Nervová soustava člověka

ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

– mozek (encephalon), mícha páteřní (medula spinalis), prosloužená mícha (medula

oblongata), varolův most (pons varoli), mozeček (cerebellum), střední mozek

(mensencephalon), mezimozek (diencephalon), koncový mozek (telencephalon), kůra

mozková, kůra předního mozku

OBVODOVÉ (periferní) NERVY

– nervy mozkomíšní (cerebrospinální) – mozkové (hlavové), míšní (spinální)

– nervy vegetativní (autonomní) – nervy sympatické (sympaticus)

A) ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

– se skládá:

— šedá hmota – těla neuronů + jejich krátké výběžky

— bílá hmota – dlouhé výběžky neuronů, které se sdružují v nervové dráhy

1) MOZEK (encephalon)

– v dutině lební, mícha v kanálku páteřním

– chráněn obaly – plenami

– pod kostí – tvrdá plena (dura mater) – vystýlá dutinu lební, okolo míchy vytváří míšní vak

– mezi kostí a tvrdou plenou – cévy, tuk, vazivo

– pod tvrdou plenou – 2 měkké pleny – pavučnice (arachnoidea) – bezcévnatá

– na míše cévnatá plena míšní

– mezi měkkými plenami – mozkomíšní mok – chrání mozek před otřesy, nárazy

2) MÍCHA PÁTEŘNÍ (medula spinalis)

– tvoří provazec v páteřním kanále

– sahá od otvoru týlního po druhý obratel bederní

– rýhami neúplně rozdělena na 2 poloviny

– příčný řez míchou:

ο centrální kanálek s šedou hmotou okolo – vybíhá v: – přední rohy (širší)

ο okolo šedé hmoty je bílá hmota, která je neúplně rozdělena na 2 poloviny postranními rýhami

ο do postranní rýhy zadní vstupují zadní kořeny míšních nervů – obsahují dostředivá vlákna – vedou

vzruchy od exteroreceptorů nebo interoreceptorů

ο přední rohy jsou z buněk motoneuronů – jejichž axony jsou motorickými vlákny míšních nervů,

inervujících příčně pruh. svaly

ο v postranních částech šedé hmoty jsou buňky inervující hladkou svalovinu, žlázy – vlákna

autonomní (vegetativní)

– spojením předních a zadních kořenů vznikají míšní nervy (31 párů) – vystupují meziobratlovými otvory

– bílá míšní hmota – složena z různých typů vláken – jejich svazky se nazývají dráhy

– míšní dráhy se sdružují do 3 provazců v každé polovině míchy:

– zadní provazce – obsahují dráhy, které převádějí vzruchy z receptorů do vyšších oddílů nerv. soustavy a

označují se jako vzestupné (senzitivní) dráhy

– přední provazce – obsahují dráhy, které vedou vzruchy z mozkové kůry pro vědomé, chtěné pohyby

končetin a trupu a označují se jako sestupné (motorické) dráhy

– u člověka je hlavní motorickou dráhou pyramidová dráha:

• začíná z pyramid. buněk šedé mozkové kůry v zadní části čelního laloku

• na hranici prodloužené míchy a páteřní míchy se kříží tak, že vlákna jdoucí z pravé poloviny

koncového mozku vedou do levé poloviny míchy a naopak

– ostatní motorické dráhy se nazývají mimopyramidové:

• vybíhají z různých útvarů šedé hmoty mozku (kromě koncového mozku)

• podílí se na udržování svalového napětí, rovnováhy těla, ovládají chůzi

– postranní provazce mají oba typy drah – vzestupné i sestupné

– mícha je podřízena vyšším oddílům centrální nerv. sous.

3) PRODLOUŽENÁ MÍCHA (medulla oblangata)

– pokračování míchy páteřní

– uvnitř IV. mozková komora

– vychází z ní 7 párů mozkových nervů

– jsou v ní centra retikulární formace (tj. pruh uspořádaných neuronů podél mozkového kmene, je to

převodní soustava do vyšších center) – pro řízení životně důležitých funkcí – dýchání, tlak, srdeční

frekvence…

– vycházejí z ní vůlí neřízené pohyby – polykání kýchání, zvracení…

4) VAROLŮV MOST (pons varoli)

– tvoří val nad prodlouženou míchou

– spojuje koncový mozek s mozečkem

– skládá se z mozkových vláken sestupných, vzestupných

– je v něm i část šedé hmoty kontrolující žlázy, které produkují sliny, slzy

– ve tkáni mostu a prodloužené míchy jsou mezi jádry mozkových nervů nervové buňky, které vstupují i do

středního mozku, propojují šedou a bílou hmotu a vytváří tzv. retikulární formaci – tato formace aktivuje

mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu

– pokud podněty ochabují, tak nastává spánek

– z mostu vystupuje trojklanný nerv

5) MOZEČEK (cerebellum)

– 2 polokoule – hemisféry

– hemisféry jsou spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli)

– na povrchu je šedá hmota – kůra mozečková – zbrázděna závity

– v kůře mozečkové jsou Purkyňovy buňky – patří k největším a nejsložitějším buňkám v lid. těle

– bílá hmota vyplňuje nitro a rozbíhá se do závitů – na řezu vytváří stromečkovitou kresbu – ,,strom života“

– reflexní ústředí pro pořádání pohybů, reguluje svalové napětí, koordinace úmyslných (jemných rychlých a

přesných) pohybů, tělesnou rovnováhu

6) STŘEDNÍ MOZEK (mensencephalon)

– nejmenší oddíl mozku

– mezi mostem a mezimozkem

– skládá se z: • na horní straně – ze čtverohrbolí

• vespod – ze 2 stonků mozkových nasedajících na most

• středem probíhá kanálek Sylviův

– ve čtverohrbolí končí část vláken zrakového a sluchového nervu

– z šedé hmoty nakupené okolo Sylviova k. vybíhají 2 páry okohybných nervů

– stonky mozkové se skládají z bílé hmoty a spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva

7) MEZIMOZEK (diencephalon)

– mezi hemisférami koncového mozku

– v něm III. komora mozková

– spodinu komory tvoří tenká stěna z šedé hmoty (hypotalamus) – k němu je stopkou připojen podvěšek

mozkový (hypophysa)

– strop komory ještě tenčí – vzadu je k němu připojena šišinka (epifýza) – žláza s vnitřní sekrecí

– v hypotalamu jsou reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hospodaření s vodou, látkovou výměnu ve

tkáních, regulace spánku a bdění

– boční stěny jsou silné, vejčité útvary – talamy – jsou převodním ústředím pro nervová vlákna, jdoucí ke

koncovému mozku

8) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)

– mohutně vyvinut, shora překrývá ostatní části mozku

– 2 polokoule (hemisféry) – spojeny kalosním tělesem – tvořeno svazkem vláken bílé hmoty

– na povrchu polokoulí je plášť (pallium) – tvořený šedou hmotou a rozčleněný brázdami (sulci) v laloky

(lobi) – lalok čelní, temenní, týlní, spánkový

– vespod čelních laloků jsou přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku

– uvnitř hemisfér je dutina (komora mozková) – v ní vzniká mozkomíšní mok

– obsah obou komor jde do III. komory mozkové, pak do IV. komory

– otvorem ve stropu IV. komory (pod mozečkem) se dostává mozkomíšní mok zevně mozku → mozek a

mícha ponořeny v mozkomíšním moku

– struktury okolo III. mozkové komory tvoří limbický systém → vytváří límec (limbus) mozkové tkáně

okolo mozkového kmene = hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou

– prostřednictvím limbického systému se uskutečňuje komplexní instinktivní chování – sídlo emocí

(strachu, smutku, radosti…)

– limbický systém také zajišťuje ukládání paměťových stop a pomáhá dotvářet vrozené prvky chování

9) KŮRA MOZKOVÁ

– vývojově nejmladší, nejdokonalejší část mozku

– silná 2 – 5 mm

– má 6 vrstev nervových buněk, lišících se tvarem

– anatomicky se člení na velký počet okrsků:

• okrsky motorické – uloženy v předním závitu centrálním

− obsahují jehlancové (pyramidální) buňky – z nich jdou neurity k motorickým

buňkám předních rohů míšních (pyramidové dráhy)

− ústředí vědomých pohybů

− motorický okrsek řeči (Brocovo ústředí) – v zadní části závitu čelního

• okrsek kožní citlivosti – v zadním centrálním závitu

• okrsek sluchový – v zadní části horního závitu spánkového

• okrsek zrakový – v zadní části laloku týlního

• na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér jsou okrsky chuťový a čichový

10) KŮRA PŘEDNÍHO MOZKU

– nejvyšší nadřazené nervové ústředí

– spojena dostředivými i odstředivými drahami se všemi nižšími ústředími

– reflexy, které se uskutečňují přes nižší reflexní ústředí, se registrují také v mozkové kůře – tyto záznamy

se mohou spojovat mezi různými místy kůry a ovlivňovat tak činnost nižších nervových ústředích →

výrazem této činnosti jsou podmíněné reflexy

B) OBVODOVÉ NERVY (periferní)

– spojují oběma směry CNS s orgány a tkáněmi celého těla

1) NERVY MOZKOMÍŠNÍ (cerebrospinální)

– tvoří svazečky z bílých (myelinem opatřených) nervových vláken

– vlákna přicházejí z kůže, smyslových orgánů (vlákna dostředivá, senzitivní) nebo vedou do příčně

pruhovaných svalů (vlákna motorická)

a) NERVY MÍŠNÍ (spinální)

− začínají spojením předních motorických a zadních senzitivních kořenů míšních → jsou to nervy

smíšené (obsahují senzitivní i motorická vlákna)

− páteřní kanál opouštějí otvory mezi obratli

b) NERVY MOZKOVÉ (hlavové)

− jsou buď senzitivní nebo smíšené nebo motorické

− 12 párů

− jejich vlákna začínají (motorická a autonomní) nebo končí (vlákna senzitivní) u nervových buněk

mozkového kmene, u tzv. jader mozkových nervů

2) NERVY VEGETATIVNÍ (autonomní)

– se větví k hladkému svalstvu trávící trubice, průdušnice, průdušek, ústrojím močovým, pohlavním, cév a

srdce a ke žlázám.

– přerušovány skupinkami nervových buněk = vegetativní uzliny (ganglia)

– 2 skupiny:

a) NERVY SYMPATICKÉ (sympaticus)

− vystupují z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy

− po společném průběhu odbočují a končí rozvětveně ve vegetativních uzlinách

− z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (bez myelinu) – inervují příslušné orgány

b) NERVY PARASYMPATICKÉ (parasympaticus)

− vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy

− vstupují do malých parasympatických ganglií, která leží blízko inervovaných vnitřních orgánů

– každý vnitřní orgán je inervovaný z obou zdrojů

– působení sympatiku a parasympatiku je protichůdné (antagonistické) → činnost orgánů udržována v

rovnováze

– sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus zpomaluje

– přenos impulzů na orgány se děje pomocí mediátorů

– zakončení sympatických vláken produkují jako mediátor směs noradrenalinu a adrenalinu;

zakončení parasympatiku acetylcholin