Modernita – přechod od ranně novověké společnosti k vysoce industriální společnosti
– modernizace průmyslu
– rozvoj měst
Průmyslová revoluce
– přelom 17. a 18. století
– podporována velkými sumami volných financí získaných díky objevení ložisek
– objevení postupu výroby zásadité oceli
– rozvoj chemického průmyslu- výroba hnojiv a barviv
– chemický průmysl dokázal konečně zpracovat ropu na palivo
– protoindustrializace – vznik průmyslové společnosti, masivní růst populace-
městské aglomerace, uhlí nejdůležitější surovinou
– v napoleonských válkách velké ztráty- potřeba importace obyvatel do společnosti-
zrušení nevolnictví ( nejdříve na západě, nejpozději v Rusku a Rakousko-uhersku)
– 1805 objevení elektřiny
– Potřeby dopravního spojení- úpadek měst bez železnic
– 1835 telegraf, 1877 telefon, 1896 bezdrátové vysílání
– Rozdílně rychlý vývoj v různých částech Evropy
zlata v Jižní Africe a na Klondike
1. fáze- střední Anglie, jižní Wales, Clydebank, Yorkshire
2. fáze- Belgie( Lutych), Piemont, Prusko(Porýní, Porúří, Lipsko,
Berlín, Drážďany, Slezsko), Francie (Paříž, Lyon, Marseille),
Apeninský poloostrov (Lombardie), Skandinávie
3. fáze- Střední a východní Evropa (Vídeň, Budapešť, České země)
4. fáze- Rusko, 90. léta 19.stol.
– V Rusku a Rakousko-Uhersku je rozvoj možný hlavně díky zahraničnímu kapitálu
– Chudé oblasti: Irsko, Halič, Bretaň
– city bealt– městský pás, regiony které se staly centry kultury a ekonomiky …
Londýn- sev. Francie- Lombardie- Benelux- Porýní- Porůří
Ochranářská opatření
– Británie začala narážet na konkurenci hlavně v podání Německa (velké zásoby
– Téměř všechny evropské země s výjimkou Británie začaly používat celní
– Německo svůj trh pro Británii uzavřelo úplně
– Velmoci začaly hledat odbytiště mimo Evropu- kolonizace a utkávání se na
– Mimo Evropu se rozvinuly hlavně USA a Japonsko
Urbanizace
– Vysoký stupeň urbanizace na západě- Nizozemí 1700- 40% obyvatel ve městech
uhlí, železa a rozvinutou elektrárenskou a chemickou výrobou)
sazebníky, aby snížily výhody VB která se industrializovala jako první
světových trzích, největší zájem o Osmanskou říši
západ 1914
– 12 milionových měst (Londýn, Paříž, Berlín, Vídeň, Petrohrad, Cařihrad, Moskva,
Glasgow, Manchester, Leeds, Birmingham)
– 1850- pouze 14 měst věších než 200 tis.obyvatel x 1910- 38 měst větších 200 tis.
– Londýn 1880- 5 mil.obyvatel x Londýn 1914 7 mil.obyvatel
– Berlín 1866- 500 tis.obyvatel x Berlín 1914 2 mil.obyvatel
– Rusko 1863- 3 města nad 100 tis.obyvatel x 1900- 18 měst nad 100 tis. obyvatel
– Nejdůležitější vrstvou byla střední vrstva
– Občanská společnost- Zájmové spolky organizace (v ČSR např. Sokol)
Demografické změny- zapříčiněny industrializací
– sčítání obyvatelstva
1. 1666- Švédsko
2. 1801- Francie a Velká Británie
3. 1818- Německý celní spolek
4. 1857- Habsburská monarchie
5. 1861- Itálie
6. 1907- Rusko
– evropská populace
1. 1500- 84 milionů
2. 1700- 125 milionů
3. 1800- 195 milionů
4. 1900- 422 milionů
5. 2000- 730 milionů
– zvětšení populace
1. Německo- 1890-49 mil.obyvatel
1910- 65 mil.obyvatel (+25%)
2. Anglie- 1890- 34 mil.obyvatel
1914- 42 mil.obyvatel
3. Itálie- 1890- 31
1910- 36
4. Irsko – 50% obyvatel- hladomor a exodus obyvatel převážně do
USA
5. Rusko- nejlidnatější stát Evropy
– růst průměrné délky života
1. plánované rodičovství
2. zlepšené hygienické podmínky
3. kvalitní lékařská péče
– zemědělství
1. 1800- 80% obyvatel
2. 1850- 50 %
3. 1900- 40%
4. Francie 1900- 40%
5. Británie1900- 10%
6. Německo 1850- 70% x 1890- 35%
– Náboženství se začalo věnovat problematice dělnictva
– Rerum Novarum- Encyklika vydaná papežem Lvem XIIL, která nabádá
k vytváření Křesťanských odborových svazů
– Encyklika kritizuje především liberalismus a jeho formu laissez faire, která je
založena na nezasahování státu do ekonomiky
Kapitalismus:
– termín kapitalismus označuje souhrnné politické uvažování
– jeho rozvoji napomohla industrializace
– vývoj názvu: kaput (lat. hlava)- kapitál (označení veškerého majetku,později jen
– banky vlastnily nejvíc světového průmyslu
– úpadek malého podnikání a vzestup velkých průmyslových podniků
– vláda peněz
– šel ruku v ruce s liberalismem
peněz)- kapitalismus
Společenské vrstvy
Dělnictvo:
– Průmysloví dělníci a proletariát
– Nedostatečný životní prostor, bydleli v chudinských čtvrtích v přeplněných bytech
– Špatné pracovní podmínky- továrny bez přístupu čerstvého vzduchu a světla,
– Rusko, Itálie, Španělsko- zaměstnávání žen a dětí
– Zakládání odborových svazů- kolektivní vyjednávání- zlepšení hmotných
– Svazy organizovaly výlety, zakládaly školy a volnočasové organizace
– Vydávaly vlastní tisk a později zakládaly vlastní politické strany (socialistické a
– Vznik Internacionály- mezinárodní uskupení socialistických (později
– Vznik katolických odborových svazů
– Mzdy kvalifikovaných dělníků až 2krát vyšší než mzda obyčejného dělníka
a domcích
katastrofální hygienické podmínky, množství pracovních úrazů
podmínek, shromažďování podpůrných fondů pro nemocné, staré a nezaměstnané
komunistické)
komunistických) organizací
Střední třída:
– Po druhé průmyslové revoluci se začala dělit na nižší a vyšší střední vrstvu
– Vyšší střední vrstva:
– Původně např. lidé s vlastní živností- při průmyslové revoluci musely své dílny
– Do vyšší střední vrstvy patřili vedoucí zaměstnanci průmyslových podniků a banka
– Pokoušeli se proniknout do vládnoucích vrstev
– Nižší střední vrstva:
– Chudší právníci a lékaři, státní úředníci
– Začal být hlad po lidech specializovaných v technických oborech(ekonomy,
– Dříve střední vrstvy tradičně podporovaly liberály, ale nyní se jejich názory štěpily
Vládnoucí vrstva:
– Ve většině zemí byl stále hlavou panovník (vyjma Francie a Švýcarska)
– Většina královských rodů spolu byla skrz sňatky propojena
– Díky těmto vztahům byla určitá soudržnost a jistota proti revolučním proudům
– Časté útoky na monarchy (král Umberto I nebo František Ferdinand)
– Vládnoucí vrstvy úzce propojeny s panovníkem
– Silný dvůr a byrokratický aparát
– Přátelství s pozemkovou šlechtou a kontrola armády
– Po nástupu industrializace:
– Elitou se stávají správci bank, majitelé a ředitelé velkých podniků
– Bohaté rody: průmysl- Kruppové, Siemensové, Stanleyové x zemědělství:
– Pozemková šlechta a buržoazie začala srůstat do jedné skupiny
– Podnikatelé se začali zapojovat do politiky
změnit na menší továrny a akciové společnosti a byli pohlceni většími korporacemi
společně s nejlépe placenými právníky, lékaři a učiteli
inženýry, chemiky)- zakládaní Vysokých učení technických
a spolu s tím vznikalo množství politických stran
Dohnové, Esterházyové, Karolyiové
Ideologie
– soubor idejí, kterými člověk postuluje, vysvětluje a zdůrazňuje cíle a prostředky
organizace sociálních akcí bez ohledu na to, zda se tyto akce snaží zachovat,
změnit, svrhnout, či přebudovat daný společenský řád
1. liberalismus
– liberál je individualista – nejdůležitější je osobní svoboda a jedinec
– teorie přirozených práv- život, politická svoboda, hledání osobního štěstí)
– politika: stát nemá hlídat trh (Lord Acton – absolutní moc korumpuje), princip
– idea lidské rovnosti
– 3 klíčové body liberálů- svoboda, právo, státní instituce
– Typickým členem střední třídy byl člověk relativně bohatý, vzdělaný, patřící do
– Liberalismus nepřímo umožnil vznik imperialismu a rasismu
2. konzervatismus
– s liberalismem sdílí důraz na soukromé vlastnictví
– se socialismem sdílí důraz na sociální zabezpečení
– Má tendenci bránit náhlým změnám
– preferují hodnoty a tradice náboženských kulturních a národních zvyků
– snaží se udržovat STATUS QUO
– podstatou je důraz na řád a pořádek
– odmítá revoluci
– tradice, respekt, jistota, stabilita, autorita
– konzervativci jsou protějšky radikálů a revolucionářů
tolerance, rovnost
střední vrstvy
3.Socialismus
– moderní zformování až ve Velké francouzské revoluci
– utopičtí socialisté Robert Owen, Karl Marx
– Thomas Campanella (Sluneční stát)
– ideologická krize na konci 19. století – smrt Marxe, Engels mění názory a postuláty Marxe,
– rozdělení na:
1. revizionistický soc. – ne revoluce – normální v parlamentu, dnešní sociální demokracie
2. revoluční – komunisté
– odmítá soukromé vlastnictví
– základ státu rodina
-stát kontroluje a reguluje ekonomiku
– sociální rovnost a spravedlnost
– mezinárodní socialismus- Internacionály
kolektivismus, státní role v ekonomice, znárodňování, idea třídního boje,
internacionalismus, důraz na rovnost a sociální spravedlnost
– díky industrializaci a liberalismu se velmocím podařilo dobývat nové trhy
– vyústilo to v kolonialismus a ovládnutí cizích trhů
– Evropané se stali třídou nadřazenou domácím obyvatelům
– Bílí byli předurčeni vládnout jiným rasám (darwinismus) – rasismus
Antisemitismus
– Začalo se věřit, že bílá rasa je lepší než černá nebo žlutá
– To že trhy ovládaly Evropané nebyla náhoda ale je to dané „lepší krví“ (Kipling)
Postavení žen ve společnosti
– Ženy měly omezené možnosti ve vzdělání (pouze minimum studovalo na
– Na přelomu století pracovalo pouze 10 % vdaných Britek a 12% vdaných Němek
– Manželky ve střední třídě na přelomu století působily převážně v domácnosti a
– Mezi léty 1890 až 1930 se porodnost snížila o polovinu ve všech sociálních
– Ženy měly méně potomků, což jim umožnilo věnovat jim více individuální péče
– Před první světovou válkou se role žen začala měnit, už nebyly pouze ženami
– Ruku v ruce s tím jim bylo uděleno volební právo
univerzitách)
staraly se o potřeby rodiny, zatímco muži pracovali
vrstvách
v domácnosti, ale svůj čas věnovaly i svým zálibám a práci