Habsburská říše po třicetileté válce
14. Habsburská říše po třicetileté válce
Zápas Habsburků s Turky a Francií; české země v době barokní a české baroko;
vláda Marie Terezie a Josefa II..; regionální dějiny v době baroka a osvícenství.
Každodenní život barokního člověka.
Zápas Habsburků s Turky a Francií
Španělští H. velmocenský pokles, rakouská větev úspěchy (císaři Svaté říše
římské národa německého)
mají vlastní středoevropské soustátí – země Koruny české, Uhry,
arcivévodství rakouské
centralistická a absolutistická vláda po vzoru španělských Habsburků a
díky oslabení stavovské moci v jednotlivých zemích (stavy pravomoce jen
v Uhrách, jejichž část ovládali Turci)
nadále důraz na rekatolizaci => jednotná víra=jednota soustátí
na Z konflikt s Francií, na V turecké nebezpečí
za císaře Leopolda I. boje s Osmany – 1663 dobyli pevnost Nové Zámky,
1664 uzavřen mír
vzpoury v Uhrách – Imre Thököly dokonce zvolen Turky uherským králem
1683 turecká vojska vedená Kara Mustafou oblehli Vídeň, ale za pomoci
Evropy byla poražena => H. ovládají Uhry a postupují na Balkán
habs. princ Evžen Savojský – úspěchy na Balkáně, ale za Karla VI. vše
ztraceno
České země v době barokní a české baroko
r. 1627: Obnovení zřízení zemské
-> rekatolizace – katolicismus je jediné vyznání
1. fáze (1620-30) – rekatolizace stavů a královských měst – vypovězení
nekatolíků, jezuité ovládli školství ->Karlo-Ferdinandova universita
2. fáze (po r.1648) – rekatolizace venkova – nekatolická komise (jezuité
a piaristé) ->misionářství, okázalé obřady a slavnosti (->katolíci nabízejí
pestřejší a zábavnější život), úcta k Svatým (90 svátků ->40 dnů volno)
Jan Nepomucký r.1729 svatořečen, Panna Marie
-> kompetence zemských orgánů přešly na dvorské úřady ve Vídni
->zrovnoprávnění NJ a ČJ ->migrace německých občanů na české území (až
1/3)
->uzákonění nevolnictví -> robota
->dědičnost české koruny pro Habsburky
české baroko – literatura: jezuita Bohuslav Albín (Výtah z dějin českých,
Rozprava na obranu jazyka Slovanského, zvláště českého)
: Tomáš Pěšina z Čechorodu
: básník, jezuita Bedřich Bridel (Co Bůh?Člověk?)
duchovní lyrika – Adam Michna z Otradovic (Chtíc, aby spal)
architektura – prvky: křivky – ovály, různé oblouky, stěny vypuklé nebo vyduté,
balustrády, římsy, sloupy, průčelí, pilastry -> vše nějak zvlněné
– monumentální stavby, jedna osová souměrnost staveb
– cíl: ohromit
příchod z ciziny – A. M. Lurago (Klementinum)
Francesco Caratti (Černínský palác)
Jan Blažej Santini (kostel sv. Jana Nepomuckého)
Dietzenhoferové (chrám sv. Mikuláše v Praze)
stavby synagog (Praha, Kolín, Třebíč,..)
lidová barokní architektura
sochařství – Jan Jiří Bendl
Ferdinand Maxmilián Brokof (sochy na Karlově mostu)
Matyáš Bernard Braun
malířství – církevní tématika a portréty
Karel Škréta, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner, Patr Brandl
Marie Terezie
Dcera Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristýny Brunšvické
Narodila se v roce 1717
Složitá situace – její otec byl jediným žijícím mužským Habsburkským členem
a když neporodí mužského potomka, tak Habsburkové vymřou.
On sice syna zplodil, ale ten zemřel v brzkém věku (pár měsíců)
Měl dvě dcery a jedna byla právě Marie Terezie
Začal se obávat, že Habsburkové vymřou a tak udělal různá opatření, aby
nastoupily po jeho smrti dcery – Dokument Pragmatická sankce
Tím tedy mohly vládnout ženy, což bylo něco nemyslitelného
Marie Terezie byla připravená vládnout
Vdala se za Františka Štěpána Lotrinského, z lásky – měli spolu 16 dětí
Její otec tušil problém s tím, že by mohla vládnout žena a proto se rozhodl, že
ostatní panovníky v Evropě získá a dostane souhlas, že bude vládnout jeho
dcera (velice tučně jim zaplatil a slíbil jim nějakou část území)
Až do současnosti je jedinou vládnoucí ženou v Čechách
Nastupuje na trůn v roce 1740 a vládne 40 let – zemřela 1780
První třetinu vlády neustále s někým válčí a snaží se udržet monarchii
pohromadě
Zbytek období vlády reformuje
Války
Všechny okolní státy zaútočily najednou, jelikož nepřijali fakt, že vládne žena
První kdo zaútočili, byli Prusové (Fridrich II.), měl nejlépe vycvičenou armádu
v Evropě
Obsadili Slezsko a část Prahy
Války končily 1757 a Prusové byli poraženi (u Kolína)
Marie Terezie měla svoje generály – Generál Laudon a generál Daun
Prusové si ponechali Slezsko a Kladsko, které byli součástí Českého státu (ve
Slezsku bylo hodně uhlí)
Další utočilo Sasko, ale to bylo hned odraženo
A poslední byli Francie a Bavorsko (spojená armáda) a těm se podařilo
celkem brzo celé Čechy dobýt – Karel Albrecht se prohlásil českým králem
Karlem III. většina české šlechty mu slíbila věrnost a zřekla se Marie Terezie
V roce 1743 byl poražen a Marie Terezie definitivně získává Čechy zpět a
najednou šlechta zase šla za ní. Kupodivu jim to všechno odpustila, ale od té
doby neměla český národ ráda a oblíbila si Maďary a začala jim nadržovat,
protože Maďaři jí pomohli ve válce
Rakousko – špatná armáda a správa
Tereziánský katastr – daně se počítají podle úrodnosti půdy
Reformy Marie Terezie
Uvědomila si zaostalou armádu, a že Rakousko nemělo promyšlenou státní
správu – byla různorodá
Sjednocení měr a vah
byly sice stejné jednotky, ale měli rozdílné hodnoty (i třeba kraje v rámci Čech)
Míle u nás 11 kilometrů, v Rakousku 7
Lány se lišili až o třetinu
Jednotné Vídeňské míry
Daňový systém
Šlechta a církev musí začít platit daně
Terezie potřebovala peníze na války
Příprava reformy daňového systému trvala asi 50 let – do praxe vstoupila 1757
Dokument: „Velký Tereziánský Katastr“
Počítá se v úrodnostech půdy
Reforma úřadů – správní
Marie Terezie vládne dohromady více než dvaceti zemím – zákony, měna,
vláda atd.
Státní úřady neexistují, vše je v rukou šlechty
Každý dokument se musí do každé země vydat jinak a zvlášť + v 9-11
jazykových mutací
Marie Terezie se celý život snaží najít ideální státní správu, což se jí
samozřejmě nepodařilo
Cílem bylo, aby se dal dokument vydat jen jednou a aby platil pro všechny
země
1749 Marie Terezie ruší všechny samostatné české vrcholné úřady, Čechy
řízeny z Vídně
Nejvyšší zrušený úřad: Česká dvorská kancelář
Čechy ztratili svojí samostatnost
Terezie nechala samostatnost Uhrům – maďarsku – pomáhaly jí v nouzi
Nové nejvyšší úřady jsou místodržitelství
Následkem tohoto reformování se projevuje germanizace
Úřady se zcela poněmčili
Němčina se stává vyučovacím jazykem od střední školy výš
Reakce na germanizaci je Národní obrození
Reforma soudnictví
Neexistuje vzdělání na to, abyste mohli být soudci
V každém městě existoval soud a každý soud mohl udělit trest smrti
Omezila mučení jako součást výslechu
Josef II.
Nejstarší syn Marie Terezie
Náleží k dynastii Habsbursko-lotrinský
Je vychován v osvícenském duchu
Toužil konat reformy jako matka, ale ty jeho nebyly tak promyšlené
Vládl v letech 1780-1790, za tu dobu vydal 3000-9000 reforem
Měl přístup, že smysluplné jsou věci s hmatatelným ziskem, ostatní je
nepotřebné
Rakve jsou plýtváním dřevem – do hrobu se házeli jen mrtvoly
Byl kulturní barbar – reforma: zrušení sborů na mších
Rozprodával obrazy a knihy z klášterních knihoven (knihy se pak používali
jako nákupní tašky
Přesto byl u sedláků velice oblíbený
Některé reformy posunuly Habsburskou monarchii mezi nejvyspělejší státy
Evropy
1781 vydává 3 zásadní patenty
Toleranční patent
Povoluje obyvatelům, aby vyznávali nekatolictví
Povolení dvou nekatolických církví – luteránská a kalvinistická
99% lidí zůstalo u katolické víry
Josef si všimnul, že nekatolíci emigrují a tím se ztrácí peníze
Po povolení nekatolictví se naopak mohli lidé a především podnikatelé
přistěhovat
Faráři zastávali funkce státních úředníků (vedli záznamy o počtu lidí, dětí do
rodin, domů atd..)
Zatím u nás stále nejsou ateisti
Katolíci můžou stavět kostely, ale nesmí vypadat jako kostely (nesměly mít
věž např.)
Patent o zrušení nevolnictví
Dne 1. listopadu 1781 byl vydán tzv. Patent o zrušení nevolnictví, jímž
bylo nevolnictví zrušeno a nahrazeno mírnějším poddanstvím a nadále
byla zachována robota (až do roku 1848), čímž byli poddaní vyvázáni z
přímé závislosti na své vrchnosti, ať šlechtické či církevní. Tato změna mj.
znamenala, že poddaní nepotřebovali souhlas vrchnosti, když se chtěli
odstěhovat z panství (např. do města, nebo na panství jiné vrchnosti), když
chtěli uzavřít sňatek s osobou žijící mimo panství, když chtěli dát své děti
vyučit řemeslu či studovat, což dříve bez souhlasu vrchnosti učinit nesměli. Z
poddanství rovněž bylo možné se vykoupit.
Patent o rušení klášterů
Mezi další Josefovy kroky patřilo zrušení těch klášterů, které se nevěnovaly
veřejně prospěšným činnostem (špitály nebo školy).
Regionální dějiny v době baroka a osvícenství
1620: bitva na Bílé hoře
30tiletá válka – vojska se usadili u měst – ve vesnicích se museli o vojáky
starat (jídlo, koně,..)
->násilí
města se před vojáky nemohla bránit – max. ty, která měla barokní hradby –
Praha, Cheb, Terezín, Hradec Králové ->úbytek obyvatel
razantní katolizace
1648 – 1740: nástup Marie Terezie
-zlatá doba od husit. Válek skončila za stavovského povstání
->obnova hradeb, brán, domů, mostů, špitálů, rybníků,..
– došlo k německé kolonizaci (až v 18. st. Se vyrovnal počet hybatel
před 30tiletou válkou)
zužování požáry, epidemiemi, povodněmi
jezuitský řád, kapucíni, benediktýni, piaristé, cisterciáci
vesnice – prosazení nevolnictví (zákaz stěhování, sňatků, studovat)
Selské povstání r. 1775 (falešná zpráva o patentu o zvýšení roboty)
1740 – 1790: doba osvícenských reforem
Marie Terezie – toleranční patent, zrušení nevolnictví, robota, povinná školní
docházka, berní reformy, státní správa
Josef II.
Každodenní život barokního člověka
Život Barokních měst
Královská – zadluženost
Poddanská – šlechta se stará a podporuje – trhy, atp.
Malá města – zemědělství – občané mají vlastní dobytek a vlastní plodiny
(trhy), nízká úroveň
Stavební vývoj barokních měst
Krunýř středověkých hradeb ztrácí ochranou funkci; město se díky nim
nemohlo rozvíjet
Půdorys měst se nemění, ale staví se nové budovy – barokní fasáda
Náměstí: sochy, kašny, sloupy, schody a zábradlí
Barokní města často sužována požáry – střešní krytina dřevo
Míry a váhy
Každé město, občas dokonce tržiště má vlastní – neúspěšná snaha o
sjednocení
Pražské, Vídeňské, Vratislavské, …
Délka: sáh, palec a loket
Plocha: lán, jitra, provazec
Peníze
Různé měny, císař Leopold I. se snažil o jednotu
Dukáty, tolary, krejcary, haléře
Nejdůležitější je zlatý – 60 krejcarů
Ceny a mzdy
Na každém trhu se sházeli až desítky různých měn, záleželo na kupci
Člověk v nouzi
Málo nemocnic; městský lékař, který se staral jen o platící
Chudí využívali šarlatány
Nejúčinnější lék: modlitba
Lékařská škola pracovala jen s teorií, praxe byli pokusy
Lékárníci – léky, sladkosti, koření, kosmetika
Dryáky – koření, sušené netopýry, nehty, alkohol, ropuchy, vlasy
Mastičkáři – amulety, lektvary
Léčili i kováři, lazebníci, …
Průměrný věk: 23 let (dětská úmrtnost – každé druhé dítě do deseti let
umíralo), jinak bylo 50
Epidemie se separovali, vykuřování jalovce, ocet
1680 – předposlední velká morová epidemie – 46 000 lidí
1713 – poslední velká morová epidemie – 25 000 lidí
Morové sloupy
Barokní
Poděkování za konec moru
Moroví svatí: Svatá Rozálie, Svatý Roch, Svatý Šebestián
Život na vesnici
Vesnice bývali majetkem šlechticů, panovníků, církve, …
Podle toho, jak se staral je určená úroveň
Daně
Robota
Vesnice spravoval rychtář – prostředník mezi vrchností a vesnicí
Druhy obyvatel
Sedlák – pole, dům
Chalupníci – dům, políčko
Čeledíni a děvečky – služky, mladí
Podruhové – rodiny žijící v nájmu na statku – různá úroveň
Obecní zaměstnanci – učitel, pastýř
Zchudlí šlechtici
Mlynář nespadal pod vesnici – byl samostatný
Vesnice byli obyčejně separované od světa, bez informací
Informace se šířili po trubadúrech a kněžích
Poutě a procesí
Poutníci původně chodili do Palestiny, kde byl ježíš, poté chodili i blíž na jiná
nábožensky významná místa
1750 – 1732 se poutníci a poutní místa zdesetinásobily (200 míst – Příbram,
…)
Procesí
Zpěv a modlitby v kapličkách v průběhu poutí
Zákony a soudy
Zloději – každá domácnost měla právo potrestat, sepisovali se záznamy –
trestů černé, nebo smolné knihy
Pražské a Brněnské právo
Hrdelní soudy mývali deset soudů, jeden byl znalý práva
Po třicetileté válce se stát snažil sepsat jednotné právo
Nejčastější trest: pranýř – přivázali je náměstí a lidi na ní plivali, házeli ovoce
Odívání
Šlechta – stříbro, zlato, barevné vzory
Spodničky, korzet (vystuženo rybími kostmi)
Muži paruky
Na znak vzdané ženy nosí čepce
Noční oděv: dlouhé košile, čepice
Zástěry
Venkované: prostý – sukně pod kolena, košile, muži katholy, kabáty, voské
boty
Pří práci byli bosí
Děti uvázány do povianů – pevně pro zamezení pohybu
Malí kluci nosili dívčí šaty
Všechny šaty šil na míru krejčí, po obnošení je dostal vetešník pro nižší vrstvy,
ještě potom je vykupovali hadráři (dělali papír), nebo si je brali bezdomovci
Vesnická domácnost
Selská strava se skládala hlavně z různých polévek a kaší, dále se peklo různé
pečivo, méně časté bylo maso – vepřové, skopové, ryby, žáby, drůbež, ptáci. Z ovoce
se sušily křížaly. Nakládalo se zelí.
Selské Baroko
Typicky český stavební sloh
Na vesnicích lidé napodobovali městské baroko, vytvořili vlastní svérázný sloh
Po konci baroka pokračovali
Typicky v jižních Čechách, hlavně Holašovice
Barokní umění
Původ v Itálii
Reakce na třicetiletou válků
Hlavně katolické země
Baroko nesnáší pravé úhly, snaží se o dynamičnost – pohyb
Velká zdobnost, gigantičnost, hra světel a stínů, šerosvit
Záměr byl ohromit obyčejný lid