Nástroje měnové politiky
Nástroje měnové politiky
a) nepřímé (tržní)
– diskontní politika (úroková politika)
– politika povinných minimálních rezerv
– operace na volném trhu
– pravidla obezřetného podnikání
b) přímé (administrativní, direktivní)
– limitace úvěrů
– ostatní (operace na devizovém trhu, slovní intervence,
regulace spotřebitelských úvěrů)
1. diskontní politika
– pomocí úrokových sazeb (3) ovlivňuje peněžní tok
– rámuje min., max. ceny na trhu
min max
1,75 – 1 % 2,75 + 1 % 3,75
diskontní reposazba lombardní
(14 denní obchody)
Diskontní sazba
– byla vyhlašovaná, ale neměla za sebou reálnou změnu =
signalizační funkci
– dříve sazba, za kterou se prováděl reeskont směnek,
zkrachovalo v roce 1997, kdy se směnky přestali reeskontovat
– dnes se používají repoobchody
– dnes za ní centrální banka provádí obchody s depozitní
fasilitou = minimální hodnota = 15 minut před účetní závěrku
lze investovat přebytek = uložení minimálně 100 mil. Kč
– jedná se o vklad na jeden den
Lombardní sazba
– dříve byl za ní poskytován lombardní úvěr vznik cenných
papírů do zástavy (zajišťovací funkce)
– dnes mezní úvěr, který slouží na jemné dolaďování
(marginální úvěrová fasilita)
Reposazba
– specifické úvěrové a vkladové obchody na 14 dní
– s vkladem je spojen pohyb cenných papírů
– „americký tender“ = vyhlášeny sazby a střed
– dnes mají stahovací charakter
– v únoru 2001 jako základní sazba byla stanovena reposazba
– přijata zásada o této sazbě a při jejím pohybu se symetricky
posunou i zbylé dvě sazby o +/- 1%
Referenční sazby
– centrální banka vyhlašuje fixing pražských mezibankovních
úrokových sazeb PRIBOR, PRIBID
– tyto sazby jsou průměrnými statistickými ukazateli
– každá země si sleduje sazby za vlastní měnu, Londýn
zavedl LIBOR, EURIBOR, LIBOREURILIBOR (umožňují porovnávat
rozdíly v různých zemích za stejné časové období = úrokový
diferenciál je rozdíl úrokových hladin)
– očekává se v současnosti pokles EU
– většina úrokových sazeb se dělá podle vývoje těchto
referenčních (fixing) sazeb, protože zaručuje oboustrannou
jistotu a výhodnost
2. povinné minimální rezervy
– povinné úložky jiných bank u centrální banky
– dříve nebili tyto vklady úročené, dnes pomocí REPOSAZBY
ČNB OB
PMR vklady
VR
úvěry
– tím, že nutíme obchodní banky vložit část prostředků
k centrální bance, snižujeme objem úvěrového kanálu
– dříve se toho docilovalo zvyšováním úvěrové sazby
– fiskální charakter = pokud by obchodní banky neukládaly PMR,
tak by měl stát vyšší zisk z daní
– propočty jsou dělány na 14 dní (regulace)
– stav na clearingovém účtu = povinné minimální rezervy, volné
rezervy na vyčerpání
– pokud obchodní banky nemají rezervy v průměru za tento
časový okamžik (14 dní), tak musí platit sankční poplatek
3. operace na volném trhu
– na krátkodobých trzích s cennými papíry
– ČNB přijde s novými tituly nebo nakupuje, pak likviditu
dodává (stažení CP) nebo stahuje (emitace CP)
– pokladniční poukázky, cenné papíry státu
Operace na volném trhu jsou nejoperativnější, největší
setrvačnost mají úrokové sazby (1/2 až 3/4 roku), zvýšení
povinných minimálních rezerv musí být určitou dobu
připravováno (2-3 měsíce), snížení povinných minimálních
rezerv může nastat okamžitě)
4. obezřetnost podnikání
– spojena spíše s bankovním dohledem a bezpečností
– banky omezili úvěrování zpřísněním regulačních opatření
a) kapitálová přiměřenost
– vyjadřuje jí číslo (8 %) minimálního vybavení vlastními
zdroji Cookovo pravidlo
– majetek banky je oceněn zvláštními koeficienty rizikově
vázaných prostředků (peníze = 0), a poté základních 8 %
vylepšujeme nebo snižujeme
b) úvěrová angažovanost
– hrubá úa (∑úvěrů) – závazky banky (∑vklady) = čistá úa
– toto opatření nutí banku diverzifikovat riziko, ochrana
proti akcionářům (eliminování blízkých osob), aby
nepodporovali kapitálově propojené skupiny
– kapitálová síla banky je tak rozmělněna = více malých
klientů, proti krachu => lepší než jeden velký klient je
násobek malých pro rozmělnění rizika operací (kursové
rezervy)
– malé banky si v minulosti hrály na větší a poskytovali
velkým klientům úvěry (krach)
– akcionáři si zase půjčovali od banky na splácení závazků
uložených v bance
c) pravidla likvidity
– banka musí být schopna dostát svých závazků
-banka musí pravidelně předkládat časově rozlišovanou
rozvahu, nejsou předem dány limity (podílový ukazatel)
– devizová likvidita devizová pozice (devizová aktiva –
devizová pasiva)
Platební styk
– systém úhrady finančního závazku
– legislativa od r. 1992 Obchodní zákoník, vyhláška 51. z roku
1992 řeší platební styk
– obchodní zvyklosti = dohoda všeobecných obchodních podmínek
(úřední sdělení všech bank), které si každá banka dále
upravuje
– zákon 124 Clearingové centrum (elektronické bankovnictví)
– vyhláška 36 z 1994 o reprodukci bankovek, vyhláška 37
o porušení bankovek (3/4 100 %, 1/2 50 %, 1/4 nic)
– finanční závazek je splněn připsáním na účet věřitele
(1992), předtím byl splněn odepsáním z účtu dlužníka (nyní
se využívá pouze u splatných daní)
– mezi různými bankami transakce trvá maximálně 3 dny,
od příštího roku 2 dny, do zahraničí je to různé
Obchodní zákoník řeší úročení prostředků na účtech:
– úročení vzniká v den uložení,
– konec úročení je 1 den před odepsání z účtu,
– určení počtu dnů v roce na 360,
– v měsíci je to 30 dnů,
– úročení začíná v případě, že banka disponuje prostředky
dříve, než jsou připsány (nárok na úročení okamžikem
zažádání).
předložení příkazu
1-2 odepsáno připsáno
max.3dny
Automatizace bankovních operací
– zjednodušení způsobu operací: údaje se zadávají pouze
jednou, když nastane delimitace
– mezinárodní systém přes clearingové centrum, ve kterém má
každá banka účet (dávkový systém po částech)
• přímé bankovnictví (bez banky, klient si ovládá účet sám
přes komunikační kanály)
• nepřímé bankovnictví (odpovědnost je na bance)
• platební karty
Dávkový systém
I. etapa = zpracování v jednotlivých bankách, úhrady mezi
klienty jedné banky a jiných bank, průměrně zpracovává
clearingové centrum 750.000 dat (transakcí) denně
II. etapa = operace mezibankovního systému, uzávěrka účetního
dne, zpětně operace jednotlivých center, zpětné zúčtování =
kontrola
1. den = zpracování vstupních dat
2. den = zpracováním v clearingovém centru
3. den = připsání na účet
Mohou vznikat další clearingové centra, podobně je tomu i EU.
Jsou ošetřena vyhláškou č. 51, která se prolíná se Všeobecnými
obchodními podmínkami. Jedno clearingové centrum spravuje ČNB.
Na TARGET jsou napojena clearingová centra jednotlivých zemí.
Dělení platebního styku
– tuzemské
– zahraniční
• hotovostní
• kombinované (pošta)
• bezhotovostní (dále členíme podle impulsu k placení)
– příkaz k inkasu (smluvní placení)
– věřitel může disponovat s určitou částkou na účtu (inkasa ze
zákona = 3 strana soudy, FÚ, OSSZ)
– příkaz k úhradě
– jednorázové (realizují se jedním zúčtováním)
– trvalé (pro platby, které se ve stejných termínech
i částkách opakují)
– jednotlivý (jedna položka)
– hromadný (více položek)
Náležitosti platebních dokladů
• bankovní spojení (číslo účtu plátce, příjemce, předčíslí
6 čísel + 10 míst matričního čísla + 4 místný kód banky)
• měna
• částka
• datum vystavení
• podpis dle podpisového vzoru
• konstantní symbol (4 místný druh platby )
– datum splatnosti
– specifický symbol pro příjemce (číslo faktury, RČ)
– variabilní symbol pro příjemce (sporožiro)
Šeky
• stále se používají např. ve Francii
• mohou být pro hotovostní výběr nebo bezhotovostní platbu
– pokladní šek (pouze pro hotovostní výběr)
– šeky k zúčtování (pouze pro bezhotovostní platbu)
– zaručený šek = do 6.500,- Kč (provádí se kontrola krytí šeků
= tzv. autorizace)
– firemní + osobní šeky (šekové knížky)
– bankovní šeky = vystavuje je banka, můžu si tím ověřit
důvěryhodnost banky
– cestovní šeky = poukázky na zahraniční měnu, počítá se
výhodnější kurz (kurz deviza), jsou zabezpečeny proti
ztrátě, kolonka kontrasignace = kontrola