Měnové agregáty
Měnové agregáty
• empirická definice peněz, která vychází ze stanovených položek
• představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity
• M1 – „úzké peníze“ – oběživo a zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo
M2 – „střední peníze“ – M1 + vklady se splatností do dvou let
M3 – „široké peníze“ – M2 + obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových
institucí
• směrem dolů klesá jejich likvidita
Inflace
• cíl ČNB: meziroční přírůstek spotřebitelských cen o 3%, skutečná hodnota inflace se
nemá lišit o více než 1% bod na obě strany
• negativní důsledky inflace: znehodnocuje příjmy a úspory, vyšší úrokové sazby, vyšší
rizikovost, spekulační aktivity, redistribuce důchodu od věřitelů k dlužníkům
• cílová inflace od roku 1998 v ČR – kompenzace tlaků na inflaci (↑↓ reposazeb, teď to
tolik neplatí – krize)
Cílování inflace
• střednědobá strategie, využívá prognózy inflace (ČNB ji neměří/ nezjišťuje)
• změnami nástrojů monetární politiky se ČNB snaží udržet inflace ve stanoveném
koridoru
• ČNB vychází ze statistických dat publikovaných ČSÚ
Inflační cíle (v čisté inflaci)
Inflační cíle ČNB
• do roku 2001 se určovala v rozmezí
• od roku 2002 se určuje pásmo
• od roku 2010 – snížení inflačního cíle – dokud nezavedeme euro
Výjimky z plnění inflačních cílů
• „nárazové“ vlivy; hlavně ze strany nabídky; ČNB je neovlivní, ale musí nějak
reagovat
• exogenní faktory: výkyvy světových cen energetických surovin, výkyvy ve vývoji cen
zemědělských výrobků, změna struktury sazeb nepřímých daní, přírodní katastrofy,
změny v segmentu regulovaných cen
Bankovní produkty, klientské bankovní účty, platební systémy
1. Charakteristika bankovních produktů
• banka je nabízí klientům za úplatu
• společné rysy bankovních produktů:
o služba nemateriální povahy,
~ 1 ~
o dualismus,
o vzájemná propojenost a podmíněnost
Nemateriální charakter
• nejsou skladovatelné (banka se nemůže předzásobit), klienti mohou mít každý den jiné
požadavky
• jsou abstraktní (nejsou viditelné) – banky se je snaží prodat (reklamy …)
• nejsou patentovatelné (banky si je nemůžou patentovat → jsou si podobné –
konkurenční výhoda je v podstatě nulová
Dualismus
• hodnotová stránka – týká se objemů bankovních produktů (objem úvěrů, velikost
vkladů …),
• věcná stránka – dá se vyjádřit počtem jednotlivých produktů (počet poskytnutých
úvěrů)
Vzájemná propojenost a podmíněnost
• produkty nemohou fungovat jeden bez druhého (např. banky nemohou zprostředkovat
bankovní styk pokud klient nemá bankovní účet),
• vědomé propojování některých produktů s cílem nabídnout klientovi lepší služby
(banka zohledňuje nabídku svých produktů – snaha o optimální kombinaci pro klienty)
• nutno zohlednit strukturu nabízených produktů a výši ceny.
1.2 Systematizace bankovních produktů
• podle odrazu v bilanci
• podle účelu užití
• podle klientského segmentu
o aktivní obchody – banka vystupuje v postavení věřitele – vznikají jí
pohledávky
o pasivní obchody – banka získává cizí kapitál, emituje vlastní dluhopisy –
pozice dlužníka, vznikají jí závazky
o neutrální obchody – např. poradenská činnost, směnárenská činnost,
zprostředkování bankovního styku
o finančně úvěrové – možnost získání finančních prostředků na základě úvěrů
pro klienty
o vkladové (depozitní) – možnost uložení dočasně volných prostředků do banky
o platební produkty – k provádění úhrad inkas, plateb – platební styk (i konverze
do různých měn)
o investiční bankovnictví – pro klienta možnost investovat na finančních a
kapitálových trzích
o pokladní a směnárenské – možnost transakcí s hotovými penězi
o retailové – týkají se relativně menších částek a velkého počtu transakcí
o whosalové – velké částky individuální povahy
• + může být i další/jiné členění
1.3 Cena bankovních produktů
~ 2 ~
• úroky – cena za poskytnutí úvěru nebo přijetí depozit/vkladů
• provize a prémie – cena za poskytnutí produktu, kdy na sebe banka přebírá určité
riziko (poskytnutí záruky …)
• přímé poplatky – cena za produkt, se kterým má banka spojené určité náklady, ale
nepřebírá žádné riziko (za vedení účtu, za zprostředkování prodeje CP …)
• nepřímé poplatky – cena za produkt, kdy bance vznikají náklady, které nejsou
explicitně vyjádřeny, nepředstavují žádné riziko pro banku (připsání peněz na účet
klienta)
Způsob stanovení ceny:
• hodnotový objem – podle ceny za hodnotovou jednotku (jaká je skutečná čerpaná
částka)
• jednotlivý produkt – cena je stanovena paušálně za produkt/činnost banky (výběr
z bankomatu, provedení platebního příkazu)
• hodnotový výsledek – procento z docíleného zisku
• čas – cena souvisí s délkou časového období, kdy je produkt využíván (výpočet úroků)
2. Klientské bankovní účty
• účet pohledávek a závazků banky vyplývajících z jejích vztahů s klientem.
• banka jako věřitel eviduje pohledávky
Druhy klientských účtů:
1) běžný účet – základní bankovní produkt; snaha bank udržet si klienty; sepsán na
základě smlouvy, velmi nízká úroková sazba
2) kontokorentní účet – kombinace běžného a kontokorentního účtu, možnost jít
krátkodobě do mínusu
3) úvěrový účet – poskytování úvěrů
4) vkladový termínovaný účet – vedení termínových vkladů = vklady sjednané na
pevnou částku, mají určitou dobu splatnosti – podle ní se určuje úročení
5) vkladové úsporné účty – vedení úsporových vkladů
6) depozitní účty – vedení CP, které jsou u banky v úschově
→ všechny tyto účty mohou být vedeny buď v korunách, nebo v devizách – devizové účty
celk.
vklady křivka vkladů klientů
BÚ
SEDLINA – určitá peněžní částka, se kterou klienti nehýbají, banka si
ji dokáže spočítat → může ji půjčit dál
čas
Základní druhy klientských bankovních účtů a účel jejich použití
~ 3 ~
3. Bankovní tajemství
• jistota klientů bank, že jejich údaje budou chráněny a nedostanou se třetím osobám,
• povinnost banky zachovat mlčenlivost,
• právo banky odmítnout podat jakoukoli informaci o klientovi a jeho obchodech s
bankou,
• existují výjimky stanovené zákonem a vyplývající z výslovného souhlasu klienta.
4. Bankovní informace
• banky mohou poskytovat určité informace bez souhlasu klienta i z vlastní iniciativy →
policie, soudy, úřady práce, zdravotní pojišťovny, exekutoři, obecní úřady …
• varianty informací: bankovní informace, bankovní reference, kancelářské informace,
• úvěrový registr
– ochrana bank před špatnými klienty; u nás vznikly nedávno (máme dva – jeden
– poskytnutí informací o klientech mezi bankami s cílem ochránit banky před
– snaha zabránění splácení současného úvěru novým úvěrem; špatná úvěrová
1) centrální registr úvěrů
2) bankovní registr klientských informací (zkratka CBCB)
v 2000, druhý 2002)
špatnými klienty – eliminace rizika zadlužení u více bank
minulost klienta → chrání ekonomiku – snižuje riziko nesplácení úvěru, zlepšuje
se reputace ekonomiky
– provozuje ze zákona ČNB; předmětem jsou současné a potenciální pohledávky
bank za PO a FO
– založen na povinné účasti bank; zachycuje čerpané úvěry, debety na běžných
účtech pod dva tisíce, nečerpané úvěry a přísliby a vydané záruky
– pracuje na komerčním principu, obsahuje pozitivní i negativní informace
– od roku 2002; založilo ho 5 největších bank (KB, ČSOB, Česká spořitelna, GE
kapital, HVB Bank); dobrovolná účast; informace až 4 roky zpátky
5. Platební systémy
~ 4 ~
– k zabezpečení platebního styku
5.1 Úprava platebních systémů
• právní úprava zák. o bankách, § 20b,
• základní principy:
o princip zúčtování jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí,
o účastníkem jsou jen osoby, které splňují podmínky stanovené zákonem o pl.
styku,
o nelze platně odvolat příkaz přijatý systémem,
o k provozování pl. systému je zapotřebí licence od ČNB,
o činnost podléhá dohledu ČNB.
5.2 Klasifikace pl. systémů
• vnitrobankovní – plátce i příjemce platby jsou klienti jedné banky,
• mezibankovní – plátce a příjemce jsou klienty jiných bank → musí existovat propojení
mezi bankami
5.3 Korespondentský pl. systém
• korespondentská banka – banka, která pro danou banku vede účet nebo naopak daná
banka vede banku účet pro tuto banku (zahran. platební styk),
• platební cesta – nejkratší řetězec korespondentských bank k cílové bance,
• korespondentské účty – zajišťují pla. styk mezi bankami
Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských bank
– v případě, že daná banka nemá s jinou bankou zajištěn platební styk, dojde k
uskutečnění platby přes banku, která má platební styk s oběma
5.4 Clearingový pl. systém
• jednotlivé zúčastněné banky neprovádějí pl. styk přímo navzájem mezi sebou ale
prostřednictvím zúčtovací banky,
• v ČR: CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém),
provozovatelem je ČNB,
• zúčtovací centrum ČNB – každá banka má zřízen účet pl. styku,
~ 5 ~
Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou
5.5 Platební systémy v Evropě
• TARGET – propojení jednotlivých národních platebních systémů v členských zemích
Evropského hospodářského prostoru (v eurech); účtují se relativně vysoké částky
(nejsou dány min. ani max. částky) – převody jsou hodně drahé – proto zaveden
TARGET 2
• TARGET 2 – výsledkem úprav TARGET v souvislosti s rozšířením EU; jednotná
cenová struktura, přizpůsobuje se bankám
• SWITF – mezinárodní počítačová síť, která zajišťuje předávání příkazů a informací
napojeným bankám po celém světě; sídlo v Bruselu, funguje od r. 1973, jen předává
informace, je k dispozici 24/7; nezajišťuje převod plateb