Májovci a jejich přínos pro českou kulturu

 

 

1858 – Hálek a Neruda vydali almanach Máj

– na vydání se podíleli:

1. mladší generace – A.Heyduk, J.Neruda, K.Světlá, S.Podlipská
2. starší generace – B.Němcová, K.Sabina, Frič           národního básnictví            – chtěli naplnit literaturu současností a zachytit realitu nové doby
4.           – almanach vyzněl jako manifest generačního vystoupení s vyhrazeným programem
5.          – názvem se přihlásili k Máchovi a stejně jako on chtěli tvořit představy o povaze

Zásady Májovců:

 

1. bojovali proti sociálnímu a národnostnímu útisku ( zájem o přítomnost )
2. lidovost ( aby literatuře rozuměl i obyčejný člověk )
3. realismus ( snaha podat pravdivý obraz skutečnosti )
4. úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveňPod Hálkovým vedením vyšel almanach Máj ještě třikrát (1859, 1860, 1862 ), ale už nedosáhl takového významu jako vydání z roku 1858.Nastupuje generace ruchovsko – lumírovská. 
5. 1) v poezii:   Vítězslav Hálek
6. Představitelé Májovců:
7.  
8. V 70.letech umírá V.Hálek a po jeho smrti se celá skupina rozpadá.

                     Jan Neruda

Adolf Heyduk

 

2) v próze:   Karolína Světlá

Tereza Nováková

Karel Václav Rais

Josef Holeček

Gustav Pfleger – Moravský

Jakub Arbes

 

 

Vítězslav Hálek ( 1835 – 1874 )

 

• žurnalista, kritik, dramatik, básník, prozaik, spisovatel
• oblíben pro srozumitelnost, lidovost
• pocházel ze zaopatřené rodiny, proto svá díla píše pro radost
• jeho prvotinou je romantická báseň Alfréd
• poezie : Večerní písně – tématem je šťastná láska, která člověka obohacuje                                            rodného kraje                                                              – upozorňuje zde na sociální rozpory                       Muzikantská Liduška                                                                     nejsou idylické, ale v chaloupce si všichni                        Na vejmínku – vztah rodičů a dětí                       Poldík rumař – nejlepší povídka, psychologický obraz prostého člověka,-   dramata : Král Vukašín ( touto hrou se otevírala scéna Prozatímního divadla ) Jan Neruda ( 1834 – 1891 )
•                                Záviš z Falknštejna
•                                                      který se stará o dítě svého soka, z městského prostředí
•                        Pod pustým kopcem
•                                                                     rozumí a jsou šťastní
•                        Na statku a v chaloupce – idealistické dílo, ukazuje vztahy na statku, kde
• –     próza : Komediant – zachycuje umělecké prostředí
•                        Pohádky z naší vesnice – dějištěm je středočeská vesnice
•                        V přírodě – 3 svazky přírodní lyriky, ve kterých se obdivuje krásám
• novinář, redaktor Národních listů
• literární a divadelní kritik, fejetonista, mistr charakteristiky
• pocházel ze sociálně slabší rodiny, matka pradlena u Joachyma Barranda
• nemanželský původ, což mu bylo často vytýkáno
• přispíval do časopisu Čas, Hlas
• básnické sbírky : Hřbitovní kvítí                                                       k oficiální morálce, silné zaměření k ironii                                                Knihy veršů
•                                                    – rozdělena na tři části:
•                                                     – veřejností nepřijata
•                                                 – vyjadřovala zklamání ze soudobého života a odpor

• Kniha veršů výpravných      ~ Dědova mísa

 

1.      ~ vztah mezi rodiči a dětmi

• Kniha veršů lyrických a smíšených

 

1.      ~ básně otci, matce, své milé Anně Holinové

• Kniha veršů časových a příležitostných     ~ Vším jsem byl rád                                                      motivy                                                      – vidí kladné perspektivy lidstva, které jsou dány rozvojem                                                       – obrovský úspěch                                                  Balady a romance                                                         pověsti, tak jak se předávají v lidovém podání                                                     – základ všech balad a romancí je sociální                                                  Prosté motivy                                                     – intimní a přírodní lyrika

 

1.                                                      – 4 oddíly: Jarní, Letní, Podzimní, Zimní
2.                                                      – proměny v přírodě jsou propojeny s proměnami v lid. živ.
3.                                                       – Balada česká, Romance o Karlu IV.
4.                                                     – formu balad a romancí nedodržuje a stírá rozdíl mezi nimi
5.                                                    – epicky zaměřené básně, obsahují novozákonní příběhy a
6.                                                       – Jak lvové bijem o mříže, Vzhůru již hlavou národe
7.                                                        moderní vědy, o vztahu člověka ke kosmu
8.                                                      Písně kosmické
9.                                                    
10.                                                     – v některých baladicky laděných básních se objevují sociální
11.    ~ vyjadřuje lásku

                                                     Zpěvy páteční

                                                     – předpovídá českému národu lepší budoucnost

 

–   próza : povídky:

Povídky malostranské – soubor 13 próz ze života Malé Strany

   Arabesky

                             Trhani – životní útrapy dělníků, kteří staví železnici

fejetony:

jako novinář napsal asi 2000 fejetonů, z nichž některé byly vybrány do děl:

         Studie krátké a kratší – obsahuje povídku Trhani

                             Žerty hravé a dravé

                           Obrazy z ciziny

                             Menší cesty

    –   Neruduv prínos : tvůrce sociální lyriky ( intimní, přírodní, vlastenecká )

vynikající fejetonista

inovátor české prózy

zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy

život zobrazen bez idealizace-realisticky

jazyk plní funkci charakterizační a odpovídá i tématické rovině

 

Adolf Heyduk ( 1835 – 1923 )

 

• „lyrik Májovců“
• autor 60 básnických sbírek
• zabýval se přírodní a intimní lyrikou
• sbírky : Hořec a srdečník                     Cimbál a housle  
•  
•  
•                      Zaváté listy

Karolína Světlá ( 1830 – 1899 )

 

• vlastním jménem Johana Rottová
• pocházela z buržoazní rodiny, mluvila pouze německy
• národní uvědomění v ní probudil manžel Petr Mužák (vzdělaný, učí ji česky )
• v jejich dílech vystupují pouze ženy, které musí řešit určitý problém ( láska, morálka )
• prazské prózy : Zvonečková královna – román s historickou tématikou     ještedské prózy : Kříž u potoka                                          Kantůrčice                                         Frantina
•  
•                                          Nemodlenec
•                                          Vesnický román – oslavuje ještědský lid
•                                       Černý Petříček

Gustav Pfleger – Moravský

 

• představitel sociálního románu
• román : Z mého světa – obraz života pražských dělníkůJakub Arbes ( 1840 – 1914 )
• tvůrce romaneta ( krátký román, napínavý děj, výrazná pointa, zdánlivé záhady
• vysvětleny logicky, vědecky, do 90 000 slov )

• romaneta : Newtonův mozek                                Ďábel na skřipci                               Poslední dnové

 

•                                Zázračná madona
•                                  Svatý Xaverius – název obrazu v kostele sv.Mikuláše
• romány : Kandidáti existence – snahy pomoci dělnictvu
•                           Štrajchpudlíci – o dělnické třídě z roku 1848