(MEV)

1        Vymezení pojmu a základní formy MEV.. – 1 –

2        Subjekty MEV.. – 1 –

3        Mezinárodní pohyb zboží – 1 –

4        Mezinárodní pohyb služeb. – 3 –

5        Mezinárodní pohyb kapitálu. – 3 –

6        Pohyb pracovních sil – 7 –

7        Pohyb vědecko-technických informací – 9 –

1         Vymezení pojmu a základní formy MEV

Jedná se o vazby vznikající mezi subjekty náležejícími do různých národních celků.

1.1       Základní formy

1. Mezinárodní pohyb zboží
2. Mezinárodní pohyb služeb
3. Mezinárodní pohyb kapitálu
4. Mezinárodní pohyb pracovních sil
5. Mezinárodní pohyb vědeckých poznatků (informací)

Provázanost zemí dána obchodováním s produkty (zboží a služeb), ostatní vznikají na základě pohybu výrobních faktorů

2         Subjekty MEV

• Transnacionální korporace – vystřídali roli vlád (v 90. letech), schopnost ovlivnit rozhodování ve vnitřní sféře

• Státy, reprezentované vládami

 

 

1. Mezinárodní organizace – v 90. letech získávají na váze (MMF, WB, OPEC…)
2. Další subjekty – CB (monetární politika, ovlivnění kurzů), další finanční instituce, MSP, lidé-jedinec (pohyb pracovní síly a věděcko-technických informací…)

3         Mezinárodní pohyb zboží

Historicky nejstarší forma

3.1       Příčiny

1. Existence absolutních a komparativních výhod – hlavní příčina
2. Monopol přírodních podmínek
3. Odlišné preference spotřebitelů

3.2       Vývoj

Můžeme posuzovat ze dvou hledisek

3.2.1     Teritoriální hledisko

Odkud kam se pohybuje zboží

3.2.1.1     Před druhou světovou válkou

Rozhodující toky zboží z kolonií do metropolí

3.2.1.2     Po druhé světové válce

Rozhodující toky zboží mezi vyspělými tržními ekonomikami (70%), vztah rozvojových ekonomiky a vyspělých tržních ekonomik (20%), mezi rozvojovými ekonomikami (10%)

3.2.2     Komoditní hledisko

Země čím dál tím více vyrábějí pro světový trh a ne pro sebe → roste objem exportu a importu zboží → roste otevřenost ekonomik, ale klesá podíl pohybu zboží vůči ostatním ekonomickým vztahům (dnes 95 % vztahů je pohyb kapitálu), roste podíl obchodu s výrobky oproti obchodu se surovinami (důsledek vědecko-technické revoluce),

dochází ke změnám v palivoenergetické bilanci (před válkou – rozhodující surovina – uhlí – obchod velmi omezený – všechny země měli částečné zásoby uhlí, dnes – ropa a zemní plyn – nemají všichni → nutnost dovozu)

změny v zemědělství (před druhou světovou válkou – zemědělské produkty jdou z kolonií do metropolí, dnes – vyspělé země soběstačné a vyváží zemědělské produkty do rozvíjejících se zemí, ale ty nemají čím platit)

změna v dělbě práce

problém investic – před válkou kryté z vlastních zdrojů, dnes – dovoz investic

prohlubování ekonomických vztahů – v rámci specializace, ekonomická integrace a budování společného trhu v Evropě

4         Mezinárodní pohyb služeb

Forma, která má dosud velmi malý podíl na světovém obchodu, dynamicky se rozvíjí, hlavním problém je existence různých bariér (ochranářství ekonomik, není snaha o uvolnění o sféru služeb, protože je to nosná část u tržních ekonomik)

Služby = výroba je zároveň spotřebou, vytváří nehmotné produkty

4.1       Členění služeb:

1. Služby distribuce – doprava, skladování

• Výrobní služby – bankovnictví, pojišťovnictví, právní služby (nejlepší podmínky pro mezinárodní pohyb – existuje světový trh, ale je omezený vstup institucí)

 

1. Sociální služby – zdravotnictví, školství
2. Osobní služby – opravy, turistika

4.2       Vývozci a dovozci služeb

Vyspělé tržní ekonomiky (nejvíce GB, USA, Japonsko), největší vývozce služeb (Indie)

5         Mezinárodní pohyb kapitálu

5.1       Příčina

Vyplívá z různé míry zhodnocení kapitálu v jednotlivých zemích a maximalizace zisku

Od přelomu 19. a 20. století nejvýznamnější pohyb na světových trzích (95 %), převážení nad obchodem se zbožím je spjaté se sílením akciových společností (monopolů) v koloniích, přesuny kapitálu podporuje protekcionismus (omezuje pohyb zboží), urychluje ho i poválečná investiční vlna, zvyšování nároků z hlediska ekologických norem, politické zájmy (ovlivňují vývoz – vývoz kapitálu do rozvojových zemí).

5.2       Formy

5.2.1     Z časové hledisko

1. Krátkodobý – splatnost do 1 roku
2. Dlouhodobí – splatnost nad 1 rok

5.2.2     Podle investorů (vlastnictví)

1. Soukromý kapitál
2. Státní kapitál (do rozvojových zemí)
3. Mezinárodní kapitál (Mezinárodní instituce (WB…))

5.2.3     Podle způsobu (typu)

5.2.3.1     Přímé zahraniční investice (PZI)

Nákup majetku v zahraničí, který umožňuje kontrolu firmy a rozhodování o ní (podle OECD nákup více jak 10 % akcií stávající společnosti = akvizice, nebo založení nové společnosti = na zelené louce), z hlediska času jsou dlouhodobým kapitálem

Pro mateřskou společnost jsou akvizice kapitálově úspornější formou, pro hostitelské země mají větší význam nové podniky (zvýšení produkce a zaměstnanosti)

5.2.3.1.1 Motivace vstupu investora na určitý trh

1. blízkost dodavatelů a odběratelů zboží
2. umístění v rámci nějakého regionu (s vyspělou infrastrukturou – 70 % zboží se přepravuje pomocí silniční dopravy)
3. kvalifikace pracovní síly
4. investiční pobídky
5. cena pracovní síly
6. zdanění

5.2.3.1.2 Motivace pro přilákání investorů

1. Zajišťují ekonomický růst – přinášejí technický a technologický pokrok, přísun peněz – růst množství výrobních faktorů, možná restrukturalizace ekonomiky s následným růstem konkurenceschopnosti ekonomiky
2. Růst pracovních míst – dlouhodobě, krátkodobě může snížit zaměstnanost
3. Multiplikační efekt – nabalování firem na nové společnosti – stávají se dodavateli

5.2.3.1.3 Investiční pobídky jako faktor ovlivňující chování investorů:

Různá opatření, která mají snížit náklady investora ve fázi pořízení investic, vznik v 50. letech v Irsku, dnes je to jakási „ekonomická nutnost“ (projevuje se Nashova rovnováha), v ČR od roku 1998, je to narušení konkurenčního prostředí v ekonomice, posilují úlohu velkých firem

Jsou rozhodující ve chvíli, kdy zahraniční investor má vyhlédnuto několik lokalit s podobnými podmínkami, konkurence mezi státy i regiony uvnitř státu.

Formy investičních pobídek: Státní podpora (daňová zvýhodnění, granty, dotace, celní úlevy), Orgány místní samosprávy (vytváření průmyslových zón – příprava infrastruktury…)

Rizika investiční pobídek:

1. Cíl investora = zisk, nemusí být sloučeno se zájmem daného regionu
2. Silný investor vytváří tlak na instituce, aby na něj byly mírnější (ekologických norem)
3. Zostření konkurence na domácím trhu
4. Stažení investorů po vyčerpání investičních pobídek

Příliv PZI, vyvolal růst po letech krize (1996-98), ale deformoval českou ekonomiku (jednostranné zaměření na automobilový průmysl = montovna aut)

Příjemci a vývozci zahraničních investic: vyspělé tržní ekonomiky, do rozvojových zemí se tolik, až na výjimky, neinvestuje (nemá si to kdo koupit, politická nestabilita, kvalita pracovní síly – vysoká míra negramotnosti), nejvíce se zaměřuje na těžbu surovin

5.2.3.2     Nepřímé zahraniční investice (portfolio investice)

Maximalizace zisku v krátkém časovém období, nákup podílů ve firmách (nižší než 10 % – není možnost ovlivnit podnik, nákup za účelem zisku, dividendy), příčinou je snaha dosáhnou vyššího zhodnocení, než ve vlastní zemi, vysoká míra volatility horký spekulativní kapitál

5.2.3.3     Zahraniční úvěry a vklady

Rozhodující z hlediska částek, bankovní vklady rychle reagují na změnu úrokových měr, pohybu kurzů, politické situace … → přináší problémy, horký spekulativní kapitál, může vyvolat finanční krizi

5.3       Liberalizace mezinárodního pohybu kapitálu

5.3.1     Přínosy liberalizace mezinárodního pohybu kapitálu

1. Efektivnější globální alokace úspor – úspory se mění v investice v regionech, kde přinesou největší efekt

• Růst objemu potenciálních zdrojů – z různých regionů světa, zlepšují se podmínky pro jednání i v rámci daného regionu (vyšší konkurence)

• Snadnější přístup domácích subjektů na zahraniční trhy

 

 

1. Příliv nových finančních technologií – pozvednutí úrovně domácího finančního systému

5.3.2     Rizika liberalizace mezinárodního pohybu kapitálu

1. Alokace může být narušena uměle stanovenou úrokovou sazbou
2. Prudké pohyby (hlavně odliv) kapitálu, může vést k hluboké recesi
3. Finanční krize

5.3.3     Řešení hrozících problémů

Jsou problematická, rozhodující podíl na mezinárodním pohybu kapitálu má soukromý kapitál, zvětšuje se počet účastnících se subjektů (možnost investovat v podstatě kýmkoli), plovoucí měnové kurzy omezují obchod se zbožím (na rozdíl od fixních kurzů, kde víme, kolik za zboží dostaneme, nevytváří tak stabilní prostředí), vyhnutí se nevyvážené kombinaci monetární a fiskální politiky (především restriktivní MP a expanzivní FP)

5.4  Finanční krize

5.4.1     Obecné příčiny

Důsledek globalizace, postihují ekonomiky specifického typu (rozvojové, transformující se): deregulace finančního trhu → bankovní nebo měnová krize případně obě

Bankovní krize – run na banku, Měnová krize – prudký a rychlý propad měnového kurzu

5.4.2     Průběh

Deregulace finančního trhu (minimální zkušenosti ekonomů…) → masový přiliv kapitálu do bankovního sektoru země lákaného úrokovým diferenciálem a fixním kurzem (případně špinavý floating) → investorský boom („banky půjčují na cokoliv“) → růst HDP (růst importu) → tlak na zhodnocení měny a zhoršuje se běžný účet PB → vnější nerovnováha → peníze se pumpují do bankovního sektoru → prudký odliv zahraničního kapitálu → run na banky → kolaps bankovního sektoru → přechod k plovoucímu kurzu (padá hodnota domácí měny) → hluboká recese

5.4.3     Důsledky

1. Zhroucení bankovního systému
2. Ekonomická krize
3. Propad platební bilance
4. Zhroucení měnového kurzu

5.4.4     Příklady finančních krizí

5.4.4.1     Mexická měnová krize – 1994

Nejstarší klasická finanční krize, odliv kapitálu v důsledku poklesu inflace v Mexiku → snížení úrokových měr + zvýšení úrokových měr v USA → odchod investorů (krize krátká a nebyla ani příliš hluboká, protože investoři byly z USA a dostali od vlády a IMF garance –krize zmírněna + vznik NAFTA)

5.4.4.2     Asijská měnová krize – 1997

Zatím nejhlubší finanční krize, postihla region JV Asie (Thajsko, Malajsie, Indonésie, Filipíny, Jižní Korea), zhroucení bankovního sektoru po splasknutí spekulačních bublin a neefektivní alokace úspor, velké soukromé zadlužení, zhroucení zahraničně obchodních vztahů v celém regionu (důsledky se přenesli i na Japonsko – největší partner těchto zemí), masová nezaměstnanost (20-40 %) a snížení životní úrovně, i funkce IMF se ukázala jako omezená

5.4.4.3     Brazilská měnová krize – 1999

Zatím poslední, rychle rostoucí deficit státního rozpočtu a vnitřní dluh, pád bankovního systému (run na banky) → pokles průmyslové produkce, ekonomický pokles, růst nezaměstnanosti

5.4.4.4     Měnová krize v ČR?

Na pokraji krize v roce 1996, nalákaní horkého spekulativního kapitálu, nerovnovážná situace, pokles čistého exportu → zásah ČNB → růst krátkodobých úrokových sazeb (až k 40 %), zrušení fluktuačního pásma → zpomalení odlivu kapitálu, stejně ale problémy bankovního sektoru → ekonomická recese

Dodnes diskuze, kdo za krizi může (krize postihla z transformujících se ekonomik pouze ČR)

5.4.5     Prevence vzniku finančních krizí

Míru obranyschopnosti ekonomiky podporuje: zdravá, stabilní a dlouhodobě udržitelná makroekonomická politika, fungující trh, existence dohledu nad bankovním a finančním systémem

6         Pohyb pracovních sil

Už ve středověku, pohyb specializovaných pracovníků (vlašští umělci-Itálie), v 19. století v rámci R-U „odchod na zkušenou“, 20. století – největší rozmach

6.1       Příčiny

6.1.1     Neekonomické

Války, přírodní katastrofy, rasové a náboženské předsudky, politického charakteru (nerespektování práv), slučování rodin (odchod jednoho člena a zbytek rodiny přichází za ním)

6.1.2     Ekonomické

Výše mzdy (rozdíly v důchodech v jednotlivých zemích), existence volných pracovních míst a nezaměstnanosti, realizace určité kvalifikace

6.2       Důsledky

Emigrační zem (odkud je vysílaná pracovní síla) a imigrační zem (kam je pracovní síla přijímána), co je v jedné zemi kladné, je v druhé většinou záporné

6.2.1     Ekonomické důsledky imigrační země

Ekonomický růst – extenzivní faktor (roste množství výrobního faktoru-pracovní síly) → v ČR v období 2002-2008 příliv levné pracovní síl (z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu…)

Výhodnost pracovní síly – nejsou náklady na „přípravu“ pracovníka (studium, nemocnice…)

Vyplňování „děr“ na pracovním trhu

Záporné efekty – příliv pracovních sil ze zahraničí vyvíjí tlak na mzdy → mzdy stagnují, přijímá se více pracovníků → nahrazuje se kapitálová vybavenost práce → dochází k extenzivnímu růstu namísto intenzivního → z dlouhodobého pohledu dochází k „zastarávání“ ekonomiky

6.2.2     Ekonomické důsledky emigrační země

Záleží na ekonomické úrovni země – většinou dochází k emigraci z důvodu nezaměstnanosti v chudších zemích

Problém, pokud dochází k dlouhodobému odlivu, kdy dochází k odlivu mladé (potencionální síly) → vzniká generační díra

Náklady na pracovníka, který emigruje

Část lidí, kteří opouští zem, se vrací s větším množství financí a většími zkušenostmi → růst

Pokud se nevrací, tak mohou posílat rodině peníze a to zaručuje zemi stabilitu

6.3       Migrační toky

V současnosti je migrace masovým trendem, toky probíhají ve světové ekonomice všemi směry (nejvíce z Východu na Západ a z Jihu na Sever), nejsilnější toky z rozvojových zemí do vyspělých, tendence omezovat migraci

Migrace uvnitř vyspělých ekonomik – studenti, vědci

6.3.1     Hlavní emigrační země

Afghánistán, Pákistán, Indonésie, nejchudší africké země

6.3.2     Hlavní imigrační země

USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, GB

6.4       Zvláštní formy pohybu pracovních sil

6.4.1     Pohyb z vyspělých ekonomik do rozvojových zemí

humanitární pomoci (lékaři, učitelé…), v souvislosti PZI (přímé zahraniční investice)

6.4.2     Zelené karty pro odborníky

ve specifických oborech (IT, doktoři) v zemích, kde je na těchto zaměstnání nedostatek pracovních míst

6.4.3     Odliv mozků

přetahování vysokoškolsky vzdělaných lidí hlavně do USA → postižení hlavně rozvojových zemí (problém, pokud se jedná o dlouhodobý odliv → snaha vytvořit motivaci k návratu) → vznik děr na trhu práce u kvalifikovaných zaměstnanců

6.5       Bariéry pohybu pracovních sil

Často nesmyslné bariéry, které vytvářejí politici → vede i k nelegální práci („na černo“), nelegální migraci

1. Zamezení vstupu lidí na území (víza)
2. zdravotní a kvalifikační potvrzení
3. snahy obsadit domácího zaměstnance na úkor zahraničního
4. kvóty zaměstnávání cizinců v daném oboru, nebo v dané firmě

7         Pohyb vědecko-technických informací

Forma, která se objevuje po 2. světové válce, souvisí s vědecko-technickou revolucí, zatím nepředstavuje významnější podíl na světové hodnotě, ale dynamicky se rozvíjí

Prolíná se s ostatními formami

7.1       Dva typy tohoto pohybu:

1. Komerční – prodej patentů a licencí, PZI, prodej zboží
2. Nekomerční – vědecké stáže, konference (sympozia), hromadné sdělovací prostředky

Největší vývozci: USA, Západní Evropa

Největší dovozci: Čina, Japonsko a Německo

Výzkum – základní (hledání obecných principů, minimální finanční zhodnocení → financuje se z veřejných prostředků, výstupy zprostředkován nekomerčními cestami) a aplikovaný (financují transnacion