních hospodářství a urychlení ekonomického a technického pokroku, ke zvýšení industrializace zemím s méně rozvinutým průmyslem, k růstu produktivitě práce, k sbližování a vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje a životní úrovně občanů.
• S touto organizací částečně spolupracovali nebo měli roli pozorovatele i nekapitalistické státy (Irák, Mexiko). Na sklonku komunistické éry měla tato organizace 10 států. Rozpuštěna 28.6. 1991.
WTO (World Trade Organization) – Světová obchodní organizace
• Zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy.
• Vznikla v roce 1995 a v současné době má 159 členů.
Cíle organizace:
• Liberalizace mezinárodního obchodu prostřednictvím odbourávání obchodní bariér.
• Sledování a dodržování pravidel mez. obchodu.
• Organizování obchodního jednání.
• Sledování národní obchodní politiky.
• Urovnávání sporů mezi vládami.
• Omezování protekcionismu.
• Spolupráce s ostatními mez. organizacemi.
Třetí vlna
• Probíhající od 80. let minulého století až do současnosti, byla velmi výrazně ovlivněná dosaženými pokroky v informačních technologiích a snahou velkých rozvojových zemí otevřít své hranice mezinárodnímu obchodu a investicím.
• Svět se rozdělil na 3 skupiny:
Rozvinuté – USA, Kanada, Austrálie, Singapur, Japonsko, Švýcarsko a země EU.
Rozvojové a více globalizované – mezi ně patří např. Brazílie, Indie, Čína, Mexiko. Vstup těchto zemí do tržních ekonomik světa se promítnul do změny struktury světového obchodu. Podíl hotových výrobků na exportu těchto zemí se výrazně zvýšil z 25% v r. 1980 na téměř 80% v r. 1998. Stejně tak se zvýšil podíl služeb ve stejném období téměř o dvojnásobek.
Rozvojové, méně globalizované země – patří sem např. Jemen (54% nezaměstnaných občanů), Somálsko, Etiopii, Tanzanii, Afganistán – je třeba odstranit bariéry mezinárodního obchodu a liberalizaci zahraničních vztahů včetně stabilní politické situace.
Zde je právě problém stabilní politické situace. Výsledkem je, že existuje korelace mezi mírou otevřené ekonomiky vůči zahraničí a růstem HDP, tím je myšleno, že mezinárodní obchod přispívá k rychlejšímu HDP. Toto tvrzení dokládají ekonomiky USA s vývojem zemí EU.
Druhá a třetí vlna globalizace
Čtyři formy integrace
1. Zóna volného obchodu – nejjednodušší forma integrace. Celní tarify jsou mezi členskými zrušeny. Ale každá země si realizuje samostatnou celní politiku vůči třetím zemím.
2. Celní unie – při této formě integrace dochází nejen ke zrušení cel mezi členskými zeměmi, ale tyto země uplatňují společnou celní politiku taktéž vůči třetím zemím.
3. Společný trh – představuje celní unii a zrušení restrikcí v oblasti pohybu kapitálu a pracovní síly mezi členskými zeměmi. Mohou být výjimky (hlavně u pracovní síly byly vyjednány výjimky).
4. Hospodářská a měnová unie – tato forma již zahrnuje vedle integrace ekonomické také integraci politickou, jednotlivé státy se vzdávají některých částí své národní suverenity. Právě díky tomu jsou vytvořeny nadnárodní nebo také centrální orgány, které určují dílčí politiky v rámci integrace a tím je zavedena jednotná měna.
5. Globalizace je proces, který zahrnuje zmenšující se svět, protože čas, který je nutný k přesunu člověka, zboží nebo informace dát z jednoho na druhé se neustále zkracuje. Občané jsou tím pádem vystaveni globální kultuře, ekonomice, změně životního prostředí v takovém měřítku, které tady ještě nikdy neexistovalo.
Pozitivní stránky globalizace
• Více příležitostí, nové trhy, méně bariér.
• Rozvoj technologií, zejména informačních, které usnadňují a urychlují komunikaci. Právě díky těmto technologiím a inovacím došlo k markantnímu rozvoji internetu a tím odpadá část transakčních nákladů. Př. virtuální konference – snižuje a nebo zcela odstraňuje některé administrativní náklady, které jsou nezbytné pro volný trh.
• Růst objemu globálně obchodovatelného zboží.
• Rychlost a komplexnost přímých investičních toků.
• Ekonomický růst některých původně rozvojových zemí (Jižní Korea, Malajsie, Thajvan), které se staly zeměmi s vyspělými ekonomikami a povzbuzení rozvoje dalších zemí z téže původní skupiny (Brazílie, Mexiko, Indonésie).
• Růst spotřeby – využívají se výrobky kratší dobu a tím roste spotřeba.
• V oblasti politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru (EU, NAFTA) nebo se posiluje význam útvarů starších, ale také charakteru jen regionálního či subregionálního (euroregiony).
• Vzniká kultura tzv. druhé moderny nebo se také nazývá translokální kultura, která působením masmédií je otevřená navenek.
• Úsporu času a energie, např. při vyplňování daňových či jiných formulářů lze provádět z domu či kanceláře. Stačí přístup na internet. Většina dokumentů se dá stáhnout v elektronické podobě a stejnou formou se dá vrátit zpět.
• Vznikají nadnárodní společnosti, které díky zahraničnímu kapitálu a know-how vedou k širšímu rozsahu služeb a k vyšší schopnosti uspokojení potřeb zákazníka po celém světě. Tím je myšleno, že např. McDonald najdeme ve větších městech u nás a nemusíme jezdit do zahraničí.
• Redukování nákladů – např. Wallmart má snížené mzdy na minimum.
• Vyšší konkurenceschopnost a tím i v rámci boje o zákazníka snižování cen a zvyšování kvality služeb.
Negativní stránky globalizace
• Větší ohrožení, větší konkurence, vyšší rychlost.
• Díky vzájemné propojenosti národních trhů se i krize jednoho státu může stát krizí celosvětovou.
Př. strmý pád dolaru zahýbá nejen s ekonomikou USA, ale tuto krizi přenese i na další světové trhy, např. hypoteční krize.
Cílem je, aby přešlo co nejvíce států na jednu měnu.
• Dochází ke ztrátě národní identity a ke stírání kulturních tradic. Dochází ke standardizaci spotřebitelské veřejnosti (abychom nakupovali všichni to stejné – co nejvíce homogenní).
• Vznik obchodních řetězců v podobě super, hyper, mega a gigamarketů znamená krach pro drobné podnikatele.
• Nadnárodní společnosti se nemusí podřizovat žádné autoritě, tzn. jsou-li v nějaké zemi přijatá přísná opatření na ochranu tuzemského trhu, které nejsou v souladu s podnikovou vizí, potom tento podnik zpravidla přesouvá svoje aktivity tam, kde jsou pravidla benevolentnější.
• Díky mohutnému přesouvání kapitálu, práce a pracovních příležitostí vznikají v některých regionech problémy s nezaměstnaností, což vede k prohlubování sociálních rozdílů – polarizaci.
• Roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu (polarizace).
• Globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20% populace v nejchudších částech světa (cca 1,2 mld. lidí).
• Rostou rozdíly v příjmech, což je zapříčiněno polarizací.
• Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích.
• Státy ztrácejí vliv na chod ekonomiky – podléhají vlivu nadnárodních společností.
• Globalizace oslabuje roli národního státu.
• Globalizace není korigována (ztráta kontroly).
• Destrukce tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby
• Vysoké pracovní nasazení – vznik stresu, nových civilizačních nemocí a zkracování volného času (více času v zaměstnání než pro rodinu).
Síly podporující globalizaci
• globální vyhledávání zdrojů,
• nové a rozvíjející se trhy – těchto trhů ale ubývá,
• úspory z rozsahu produkce,
• sklon spotřeby k homogenní poptávce,
• homogenizace technických standardů – aby byly všude stejné,
• snižují se dopravní a přepravní náklady,
• rozvoj nových informačních technologií,
• vládní politiky, daně, tarify, vládní podpory.
Síly brzdící globalizaci
Etnopolitika = jedná se o využití populismu. Počátky nalezneme v Latinské Americe, v Argentině. Zakladatelem Peron, udržoval dobré vztahy s církví a armádou a tato rétorika vedla k mobilizaci chudých.
Ústup neoliberalismu = o ústupu svědčí neustále rostoucí počet regulací v ekonomice, zejména v období po druhé světové válce, stejně tak i ten fakt, že centrální bankovnictví se dostává na nadnárodní úroveň. Ekonomové a politici méně rozvinutých zemí musí rozlišovat náklady na vybudování industriálního sektoru a na sektor znalostí, což může přinášet různé ekonomické střety.
Antiglobalizační hnutí = jejich nositelem jsou levicově orientovaná studentská hnutí, která vidí rostoucí integraci světové ekonomiky jako organické rozšiřování národních kapitalismů. Dalšími představiteli tohoto hnutí jsou intelektuální vrstvy, které protestují proti nadnárodním korporacím. Protesty vyplývají ze mzdové politiky vyplácením velice nízkých mezd za vykonanou práci a společnosti tím maximalizují své zisky.
Antiamerikanismus = muslimský, ale i evropský. Jehož cílem je protest proti kultuře a politice Spojených států amerických, je hnutí, které vnímá americkou kulturu jako potenciálně nebezpečnou. V současnosti je tato idea velmi rozšířená a to hlavně v Evropě a v muslimském světě. Muslimský svět představuje větší hrozbu prostřednictvím teroristických útoků.
Globalizace
Klíčová hlediska globalizace
• Globalizace kultury
• Globalizace životního prostředí
• Globalizace ekonomiky
Globalizace kultury
• kultura hraje důležitou roli ve způsobu, jakým je mezinárodní management praktikován.
• Je třeba znát kulturu podnikatelského prostředí, ve kterém budou působit. Znalost kulturního prostřední vytváří efektivnější komunikaci včetně vedení a motivace lidí.
• způsob chování vlády a jednání vlády, zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků, jak jsou prováděna rozhodnutí, je výrazně ovlivněn kulturou,
• rostoucí úroveň sdílení stejných hodnot mravních, morální a sociálních,
• sbližující se kulturní rozdílnosti,
• vytváření kulturních preferencí pomocí neustále se zdokonalujících telekomunikačních systémů,
• nestejné intenzitě a rychlosti pronikání globální kultury v různých částech světa a regionech,
• v některých regionech nebo zemích se propagování globální kultury dostává do střetů vybrané země např. zákaz nošení muslimských šátků při vyučování např. ve Francii,
• světové rozšíření stejných spotřebitelských preferencí. Mladá generace upřednostňuje značkové zboží – Nike, Adidas, McDonalds, CocaCola, Malboro.
Globalizace životního prostředí
• Vyhledávání levnějších zdrojů – např. Lidl vyhledává levnější zdroje (potraviny).
• Neustálé rozšiřování výroby.
• Růst počtu obyvatel – v r. 2050 se předpokládá, že zde bude 9 mld. obyvatel.
Tyto tři atributy značně přispívají k devastaci životního prostředí. Máme ohrožené vyhynulé druhy – za posledních 40 let zmizla polovina živočišných druhů, dochází k degradaci půdy, ke kácení lesů, deštných pralesů, znečištění vody a vzduchy.
Dva přístupy:
a) Zavedení regulací, ekologické daně a další předpisy – limity těžby.
b) Ekonomické nástroje – systém plateb za znečištění.
Globalizace ekonomiky
Globalizace světové ekonomiky se dělí do sedmi částí.
1. Globalizace financí
2. Růst přímých zahraničních investic v rozhodujících klíčových oblastí světa
3. Rostoucí úloha nadnárodních společností
4. Globální specializace v umístění výroby
5. Globalizace administrativních funkcí
6. Globalizace terciálního sektoru ekonomiky
7. Globalizace turistiky
1. Globalizace financí
• Vytvořeny integrační seskupení – např. vytvoření EU, NAFTA, ASEAN.
• Vytvoření mezinárodního měnového systému – např. MMF.
• Mezinárodní finanční trhy – převádění peněz z jedné země do druhé, burzy dnes směňují obrovské sumy peněz. To právě zapříčinily moderní informační technologie. FOREX – obchodování s investicemi 24 h denně.
• Bylo vytvořeno globální pole, na kterém se odehrávají všechny finanční operace.
• Lze obchodovat s měnami, půjčkami a komoditami.
Burzy – Elektronický globální trh
2. Růst přímých zahraničních investic v rozhodujících klíčových oblastí světa
• Za přímé zahraniční investice označujeme vlastnictví a kontrolu části nebo celé firmy v zahraničí.
• Toto vlastnictví může nabývat různých forem.
• Od nákupu již existující a zavedené firmy až po vytvoření nové firmy.
• Cílem je aktivní participace na řízení a kontrole podniků v zahraničí.
Motivy přímých zahraničních investic
• zvyšování prodeje a zisku
• rychlý vstup na rychle rostoucí trhy,
• snižování nákladů výrobou v zahraničí mohou firmy dosáhnout úspory nákladů oproti mateřské zemi – náklady na energie,
3. Rostoucí úloha nadnárodních společností
• Globalizace je úzce spjata se vznikem nadnárodních společností.
• Rostoucí vliv globalizace se projevuje i v počtu nadnárodních společností, je zde větší expanze na zahraniční trhy.
• Nadnárodní společnost je taková firma, která provozuje výzkum, výrobu, prodej či jiné podnikatelské aktivity v různých zemích světa nikoli pouze tam, kde mají svoji centrálu.
4. Globální specializace v umístění výroby
Existuje několik důvodů:
– Lepší kvalita a vlastnosti Nedostatek vlastních schopností
– Uspokojení poptávky, které nejsou v domovské zemi podniky schopny plnit
– Organizační propojení s dodavatelem
– Ochota vyjednávání ohledně velikosti, objemu a délce celého kontraktu
– nižší ceny,
– nedostatek volné kapacity v podnikových závodech,
– absence domácích dodavatelů,
– geografická poloha
– lokální nedostupnost produktu
5. Globalizace administrativních funkcí
– = tvorba světové kanceláře.
– Pokroky v informačních technologiích vytváří virtuální integraci společností, kterou lze centralizovaně řídit, tak může mít jakákoliv pobočka kancelář nebo zaměstnanec přístup k podnikovým databázím.
– Relativně levné mezinárodní spojení umožňuje zaměstnávat pomocí počítačových sítí kvalifikovanou levnou sílu na celém světě. Jedná se hlavně o sektor služeb, které poskytují banky a pojišťovny.
– Docházelo nebo dochází k propojování poboček, které byly stěhovány z drahých prostor z centrů měst do vzdálenějších prostor = úspora nájemného.
6. Globalizace terciálního sektoru ekonomiky
Služby představují velice dynamický sektor ekonomiky.
Zahrnujeme:
– Informační software
– telekomunikace
– vzdělání
– propagaci
– konzultační, poradenské a právnické služby
– zábavní průmysl – televizní přenosy
7. Globalizace turistiky
• Jedná se o jedno z největších odvětví.
• Význam zdrojů z příjmů z turistiky je pro některé země klíčový, např. Thajsko, Turecko, Chorvatsko.
Obecná rovnice závislosti atraktivnosti turistické lokace na třech A.
1) availability – dostupnost
– tím se hodnotí dostupnost daného regionu a k rozmachu přispěli nízkonákladové aerolinky.
2) accommodation – ubytování
– zde se hodnotí množství, kvalita ubytovacích kapacit
3) attractiveness – atraktivita
– zde se hodnotí atrakce, zajímavosti, které se v té dané lokalitě nachází