Model IS-LM v uzavřené ekonomice
Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu)
• Model vychází z Keynesovy teorie
• Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a na trhu peněz
• Jedná se o rozvinutí jednoduchého Keymesova modelu, který předpokládal izolovaný
trh zboží.
• Do modelu byla zabudována agregátní poptávka, která odpovídá reálnému produktu.
Zohledňuje se role peněz a interakce mezi trhem zboží a služeb a finančním trhem.
• Při analýze se bude vycházet z předpokladů jednoduchého keynesiánského modelu.
Jde o předpoklady, týkající se:
• Předpoklady modelu IS-LM
o Existence fixních cen
o Existence dostatečné zásoby kapitálu
o Fixní nominální mzdy a dostatečné nabídky práce
o Faktu, že všechny veličiny jsou ochotny nabízet jakékoliv množství produkce
při dané cenové úrovni, tj. agregátní nabídka je perfektně elastická
o Stále máme fixní cenovou hladinu
o Jsou zde nevyužité výrobní kapacity (kapitál, či dostateční nabídka práce)
o Centrální banka kontroluje nabídku peněž => exogenní teorie peněz (Centrální
banka se sama rozhodne, zda nakoupí či prodá a tím ovlivní peněžní zásobu)
o Prozatím předpokládáme třísektorovou ekonomiku
• Křivka IS = vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
• Křivka LM = vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz
E0 = bod rovnováhy (rovnováha na trhu statků a
služeb a zároveň trhu peněz a ostatních finančních aktivit)
Y0 = Rovnovážný produkt
i0 = rovnovážná úroková míra
Body mimo rovnováhu
* Nad LM (body A, B) – Nerovnováha na trhu
peněz (nabídka je větší než poptávka), pro daný
důchod je úroková míra příliš vysoká tlak na
pokles úrokové míry.
* Pod LM (body D, C) – větší poptávka než nabídka
peněz, pro daný důchod je nízká proková míra
tlak na růst úrokové míry
* Napravo od IS (body B, C) – skutečná produkce
je vyšší než plánované výdaje tlak na omezení
výroby.
* Nalevo od IS (body A, D) – plánované výdaje převyšují skutečně vytvořený produkt
tlak na zvyšování výroby.
– V modelu ISLM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě).
– Účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek.
20. Křivka IS (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky)
• Vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
• Závislost autonomních výdajů na úrokové míře
• Investice závisejí na úrokové míře.
• Pokud bude úroková míra růst, investice budou klesat
o I = Ia0 – b1r
o Autonomní výdaje se stávají ze spotřeby, investic a vládních výdajů –
na úrokové míře závisí zejména investice a spotřeba
Ia0 = investice odpovídající nulové úrokové míře
b1 = absolutní hodnotu citlivosti změny investic na změnu úrokové
míry
• mohou nastat dvě situace
o b1 = 0, pak pro libovolnou úrokovou míru jsou
o b1 => ∝, pak pro danou úrokovou míru mohou nabývat
• b= citlivost investic vhledem k úrokové míře
o vždy b > 0
o určuje sklon křivky
o pokud bude citlivost nízká,(nízké b) křivka bude
o pokud bude citlivost vysoká,(vysoké b) křivka bude
investice rovny konstantě => nezávisejí na úrokové
míře
investice libovolné hodnoty
strmější
plošší
• Pokud se úroková míra sníží, zvýší se investice
o Vzrostou-li investice, vzroste vlivem násobitele i reálný důchod
o => dostáváme tak funkci mezi úrokem a produktem, která se označuje IS
• Dlouhodobá spotřeba má závislost na úrokové míře
• Investice i spotřeba jsou součástí A, proto můžeme napsat:
o
• Dvě formy křivky IS
o Lineární tvar Nelineární tvar
funkce
• Křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých
je trh statků a služeb v rovnováze, neboli při kterých se plánované výdaje rovnají
skutečně vytvořenému produktu.
• Křivka IS má záporný sklon, tím, že klesá IS, jsou větší autonomní výdaje a já můžu
vytvořit více produktu
Poloha a sklon křivky IS
• Křivka IS je klesající, negativně skloněná
• Snižuje-li se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích a zvyšuje
se i úroveň rovnovážné produkce a opačně
• Sklon a poloha křivky IS závisí:
o Autonomních výdajích
o Multiplikátoru
o Parametru b
čím vyšší je b, tím plošší je křivka IS
čím menší je b, tím strmější je křivka IS
b = 0, křivka IS je vertikální
Body mimo křivku IS:
V bodech nalevo od křivky IS – plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený
produkt: , dochází k neplánovanému čerpání zásob
V bodech napravo je tomu naopak, , dochází k hromadění zásob
Posuny křivky IS
• Posuny vlevo či vpravo vyvolají všichni činitelé, kteří ovlivňují změnu autonomních
výdajů
• Zvýšení autonomních výdajů (TR, C, I, G), snížení Ta znamená posun doprava
• Snížení autonomních výdajů (TR, C, I, G), zvýšení Ta znamená posun doleva
Body na křivce a body mimo křivku
• Znamenají nerovnováhu na trhu
• Leží-li daný bod nalevo od IS – dochází k neplánovanému čerpání zásob,
• Leží-li daný bod nalevo od IS – dochází k neplánované tvorbě zásob
– plánované výdaje jsou vyšší než skutečný produkt
– plánované výdaje jsou nižší než skutečný produkt
21. Křivka LM (model – základní postavení, význam křivky, posuny
křivky)
• Vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz
• Uvažujeme L poptávku po reálných peněžních zůstatcích, tj. nominální poptávku
• Poptávka závisí na:
– čím nižší je poptávka po penězích, tím
• Vztah LM definuje kombinace úrokové míry a produktu, při nichž je trh peněz a
• Křivka LM tedy vyjadřuje všechny kombinace úrokové míry a důchodu, při
• Pokud je v rovnováze trh peněz, tak musí být v rovnováze i trh finančních aktivit.
• Dvě formy křivky LM
po penězích, dělenou cenovou úrovní.
o Úrovni reálného produktu – čím vyšší je reálný produkt jednotlivce, tím
více je potřeba reálných zůstatků pro financování jeho výdajů na nákup
o Nákladech držby peněz – čím vyšší je úroková míra, tím nižší je poptávka
po penězích hotovostech a depozitech na požádání.
je vyšší poptávka po ostatních finančních aktivech
ostatních finančních aktivit v rovnováze ()
kterých je trh peněz v rovnováze, a tudíž je v rovnováze i trh ostatních aktivit.
Když bude trh v nerovnováze (bude větší poptávka než nabídka) tak na trhu
ostatních finančních aktivit to musí být naopak. A opačně.
o Lineární tvar Nelineární tvar
Poloha a sklon křivky LM
• Křivka LM je vzrůstající, má tedy pozitivní sklon
• Růstem důchodu roste i poptávka po penězích, a proto musí růst úroková míra. To
snižuje poptávané množství peněz, a tím se trh udržuje v rovnováze
• Sklon a poloha křivky LM závisí tudíž na:
o Na citlivosti poptávky po penězích na úrokové míře (h)
o Na citlivosti poptávky po penězích na důchodu (k)
o Na nabídce reálných peněžních zůstatků M/P
• Při změně parametrů h a k křivka LM mění sklon. Při změně nabídky reálných
peněžních zůstatků M/P dochází k posunu křivky LM
Poloha a posun křivky
• Dochází v závislosti na změně nabídky peněz, a to způsobem
o Zvýšení nabídky peněz – při dané úrokové míře znamená, že nabídka peněz je
větší než poptávka po penězích
dochází k růstu jejich cen, klesá úroková sazba, zvyšuje se spekulační
poptávka po penězích
– lidé používají přebytek peněz na nákup obligací,
– celá křivka LM se posune dolů
– lidé prodávají obligace, dochází k poklesu jejich
– celá křivka LM se posouvá dolů
• K posunu křivky LM dochází rovněž při změně poptávky po penězích
o Pokles nabídky peněz – při dané úrokové míře znamená, že nabídka peněz je
větší než poptávka po penězích
cen, k růstu úrokové míry, snižuje se spekulační poptávka po penězích
o Očekávaní budoucího nepříznivého vývoje – zvyšuje se riziko držby obligací
(očekávají se bankroty firem) lidé omezují držbu obligací a zvyšuje se
poptávka po penězích (při jakémkoli důchodu a úrokové míře) kvůli
vyrovnání rovnováhy se musí zvýšit i křivka LM se posune nahoru
o Optimistické očekávání budoucnosti – naopak křivka LM se posouvá
doprava dolu
Body na křivce a mimo křivku
• Body na křivce LM představují rovnováhu na trhu peněz, a tím i na trhu ostatních
finančních aktiv
• Body mimo křivku LM znamenají nerovnováhu na tomto trhu
o Leží-li daný bod nalevo od křivky LM
o Leží-li daný bod napravo od křivky LM
Úroková míra je pro daný důchod příliš vysoká
Přebytek nabídky peněz nad poptávkou při dané úrokové míře a daném
důchodu
Důchod je nízký pro vytvoření dostatečné poptávky po penězích
Přebytek poptávky po penězích nad nabídkou na trhu ostatních
finančních aktiv
Z daného důchodu se při dané úrokové míře generuje vyšší poptávka po
penězích
22. Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené
ekonomice
• Fiskální politika = rozpočtová politika
• Ovlivňování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím státního rozpočtu
• K ovlivňování ekonomiky se může využít jak výdajová, tak příjmová stránka rozpočtu
• To znamená – změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby
daně
• Vlivem fiskální politiky se v rovnováze změní produkt nebo úroková míra
• Fiskální restrikce – zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů
• Fiskální expanze – snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů
Fiskální politika v modelu IS-LM
• Růst vládních nákupů
• Posun křivky IS doprava o α⋅∆G = fiskální expanze
• Dojde ke zvýšení úrokové míry a dosáhneme zvýšení produktu pouze do Y2 o
vzdálenostγ⋅∆G
• Při růstu důchodu roste transakční poptávka na trhu peněz, musí vzrůst úroková míra,
aby se trh peněz dostal do rovnováhy.
• Zvýšením úrokové míry klesají investice (negativní vliv), proto produkt vzroste pouze
o γ⋅∆G a ne o α⋅∆G.
• Vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů.
Účinnost fiskální politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
KŘIVKA IS
Strmá křivka IS Plochá křivka IS
– Čím strmější křivka IS, tím je fiskální politika účinnější.
Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt.
Extrémní případ.
Vertikální křivka IS
– Investice neklesají (jsou necitlivé k úrokové
míře).
Fiskální politika je zcela účinná, Y se posune o
α⋅∆G – žádný vytěsňovací efekt.
KŘIVKA LM
Plochá křivka LM Strmá křivka LM
– Účinnost fiskální politiky je vyšší při plošší křivce LM.
– ↑G růst produktu růst transakční poptávky po penězích na trh peněz růst
úrokové míry snížení investic.
– Vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, k obnovení rovnováhy na trhu
stačí relativně nízká změna úrokové míry (investice jsou vytlačovány málo)
Extrémní případ
Vertikální křivka LM – klasický případ
↑G tlak na růst produktu růst transakční
poptávky po penězích růst úrokové míry.
– Existuje pouze jediná výše produktu, která
zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz, růst
produktu je zcela potlačen úplný vytěsňovací
efekt.
∆Y = γ⋅∆G ∆Y = γ⋅∆A
23. Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM
• Vytěsňovací efekt znamená pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů
• Čím menší je citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt
Podstata vytěsňovacího efektu
• Růst autonomních výdajů(A), například o vládní výdaje(G) vede k růstu důchodu (Y)
(posun IS doprava)
• Zároveň ale roste poptávka po penězích (posun L doprava)
• Pokud se nezvýší M/P, nutně vzroste i. Růst i vede k poklesu investičních výdajů (I) a
tedy k poklesu důchodu (Y)
• Model IS-LM předpokládá, že růst způsobený růstem A (například o vládní výdaje) je
větší než pokles Y způsobený poklesem i a poklesem I.
• Účinnost fiskální politiky vytěsňovací efekt – zvýšení vládních nákupů vytěsní
soukromé investice, závidí na sklonu křivek IS a LM
o Plochá IS – vytěsnění je větší, nepatrná změna úrokové míry povede
k velkému vytěsnění investic
o Strmá IS – vytěsnění je menší, fiskální politika je účinnější ve srovnání
s plochou IS
o Vertikální IS – investice jsou zcela necitlivé na úrokovou míru, citlivost
investic 0, nedojde k vytěsnění
o Plochá LM – vytěsňovací efekt je menší, účinnost fiskální politiky je nižší,
poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru
o Vertikální LM – poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru,
vytěsňovací efekt je úplný, fiskální politiky by byla zcela neúčinná
Extrémní případ
Vertikální křivka LM – klasický případ
↑G tlak na růst produktu růst transakční
poptávky po penězích růst úrokové míry.
– Existuje pouze jediná výše produktu, která
zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz, růst
produktu je zcela potlačen úplný vytěsňovací
efekt.
∆Y = γ⋅∆G ∆Y = γ⋅∆A
Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu
* Fiskální expanze
Křivka IS se posune doprava nahoru do E1
– Zvýšení produktu, zvýšení domácí úrokové míry
nad světovou iD > iF příliv kapitálu dojde
ke zhodnocení domácí měny (centrální banka
nezasahuje)
Náš export se stává dražší a import relativně
levnější zhoršuje se obchodní bilance (čistý
export – NX, který je součástí křivky IS) křivka
IS se posune zpět do původního bodu rovnováhy E0
– tak zvaný: mezinárodní vytěsňovací efekt
• Velikost vytěsňovacího efektu matematicky: (výdajový multiplikátor mínus
multiplikátor fiskální politiky)*Δ A. (Δ = znak pro změnu)
i IS2
i LM
IS1
⌂A*α
i1
Y1 Y2 Y3 Y
Y1 = původní rovnovážná hodnota Y
Y2 = nová rovnovážná hodnota Y
Y3 = hypotetická rovnovážná hodnota Y, pokud by nepůsobil vytěsňovací efekt
vytěsňovací efekt: rozdíl Y3 – Y2
24. Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené
ekonomice
• Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a
• V ČR plní funkci centrální banka – ČNB
Cíle monetární politiky
• Představuje regulaci množství peněz v ekonomice za účelem dosažení určitých
makroekonomických cílů
• Jedná se o peněžní a úvěrovou politiku
• Z dlouhodobého hlediska sleduje monetární politika především tyto cíle:
aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace
o Udržení stability cenové hladiny
o Zabezpečení vyrovnanosti platební bilance
o Dosažení plánovaného ekonomického růstu
o Udržení únosné míry nezaměstnanosti
Přímé nástroje monetární politiky
• Přímé nástroje jsou ve vyspělých ekonomických systémech používány velmi zřídka a
jejich použití svědčí o selhání nepřímých
• Jedná se většinou o tyto nástroje:
o Pravidla likvidity – určována buď stanovením závazné struktury aktiv a pasiv
obchodních bank, nebo formou některých vzájemný vazeb mezi nimi
o Úvěrové kontingenty – spočívají v direktivním stanovování limitů úvěrů
o Úrokové limity (stropy) – centrální banka může komerčním bankám stanovit
maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných
úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit
o Povinné vklady – většinou se týkají centrálních institucí nebo orgánů místní
samosprávy
– slouží k zajištění likvidity obchodních bank
– rozlišuje se relativní a absolutní úvěrový kontingent
Nepřímé nástroje monetární politiky
• V moderní ekonomice jsou mnohem časti využívány nepřímé nástroje monetární
politiky:
o Diskontní nástroje – představují úrokové sazby a další podmínky úvěrů, které
centrální banka poskytuje obchodním bankám v domácí měně – to významně
ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank.
o Operace na volném trhu – znamenají nákup nebo prodej cenných papírů
centrální bankou od komerčních bank. Tím jsou zvyšovány nebo snižovány
jejich likvidní rezervy a zároveň i jejich úvěrová kapacita.
o Povinné minimální rezervy – jsou stanoveny procentem z celkové sumy
primárních vkladů obchodních bank. Každá změna rezerv tedy ovlivňuje
úvěrovou kapacitu obchodních bank, protože se změní objem prostředků, se
kterými může daná komerční banka disponovat.
o Konverze a swapy cizích měn – Nákupem a prodejem cizích měn centrální
bankou od komerčních bank je také ovlivňována úvěrová kapacita obchodních
bank – jedná se buď o konverze či swapy cizích měn.
o Intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu – tímto nástrojem
centrální banka nejčastěji ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru
inflace.
• V krátkém časovém horizontu reguluje monetární politika množství peněz v oběhu a
úrokové sazby
Monetární politika v modelu ISLM
Monetární expanze – nákup cenných papírů (růst nabídky peněz)
– Posun křivky LM doprava.
– Na trhu peněz je přebytek nabídky nad
poptávkou pokles úrokové míry růst
spekulační poptávky po penězích vyrovnání
na trhu peněz.
– Pokles úrokové míry má pozitivní vliv na
investice roste i produkt.
∆Y = β ⋅ ∆(M/P)
Účinnost monetární politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
KŘIVKA IS
Strmá křivka IS Plochá křivka IS
Strmá IS => účinnost monetární politiky nižší.
Plochá IS => účinnost monetární politiky vyšší.
– Monetární politika je účinnější v případě plošší křivky IS.
– Růst nabídky peněz pokles úrokové míry, při velké citlivosti na úrokovou míru stačí i
nepatrná změna úrokové míry, aby vyvolala velkou změnu v produktu.
Extrémní případ
Vertikální křivka IS
– Křivka IS je necitlivá na změnu úrokové míry.
– Zvýšení nabídky peněz vede k poklesu
úrokové míry, ale investice na to nebudou
reagovat a produkt se nezmění.
– Investice by vůbec nereagovaly na úrokovou
míru, monetární politika je zcela neúčinná.
Monetární politika by byla zcela neúčinná.
KŘIVKA LM
Plochá křivka LM Strmá křivka LM
– Zvýšení nabídky peněz pokles úrokové míry.
Při velké citlivosti (plochá křivka) stačí k obnovení rovnováhy na trhu peněz nepatrná
změna úrokové míry malá změna produktu.
U nízké citlivosti (strmá křivka) – je potřeba velké změny úrokové míry pro obnovení
rovnováhy na trhu peněz velká změna produktu.
Strmá LM => monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na
úrokovou míru
Extrémní případy
Vertikální křivka LM Horizontální křivka LM
Vertikální křivka LM
– zcela necitlivá na úrokovou míru
– Posun je největší, poptávka po penězích vzhledem k úrokové míře by byla rovna 0.
Horizontální křivka LM = past na likviditu
– Citlivost se blíží nekonečnu.
– Nedochází k poklesu úrokové míry produkt se nezmění.
– Lidé peníze drží při dané úrokové míře, která neklesá, investice nevzrůstají =>
Monetární politika je zcela neúčinná.
25. Agregátní poptávka (charakteristika, determinanty, poloha křivky,
vliv monetární a fiskální politiky na křivku)
Charakteristika
• Odvodíme z modelu IS-LM
• Uvedeme předpoklady, z nichž budeme pracovat
o Ekonomika operuje pod úrovní potencionálního produktu, tj. skutečný
produkt je nižší než potencionální produkt
o Zásoba kapitálu je dostatečná, takže může být vyrobena produkce, která je
poptávána
o Nabídka práce je dostatečná, aby bylo vyrobeno množství produkce, které
je poptáváno
o Centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz
• Dvě formy křivky AD
o Lineární nelineární
• Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážné produkce
(agregátních výdajů), při kterých je trh zboží a služeb zároveň s trhem peněz (aktiv)
současně v rovnováze.
• Tvar agregátní poptávky závisí na následujících aspektech:
• Sklon křivky AD vyjadřuje dále citlivost agregátních výdajů na změnu cenové
hladiny:
o Citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru h (čím je nižší, tím je křivka
AD plošší)
o Citlivost poptávky po investicích na úrokovou míru b (čím větší je citlivost,
tím je křivka AD plošší)
o Multiplikátor α (čím vyšší je α, tím plošší je AD)
o Citlivost po reálných peněžních zůstatcích na důchodu k (čím je nižší, tím je
křivka AD plošší)
o Je-li vysoká citlivost, pak malá změna cenové hladiny vyvolá velké změny
v agregátních výdajích a křivka AD je plochá
o Je-li malá citlivost, křivka AD je strmá
o Je-li zcela necitlivá, křivka AD je vertikální
o Je-li absolutně citlivá, křivka AD je horizontální.
Agregátní poptávka a hlavní proudy makroekonomistické teorie
• Monetaristé – tvrdí, že změny agregátních výdajů jsou v první řadě určovány
změnami peněžní zásoby.
nejsou doprovázeny změnami zásob peněz, mají na reálné veličiny ekonomiky
minimální nebo dokonce negativní účinek (=> vytěsňování).
– podle monetaristů změny autonomních výdajů (fiskální politiky), pokud
• Keynesiánci – nepopírají důležitou úlohu peněz jako jednoho z faktorů určujících
agregátní výdaje
spotřebitelů a investorů, vládní výdaje na nákup zboží a služeb, transferové platby,
změna čistých vývozů a stejně tak daně mají výrazný vliv na změnu reálné produkce,
je to proto, že se přímo a bezprostředně promítají do změny AD i při nezměněné
zásobě nominálních peněz
Posun křivky AD
– zastávají názor, že „nejenom peníze působí“
– změny spotřebních a investičních výdajů v důsledku očekávání
• Křivka AD je odvozena z modelu IS-LM – poloha křivky AD závisí na faktorech,
které ovlivňují polohu křivky IS-LM
• Stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD
• Fiskální expanze má za následek posun křivky AD doprava nahoru.
• Monetární expanze též způsobí posun křivky AD doprava nahoru
• Fiskální a monetární restrikce způsobí posun křivky AD doleva dolů.
• Posun doprava mohou způsobit i optimistická očekávání investorů či spotřebitelů,
na jejichž základě dojde ke zvýšení vládních výdajů G, transferových plateb TR či
poklesu autonomních daní Ta
Body na křivce AD a body mimo křivku AD
• Pokud daný bod leží na křivce AD, znamená to, že jsou oba trhy (trh zboží a služeb a
trh peněz) současně v rovnováze
• Taková situace nastává v bodě E0, kdy jsou oba trhy v rovnováze pro objem produktu
Y0 a úroveň cenové hladiny P0. Rovněž v bodě E1 existuje na obou trzích rovnováha.
V bodech A a C však existuje na uvedených trzích nerovnováha.
• V bodech nalevo od křivky AD – nastává převis poptávky nad nabídkou
v bodě C ve vtahu k objemu produkce je nízká
zvýšení produkce a k tlaku na růst cenové hladiny => jsou to signály nerovnováhy
• V bodech napravo od křivky AD – existuje zde přebytek nabídky
– je vyrobeno nedostatečné množství zboží k poptávce
– objem produkce odpovídá bodu C => cenová hladina
– dochází k nedobrovolnému čerpání zásob, k tlaku na
– je vyrobeno nadbytečné množství zboží
– dochází ke vzniku neplánovaných zásob
26. Agregátní nabídka (charakteristika, odvození, typy AS, proč –
zdůvodnění)
• Model agregátní poptávky a nabídky použijeme k analýze krátkodobých
• V dané ekonomice rozumíme celkové množství produkce, které subjekty (firmy a
• Firmy se rozhodují o vyráběném a nabízeném množství tak, aby maximalizovaly
• Firmy při rozhodování zvažují:
• Domácnosti se na základě současné nebo očekávané úrovně reálných mezd
makroekonomických fluktuací ( ekonomického cyklu)produkce, zaměstnanosti a
ostatních významných veličin kolem dlouhodobé tendence ekonomického vývoje.
domácnosti) nabízejí při daných mzdách a cenách
svůj zisk.
o Ceny, za než bude vyrobená produkce realizována
o Náklady na služby výrobních faktorů
o Zásobu kapitálu
o Dostupné technologie
rozhodují o množství nabízené práce. Přitom současná nebo očekávaná úroveň
reálných mezd je dána současnou nebo očekávanou úrovní cen a mezd.
• Tvar agregátní nabídky (AS)
Agregátní nabídka závisí na dvou odlišných skupinách faktorů a to na: (při optimálním
využití výrobních faktorů)
• Na potenciálním produktu
o Potenciální hrubý národní produkt (GNP) představuje dlouhodobě
udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při plné zaměstnanosti.
Dochází ke dvěma efektům:
Při vzrůstu potenciálního produktu dochází k posunu celé křivky
AS doprava.
Vyšší výrobní náklady při nezměněném potencionálním produktu
posunují křivku AS vzhůru.
• Na chování mezd a cen
o Křivka agregátní nabídky pod potenciálním produktem je poměrně plochá
proto, že ceny a mzdy jsou nepružné, je-li hrubý národní produkt nižší
než potenciální produkt. Naopak je-li hrubý národní produkt vyšší než
potenciální produkt, začnou ceny a mzdy rychle růst a křivka agregátní
nabídky nad potenciálním produktem se stáčí prudce nahoru. Tento efekt
je zapříčiněn tím, že v krátkém období je nabídka některých nákladových
položek nepružná (např. mzdy, nájem budov, pozemků a podobně).
Tvary křivky agregátní nabídky
• Klasická funkce agregátní nabídky
• Keynesiánská funkce agregátní nabídky v extrémním případě
o Křivka AS je vertikální, což znamená, že při jakékoliv úrovni cen bude
nabízeno stejné množství produkce
o Založena na předpokladu, že ekonomika neustále funguje na úrovni
potencionálního produktu (produkt při plné zaměstnanosti)
o Trh práce je vždy vyrovnaný, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost
o Křivka AS má horizontální tvar
o Založena na předpokladu, že v ekonomice existuje produkční mezera
o Produkce je hluboko pod potencionálním produktem, nejsou využity výrobní
kapacity, zásoba práce je dostatečná, nominální mzdy jsou proto krátkodobě
fixní
o Firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při existující cenové
hladině
Agregátní nabídka v krátkém období
• Křivka agregátní nabídky v krátkém období roste jen mírně, a to do okamžiku kdy
protne potenciální produkt. Po překročení potenciálního produktu pak roste strmě.
Stoupající je proto, že v krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit úroveň svého
výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu. Tedy úroveň agregátní nabídky se
zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupů, jestliže mohou s růstem
výstupu zvyšovat také své ceny. Tento fakt je zapříčiněn tím, že v krátkém období
mají firmy náklady, které jsou nepružné (například: výše mezd je s odbory smluvena
na určitou dobu dopředu a tak firmy nemohou reagovat na situaci na trhu ihned, ale se
zpožděním).
Agregátní nabídka v dlouhém období
• V dlouhém období již firmy nemají nepružné (strnulé) náklady a mohou reagovat na
situaci na trhu (díky dostatku času se všechny náklady přizpůsobí). Proto je křivka
agregátní nabídky v dlouhém období svislá a kopíruje křivku potenciálního produktu.
Agregátní nabídka
• Vyjadřuje množství reálného produktu, které chtějí firmy vyrobit při různých cenových
hladinách.
• Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu
(produkt při plné zaměstnanosti)
• Krátkodobá křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí => s rostoucí cenovou hladinou
roste reálný produkt
27. Klasická křivka AS (model – základní postavení, význam křivky,
posuny křivky)
• V klasickém případě je agregátní nabídka v nejjednodušší verzi dána funkcí
o Při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce
• Klasická agregátní nabídka je založena na předpokladu, že ekonomika neustále
funguje na úrovni potencionálního produktu (produkt při plné zaměstnanosti),
neexistuje zde nedobrovolná nezaměstnanost
• Trh práce je vždy vyrovnaný v důsledku dokonale flexibilních nominálních mezd a
cen
• Flexibilita nominální mzdy vyrovnává nabídku práce a poptávku po práci, tedy «čistí»
trh práce
• Při jakékoliv cenové úrovni je nabízeno stejné množství produkce
• Zvýšení agregátní poptávky vyvolá zvýšení cenové hladiny =>pokles reálných mezd
=> firmy zvýší poptávku po práci
• Pokles reálných mezd vyvolá snížení nabídky práce
• Rovnovážná mzda je v klasickém modelu agregátní nabídky dána rovnováhou trhu
práce a čistí tento trh
• Na trhu práce mohou působit síly, které brání jeho plynulému vyčištění, tedy brání
reálné mzdě, aby odpovídala plné zaměstnanosti. Například:
o Státem stanovená minimální mzda může být stanovena nad úrovní reálné
o Podpory v nezaměstnanosti mohou být tak vysoké, že pracovníci odmítnou
• Klasická křivka AS je vertikální
AS(P) = Y*
mzdy, která «čistí» trh při plné zaměstnanosti
přijmout práci za mzdu, která je na úrovni plné zaměstnanosti
o Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru
o Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při
o Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní
jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po
práci doprava.
nabídky doprava