Měnová politika zemí EU

 nezapojených do měnové unie. Kurzový mechanismus ERM II. Kurzová politika a plnění konvergenčních kritérií zemí neparticipujících na měnové unii. Strategie členských zemí v otázce přistoupení k eurozóně. Jaké jsou oficiální klíčové dokumenty ČR pro vstup do eurozóny?

            Měnový kurz: Měnovým kurzem rozumíme vyjádření ceny jedné měny v jednotkách měny jiné. Nejčastěji bývá měnový kurz udáván jako podíl domácí měny k měně zahraniční. Měnové kurzy jsou relativně novým jevem, který začal fungovat až se zlatým standardem.

            Typy kurzových režimů: V dnešní době nekrytých peněz rozlišujeme několik typů kurzových režimů. Nejčastějšími režimy kurzů jsou volné, neboli pružné, a pevné, neboli fixní. Dalším neméně používaným typem kurzovního režimu je řízený floating. Pro kurzové systémy je zásadní především měnová politika, která je v dané zemi uplatňována, prostřednictvím centrálních bank.

Evropský mechanismus směnných kurzů II vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma. Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. V případě kurzových tlaků je setrvání kurzu v rámci fluktuačního pásma bráněno jak národní centrální bankou, tak Evropskou centrální bankou (ECB). Kurzové konvergenční kritériumje oproti tomu jedním z kritérií pro přijetí jednotné měny euro. Plnění kritéria vyžaduje zapojení do ERM II a zachování kurzové stability. Jinými slovy, měna se pro splnění kurzového konvergenčního kritéria musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ±15 %. Dánsko je stanoveno užší fluktuační pásmo ± 2,25 %. Zachování kurzové stability tak s ERM II úzce souvisí, nicméně oba pojmy nelze zaměňovat, neboť země se může účastnit v ERM II a přitom neplnit nebo dokonce ani nemířit na plnění kurzového konvergenčního kritéria. V současnosti se ERM II účastní: Dánsko, Litva, Lotyšsko.

Kurzové režimy zemí EU nezapojených do měnové unie

Evropská unie se v současnosti nachází ve fázi HMU (hospodářské a měnové unie), což znamená přijímání jednotné měny eura. Již v roce 1997 byla známa zakládající skupina států, které měly vytvořit budoucí eurozónu. Do této skupiny zakládajících členů nepatřily tři státy, a to Dánsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen UK) a Švédsko. Z toho Dánsko a UK mají trvalou výjimku, která těmto zemím zaručuje, že nemusí vstoupit do měnové unie a tedy přijmou společnou měnu euro. Státy Evropské unie, které prozatím nejsou členy eurozóny, mají povinnost přijmout euro, jakmile splní potřebná konvergenční kritéria. V současnosti se tato povinnost týká těchto států: Bulharsko, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

VB: Vláda VB se zavázala vstoupit do hospodářské a měnové unie, avšak pouze pokud budou splněny tzv. ekonomické testy. Jedná se o testy, které byly VB dobrovolně vytvořeny nad rámec konvergenčních kriterií a jejichž plnění je součástí rozhodování o vstupu do eurozóny. Kritéria testů:

• konvergence: zkoumala se synchronizace hospodářských cyklů Velké Británie a eurozóny,
• flexibility ekonomiky: měl ukazovat schopnost vyrovnat se se ztrátou autonomie v oblasti monetární a kurzové politiky a schopnost reagovat na asymetrické šoky,
• investice, finanční služby: byl vyhodnocován vliv přijetí společné měny na investice – zdali společná měna bude v budoucnu podporovat investice a zdali bude HMU znamenat lepší podmínky pro firmy,
• vlivu na růst, stabilitu a zaměstnanost: podmiňuje vstup Velké Británie do HMU zlepšením zaměstnanosti a růstu.

VB dlouhodobě plní maastrichtská kritéria, avšak i přesto se rozhodlo jednotnou měnu nepřijmout. Důvodů proč může být hned několik: opakovaně záporné výsledky testů, řízení měnové politiky prostřednictvím ECB, aj. Uplatňuje systém volného plovoucího kurzu.

Dánsko: Pro vstup Dánska do třetí fáze HMU hovoří např. provázanost hospodářského cyklu s Německem, což nasvědčuje možnosti vyhnutí se asymetrickým šokům. Dalším aspektem pro vstup je dlouhodobé splňování Maastrichtských kritérií. Dánové však dvakrát v referendu zamítli přijetí eura, a to i přes to, že přijetí eura bylo podporováno odbory. V Dánsku je vysoká míra euroskepticismu (zachování suverenity státu). Dánové jsou zastánci pomalejšího tempa integrace, současné tempo integrace je podle nich příliš rychlé. Vzhledem k faktu, že se Dánsko již podílí na řadě mechanismů HMU, by ztráta domácí měny (dánské koruny) nemělo téměř žádný vliv na dánskou ekonomiku. Na druhou stranu by neměl velký vliv na dánskou ekonomiku ani vstup do třetí fáze HMU.

Dánsko má pevně svázanou korunu s eurem od ledna 1987, od roku 1999 je součástí kurzového mechanismu ERM II s úzkým fluktuačním pásmem v rozmezí ± 2,25 %. Je součástí Paktu stability a růstu, ale netýkají se ho možné sankce. Do roku 2010 mu však ani nehrozily, Dánsko plní podmínku deficitu státního rozpočtu i veřejného zadlužení

Švédsko: nemá trvalou výjimku. Důvody proti vstupu do třetí fáze HMU: euroskepticismus a hlavně ekonomická situace. Švédsko prošlo řadou ekonomických krizí, které se projevily na růstu státního dluhu. Velkorysý sociální systém už tak vyčerpával státní rozpočet, ale s růstem nezaměstnanosti, inflace a poklesem růstu HDP se začal stávat neúnosným. Je tedy naprosto zřejmé, že Švédsko dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria. Podnikají opatření a reformy, které by měly vést k fiskální a monetární stabilizaci. Švédsko se však stále neúčastní kurzového mechanismu ERM II, čímž zabraňuje splnění všech pěti konvergenčních kritérií. Švédska koruna je měnou s plovoucím kurzem.

Litva: Stejně jako ostatní pobaltské státy se Litva potýká s vysokou inflací – z tohoto důvodu nebyla v roce 2006 doporučena pro přijetí eura a vstupu do eurozóny. Rozhodujícím faktorem byla skutečnost, že výhled do dalších let ukazoval další růst inflace. Litevská měna je od 28.6.2004 pevně navázána na euro – je totiž součástí kurzového mechanismu ERM II. Oscilační pásmo je zde ± 15%. Litva chtěla vstoupit do eurozóny již v roce 2007 a 2010, což bylo značně nereálné. Litva chce přijmout euro co nejdříve, je zastáncem jednotné měny.

Maďarsko: Maďarským problémem, který stojí v cestě přijetí eura, je především výše veřejného dluhu. Ten se v posledních letech pohybuje okolo 80% HDP. Maďarsko dlouhodobě neplní také kritérium cenové stability, jelikož inflace neklesla za posledních 5 let pod hodnotu 3,9 %.      Rozpočtový deficit se v roce 2011 podařilo udržet pod hranicí 3% HDP. Fixní kurz Maďarský forint opustil v únoru 2008 a přešel na plovoucí kurz. Euro nepřijme dříve než v roce 2015. Maďarská ekonomika je zatím příliš slabá na to, aby mohla přijmout společnou evropskou měnu. To se očekává nejdříve v roce 2018 (respektive 2020). Maďarsko nyní nesplňuje žádné kritérium pro případné přijetí jednotné evropské měny. Má však ze zemí střední Evropy nejblíže ke snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta výkonu ekonomiky. Dalším důvodem je, vyřešení problémů v eurozóně.

Polsko: v současnosti neplní deficit státního rozpočtu a kurzovou stabilitu, není v ERM II. V oblasti deficitu státního rozpočtu má Polsko vyjednanou výjimku, a to z důvodu provádění penzijní reformy – proto může deficit státního rozpočtu dosahovat výše 4% HDP. Kritérium veřejného zadlužení Polsko plní, avšak blíží se k hranici 60 % HDP. V roce 2010 činilo 55,1 % HDP. Polská národní měna – zlotý – tedy zatím není na euro navázána a uplatňuje plovoucí kurz.

prosinec 2012: „Podle propočtů, které jsme dělali v sídle prezidenta, je reálné datum pro vstup Polska do eurozóny 1. leden 2016,“ řekl Kuzniar (poradce prezidenta). „Musíme mít na paměti, že čím později to uděláme, tím to bude těžší, protože eurozóna už bude vybudovaná,“ řekl.

Přední polští činitelé se podle agentury Reuters patrně začínají obávat, že by Polsko mohlo zůstat mimo hlavní evropské jádro. Zdá se totiž, že eurozóně se začíná dařit boj s dluhovou krizí, která ji trápí už asi tři roky. „Později bude víc kritérií a bude nutné schvalovat více smluv, když budeme chtít vstoupit za pět, šest nebo sedm let,“ řekl Kuzniar.

 

Bulharsko: Od roku 2000 do roku 2009 tato země hospodařila s přebytkem státního rozpočtu. V důsledku otevření ekonomiky po vstupu do Evropské unie se však v zemi zvýšila inflace, což je také jediným důvodem, proč se Bulharsko zatím nepřipojilo k mechanismu ERM II. Bulharská leva je fixována na euro, není však v ERM II. Původní plány byly pro přijetí eura do roku 2013.

 

Rumunsko: zdaleka neplní konvergenční kritéria (růst inflace, růst deficitu HDP). Uplatňuje systém plovoucího kurzu. Původní plán přijetí: rok 2014.

ČR:

• Kritérium cenové stability: V současnosti jej Česká republika plní, avšak je možné, že v průběhu roku 2012 jej plnit nebude z důvodu zvýšení snížené sazby DPH. V letech 2013 a 2014 se očekává plnění kritéria.
• Kritérium udržitelnosti veřejných financí: Toto kritérium Česká republika nyní neplní, v roce 2011 byl schodek státního rozpočtu ve výši 3,7 % HDP. Do budoucna se očekává plnění tohoto kritéria.
• Kritérium podílu vládního dluhu na HDP: Toto kritérium je v České republice dlouhodobě plněno, ačkoliv se dynamika zadlužení zvyšuje. Podíl dluhu na HDP by měl výhledově od roku 2013 klesat.
• Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: Kritérium Česká republika v současné době plní a v budoucnosti se neočekávají žádné výraznější výkyvy.
• Kritérium stability měnového kurzu: Vyhodnocení tohoto kritéria bude možné až po tom, co Česká republika vstoupí do kurzového mechanismu ERM II. Pro rok 2012 však vstup do tohoto mechanismu nebyl doporučen, a to především z důvodu dluhové krize.

Z tabulek je tedy patrné, že Česká republika v současné době není připravena plnit všechna konvergenční kritéria. Možné plnění kritérií je předpokládáno na rok 2013, avšak nejspíš s výjimkou kurzové stability, jelikož se nepředpokládá zapojení České republiky do mechanismu ERM II. Česká republika tak v nejbližších letech euro nepřijme a bude dále mít českou korunu. Uplatňujeme plovoucí kurz.

Institucionální zajištění: Národní koordinační skupina pro zavedení eura: Úkolem tohoto orgánu je koordinovat organizační, legislativní a technické úkoly související se zavedením eura v České republice.

Dokumenty:  Právní předpisy:

·         Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR- Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 30. března 2009 č. 404 

·         Obecný zákon o zavedení eura v České republice – základní principy

·         Nařízení Rady (ES) č. 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura

Vládní materiály:

·         Národní plán zavedení eura v České republice– Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 11. dubna 2007 č. 353

·         Aktualizována strategie přistoupení České republiky k eurozóně– Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 29. srpna 2007 č. 1002

• Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2011)– Schváleno usnesením vlády ČR ze dne 20. prosince 2012 č. 953

·         Volba scénáře zavedení eura v České republice- 

·         Institucionální zajištění přijetí eura v České republice

·         Konvergenční program České republiky

Metodické a odborné texty.

Národní plán zavedení eura v České republice

Základním dokumentem, který se věnuje technickým aspektům zavedení jednotné evropské měny, je Národní plán zavedení eura v České republice. Tento dokument schválila Vláda ČR na jaře 2007. Národní plán vymezuje základní zásady, harmonogram a institucionální zajištění celého procesu zavedení eura v ČR. Zároveň tento dokument obsahuje souhrn úkolů v jednotlivých oblastech české ekonomiky, které je zapotřebí v souvislosti se zavedením eura provést. Tyto nutné kroky jsou rozděleny do šesti oblastí, za které odpovídají následující pracovní skupiny.

Více infa k jednotlivým textům naleznete: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_vladni_material.html

Přišlo mi, že je tady toho už tak hodně, tak jsem to více nerozepisovala. Podle mě stačí Národní plán.