Oběhová soustava
TĚLNÍ TEKUTINY – krev
(mimobuněčné tekutiny) – tkáňový mok
– soustava cévní a mízní
vnitřní prostředí
– stálost vnitřního prostředí je HOMEOSTÁZA.
– míza
KREV
– obor – hematologie
– krev je tekutá tkáň – zajišťuje kontakt mezi vnitřním a vnějším prostředím
Funkce krve
1) TRANSPORSTNÍ – přenos dýchacích plynů (O2, CO2)
– přenos živin (tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny, minerální látky)
– přenos hormonů
– přenos odpadních látek (produktů z metabolismu)
– přenos tepla (termoregulační funkce)
2) SPECIFICKÉ – udržování homeostázy = stálého pH, osmotického tlaku
– obranyschopnost (imunita = protilátky v krvi)
Množství krve
– u žen 4 – 5 litrů
– u muže 5 – 6 litrů
– možnost ztráty krve bez následku je 500ml!
– ztráta krve život ohrožující je 1500ml!
Složení krve
1) KREVNÍ ELEMENTY – KRVINKY
– nejsou to buňky, protože krevní destičky jsou jen úlomky buněk
ERYTROCYTY – ČERVENÉ KRVINKY
– oválné bezjaderné buňky
– nemohou se dělit
– životnost 100 – 120 dní
– vznik: a) u dospělých v kostní dřeni
b) u dětí (plodu) v játrech, sliznici
– k tvorbě erytrocytů je potřeba: a) kostní dřeň
b) hormon – ERYTROPOETIN vzniká v ledvinách, ve vyšších
nadmořských výškách, kde je méně kyslíku se tvoří více
ERYTROPOETINU a tím i více erytrocytů – tím lepší vazba na
1 / 10
BIOLOGIE
kyslík na HEMOGLOBIN
c) Fe – železo – součást hemoglobinu
d) vitamín B12 – podporuje krvetvorbu
– zánik erytrocytů je ve slezině, z Hmg – vznikají žlučová barviva BILIRUBIN, zpětně se využívá Fe, pouze
malá část se vylučuje z těla (a pak je nutno ho doplňovat potravou)
– množství erytrocytů – u žen 4,5 milionů v 1 mm3
krve
krve
– u mužů 5 milionů v 1 mm3
– množství kolísá, po narození je vyšší a ve vyšších nadmořských výškách je vyšší
– erytrocyty obsahují HEMOGLOBIN (u mužů ve větším množství)
– HEMOGLOBIN – složená bílkovina: HEM – barevná složka (+Fe2+
– funkce hemoglobinu – vázat a přenášet O2 (oxyhemoglobin) a částečně CO2
)
GLOBIN – bílkovinná složka
– na hemoglobin se se ochotněji než O2 váže CO2 (hemoglobin
vyřazen z funkce, nastává vnitřní dušení
– HEMATOKRYT – objemový podíl erytrocytů v krvi
– SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ – závisí na složení a vlastnostech plazmy
– ZVÝŠENÁ SEDIMENTACE – nespecifický důkaz zánětu v těle
LEUKOCYTY – BÍLÉ KRVINKY
– dospělí člověk má 5 – 8 tisíc v 1 mm3
– rozdělení podle – velikosti
– tvorbu buněčného jádra
– přítomnosti barvitelných hrudek
2 / 10
BIOLOGIE
I. GRANULOCYTY – leukocyty, které mají v cytoplazmě barvitelné hrudky
a) NEUROFILNÍ – 50 – 70%
b) EOSINOFILNÍ – barvitelné kyselím barvivem, schopnost FAGOCYTÓZY
c) BAZOFILNÍ – barvitelné zásaditým barvivem
– vznik granulocytů z kmenových buněk kostní dřeně, doba zrání asi 5 dní
– barvitelné neutrální barvivem, schopnost FAGOCYTÓZY
– obsah HEPARINU, vliv na srážení krve
II. AGRANULOCYTY – leukocyty bez barvitelných hrudek
– vznik v kostní dřeni, slezině, některých uzlinách a v histiocytech
– rozdělení podle tvaru jádra
– HYSTIOCYTY buňky ve vazivu RES= retikuloendová soustava
1) LYMFOCYTY: a) T-LYMFOCYTY – T (thymus) = brzlík
– z kostní dřeně nezralé buňky do brzlíku, kde dozrávají
→ pak mají dlouhou životnost ,,buněčná imunita“
→ alergické reakce
– význam při transplantacích
– reakce na transplantační štěp
b) B-LYMFOCYTY – nepotřebují brzlík
-,,látková imunita“
– množí se při infekci, tvoří protilátky IMUNOGLOBULÍNY
– na povrchu je receptor pro antigen (cizorodá látka)
2) MONOCYTY – monocyty jsou velké, jednojaderné buňky
– monocyty jsou největší krvinky, které se fyziologicky nacházejí v krvi
TROMBOCYTY – KREVNÍ DESTIČKY
– nejsou to buňky jen jejich úlomky
– nemají jádro
– významné pro srážení krve
– 200 – 300 v 1 mm3
– vznikají v kostní dřeni a mají životnost asi 4 dny
– vznikají v kostní dřeni
– mají nepravidelný tvar
– jsou křehké, rozpadají se a uvolňují TROMBOPLASTIN → následné chemické reakce, přeměna bílkovin
PROTROMBIN → TROMBIN → FIBRINOGEN → FIBRIN → KREVNÍ KOLÁČ
krve
3 / 10
BIOLOGIE
– sraženina zastaví krvácení, je potřeba Ca2+
2) KREVNÍ PLAZMA
– žlutá, vazká tekutina = voda + anorganické a organické látky
– H2O – funkce rozpouštědla
– obsah 90%
– volná nebo vázaná na bílkoviny
– Anorganické látky – jsou rozpuštěné soli v podobě iontů (NaCl, Na2CO3, Ca2+
– slouží k udržování pH a osmotického tlaku
– dále se vyskytují ionty K, Fe, P, I
– Ca2+
– Organické látky – 1) bílkoviny
2) dusíkaté nebílkovinné látky – aminokyselina
)
slouží ke srážení krve, činnosti srdce, svalů, stavbě zubů a kostí
4 / 10
BIOLOGIE
– močovina
– kreatinin
– kreatin
3) glukóza
4) lipidy
5) cholesterol
6) bilirubin
7) kyselina mléčná, kyselina pyrohroznová
1) BÍLKOVINY
a) ALBUMINY – bílkoviny, které se vážou na vodu, nasávají vodu z tkání, udržují jí v krvi
– bílkoviny jsou přenašeči enzymů, hormonů, léků (tím se tyto látky drží v těle a
nevylučují se hned ledvinami)
b) GLOBULINY – produkt lymfatické tkáně
– imunoglobuliny = protilátky významné pro obranyschopnost organismu
– při nemoci (infekci) se zvyšuje jejich počet
c) FIBRINOGENY – vznikají v játrech
– mění se FIBRIN (sráží krev)
2) DUSÍKATÉ NEBÍLKOVINÉ LÁTKY
a) MOČOVINA – dna, onemocnění
b) AMINOKYSELINY – stavební jednotka bílkovin
c) KREATIN, KRETINIUM – hodnoty jsou důležitým ukazatelem funkčnosti ledvin
3) GLUKÓZA – hladiny glukózy v krvi = glykémie
– nutná pro CNS
4) LIPIDY, CHOLESTEROL – vliv na vznik aterosklerózy
– zvýšení množství kyseliny močové, které se ukládá do kloubů
Poměr plazmy a krvinek v krvi
– u žen 56% plazmy X 44% krvinek
– u mužů 59% plazmy X 41% krvinek
Fyzikální a chemické vlastnosti krve
1) Nárazové vlastnosti krve = PUFRY, stabilizátory pH
– pH krevní plazmy……7,4
– méně než 7,4…..ACIDÓZA – zvýšené množství CO2 kompenzováno dýcháním (výdech CO2)
– více než 7,4……ALKALÓZA
5 / 10
BIOLOGIE
– PUFR – slabá kyselina + silná zásada (zásaditá rezerva krve NaHCO3)
+
H2CO3 HCO
2) Osmotické vlastnosti krve
– rovnováha mezi osmotickým tlakem uvnitř buněk = erytrocytů a okolním prostředím vyrovnává krevní plazma
Osmotický tlak krevní plazmy
– 0,15 mol / l NaCl
– 0,9% roztok NaCl
– pokud je osmotický tlak krevní plazmy vyšší
→ nastává PLAZMOLÝZA ERYTROCYTŮ = smršťování erytrocytů (erytrocyty uvolňují vodu)
– pokud je osmotický tlak krevní plazmy nižší
→ nastává PLAZMOPTÝZA ERYTROCYTŮ = prasknutí erytrocytů (erytrocyty nasávají vodu)
↓
HEMOLÝZA – rozpad erytrocytů za uvolnění hemoglobinu
–
3
izotonický, fyziologický tlak
– příčiny – onemocnění
– záření
– jedy (hadí)
– nízká teplota
Obranné reakce organismu
ANTIGEN – cizorodá látka v těle
IMUNITNÍ REAKCE – reakce organismu na antigen, tvoří se protilátky (bílkoviny, imunoglobuliny)
1) ANTIGEN → IMUNITNÍ REAKCE → PROTILÁTKY
(množení B-LYMFOCYTU, význam T-lymfocytu)
2) ANTIGEN = ALERGEN → PŘECITLIVĚLOST
– časného typu → vznik protilátek
– pozdního typu → význam T-LYMFOCYTŮ
→ „paměť organismu na alergen“
Humorální protilátkou imunita
– v krvi bílkoviny = imunoglobuliny IgG, IgM,
– v krevní plazmě, slzách, slinách, hlenech
– jsou tvořeny v lymfatických tkáních, buňkách sleziny a uzlinách
6 / 10
BIOLOGIE
PRIMÁRNÍ IMUNITNÍ REAKCE
– 1. setkání s antigenem
s alergenem
– reakce méně prudká, ale dochází ke vzniku paměťových buněk
SEKUNDÁRNÍ IMUNITNÍ REAKCE
– 2. opakované setkání s antigenem
– reakce je rychlejší a intenzivnější
Buněčná imunita
– B-LYMFOCYTY
– ochrana proti nádorovému bujení, transplantátu, infekci
Krevní skupiny
– Jan Jánský
– systém A,B,0 → dle přítomnosti antigenů
KREVNÍ SKUPINY: A
B
AB
0
ANTIGENY – aglutinogeny v membránách erytrocytů
AGLUTINOGEN A
AGLUTINOGEN B
PROTILÁTKY – aglutininy v krevní plazmě
– pokud je v téže krvi v erytrocytech AGLUTINOGEN A tak v plazmě je AGLUTININ B
AGLUTININ A
AGLUTININ B
7 / 10
BIOLOGIE
Krevní skupiny
Krevní skupiny Aglutinogeny
(v membránách erytrocytů)
Aglutininy
(v krevní plazmě)
A A Anti B
B B Anti A
AB A , B
0 Anti A, anti B
– při špatné transfúzi krve nastane AGLUTINACE = shlukování erytrocytů, pak HEMOLÝZA → ohrožení na
životě
Dědičnost krevních skupin – nejčastěji skupiny A, 0 (asi z 40%)
– nejvzácnější skupina AB (asi z 5%)
Rh – systém – existence dalšího antigenu v erytrocytech = antigen D
– objeven o opic mamak rhesus
→ pokud je přítomen antigen D je Rh +
→ pojed je nepřítomen antigen D je Rh –
Rh +
Rh –
– problémy při transfúzi a těhotenství
MATKA Rh +
MATKA Rh –
– OTEC Rh-
– OTEC Rh +
vytváří protilátky proti krvi plodu
– velké riziko potratu či poškození plodu při druhém a dalším těhotenství
– dědí se dominantně
– dědí se dominantně
= 85 % populace
= 15 % populace
– faktor otce se nezjišťuje, není zdravotní riziko
– zjišťuje se faktor otce
– děti mohou být jen Rh –
– dítě může být po otci také Rh +
→ zdravotní problém → tělo matky
Mechanická zástava krvácení
Podílí se na něm: 1) CÉVY – zúžení neboli konstrikce cév v místě poškození
– dochází ke snížení krevního tlaku
– krev se částečně přesouvá a teče jinam
2) TROMBOCYT – shlukováním trombocytů dochází k
→ vytváření částečné zátky = TROMBU
– TROMBUS je ale vytlačován tlakem krve
3) DEFINITIVNÍ TROMBUS – sraženiny z vláken fibrinu
– menší ale pevnější než dočasný trombus
8 / 10
BIOLOGIE
Chemické podstaty srážení krve
– enzym TROMBOKIANÓZA (z trombocytů) + Ca 2+
PROTROMBIN → TROMBIN → FIBRINOGEN → FIBRIN → KREVNÍ KOLÁŠ, TROMBUS = SÍŤ VLÁKEM FIBRINU
(rozp. bílkovina) (nerozp. látka)
jsou nutné k chemickým přeměnám bílkovin v plazmě
Chorobné srážení krve
TROMBÓZA – vznik krevních sraženin → možnost ucpání cév či uvolnění do oběhu = EMBOLUS
( pohyblivý trombus → embolie – riziko smrti (srdeční, mozková, plicní)
Protisráživé mechanismy
1)VNITŘNÍ – heparin, produkty basofilních leukocytů
2)VNĚJŠÍ – sodová sůl, kyselina citrónová, heparin, kyselina šťavelová
9 / 10
BIOLOGIE
10 / 10