Hormonální regulace

Hormonální regulace

Žlázy s vnitřní sekrecí(hormonální):

– nemají zvláštní vývod; vytvářejí produkty tzv. hormony (působky), kt. jsou předávány

do krve, krev dopraví hormony k cílovým orgánům

– tyto žlázy se významně podílejí na řízení organismu=hormon. Regulace

– vytváření hormonů probíhá dlouho, proto i působení hormonů je pomalé(hodiny, dny)

– REGULACE = nutnost organismu reagovat na určité podmínky(potrava,spánek, zátěž)

Význam hormonální regulace = humorální:

− Hormony se podílí na řízení činnosti organismu – hl. na metabolismu, růstu,

rozmnožování a vývinu.

− Řízení pomocí hormonů je fylogeneticky starší a původnější než řízení nervové.

Avšak mezi nervovou a hormonální soustavou existuje úzká propojenost (hormonální

soust. je řízená nervovou, hormony fungují jako mediátory při přenosu vzruchu

v synapsích).

− Hormony se rozdělují na:

− může probíhat: Nervově- pomocí centrál. nerv. Soustavy

Látkově- pomocí hormonů

− Působení hormonů: nutná přítomnost receptorů

1. Hormony produkované endokrinními žlázami

2. Hormony produkované neurosekrečními buňkami=neurohormony

3. Tkáňové hormony- produkované tkáněmi, kt. slouží primárně k jiné fci(

renin, erytropoetin, gastrin, sekretin,…)

— PŘÍMÉ – receptor se nachází v cytoplazmě buňky- vytváří se komplex

— NEPŘÍMÉ – receptor se nachází v cytoplazma. membráně

Hormon-Receptor -ovlivňuje proteosyntézu

– vytvoří se komplex Hormon- Receptor – ovlivňují příjem látek

přes CM

Hierarchie hormonálního řízení:

− Hypotalamo-hypofyzální komplex…

− Skupina neurosekrečních buněk je svými zakončeními napojena na cévní zásobení

adenohypofýzy.

− Neurosekreční buňky produkují:

LIBERINY= hormony, kt. podporují činnost adenohypofýzy

STATINY= hormony, kt.tlumí činnost adenohypofýzy

− Hormony jsou látky vylučované buňkami žláz sekrecí přímo do krve, jsou to nositelé

chem. informace.Vytváří se ve velmi malém množství. Aby byl hormon účinný, musí

se navázat na specifické receptory. Tyto receptory mohou být na povrchu buňky-
membrána, nebo uvnitř buňky – v cytoplazmě.

Mechanismus účinku hormonů:

Některé hormony působí na změnu propustnosti buněčné membrány pro určité látky.

Takto se zvyšuje např. přísun cukrů, vody nebo iontů do buněk.

Jiný druh hormonů aktivuje určitý enzym, který spustí další biochemické reakce

Hormony, kt. mají svůj receptor uvnitř v buňce, v jádře, se začlení do DNA a ovlivní

tvorbu bílkovin – proteosyntézu.

− Hormony jsou vysoce účinné a vysoce specifické z hlediska účinku na buňku tkání.

Z hlediska druhů jsou nespecifické = až na výjimky jsou zvířecí hormony totožné

s lidskými (mohou mít ale drobné odchylky v molekulové stavbě).

Adenohypofýza produkuje:

1. SOMATOTROPNÍ HORMON (STH):

2. HORMONY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST JINÝCH ENDOKRYNNÍCH ŽLÁZ:

= růstový; v době růstu (dospívání) ovlivňuje metabolismus cukrů, tuků, bílkovin

a minerálních látek

− při hyperfunkci → GIGANTISMUS

při hypofunkci → NANISMUS

− pokud je po ukončení růstu hyperfunkce → růst kostí, kt. nemají ukončený růst

(čelo, dolní čelisti, články prstů) = ACROMEGALIE

− Adenokortikotropní hormon(ACTH)- má vliv na činnost nadledvinek

− Tyerotropní hormon- činnost štítné žlázy

− Gonadotropní hormony – Folikulystimulující hormon (FSH) → ovlivňuje zrání

folikulů a ovlivňuje produkci estrogenů-u žen;ovlivňuje spermiogenezi- u

mužů

žlutého tělíska a produkci progesteronu; u mužů ovlivňuje produkci

testosteronu v Leydigových buňkách semenných kanálků (testes)

vylučování mléka (laktaci) a činnost mléč. žláz

– Luteinizační hormon → u žen ovlivňuje činnost

– Luteotropní hormon (LTH) = prolaktin – ovlivňuje

Neurohypofýza produkuje:

– Antidiuretický hormon (ADH) – ovlivňuje zpětné vstřebávání vody v ledvinách

– Oxytocin – ovlivňuje stahy děložního svalstva při porodu a stahy hladkého svalstva při

A) Žázy s vnitřní sekrecí= Endokrinní žlázy:

– Hypofunkce = nedostatek hormonů

– Hyperfunkce = nadměrné vylučování hormonů

– Zpětná vazba – nedostatek hormonů vede k jejich zvýšené produkci

– Stupňovité řízení hormon. soustavy:

sání mléka z prsních žláz

– Patří sem:

• Nadřazený HAPOTALAMUS (mezimozek) → HYPOFÝZA – nadřazená žláza

s vnitřní sekrecí → ovlivňuje produkci jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí →

CÍLOVÝ ORGÁN

Šišinka (= epifýza) – nachází se na horní klenbě hypotalamu; šišticovité tělísko

– produkuje hormon MELATONIN → pohlavní činnost –

tlumí ji, jeho produkce úzce spojena se světlem; méně

světla → méně melatoninu → míň tlumí

Štítná žláza – párový orgán, po stranách štítné chrupavky

3−

Příštítná tělíska – leží ze zadu štítné žlázy

− produkuje TYROXIN – ovlivňuje oxidační procesy, je-li ho

v dětském věku málo → zpožděný psychický i fyzický

vývoj = kretenismus; u dospělého člověka → útlum celé

řady tělesných fcí

− pokud je v dospělosti v hyperfunkci → podrážděnost, zrychlení

srdeč. činnosti, člověk neusále jí, ale hubne → sešlost, štítná žláza

se zvětšuje → vole (struma)

− produkuje hormon KALCITONIN- má vliv na metabolismus

PO4 → snižuje jejich hodnoty

,

Ca2+

− k hypofunkci dochází často při nedostatku jodu

− produkují PARATHORMON – udržují hladinu Ca a

− při hyperfunkci dochází k odvápnění kostí

− při hypofunkci se snižuje obsah Ca v krvi → může dojít k

tetanickým křečím dýchacího svalstva → až smrt udušením

Brzlík − pouze v dětství; zvyšuje imunitu

Langerhansovy ostrůvky = shluky buněk, roztroušené v hmotě slinivky břišní

− produkují INSULIN – odbourávání glukózy z krve

− produkují GLUKAGON – zvyšuje obsah glukózy v

krvi

− Hypofunkce: cukrovka(= diabetes mellitus),

dochází k hromadění glukózy v krvi =

hyperglykémie, dochází k poškozování

orgánů (ledvin, cév, oční sítnice),může nastat

hyperglykemické bezvědomí = šok

− Hyperfunkce: hypoglykémie, dojde k hypoglyk.

bezvědomí ( při předávkování insulinem)

Nadledvinky − umístěny na horním (apikálním) pólu ledvin

− skládají se z kůry a dřeně

− KŮRA • produkuje hormony skupin glukokortikoidů,

mineralokortikoidů , androgenů + estrogenů

• GKKD – KORTISOL – ovlivňuje metabolismus,

• Mineralokortikoidy – ALDOSTERON = ovlivňuje

• Androgeny, estrogeny – za obvyklé situace nemají vliv,

→ maskulinní znaky u žen

− DŘEŇ • produkuje ADRENALIN a NORADRENALIN =

zátěžové hormony (při stresu, strachu, úzkosti, fyzic.

námaze, odbourávají tuky a glykogen na glukózu-
využitelný zdroj energie)

• ADRENALIN- aktivuje štěpení glykogenu, roztahuje

cévy ve svalech zvyšuje srdeční aktivitu,roztahuje

průdušky-zvyšuje plicní ventilaci

• NORADRENALIN – stahuje cévy, antagonista

adrenalinu, je to mediátor při přenosu vzruchu

Pohlavní žlázy – Dělí se na mužské a ženské

a) mužské = varlata(testes)-hormony se tvoří v Leydigových

buňkách ve varlatech

− Androgeny (TESTOSTERON) – ovlivňuje vývoj

pohl. orgánů, rozvoj sekundár. pohl. znaků mužů

(ochlupení, robustnost, hluboký hlas,…), má

anabolické účinky-ovlivňuje syntézu bílkovin

(nárust svalové hmoty)

b) ženské = vaječníky(ovaria)-produkují estrogeny a vestaveny

− Estrogeny – např. estron a estradiol (ovlivňuje rozvoj

− Gestageny – např. Progesteron → produkován žlutým

sekundár. znaků u žen prsa, pánev; ovlivňuje

menstruač. cyklus)

tělískem, na které se mění Graafův folikul po

odplavení vajíčka; při oplodnění a uhnízdění

vajíčka v děloze

folikul = vajíček → využívá se u některé

antikoncepce

vajíčka v dělož. sliznic

Plodové lůžko – v době těhotenství u žen produkuje Choriongonadotropní

hormon (chorion -1 ze 3 zárodeč. obalů) → vliv na vývoj

placenty,udržuje ve fci žluté tělísko

B) Tkáňové hormony(=půdovky):

– Tvoří buňky ve stěnách některých orgánů, působí na místě svého vzniku, ale mohou

působit i na vzdálenější místa.

– ŽALUDEK – gastrin

TENKÉ STŘEVO – sekretin, pankreozimin ( stimuluje vylučování žluče a

LEDVINY – renin (podporuje tvorbu aldosteronu), erytropoetin (umožňuje tvorbu

JÁTRA – somatomedin (přes tento hormon působí somatotropin, má přímý dopad na

SRDCE – v srdci se tvoří hormon, kt. při větší zátěži srdce podporuje vylučování vody

PLACENTA – choriongonadotropní hormon (udržuje v činnosti žluté tělísko, je to

MOZEK – liberiny (povzbuzují,stimulují) a statiny (tlumí, inhibují)

pankreatické šťávy)

erytrocytů v kostní dřeni)

růst dlouhých kostí v těle)

ledvinami a snižuje tlak

placentální růstový hormon)

seretonin, dopamin, histamin + noradrenalin – fungují jako mediátory

nebo neurotransmitery

endorfiny-hormony štěstí, sexuálního vzrušení, tzv. vnitřní opiáty, tlumí

bolest

Některé hormony bezobratlých:

− Hormony bezobratlých významně ovlivňují život těchto živočichů. Zejména pak

metabolismus, dospívání, rozmnožování, osmoregulaci, barvomenu, svlékání.

− K produkci hormonů dochází v nervových uzlinách.

o Feromony- skupina hormonů-vnitrodruhové pachy, slouží ke komunikaci,

podávají poplašné informace o nebezpečí- vyvolávají únikové reakce, info

o opačném pohlaví…Významné jsou hlavně u společenského hmyzu-včely,

mravenci

o Ekdyson- svlékací hormon, prasknutí pokožky nebo krunýře

o Juvenilní hormon- nachází se u hmyzu v larválním stadiu, brzdí dospívání

o Bursikon- ovlivňuje tvrdnutí pokožky těla