Hlavní proudy a osobnosti české meziválečné prózy
Po 1.sv.válce se v podmínách rozpadajícího se Rakouska-Uherska zrodil 28.10.1918 samostatný československý stát, v jehož čele byl T.G.Masaryk. Národ konečně dosáhl po více než 300 letech očekávané svobody a všudypřítomná euforie a optimismus dávaly naději, že se brzy podaří vyřešit sociální, nacionální a ekonomické otázky.
- léta – mohutný hospodářský vývoj, poválečná ČSR rychle budovala státní aparát, elektrifikovala, rozvíjela řemesla i průmysl
- léta – hospodářská krize a s ní související sociální a politické problémy
Mnichovská dohoda (září 1938) a vyhlášení Protekrorátu Čechy a Morava (15.3.1939) byly výsledkem německé expanze, ale také celosvětového podcenění hrozby fašismu a rasismu, tyto okolnosti vedly ke 2.sv.válce.
Legionářská literatura
Jaroslav HAŠEK (1883 – 1923)
- – nedokončil školu
- – redaktor – založil časopis Svět zvířat, pak psal časopis Humoristické listy
- – žil bohémský život (užívání si života)
- – přináší v literatuře „pivní kulturu“ – ve Švejkovi se toho dost odehrává v hospodě
- – před válkou psal povídky, po válce také, ale spíše se věnoval Švejkovi
- – byl na východní frontě, přešel k Rudé armádě (Ruská armáda)
- – „Trampoty pana Tenkráta“
- – „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ – humotistický román, torzo (nedokončené dílo), ukazuje nesmyslnost války (zesměšňování typických situací, které mohou nastat), 4dílný román, zesměšňování Rakouska-Uherska za světové války, chování nějakých důstojníků, úředníků, …
Rudolf MEDEK (1890 – 1940)
- – „Anabáze“ – 5dílný román (pentalogie), anabáze (=osud, událost, která se stala a někdo jí líčí), líčí válečné události v Rusku
Josef KOPTA (1894 – 1962)
- – trilogie
- – „Třetí rota“
- – „Třetí rota na magistrále“ (Magistrála – transibiřská magistrála – trať)
- – „Třetí rota doma“
- – vážné líčení, postup malé vojenské jednotky, romány
František LANGER (1888 – 1965)
- – drama „Jízdní hlídka“ – hlídka (na koních), osudy té hlídky obklíčených ruskými bolševiky
Demokratický proud
Karel ČAPEK (1890 – 1938)
- – narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře
- – sourozenci Josef a Helena, většinu dětství s nimi prožil v Úpici v Podkrkonoší
- – gymnázium v Hradci Králové, pokračoval v Brně a maturoval v Praze
- – filozofická fakulta, 1915 získává doktorát
- – vychovatel ve šlechtické rodině Lažanských
- – 1917 pracuje v redakci Národních listů, 1921 Lidové noviny
- – dramaturg Divadla na Vinohradech
- – po 1935 těžce nese politickou situaci u nás
- – byl demokratem a humanistou
- – přátelil se s Masarykem (scházel se s ním každý pátek, i s jinými pány – říkalo se jim „Pátečníci“, bratr Josef, Poláček, Bass, různí další autoři)
- – v románech se trefuje do nacistů, čeští fašisté Čapka také neměli rádi
- – 1938 dostal zápal plic a na to také o Vánocích téhož roku zemřel
- – kdyby nezemřel, skončil by v koncentračním táboře (skončil tam jeho bratr)
- – POVÍDKY
- – „Povídky z jedné kapsy“ a „Povídky z druhé kapsy“ – krátké, dobrodružné, dekektivní a vtipné povídky (např. Matka ztratí potomka, ukradení koberce..)
- – „Trapné povídky“ – soubor povídek o lidském neštěstí
- – „Boží muka“ – s Trapnými povídkami je to soubor dvou povídek v jedné knize
- – povídka „Šlépěj“ – na poli je šlépěj (před ní ani za ní nic), dva lidé se tomu diví (Boura a … ). Myslí si, že to byla stopa od boty, kterou nesl pták, nebo že někdo šlápnul do sněhu z balónu. Vylezli na strom, zjistili že to je opravdu stopa, od velké boty. Přemýšlí nad tím – je to podle nich nemožné, mluví o zázraku. Začalo sněžit a stopa zmizela pod tím sněhem. Jde o to, že nemají stejný názor, dává do protikladu dvě věci – Boura je obyčejný člověk, a dle toho druhého je to zázrak
- – POHÁDKY
- – „Devatero pohádek“ – devět jich napsal on, desátou napsal jeho bratr Josef
- – „Dášenka“
- – „Hordubal“, „Povětroň“ a „Obyčejný život“ – noetická trilogie (noetika = věda o poznání, noetická trilogie = poznávací dílo o 3 částech)
- – „R.U.R“ – divadelní hra o střetu člověka s technikou, který vyústí v obrodu lidstva, slovo ROBOT (použil Karel Čapek z podnětu bratra Josefa) se stalo mezinárodně používaným termínem
- – „Válka s mloky“ – protiválečný alegorický román
- – „Bílá nemoc“
- – „Matka“ – hlavní hrdinka postupně promlouvá se všemi svými mrtvými – manželem a 4 syny, kteří odešli zempřít „pro vlast“. Matka nechápe jejich názory a přesvědčení, i muži sami si mnohdy protiřečí. Trpí a zoufale brání odchodu posledního syna, nejmladšího Toniho. Otřesená zprávami o brutálním bombardování škol a úmrtí mnoha nevinných dětí však sama podá Tonimu zbraň se slovy: „Jdi!“
Josef ČAPEK (1887 – 1945)
- – malíř, grafik, spisovatel
- – 1939 zatčen a po celou dobu 2.sv.války vězněn
- – zemřel na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen
- – společná díla s bratrem: „Ze života hmyzu“, „Adam Stvořitel“, „Krakonošova zahrada“
- – „Lelio“ – válkou poznamenaný soubor povídek, prvky expresionismu a kubismu, atmosféra smutku a zoufalství, člověk žije v osamění a anonymitě
- – „O pejskovi a kočičce“ – pohádka
Humoristická literatura
Karel POLÁČEK (1892 – 1944)
- – původem žid
- – skončil v Osvětimi (zde i zahynul)
- – narodil se v Rychnově nad Kněžnou, žil tam, přestěhoval se do Prahy
- – „Bylo nás pět“ – i zfilmováno, příběh se odehrává v maloměstě (R.n Kněžnou – pod jiným jménem), 5 kamarádů (11-12let) a jejich příběhy, které můžou zažít v těchto letech v maloměstě (jak třeba chtěli vydělat na prodeji medu). Vypráví to hlavní postava – mladý kluk Bajza. Děti mluví jako dospělí
- – „Muži v ofsajdu“ – o krušném životě fotbalistů, fotbal dříve kultivovaná zábava, popularita fotbalu. Jeden fanoušek Viktorie, druhý Slavie, jeden chudý a druhý bohatý. Na fotbale se poperou – pak se spřátelí, jeden zaměstná syna toho druhého.
- – „Dům na předměstí“ – román charakteristický sarkasmem a ostrou kritičností
Eduard BASS (1888 – 1946)
- – vlastním jménem Eduard Schmidt
- – narodil se v Praze, absolvoval obchodní akademii, utekl ke kabaretu (zpěvák, konferenciér a textař v literárním kabaretu Červená sedma)
- – po válce pracuje v Lidových novinách, 1942 z nich musí odejít
- – „Klapzubova jedenáctka“ – knížka pro děti, napsaná ve stylu moderní pohádky, zfilmováno, inspirace českým fotbalem, úspěchy týmu Sparta (velmi úspěšná té doby), Klabzuba – venkovan, dobrá postava, má 11 synů – sestaví z nich fotbalové družstvo – dostane je ke slávě (skončí jako mistři světa)
- – „Cirkus Humberto“ – zfilmováno, rozsáhlý román popisující dvě generace cirkusáků. Otec se náhodou dostane do cirkusu, jeho syn se tam pak stane ředitelem
Psychologická próza
Jaroslav HAVLÍČEK (1896 – 1943)
- – „Petrolejové lampy“ – naturalisticky vykreslený román, příběh nehezké ženy, která touží po citově naplněném životě, ale toho se jí v manželství přes její dobrou povahu a hmotné zajištění nedostává. Po dlouhém čekání si vezme fešáka oficíra a jak se však ukáže, muž je nakažen syfilisem (vede k demenci). Kromě toho, že manželku nedokáže uspokojit, trpí depresemi a postupně začíná ochrnovat.
- – „Neviditelný“ – zfilmováno pod názvem Prokletí domu Hajnů, děj se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou inženýr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento svat postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec také zblázní.
Socialistický proud
Ivan OLBRACHT (1882 – 1952)
- – vlastním jménem Kamil Zeman
- – syn advokáta a spisovatele píšícího pod pseudonymem Antal Stašek
- – jeden z prvních redaktorů Rudého práva
- – silně na něj zapůsobil pobyt na Podkarpatské Rusi, kde nachází mnoho motivů pro práci
- – „Anna proletářka“ – román, děj i postavy jsou schematické
- – „Nikola Šuhaj loupežník“ – román, syntézou pravdivého příběhu a staré zbojnické legendy, událisto jsou zobrazovány z více hledisek. Vojenský zběh Nikola Šuhaj se stává zbojníkem. Postupně vede celou skupinu, které se vždy podaří uniknout před pronásledujícími četníky. Na dopadení Nikoly Šuhaje je vypsána odměna. Nakonec je zavražděn vesnickými rolníky.
- – „Golet v údolí“ – tři prózy z podkarpatského Ruska, popisuje svět ortodoxních Židů
- – „Biblické příběhy“ – pro děti a mládež převyprávěný starý zákon
- – „O mudrci Bipajovi a jeho zvířátkách“
Marie MAJEROVÁ (1882 – 1967)
- – prozaička, v jejím prvním tvůrčím období převládají povídky
- – „Panenství“, „Náměstí republiky“
- – „Siréna“ – román je širokým obrazem Kladenska během 80 let, v popředí dění stojí čtyři generace rodiny Hudců. Próza je pojatá jako montáž vyprávění, dokumentů a reportážního popisu
- – „Havířská balada“ – volné pokračování Sirény
- – „Robinsonka“, „Bruno“ – pro děti
Vladislav VANČURA (1891 – 1942)
- – avantgardní próza – souvisí s moderními směry
- – narodil se v Háji u Opavy, mládí prožil v Praze
- – vystudoval gymnázium a medicínu, oženil se s kolegyní – lékařkou a zařídil si praxi na Zbraslavi
- – v květnu 1942 byl za své protifašistické postoje zatčen gestapem a krátce nato popraven
- – „Rozmarné léto“ – zfilmováno, novela, 3 kamarádi (Dúra, Hugo a Abé – farář). Tráví léto v lázních pitím piva a kecáním. Do města přijede provazochodec s hezkou slečnou. Ti tři pánové se snaží tu dívku sbalit – nepovede se jim to. Abé si dokonce roztrhne ucho. Krátké, vtipné, použit spisovný český jazyk – chtěl ukázat krásu češtiny.
- – „Markéta Lazarová“ – baladicky laděný příběh ze středověku
- – „Konec starých časů“ – román
- – „Tři řeky“ – v románu zobrazuje životní osudy selského synka od narození až do první republiky
Katolicky orientovaná próza
Jaroslav DURYCH (1886 – 1962)
- – z Hradce Králové, absolvoval medicínu – vojenský lékař
- – literárně se vracel k myšlenkám katolického baroka, kde nacházel na rozdíl od své současnosti pevný řád a náboženskou jistotu
- – „Bloudění“ – historický román o osudovém setkání katolické Adélky a protestanského Jiříka na pozadí událostí třicetiloté války, která jejich vztahu nepřeje (bloudění = cesta ke katolictví)
- – „Rekviem“ – soubor 3 povídek
- – „Sedmikráska“ – novela, milostný příběh, v němž chudoba a prostota vystupují jako předpoklad čistého citu, krásy a něhy
Ruralismus – literární směr, rozvíjí se ve 30.letech v české próze. Projevuje se zachycováním venkovské tematiky, sepětí s půdou a rodovými tradicemi, ve kterých vidí jistotu řádu a morálky oproti „zkažené“ městské civilizaci.
Ruralisté byli většinou v 50.letech pro svůj nesouhlas se socialistickým totalitním režimem vězněni. Po propuštění pak získávali podřadná zaměstnání a nemohli publikovat.
Josef KNAP (1900 – 1973)
- – „Čas kopřiv“ – povídkový soubor je obrazem lidí, jejich morálky, věrnosti jejich přesvědčení i lidské soudržnosti v těžkých dobách 2.sv.války, poválečné éry i po roce 1948
František KŘELINA (1903 – 1976)
- – „Hubená léta“ – román popisuje těžké období hospodářské krize v Podještědí, s nímž hlavní hrdinové bojují láskou a vírou
Jan ČEP (1902 – 1974)
- – „Zeměžluč“ – kniha vznikla spojením dvou novelistických knih – Dvojí domov a Vigilie; hrdinové překonávají životní tragédie a návratem k rodovým tradicím a náboženskou vírou
- – „Hranice stínu“ – hledání ztracené identity, román