Druhoústí

– deuterostomia

– rozdělení živočichů podle existence tělních dutin a umístění ústního a řitního otvoru

– COELOM – tělní dutina

– ústní a řitní dutina je na opačných koncích těla

– zástupci – 1) CHAPADLOVCI

2) OSTNOKOŽCI

3) POLOSTRUNATCI

4) STRUNATCI

1) CHAPADLOVCI

– mořští a sladkovodní živočichové

– žijí přisedle

– s věncem příústních chapadel

– TS – do písmene U

– žijí s mikroskopickými řasami a rozsivkami

– CS a VS nemají

– PS – hermafrodité – rozmnožují se – pohlavně s nepřímým vývojem

– nepohlavně pučením

2) OSTNOKOŽCI

– starobylá skupina, již v prvohorách

– jednoduchá tělesná stavba

→ paprsčitá souměrnost

– tvar těla: kulovitý – ježovky

kalichovitý – lilijice

přisedlý

hvězdicovitý – hvězdice

1 / 61

BIOLOGIE

okurkovitý – sumýši

– náznak bilaterální (dvoustranné souměrnosti těla)

– zástupce – ježovka jedlá – kulovitý tvar těla

– 10 cm dlouhá

– krunýř na povrchu z Ca2+

– žvýkací aparát (,,Aristotelova lucerna“)

– systém panožek (ambulakrální systém)

– gonochoristé (♀, ♂), oplození ve vodě, larva (pluteus)

, ostny

3) POLOSTRUNATCI

– patrně výchozí skupina pro vývoj strunatců

– žijí na mořském dnu

– zástupce – žaludovec malý

4) STRUNATCI

– chordata

– struna hřbetní – chorda dorsalis

– vazivová struna, prochází tělem

– je to předchůdce páteře

– pouze u kopinatce zůstává struna hřbetní po celý život

– chorda vzniká z entodermu = z vnitřního zárodečného listu

– strunatci mají 3 zárodečné listy: a) ektoderm

2 / 61

BIOLOGIE

b) entoderm

c) mezoderm

– mají dvoustrunnou souměrnost

– mají tělní dutinu COELOM

– mají chordu dorsalis alespoň v některé fázi svého vývoje (např. během embryonálního vývoje)

– rozdělení strunatců: a) Pláštěnci

b) Kopinatci

c) Obratlovci

a) Pláštěnci – mořští živočichové

– na povrchu těla je plášť = tunika z polysacharidů

– ontogenetická regrese = typické znaky strunatců jsou u larev pláštěnců

(larvy jsou na vyšším stupni vývoje než dospělci)

– pláštěnci jsou hermafroditi, mají otevřenou cévní soustavu

– zástupci: a) vršenky – pohyblivé

b) sumky – přisedlé

c) salpy – vznášejí se ve vodě

b) Kopinatci – významná skupina z evolučního hlediska

– zástupce – kopinatec plžovitý – měří asi 6 cm

– průsvitné rybkovité tělo

– mořský živočich

–

modelový organismus z hlediska embryonálního

vývoje

3 / 61

BIOLOGIE

c) Obratlovci – vertebrata

– mezi strunatci jsou na vyšším vývojovém stupni

– aktivní pohyb → rozvoj NS a smyslů

– dvoustranná souměrnost těla: hlava – trup – ocas

– rozdělení obratlovců: 1) podle převládajícího životního prostředí

2) podle existence zárodečných obalů

3) podle existence čelistí

1) podle životního prostředí: a) vodní = ploutvovci = pisces

– pohyb ploutvemi

b) suchozemské = čtyřnožci = tetrapoda

– pohyb kráčivými končetinami

2) podle existence zárodečných listů: a) anamnia – bezblanní

b) amnion – blanatí

– nemají zárodečné obaly amnion a alantois

– zárodek je chráněn vodním prostředím

– mají zárodečné obaly

3) podle existence čelistí: a) agnatha – bezčelistnatci

– čelisti se tvoří ze žaberních oblouků

a) BEZČELISTNATCI

– agnatha

– KRUHOÚSTÍ – hadovité (úhořovité) tělo s ploutevním lemem

– kostra pouze chrupavčitá

– larva mihule = minoha→ živí se filtrací vody

– dospělý jedinec již potravu nepřijímá → pouze se rozmnožuje a pak uhyne

– ústní přísavka a otvor se zuby (parazitické druhy)

b) gnathostomata – čelistnatci

– zástupci – mihule říční

4 / 61

BIOLOGIE

mihule potoční

mihule mořská

b) ČELISTNATCI

– gnathostomata

– čelisti z prvního žaberního oblouku

– párové končetiny, aktivní pohyb

– PLOUTVOVCI 1) PARYBY

2) RYBY

nižší obratlovci

1) PARYBY

– výskyt již v prvohorách (velikost až 20m)

– torpédovitý tvar těla

– plakoidní šupiny (z dentinu)

– heterocerkní ocasní ploutev

– obličejová část = ROSTRUM – na spodu rostra uložené ústa

– vnitřní oplození pomocí přeměněných ploutví = PTERYGOPODY

– existence i živorodých druhů

– rozdělení: a) Žraloci

b) Rejnoci

c) Chiméry

5 / 61

BIOLOGIE

a) Žraloci – zuby více generací (výměna a růst celý život)

– dravé druhy i nedravé → druhotná výživa planktonem

– velká játra = HYDROSTATICKÝ ORGÁN (nadnášející)

– mohou dýchat jen při pohybu (proud vody se dostává do žeber jen při pohybu)

– nemají plynový měchýř

– gonochoristé (♂, ♀), bez sekundárních pohlavních znaků

– LORENZINIHO AMPULE = speciální smyslové ústrojí, zachycuje i nepatrné elektrické výboje

– velikost žraloků je 1-15m

b) Rejnoci – ploché tělo + ploutevní lem

– žijí u dna

– ocas + bičovitý výběžek, může být jedová žláza – trnucha obecná

– zástupci: parejnok elektrický – svalová práce → přeměna na elektrickou energii (výboj až 300V)

c) Chiméry – bizardní vzhled

– ? systematické zařazení

– severní Atlantik

– je pohlavní dimorfismus

6 / 61

BIOLOGIE

2) RYBY

– nejpočetnější skupina obratlovců (asi 24 000 druhů)

– vodní živočichové sladkovodní druhy

– hydrodynamický tvar těla

– povrch těla: kůže + cykloidní šupiny (přírůstky celý život jako letokruhy)

+ slizové látky (kapr)

– dýchání žábrami (O2 z vody)

– skřele – kryje žábry

– kostěná šupina z kůží

– jsou pohyblivé (přísun vody na žábry)

– postraní čára ryb – z nervových buněk → orientace ve vodě

– WEBERŮW ORGÁN – vnímání tlaku vody (v jaké hloubce je)

– oko – barevné vidění

– vnitřní ucho

– ústa – jejich umístění dle způsobu výživy

a) ústa horní – potrava u hladiny (plankton)

b) ústa koncová – dravé ryby

c) ústa spodní – potrava u dna

mořské druhy

– kolem úst hmatové vousy

– čelisti bezzubé

– POŽERÁKOVÉ ZUBY – v hltanu

– ploutve ryb: a) hřbetní – 3 až 4 paprsky jsou kostěné, ostatní vazivové

b) ocasní – vnější stavba symetrická, ale vnitřní asymetrická

c) párové – břišní a prsní

– mechanické zpracování potravy

7 / 61

BIOLOGIE

– CS – srdce venózní (proudí jím neokysličená krev)

– PS – gonochoristé: a) samci = MLÍČŇÁCI

– vnější oplození ve vodě, velká nadprodukce pohlavních buněk

– místa tření, oplození = TRDLIŠTĚ

b) samičky = JIKERNAČKY

Systém ryb

I) PAPRSKOVITÍ: 1) Chrupavčití – starobylá skupiny podobná parybám

– chrupavčitá kostra

– zachovalá chorda

– příčná ústa

– heterocerkní ocasní ploutev

– hlava + rostrum

– jeseter – jikry jesetera = KAVIÁR

– vyza velká – největší sladkovodní ryba

– v Kaspickém moři (9m, 1000kg, 100let)

2) Kostnatí – většina ryb

– 99% současných ryb

a) mořské

b) sladkovodní

SLEĎOVITÉ – sleď, sardel, sardinky

LOSOSOVITÉ – losos = mořská

→ tuková ploutvička mezi ocasní a hřbetní ploutví

ČR – štika obecná

– kapr, karas, plotice, cejn, lín

– parma, sumec velký

– úhoř říční – larva monté

(do r. 1896 považována za samostatný biologický druh)

8 / 61

– lipan, pstruh = sladkovodní

BIOLOGIE

II) NOZDRATÍ: 1) Lalokoploutví – latimérie podivná -,,živoucí zkamenělina“

– žije v hloubce ˃ 100m při pobřeží jižní Afriky

– 1. úlovek 1938

2) Dvojdyšní – bahník australský, americký – dýchá plícemi i žábrami

– sladkovodní, v tropech

– chrupavčitá kostra

Ekologie a etiologie ryb

– vliv životního prostředí (vody)

– teplota vody určuje tělesnou teplotu ryb (POIKILOTERMNÍ ŽIVOT = nestálá tělesná teplota)

– proudění vody → vliv na tvar těla

– pasivní přenášení prouděním vody = např. úhoří larvy ze Sargasového moře jsou pasivně přenášeny asi 3 roky

– tažné ryby = orientace dle chemického složení vody

– ryby: a) sladkovodní

b) mořské- pelagické

– bentické

c) tažné – migrace potravní nebo rozmnožovací: 1) anadromní – z moří do řek

– př.: losos

– litorální

2) katadromní – z řek do moří

– př.: úhoř

3) OBOJŽIVELNÍCI

– amphibia

– „vyšší bratlovci“

ČTYŘNOŽCI

– tetrapoda

– 4 většinou pětiprsté končetiny

– kostra s krčním oddílem

9 / 61

BIOLOGIE

– přechod na souš → dýchání dospělců plícemi

– nepřímý vývoj → larvální stádium

– hladká, lysá kůže → význam jako pomocné kožní dýchání (v zimě výhradní)

– obojživelníci jsou bioindikátory čistoty vod a ŽP

– k životu nutné vlhko a teplo

– při 8°C stav strnulosti

– při -2°C smrt

– největší výskyt v tropech, ale nejsou v mořích

– larvy = pulci

– odlišná stavba těla než dospělec

– dýchají žábrami

– mají PROUDOVÝ ORGÁN

– CS – srdce – (2 předsíně + 1 komora)

– arteriovenózní srdce (L P)

– mísí se okysličená a neokysličená krev

– TS – leptavý jazyk → chytání hmyzu

– zatlačováním očních bul posunují sousto do jícnu → žaludek – střevo – kloaka

– DS – žábry – u pulců

– plíce – u dospělců

– hlasivkové vazy u hrtanu → skřehotavé zuby u ♂

– zesílení pomocí rezonančních vaků

– polykání vzduchu

– nemají bránice a žebra

– pomocné kožní dýchání

– VS – prvoledviny → močový měchýř

→ kloaka

– NS – smyslové orgány

– proudový orgán pulců

– oko + 3 víčka (horní nepohyblivé, dolní pohyblivé a mžurka)

– PS – gonochoristé (♂, ♀)

– vnější oplození ve vodném prostředí

– ♂ mají mozoly na předních končetinách pro páření

(funkce → pouze působením tlaku stimulovat k vypuštění pohlavních buněk)

v zimě zahrabávání do země

10 / 61

BIOLOGIE

– obojživelníci jsou v ČR chránění, úbytek díky znečišťujícímu ŽP

– poikilotermní živočichové

– systém obojživelníků: a) Ocasatí

b) Bezocasí

c) Beznozí

a) Ocasatí – larvy podobné dospělcům

– možnost NEOTEMIE (možnost rozmnožovat se v larválním stádiu)

– zástupci: mlok skvrnitý

čolek obecný

čolek veliký

čolek horský

11 / 61

BIOLOGIE

velemlok japonský (150 cm)

axolotl mexický (neotenie)

b) Bezocasí – nejpočetnější, nejvíce rozšířená a vývojově nejpokročilejší podtřída obojživelníků

– zkrácené a zploštělé tělo se značně redukovanou krční částí a bez ocasu

– zadní končetiny výrazně mohutnější a delší než končetiny přední

– neotemie se u nich nikdy nevyskytuje

– žába – anura

– pulec odlišný od dospělce (má ocásek)

– nikdy není neotemie

– malá regenerace

– zástupci – kuňka obecná

blatnice skvrnitá

12 / 61

BIOLOGIE

ropucha obecná

rosnička zelená

skokan štíhlý

skokan zelený

drápatka vodní – africký druh

– užívala se k hormonálnímu testu zjištění rané fáze těhotenství

13 / 61

BIOLOGIE

c) Beznozí – starobylá skupina

– v tropech

– červovitý vzhled

– červotoči až 100 cm (ve vodě, v půdě)

– zástupce: červor vodní

4) PLAZI

– reptilia

– obratlovci, čtyřnožci, blanatí (amniota)

– tvorba zárodečných obalů převážně na souši (obaly + tekutina mezi nimi nahrazují vodné prostředí)

– zárodečné obaly – AMNION, SERÓZA, ALANTOIS

– živočichové POIKILOTERMNÍ → proměnlivá tělesná teplota

– kostra je kostěná

– povrch těla – zrohovatělé šupiny – !není kožní dýchání

– při růstu dochází ke svlékání kůže nebo oddělování po částech (u želv)

– CS – ze dvou oběhů, plicní a tělní (redukce levé plíce)

– srdce 2 + 1 (srdce krokodýlů 2 + 2)

– smyslové orgány a receptory – Jacobsonův orgán – na jazyku

– při nízkých teplotách stav strnulosti (t ˂ 8°C)

– ,,chemická laboratoř“

– ochutnávání pachů

– rozlišování až na úrovni molekul

– termoreceptory – u chřestýše až do – 0,003°C

– růst těla celý život (želva až 200 let)

Systém plazů

a) Haterie

b) Želvy

c) Krokodýli

d) Šupinatí

a) Haterie – haterie novozélandská – chráněná, ohrožená

-,,živoucí zkamenělina“

– dračí hřeben

– temenní oko

14 / 61

BIOLOGIE

– zachovaná chorda

– dožívá se až 100 let

b) Želvy- krunýř horní část – karpax (srostlý s páteří)

dolní část – plastron

– bezzubé čelisti – ostře zrohovatělé listy

1) suchozemské želvy – býložravé

2) vodní želvy – dravé, masožravé

– vyklenutý karapax

– plochý karapax (až zakrnělý)

– veslovité končetiny

– zástupci – želva sloní – Galapágy

– 200 kg

– 200 let

želva bahenní – střední Evropa

kajmanky

15 / 61

BIOLOGIE

karety

kožatky

c) Krokodýli – prahistorický vzhled, ale jsou vývojově nejdokonalejší z plazů

– zuby v ALVEOLÁCH (jamkách)

– srdce 2 + 2, zcela oddělen malý a velký oběh krve

– výskyt v tropech a subtropech (řeky, jezera)

– silné končetiny → rychlý pohyb

– snůška vajec (v pergamenovém obalu) je hlídaná asi 8 týdnů

d) Šupinatí: 1) Ještěři – hlavní vývoj v druhohorách (dinosauři)

– u nás např. – ještěrka obecná

16 / 61

BIOLOGIE

– ještěrka zelená

– AUTONOMIE – oddělení ocasu

– velká regenerace (nový ocas pouze vazivový)

a) ještěrkovití – ještěrka živorodá – vejcoživorodost = OVOVIVIPARIE

– nový jedinec se vyvíjí z vajíčka již během snůšky

b) slepýšovití – redukce končetin, ale zachovány pletence končetin

c) leguánovití

d) chameleónovití – změna barvy

– samovolný pohyb očí

– dlouhý, vymrštěný a lepkavý jazyk

– pohyb po stromech (prsty srostlé v kleště)

17 / 61

BIOLOGIE

e) agamovití – agama stepní

– dráček létavý – kožní lem = létavé skoky

f) gekonovití – přísavky na prstech – pohyb po zdech

– tropy, subtropy

g) varanovití – největší žijící ještěři – až 4 metry

18 / 61

BIOLOGIE

2) Hadi – nejmladší skupina hadů

– nerozlišené části těla (a obratle) → (hlava – krk, trub, ocas)

– volná žebra, čelisti – kořist polykají v celku

– mají pouze P plíci

– úplná ztráta končetin

– asi 1/5 hadů má jedovou žlázu – jedovatí hadi

– zástupci – užovka obojková

užovka podplamatá

užovka stromová (askulapová)

zmije obecná (jedovatá)

19 / 61

BIOLOGIE

kobra indická (jedovatá)

mamba (jedovatá)

hroznýš královský (škrtič)

anakonda (škrtič)

krajta (škrtič)

20 / 61

BIOLOGIE

5) PTÁCI

– aves

– vyšší obratlovci, čtyřnožci (2 končetiny přeměněny v křídla)

-přizpůsobené k suchozemskému způsobu života a letu

– HOMOIOTERMNÍ živočichové → mají stálou tělesnou teplotu 40°C

– vysoce výkonný metabolismus

– intenzivní dýchání

– rozvoj nervové soustavy a smyslů

– charakteristické je: peří – odlehčené (pneumatizované)

mohutná hrudní kost s hřebenem + úpon prsních svalů

vzduchem vyplněné kosti

charakteristický je zobák, končetiny dle způsobu výživy

Peří

– pokožkového, ektodermálního původu

– kostrční žláza produkuje maz → k promazávání peří vodních ptáků (impregnace)

– PERNICE = místa ze, kterých vyrůstá peří

-NAŽINY = místa pouze překrytá peřím (peří zde nevyrůstá)

– LETKY = peří na křídlech

– RÝDOVACÍ PERA = na ocase

– POVRCHOVÉ PEŘÍ = obrysové – krycí funkce

– PRACHOVÉ PEŘÍ = spodní – termoregulační funkce

21 / 61

BIOLOGIE

Druhy zobáků

→ dle získávání potravy – sbírání či lov hmyzu, sání šťáv

– vyhledávání hmyzu pod kůrou

– cezení vody s planktonem

– lov kořisti u dravců

– lov ryb

Druhy končetin

→ dle jejich funkce – kráčivé, šplhavé, veslovací, spáry dravců

22 / 61

BIOLOGIE

23 / 61

BIOLOGIE

Kostra ptáků

– pevná, lehká

– mohutné sternum

– neuzavřená pánev, kvůli snášení vajec

– bezešvá lebka

– bezzubý zobák

– PTAČÍ BĚHÁK = útvar ze zánártních a nártních kostí

Svalstvo ptáků

SVALY – 20% hmotnosti ptáka tvoří prsní svaly

– zvláštností je MUSCULUS AMBIENS → umožňuje automatické sevření prstů při usednutí na větev

– TS – ústní dutina + žlázy → využití k lepení hnízd

– rozšířený jícen = vole → význam u holubů pro tvorbu sýrovité hmoty ke krmení mláďat

– žaludek svalnatý a žláznatý – obsah kamínků pro mechanické zpracování potravy

– vývržky sov → kosti + srst (hlodavce)

-vývod trávicí soustavy = kloaka (společně pro TS, MS a PS)

– DS – nejvýkonnější z obratlovců

– nosní otvory v zobáku

– hlasové ústrojí v místě BIFURKACE (rozdvojení) průdušnice

chybí u čápů, pštrosů, supů

– 5 párů vzdušných vaků

– krev je okysličená při nádechu a i výdechu

– CS – z obratlovců největší srdce 2+2

– nejrychlejší tep (220)

– nejvyšší krevní tlak

– VS – pravé ledviny

– chybí močový měchýř

– kloakou se vylučuje kyselina močová (krystalická látka) → bílí povlak na trusu

– NS – velký rozvoj mozku, mozečku, smyslů (pohyb)

24 / 61

BIOLOGIE

– instinkty = svatební pochod, hnízdění, péče o potomstvo, tah (stěhování)

– PS – gonochoristé

– výrazný sexuální dimorfismus (odlišné zbarvení samičky a samečka)

-páření – přikládání kloak, vychlípitelné

– penis u kachen

– tvorba vajíček ve vejcovodech + skořápka z CaCO3

Systém ptáků

– otázka systematického zařazení společně s plazy (společná vývojová větev)

– ARCHEOPTERYX – prapták, více znaků plazů (zuby, prsty s drápy)

– před 140 miliony lety až za 10 milionů let pravý ptáci

– rozdělení ptáků podle způsobu pohybu: a) běžci – pštros běžci

b) letci – tučňák systematické označení

c) plavci – holub letci

BĚŽCI – zakrnělé přední končetiny

– sternum bez hřebenu

– měkké peří

25 / 61

BIOLOGIE

6) SAVCI

– Mammalia

Charakteristika savců

– rodí živá mláďata

– stálá tělesná teplota = homoiotermní živočichové

– pokryv těla – srst

– spodní čelist z 1 kosti

– chrup rozlišený, někdy neúplný

– rozvoj velkého mozku a mozečku

– 3 sluchové kůstky

– ukončený tělesný růst

Tvar těla

– suchozemský typ – čtyřnohý, končetiny pod trupem – kůň

– podzemní typ – krtek

– vodní typ – delfín

– létavý typ – netopýr, křídla a kožní blána

Stavba těla

– kůže – pokožka, škára, vazivo,

– žlázy – potní, mazové, pachové, mléčné

( mamma = prs, prsní žláza), mláďata sají mléko

– srst – tepelná izolace, chlupy vyrůstají z chlupového váčku, šikmo z kůže

– napřimovač chlupů – při chladu či vzrušení

– chlupy krycí = pesíky, pod nimi jemné chlupy = podsada

– na obličeji hmatové chlupy

– výměna chlupů = línání

Kožní deriváty

– ostny ježka

– šupiny, krunýře páskovců

– drápy šelem

– nehty primátů

– kopyta

– rohy

– !!! nikoliv parohy – kostěný původ

Orgánové soustavy

– odlišené oddíly krční, hrudní, bederní křížový a ocasní

26 / 61

BIOLOGIE

– SS – rozmanité svaly k pohybu, dýchací svaly a mimické

– TS – svalnaté tváře u mláďat k sání mléka

– rozlišený chrup, ale někdy neúplný (např. králíci nemají špičáky)

– DS – viz člověk

– CS – nejmenší červené krvinky z obratlovců, bezjaderné, mají více Hmg

– tělesná teplota 36st.C, oteplovací mechanismy = svalový třes, ochlazovací mechanismy = pocení, velké

ušní boltce, vyplazený jazyk

– VS – viz člověk

– NS – rozvoj velkého mozku a mozečku, mícha končí v křížové části páteře

– žlázy s vnitřní sekrecí a hormony

– smyslové orgány – nejdůležitější je čich ( není pouze u kytovců ), vyhledávání potravy a partnera ,

hmyzožravci, šelmy a kopytníci mají zachován Jakobsonův orgán ( viz plazi ) –

vnímání pachu říjných samic

– sluch – nejlépe vyvinut u letounů a kytovců

– 3 sluchové kůstky, často pohyblivý boltec

– zrak velmi dobrý, barevné vidění

– šelmy a sudokopytníci mají v cévnatce odrazovou vrstvu – oči v noci světélkují

– pohlavní ústrojí – viz člověk, oplození vždy vnitřní, doba páření dle délky březosti

– porod v klimaticky vhodném období

Systém savců

I. VEJCORODÍ: 1) Ptakořitní – ptakopysk, ježura

II. ŽIVORODÍ: 1) Vačnatí – klokan

2) Placentálové: a) hmyzožravci – ježek, rejsek, krtek

b) letouni – netopýr, kaloň

c) chudozubí – lenochod, mravenečník

d) luskouni

e) hlodavci – myš, morče, bobr, veverka

f) šelmy – medvěd, lasice, lev, vlk, vydra

g) zajícovci – zajíc, králík

h) chobotnatci – slon

ch) sirény

i) lichokopytníci – nosorožec, kůň

j) sudokopytníci – prase, hroch, tur, koza

k) kytovci – delfín, kosatka, velryba

l) primáti – poloopice, opice, lidé

I. VEJCORODÍ

– starobylá skupina, znaky plazů

– krátký vývoj vejce v děloze, pak snášena, asi 3 cm velká

27 / 61

BIOLOGIE

– kolísavá tělesná teplota, kloaka

– srst, mléčná žláza

– výskyt pouze v Austrálii, Tasmánii, Nové Quineji

ptakopysk podivný

– velký jako králík

– obojživelný život

– živočišnou potravu cedí „kachním zobákem“

– prsty spojené plovací blánou

– ocas je kormidlo

– mláďata čelistmi nemohou sát mléko, olizují ho z chlupů, volně vytéká

ježura australská

– srst s bodlinami

– noční aktivita

– živí se mravenci a termity

– vývoj vajec v břišním vaku

II. ŽIVORODÍ

1) Vačnatí

– porod nevyvinutých mláďat po krátkém nitroděložním vývoji

28 / 61

BIOLOGIE

– břišní vak samice je náhrada dělohy

– jsou párové vakové kosti

– mléčné bradavky ve 2 řadách

– výskyt pouze v J Americe a v Austrálii

vačice opossum

– i v Kanadě, stromový druh, ovíjivý ocas

ďábel medvědovitý

– živí se zdechlinami

klokan

29 / 61

BIOLOGIE

koala

– bezocasí, živí se listy eukalyptu=blahovičníku

2) Placentálové

a) Hmyzožravci – Insectivora

– starobylá skupina, vývojový základ ostatních placentálů

ježek západní, ježek východní

– pesíky přeměny v ostny, svinutí díky silnému podkožnímu vaku v ochranou pozici

(nebezpečí silnic pro ježky)

– zimní spánek – hibernace

rejsek malý

– náš nejmenší savec, 5 g

30 / 61

BIOLOGIE

rejsek obecný, rejsec vodní, bělozubka nejmenší

krtek obecný

– podzemní život

b) Letouni – Chiroptera

– protažený 2. – 5. prst přední končetiny s neosrstěnou letovou blánou

– hmyz chytají za letu

– orientace dle odražených ultrazvukových signálů, tvoří je v hrtanu, vysílají je tlamou či nozdrami, odraz

zachycují sluchem = echolokace, zimní spánek v jeskyních

netopýr velký, netopýr hvízdavý, netopýr rezavý, netopýr večerní, netopýr ušatý

31 / 61

BIOLOGIE

kaloň malajský

– škody na banánovnících

vrápenci

upír obecný

– olizuje vytékající krev kopytníků, po kousnutí, ve slinách látky proti srážlivosti krve

c) Chudozubí

– redukce skloviny, případně chrupu, pomalý pohyb, malá mozkovna

lenochod

– zavěšen za drápy nohou hřbetem dolů v korunách stromů

32 / 61

BIOLOGIE

mravenečník

– bezzubé čelisti, svalnatý žaludek, dlouhý, vysunutelný jazyk na mravence a termity, hrabavé, mohutné drápy

pásovec

– krunýř z kostěných pásů

– polyemryoničtí – 1 zygota se rozdělí až na 12 zárodků – pak všechna mláďata stejného pohlaví

d) Luskouni – Pholidota

– některými znaky připomínají chudozubé, ale nejsou s nimi příbuzní

– jedí především mravence a termity

33 / 61

BIOLOGIE

luskoun dlouhoocasý

– má ovíjivý ocas

e) Hlodavci – Rodentia

– druhově nejpočetnější na světě

– rychlé rozmnožování, krátká březost, velký počet mláďat

– býložraví i všežraví

– chrup s trvale dorůstajícími hlodavými řezáky, sklovina pouze vpředu

– škůdci, hostitelé parazitů, šíření nákaz

veverka obecná svišť horský sysel obecný

bobr evropský křeček polní hraboš polní

hryzec vodní nutrie říční ondatra pižmová

34 / 61

BIOLOGIE

myš domácí potkan krysa

morče činčila dikobraz evropský

f) Šelmy – Carnivora

– masožravci – lov kořisti, predátoři

– mohutný chrup, vyvinuté smysly, pohyb, duševní schopnosti

– nemají klíční kost a slepé střevo

1. Šelmy pozemní

– rozšíření po celém světě, do Austrálie člověkem

– špičaté trháky = poslední třenový zub horní čelisti a první stolička dolní čelisti

– jednoduchý žaludek, krátké střevo, vynikající čich

a) Medvědovité šelmy

– největší pozemní šelmy

– dlouhá, hustá, odstávající srst

– všežraví

medvěd hnědý

– Evropa ( brtník, grizzly, kodiak – poddruhy )

35 / 61

BIOLOGIE

medvěd lední

– živí se tuleni

panda velká

– bambusové pralesy JV Asie, symbol ochrany zvířat

b) Medvídkovité šelmy

medvídek mýval

– S Amerika, potravu omývá ve vodě

c) Lasicovité = kunovité

– malé, až středně velké šelmy, krátké končetiny

– ohebná páteř, pachové žlázy v okolí řitního otvoru

36 / 61

BIOLOGIE

lasice kolčava

– naše nejmenší šelma, živí se hraboši lasice hranostaj

– zimní šat je bílý s černou špičkou ocasu

kuna skalní

– bílá skvrna na hrdle kuna lesní

– žlutá skvrna na hrdle

tchoř tmavý sobol asijský

– vzácná kožešina

norek americký

skunk pruhovaný

– S Amerika

37 / 61

BIOLOGIE

jezevec lesní

– nepravý zimní spáč

d) Kočkovité šelmy

– ostré zatažitelné drápy

– výborný zrak a sluch

– loví plížením a skokem

kočka divoká, kočka domácí

( z Egypta)

rys ostrovid

– největší evropská kočkovitá šelma

38 / 61

BIOLOGIE

lev pustinný

– Afrika, Indie

tygr džunglový

– Asie

levhart skvrnitý

– Afrika i Asie

39 / 61

BIOLOGIE

jaguár americký

puma americká

gepard štíhlý

– nejrychlejší savec, až 120 km/hod

40 / 61

BIOLOGIE

e) Psovité šelmy

– loví uštváním, mají dlouhé nohy

– žijí ve smečkách

vlk

– potulný, ve smečkách s přísnou hierarchií

šakal

– Afrika

kojot

– Amerika

41 / 61

BIOLOGIE

pes dingo

– Austrálie, vznikl prokřížením a zdivočením dovezených plemen psů

liška

– u nás nejpočetnější psovitá šelma, konzumace mršin

– liška polární – vyšlechtěné formy pro kožešiny – liška stříbrná a modrá

fenek

– nejmenší psovitá šelma

42 / 61

BIOLOGIE

pes domácí

– nejasný původ odvozený od vlků a šakalů

2. Šelmy vodní

a) Ploutvonožci

– patří mezi šelmy nebo je to samostatná systematická skupina, společní předci s medvědovitými

– vodní živočichové, na pevnině se pouze páří, rodí, kojí

– končetiny = veslovací ploutve

– silná vrstva podkožního tuku = termoizolace

– schopnost zadržovat kyslík v krvi, uzavíratelné ušní boltce a dýchací otvory

– oko přizpůsobeno vidění ve vodě

– homodoncie – stejné, hrotité zuby, lov ryb

1) Lachtani = lvouni

– mají ušní boltce, nohy pod tělem, proto se dobře pohybují i na souši

2) Tuleni

– zadní končetiny směřují dozadu, na souši se mohou jenom plazit, výborně plavou

– výskyt hlavně jižní polokoule a Antarktida

– výskyt v severských mořích

43 / 61

BIOLOGIE

3) Mroži

– samci až 4m a 1,5t, špičáky jako kly až 1m, samice kly menší

g) Zajícovci

– středně velcí savci, býložraví, podobní hlodavcům – ale nejsou s nimi příbuzní

– 4 řezáky v horní čelisti, bezkořenné, stále dorůstající, celé pokryté sklovinou

– uložení šourku před penisem

– požírají vlastní výkaly – konečný produkt jsou tvrdé bobky

zajíc polní

– snižování stavů

44 / 61

BIOLOGIE

králík divoký

– původ ze Španělska

králík domácí

– dieteticky hodnotné maso

h) Chobotnatci

– největší suchozemští savci, 3-5 t

– chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu a horního pysku

– řezáky horní čelisti přeměněny v bezkořenné, celý život dorůstající kly, až 2m, 100kg, hmota klů = slonovina =

čistý dentin – hubení slonů

– v každé čelisti mohutná stolička, po opotřebení nahrazena novou, po poslední náhradě zvíře umírá hladem

– ušní boltce k ochlazování

– nejdelší doba březosti ze všech savců – 21 měsíců, 1 mládě 100kg

– dospívají ve 20 letech, dožití až 80 let

– silně zbrázděný povrch mozku – výborná paměť

slon africký

– větší, velké ušní boltce

– chobot se 2 hmatovými prstíky

– kly i u samic

45 / 61

BIOLOGIE

slon indický

– menší, trojúhelníkové ušní boltce

– 1 hmatový prstík na chobotu

– kly pouze u samců

– domestikováni – pracovní zvířata

mamut, mastodont

– v době ledové

ch) Sirény – ochechule

– příbuzné chobotnatcům

46 / 61

BIOLOGIE

– přizpůsobeny životu ve vodě

– býložravé (řasy, chaluhy)

moroň

kapustňák

i) Lichokopytníci

– velká zvířata s redukovaným počtem prstů

– našlapují na jejich špičky, většina váhy na prostředním prstu, rohovinové kopyto

1. Tapírovití

– dlouhé zavalité tělo, chobotovitý horní pysk, krátký ocas

– výskyt v deštných pralesích Indie a J Ameriky, téměř vyhubeni

47 / 61

BIOLOGIE

2. Nosorožcovití

– lysá, 6cm tlustá zrohovatělá kůže

– hmotnost 2 t

– našlapují na 3 prsty

nosorožec dvourohý

– v afrických savanách

nosorožec indický

– 1 roh

nosorožec bílý

– Dvůr Králové nad Labem

3. Koňovití

– stepní zvířata, ve stádech s hierarchií

kůň Převalského

– polopouště Mongolska, Číny

– muzeum chovu koní – Slatiňany u Chrudimi

osel africký, poloosel

48 / 61

BIOLOGIE

Mezek – kůň a oslice

Mula – osel a klisna

j) Sudokopytníci

– nesourodá skupina se sudým počtem prstů, zakončeny kopytem

1. Nepřežvýkavci

– úplný chrup, mohutné špičáky, prohnuté – kly

– jednoduchý žaludek, nepřežvykují

– nohy krátké, dobře vyvinut 2.a 5.prst, při chůzi se dotýká země

prase divoké

– lovná zvěř, „černá“ bachyně až 8 selat, do půl roku jsou pruhovaná

prase domácí prase bradavičnaté

– v Africe

hroch obojživelný

– lysá, vysýchavá kůže, většinou ponořen ve vodě

– uzaviratelné nozdry a uši

– býložravci

49 / 61

BIOLOGIE

2. Mozolnatci

– velcí sudokopytníci

– pod prsty pružný mozol

– býložraví, mají složený žaludek, ale jiný mechanismus než přežvýkavci

velbloud dvouhrbý

– drabař, žije divoce v asijských pouštích, domestikován

velbloud jednohrbý

– dromedár, pouze domestikovaná forma sahary a JV Asie

– v hrbu je tuk = energetická zásobárna i zdroj metabolické vody

„koráby pouště“ – kvůli kývavé chůzi, jsou to mimochodníci

lama

– J Amerika, nemá hrb, chov pro maso, kůži, srst

50 / 61

BIOLOGIE

3. Přežvýkavci

– dlouhé, silné končetiny, na špičce prstů kopyta

– žaludek ze 4 částí – bachor, čepec, kniha, slez

– potravu polykají do bachoru, zde symbiotičtí prvoci a bakterie, natrávená potrava zpět do úst, zde rozmělněna a

polknuta do knihy

– vlastní žaludek = slez, zde chemické trávení

– tenké střevo velmi dlouhé – až 60 m

a) Jelenovití

– kostěné parohy, obnovují se každý rok

jelen evropský

– v únoru paroží shazuje, nové vyroste do srpna

daněk skvrnitý

– lopatovité paroží

51 / 61

BIOLOGIE

srnec obecný

sob polární

– v tundrách, živí se lišejníky, hospodářsky významný hlavně pro Laponce

52 / 61

BIOLOGIE

los evropský

– lesy a tajgy

b) Žirafovití

– dlouhý krk, malá hlava s růžky

– přední nohy delší než zadní ( hřbet dozadu )

žirafa mramorovaná

53 / 61

BIOLOGIE

okapi pruhovaná

c) Turovití

– roh = výrůstek čelní kosti, pokožkového původu, není dutý, je citlivý, nevětvený, neshazuje se

kamzík horský koza domácí koza bezoárové

ovce domácí ovce muflon antilopy

buvoli jak zubr kráva

54 / 61

BIOLOGIE

k) Kytovci

– život pouze ve vodě

– tělo lysé, přední končetiny přeměněny v ploutve ( pohyb pouze v ramenním kloubu)

– zakrnělá pánev a zadní končetiny

– ocasní, případně hřbetní ploutev bez kostry, pouze vazivová

– zakrnělá klíční kost, čichové ústrojí, potní a slinné žlázy

– výborný sluch – sluchovod zarostlý, zvuk veden kostmi

– 4 vdechy za 1 min.vydechovaný vzduch kondenzuje v páru = „vodotrysk“

– pod vodou vydrží asi 1 hod.

– rodí ve vodě, ocasem napřed, mládě až 7 m, saje až 300l velmi tučného mléka denně

– malý mozek v poměru k tělu, ale silně zbrázděn

– delfíni mozek na úrovni lidoopů

– žijí ve skupinách, dorozumívají se zvuky

– rozdělení podle stavby chrupu:

1. Ozubení kytovci

– mají homodontní = stejnocenný chrup

delfíni

kosatka dravá

– v chladných mořích, má vysokou hřbetní ploutev, napadá i velryby

55 / 61

BIOLOGIE

vorvaň

– největší z ozubených kytovců i zvířat – až 28m, 150 t, ponor do hloubky až 2200m, mozek 7-9 kg, nejtlustší

kůže – až 36cm, v hlavě vosková hmota vorvaňovina, „Bílá velryba“

2. Kytovci – kosticovci

– místo zubů rohovité lišty (kostice)

– filtrují mořský plankton

– jsou to „velryby“

plejtvák obrovský

– je na vymření, největší živočich na Zemi – až 33 m, 180 t

velryba grónská

– nemá hřbetní ploutev – kriticky ohrožená, 20 m, 50 t

56 / 61

BIOLOGIE

l) Primáti

– nejvyvinutější mozek, zbrázdění mozkové kůry

– evolučně navazují na hmyzožravce, ale tendence ke stromovému způsobu života, denní aktivitě, k redukci

čichu a rozvoji oka

– žijí v tropech a subtropech, člověk všude

– rozdělení primátů:

– nižší primáti

– zadní končetiny mohutnější než přední, velké oči, noční aktivita, uchopovací ovíjivý ocas

– výskyt v Africe, Asii, lemur, outloň, nártoun

1. Poloopice

2. Opice

– ploskochodci, na všech prstech nehty

– těžiště na zadních končetinách, mají klíční kost, denní aktivita

– převládá rostlinná strava

– rozdělení:

a) Ploskonosé opice

– J Amerika

– široká nosní přepážka

– vyspělý sociální život

kosman

– drápy na prstech

malpa

– vztyčená srst na hlavě

57 / 61

BIOLOGIE

vřešťan

– hrtanové rezonanční vaky

chápani

– ovíjivý ocas

b) Úzkonosé opic

– úzká nosní přepážka

– nozdry u sebe

– stereoskopické vidění

– chrup 20, 32

– ocas není nikdy uchopovací

– protistojné postavení palce proti ostatním prstům

– tropická Asie a Afrika

pavián

58 / 61

BIOLOGIE

kočkodan

makak

LIDOOPI A LIDÉ

– předozadně zploštělý hrudník

– velké druhy

– prodloužené ruce

– rozvoj mozku

– menstruační cyklus, dlouhá gravidita, 1 mládě závislé na matce

gibboni

59 / 61

BIOLOGIE

šimpanz

gorila – 200 cm, 300 kg

orangutan

– Sumatra, Borneo

lidé

– hominizace

60 / 61

BIOLOGIE

61 / 61