Hospodaření pojišťovny

 

(technické rezervy, zajištění, pojistně technické riziko)

 

Podmínky existence pojišťovny obecně

 

POJIŠŤOVNA – právní forma:

 

• 1) Pojišťovna se sídlem na území ČR může za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo.
• 2) Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví zajišťovna se sídlem na území ČR založená pouze jako akciová společnost.

 

Minimální výše základního kapitálu

 

Minimální výše základní kapitál tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle

 

1. a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 mil. Kč,

 

1. b) pojistných odvětví neživotních pojištění:
2. pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 65 mil. Kč,
3. pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem 90 mil. Kč,
4. pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem     160 mil. Kč,
5. pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem       200 mil. Kč.

 

Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

 

Základní kapitál zajišťovny

 

– Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR činí při provozování zajišťovací činnosti:

• Pouze v životním zajištění nejméně 500 mil. Kč
• Pouze v neživotním zajištění nejméně 500 mil. Kč
• V životním i neživotním zajištění současně nejméně 1 000 mil. Kč.

 

Hlavní úkoly pojišťoven

 

• 1) Technický (náhradový) úkol – přebírá rizika a náhradu škody formou pojist.plnění

 

• 2) Preventivní úkol (zábranná činnost) – preventivní opatření ke snížení rizika vzniku škody

 

• 3) Podnikatelský úkol (fin.podnikání pojišťoven či investič. činnost) – finanční podnikání pojišťoven

 

Finanční podnikání pojišťoven

– Technické rezervy pojišťoven

– Investiční činnost a finanční umístění (majetek pojišťovny – i pronajatý, investice)

 

Rezervy pojišťoven

Rezervy v pojišťovnictví – Technické rezervy pojišťoven a zajišťoven

 

• Základní podmínky tvorby technických rezerv pojišťovny či zajišťovny jsou stanoveny v zákoně č. 277/2009 Sb.

 

Tuzemská pojišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.

 

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy:

• – na nezasloužené pojistné
• – na pojistná plnění
• – pojistné životního pojištění
• – na prémie a slevy
• – život. poj., je-li nositelem incest.rizika pojistník
• – na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů
• – na rezervu pojistného neživot. poj.
• – jiné rezervy

 

Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy:

• – rezervy na nezasloužené pojistné
• – na pojistná plnění
• – na prémie a slevy
• – vyrovnávací rezervy
• – rezervu pojistného neživot.poj.
• – na plnění závazků z ručení za závazky kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
• – jiné rezervy

 

Tuzemská zajišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy ve výši jejích závazků z jí uzavřených zajišťovacích smluv. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou zajišťovací činnost.

 

 

Hospodaření pojišťoven ovlivňuje i existence celé řady rizik

 

Podnikatelská rizika obecně – lze k nim řadit:

 

• 1) Strategické riziko – spočívající v nebezpečí, že se podnikatelské aktivity nebudou zaměřovat na trhy, oblasti a produkty, které budou v budoucnu výnosné

 

• 2) Provozní riziko – vyplývající z použití nesprávných kontrolních a řídících mechanismů, technických omylů, lidského selhání, podvodů apod.

 

• 3) Riziko právního prostředí – vyplývající z měnícího se právního prostředí, změn ve státní regulaci, způsobů zdanění apod.

 

• 4) Riziko obchodních vztahů – přestavuje riziko nedodržení smluvních závazků druhou stranou

 

• 5) Riziko reputace – zahrnující možnost špatného vnímání podniku ze strany veřejnosti.

 

V souvislosti s provozováním pojistných produktů je pojišťovna ohrožována vedle rizik vyskytujících se u všech podnikatelských subjektů těmito specifickými riziky:

 

• 1) pojistně technické riziko – riziko spojené s možností rozdílu mezi skutečnými výdaji (především výdaji na pojistná pnění) a předpokládanými výdaji pojišťovny

 

• 2) riziko souvisící s investiční činností – riziko vyplývající z vybraných způsobů investování

   pojistně technických rezerv

 

• 3) zajišťovací riziko – riziko vyplývající z možné neschopnosti zajistitele hradit závazky převzaté

   od dané pojišťovny

 

• 4) riziko nesolventnosti – tedy otázky dostatečné velikosti vlastních prostředků pojišťovny

   v návaznosti na rozsah a rizikovost provozované pojišťovací činnosti

 

1. 1) Pojistně technické riziko

 

– znamená možnost vzniku odchylky (záporné nebo kladné) mezi skutečnou a kalkulovanou výší pojistných plnění a ostatních výdajů pojišťovny.

 

– jeho realizací může vzniknou:

– kladná odchylka – technický zisk nebo

– záporná odchylka – technická ztráta

 

Druhy pojistně technického rizika

 

Náhodné riziko – náhodné kolísání kolem očekávaného průměrného škodního průměru,

   který se v čase v podstatě nemění

1. Normální náhodné riziko – škodní průběh vykazuje běžné odchylky od

očekávaného průměru

1. Katastrofální náhodné riziko – škodní průběh je ovlivňován škodami velkého

       rozsahu, které se velmi obtížně zahrnují do kalkulací

 

Náhodné pojistně technické riziko

 

Průměr

Odchylka od průměru

Celková výše pojist.plnění

 

Čas

 

• 1) Riziko změn – mění se podmínky, za kterých bylo stanoveno pojistné (mění se podklady pro výpočet pojistného)
  1. a) Změny cyklické – návaznost na průběh hospodářských cyklů,
  2. b) Změny trendové – návaznost na strukturální, biologické, klimatické a podobné změny,
  3. c) Nepravidelné – př. výkyvy počasí

 

• 2) Riziko omylu – v případech, kdy byl škodní průběh nesprávně odhadnut

 

Pojistně technické riziko změn

 

Průběh pojist.plnění

Průměr

Celková výše pojist.plnění

 

Možnosti vyrovnání se s pojistně technickým rizikem

• – využití dokonalejších očistně matematických modelů a využití některých pojistně technických nástrojů v kalkulaci (využití forem pojištění – franšíza)
• – vyrovnání rizik rozložením (krytí na co největší území)
• – tvorba výkyvových rezerv
• – přenášení rizik na další pojišťovací instituce

– zejména prostřednictvím zajištění (pojištění pojišťovny)

– pojistný pool (spojení pojišťoven za účelem krytí velkých rizik a tedy předcházením pojistně technického rizika)

– dělení rizik dle soupojištění – pojišťovna přebírá jen takovou část rizik, kterou sama unese – pojistník pojišťuje jedno velké riziko u více pojišťoven najednou

 

Hospodaření pojišťovny, náklady a výnosy

 

V rámci hospodaření pojišťovny je základní otázkou stanovení velikosti pojistného, stanovení

optimální ceny za krytí příslušného rizika. Složitost přesného stanovení ceny pojištění vyplývá z prvku

nahodilosti, který při stanovování ceny výrazně působí, neboť při stanovení ceny pojištění se

vychází z budoucích výdajů na pojistná plnění, které nejsou podrobně dopředu známy, a přitom

neexistuje spolehlivá metoda, jak přesně dopředu určit velikost budoucích pojistných plnění, tedy

stanovení ceny pojištění je založeno na odhadovaných údajích.

 

Při určování ceny pojištění pojišťovna vychází z pojistně technických metod a postupů především při oceňování budoucích výdajů pojišťovny. Tato cena ovšem bývá modifikována v závislosti na tržních podmínkách, v závislosti na vztahu nabídky a poptávky po daném pojistném produktu.

 

V souvislosti s provozováním pojistných produktů lze v rámci činnosti pojišťoven vymezit následující strukturu nákladů a výnosů pojišťovny.

 

Náklady pojišťovny

• náklady na pojistná plnění, včetně nákladů na likvidaci pojistných událostí,
• pořizovací náklady na pojistné smlouvy (provize, reklamní výdaje),
• správní režie (náklady na správu pojistných smluv, na řízení portfolia, náklady spojené s inkasem pojistného, náklady na řízení pojišťovny),
• náklady na finanční umístění prostředků pojistně technických rezerv,
• ostatní náklady (náklady na daně, náklady souvisící s jinou než pojišťovací činností nebo řízením portfolia),
• mimořádné náklady.

Tyto skupiny nákladů se sledují odděleně pro životní a neživotní pojištění. Uvedené rozdělení nákladů pojišťovny je promítnuto do uspořádání účetní závěrky (zejména do výkazu zisků a ztrát) a potažmo i do koncepce účtové osnovy v oblasti nákladových účtů.

 

Výnosy pojišťovny

• výnosy z pojistného, tj. předepsané pojistné (případně ze zajistného, pokud pojišťovna provozuje aktivní zajištění),
• výnosy z umístění prostředků pojistně technických rezerv, tj. úroky, dividendy, příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů a nemovitostí,
• výnosy z provizí, tzn. především z provizí od zajistitelů,
• ostatní výnosy (z jiné než pojišťovací činnosti)‏
• mimořádné výnosy.

 

Stejně jako u nákladů sledují se i výnosy odděleně pro životní a neživotní pojištění a uvedeným skupinám výnosů odpovídá i uspořádání výkazu zisků a ztrát a účtové osnovy pojišťoven.

 

Hospodářský výsledek pojišťovny je ovlivněn:

• – zakalkulovaným ziskem do tarifu pojistného
• – pojistně technickým ziskem (ztrátou)
• – výnosy z investování prostředků pojistně technických rezerv

 

Bilance pojišťoven

 

– Následující tabulka ukazuje na strukturu bilance pojišťoven na základě Direktivy ES.

 

Obecná struktura bilance pojišťoven

 

AKTIVA	PASIVA
Kapitál upsaný nesložený Nehmotná aktiva Finanční umístění (investice) – Pozemky a stavby – Finanční umístění ve spojených podnicích a účasti – Ostatní finanční umístění – Vklady Finanční umístění jménem držitelů životní pojistky, kteří nesou riziko s nimi související Pohledávky Ostatní části aktiv Vlastní kapitál	– Kapitál upsaný nebo ekvivalentní jmění – Emisní ážio – Vystavené pojistné – Rezervní fond na nové ocenění – Rezervní fondy – Hospodářské výsledky převedené na další období – Hospodářské výsledky za dané účetní období Vedlejší pasiva Technické rezervy Rezervy na ostatní rizika a náklady Depozita od zajistitelů Závazky
AKTIVA CELKEM	PASIVA CELKEM

 

Hospodaření pojišťovny závisí na tom:

 

• jak spolehlivě jsou odhadnuty závazky vyplývající z pojištění,
• jakým způsobem z hlediska bezpečnosti jsou investovány rezervy,
• zda má pojistitel vlastní fondy adekvátní úrovni pojišťovacích obchodů tak, aby mohl vyrovnat rozpory v aktivech nebo pasivech, tedy úroveň solventnosti.

 

Při řízení peněžních toků pojišťovny je potřeba zmapovat stranu výdajů (potřeb) a příjmů (zdrojů) z bilance pojišťovny a hospodářský výsledek, který z vývoje těchto dvou veličin vyplyne. Samo cash flow je potom vypočítáváno obdobnými metodami jako u ostatních podnikatelských subjektů.

 

Určitou výhodou je, že při určité stabilitě platební morálky klientů a škodního průběhu je možno konstruovat trendové závislosti mezi základními veličinami, jakými jsou výše předepsaného pojistného, výše vyplacených pojistných náhrad a výše technických rezerv, a peněžními toky.

 

Cash flow

 

Cash flow a jeho vykazování má v pojišťovnictví obdobnou strukturu jako v ostatních podnikatelských subjektech. Jeho význam spočívá především ve vazbě na řízení portfolia umístění prostředků z pojistně-technických rezerv s ohledem na potřeby dostatečného množství disponibilních prostředků ke krytí závazků vůči klientům.

 

Je tedy zřejmé, že mimo zjištění, z jakých zdrojů jsou vytvářeny disponibilní prostředky, je úlohou řízení cash flow i optimalizace rozložení získaných prostředků, aby bylo dosahováno co nejvyšších výnosů z volných zdrojů, ale aby tyto zdroje byly vždy v dostatečné míře pohotově likvidní a mohly posloužit k úhradě závazků vůči pojištěným.