Ochrana hospodářské soutěže na společném trhu

 

– závazná společná pravidla na ochranu hosp. soutětě se vztahují jen na případy v obchodě mezi členskými státy, nikoli uvnitř členských zemí

 

Římské smlouvy upravují:

– uzavírání kartelových dohod

– zneužití dominantního postavení, včetně posuzování fúzí

– jednání veřejných podniků

– poskytování podpor státem

 

Obchodní politika může určitým způsobem limitovat dovoz zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU.

 

Role komise při ochraně hospodářské soutěže

– je pověřena monitoringem

 

 

Kartelové dohody

Dohody mezi podniky, jejich sdružování a případné jednání ve vzájemné shodě mající za cíl vyloučení, omezení nebo narušení soutěže.

Konkrétní formy narušení:

– stanovení ceny

– dohody o kvótách

– rozdělení trhů a zdrojů

– diskriminace obchodních partnerů

 

Jsou obvykle nežádoucí, ale na druhou stranu zde mohou být dohody týkající se specializace, obohacení sortimentu, snížení ceny, výzkumu, vědy, technologie, majetkových práv, … Je těžké rozhodnout, zda jde o škodlivý kartel – kriteriem je: zda taková dohoda spotřebiteli pomáhá – ANO? Dohoda není nežádoucí. Základní argument, který Komise bere v úvahu.

Nemají žádnou písemnou dohodu – jsou ústně sjednány, strany nemají zájem, aby je Komise posuzovala – typicky jde o kartelové dohody „poškozující spotřebitele“, potlačení soutěžního prostředí.

 

Krizové kartely (povoleny v určitých krizových situacích – ne HOSPODÁŘSKÁ KRIZE!!! – jsou myšleny dohody mezi firmami pro řešení krize v určitých lokalitách – povodně, zemětřesení, … ) x bagatelní kartely (nemají příliš velký význam z hlediska fungování celého vnitřního trhu, ale pomáhá v určité lokalitě, jsou uzavírány malými a středními podniky – cíleně se jim vytváří měkčí prostředí = politika podpory)

 

Zneužití dominantního postavení

– vnucování nákupních a prodejních cen

– omezování výroby, odbytu a technického rozvoje ke škodě spotřebitele

– uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním partnerům

– vázání smluv na splnění podmínek, které s předmětem smlouvy nesouvisí

 

Verdikt Evropského soudního dvoru: podnik se dostane do dominantní pozice, když má sílu, díky které se může chovat odlišně od zájmů spotřebitelů (kupř. případ ropné krize – spotřebitelé jsou závislí). Často doprovázeno cenovým dumpingem! Nejprve musíme definovat nepřátelskou cenu (cena, která je nižší, než náklady výroby).

Kriteria: podíl na trhu státu, podíl na nadnárodním trhu. 66% a více obratu v jedné zemi – zabývá se pouze národní orgán.

 

Akvizice, nepřátelská převzetí firem, vytváření společných podniků (u nás za socialismu).

 

Komise by měla být obeznámena s vytvářením fůze, cílem není ji zakázat, ale důležité je, aby byly doprovázeny určitými kroky, které budou dané firmy dodržovat, snahou je zabránit jim zneužití dominantního postavení!

 

5 fází vyšetřování porušení článků 81 a 82

Postavení veřejných podniků

– nesmí být podle čl. 86 v rozporu se zásadami volné soutěže.

Komise k tomu vydává příslušné směrnice a rozhodnutí.

Ošetřeno je i působení státních obchodních monopolů, tedy přímý podíl státu na provozování výlučné obchodní činnosti.

 

Trend je takový, aby se do sféry veřejných služeb mohli „dostat“ i podniky soukromé.

 

30.3. pokračování

 

Státní podpory (čl. 87)

– problematika dlouho řešená, neochota zemí tuto politiku konat a ustupovat, citlivá záležitost

– Lisabonská smlouva tuto problematiku nijak zásadně neměnila, tvrdí, že státní podpory jsou neslučitelné s vnitřním trhem

– slučitelné se společným trhem (napomáhající hospodářským oblastem s nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností, podpory k realizaci významných projektů společného evropského zájmu, případně napravují vážnou hospodářskou poruchu nějakého členského státu, podpory sociální povahy, pomoc určená k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami, podpory usnadňující rozvoj určitých hospod. aktivit nebo oblastí – pokud se nemění podmínky obchodu v míře, které by byly v rozporu se společným zájmem, podpory napomáhající kultuře a zachování kulturního dědictví

– alternativně slučitelné (poskytované oblastem s nízkou životní úrovní či vysokou nezaměstnaností, určené k realizaci významného projektu společného zájmu, usnadňujícíc rozvoj určitých oblastí nebo hosp. aktivit, k ochraně kulturního dědictví a rozvoji kultury)

– neslučitelné – jiné druhy podpory vymezené rozhodnutím rady, které je přijímáno kvalifikovanou většinou na návrh komise – komise je povina se vyjádřit, poskytuje výjimku – negativní osvědčení (u laika vyvolá dojem zamítnutí – opačný význam!!!! – > komise souhlasí s takovou podporou a uděluje výjimku z univerzálního zákazu poskytovat státní podpory ;))

 

Jaké mohou být, jak jsou definovány:

Státní podpora musí vyhovovat určitým znakům = jde o transfer veřejných zdrojů včetně subvencí, které jsou poskytovány státem pověřenou institucí (dokonce i soukromá, pokud jí to zákon určí), příjemce podpory získává určitou hospodářskou výhodu, která by v normálním fungování tržního prostředí nebyla pro subjekt dosažitelná.

Selektivita podpory: opak paušálního poskytnutí ;), podpory, které svým dopadem poskytují výhody přesahující hranice poskytujícího státu – pravidlo „the minimis?“ – podpory menšího rázu se obvykle v komisi neprojednávají, povolují „se malé kartely“ – mají dopad na větší pestrost subjektů – akceptováno

 

Jaké existují druhy státního podpor?

– Dotace cenové

– Dotování elektřiny (cen) dodávané z alternativních zdrojů – zvýhodňována na trhu <specifikum – podpora poskytována plošně, zvýhodňuje všechny subjekty zabývající se dodávkami alternativní elektřiny>

– Zvýhodněné úvěry ze státních zdrojů – příjemce získává úvěr za podmínek, které by v běžném tržním prostředí nebyly možné (nižší úrok, odklad splátek, možnost část odepsat za plnění podmínek). V rukou vlády – může jít o daňové prázdniny na přechodné období, problém daňového dumpingu.

– Kapitálové investice na účet státu = do určitých konkrétních firem – stát nakoupí akcie firem za ceny, které nejsou ochotni platit soukromí investoři (za vyšší než obvyklé ceny). Poskytování úvěrů soukromými bankami se státní garancí.

– Poskytování veřejných statků a služeb, buď zdarma anebo za ceny nižší než jsou na trhu. Ochota státu poskytovat firmám např. pozemky.

– Nákupy veřejného sektoru, které převyšují tržní úroveň = ve snaze zajistit záchranu firmy, která je ohrožena krachem.

 

ČR nepatří k zemím, které by nějak vybočovaly s objemem státních podpor. Lišíme se formou státních podpor. 20% státní podpory v subveních, Belgie nad 90%. Malta, Švédsko, Slovinsko.

 

Protiprávní podporu musí firmy do veřejných zdrojů zpětně vrátit, a vláda je povinna jej zpětně vymáhat!

 

Komisí mohou být obvykle schvalovány: horní hranice 200 000 EUR podpory – pokud taková podpora není poskytována opakovaně v průběhu 3 let, lze akceptovat pravidlo the minimis – nevztahuje se na podpory v zemědělství a dopravě. Podpory, které jsou ve veřejném zájmu. Výjimka u sociální výstavby. Citlivé obory – obecně, kde je poskytován přebytek kapacit nad poptávkou: v současné době: – obory těžby uhlí, výroby oceli, lodní dopravy, stavby lodí, výroba syntetických vláken. Tady jsou státní podpory upraveny samostatnými směrnicemi, které připravuje Evropská komise, snaží se přihlížet ke specifikám oborů.

 

Horizontální směry státních podpor: nikoliv poskytovány odvětvově, ale regionální podpory (je jedno do jakých typů firem jdou – důležité je hledisko regionu), podpory výzkumu a vývoje, ochranu životního prostředí, poskytované firmám k udržení určité zaměstnanosti, podory rizikových investic, podpory na odbornou přípravu pracovníků). EU se jimi snaží naplňovat určité cíle – do roku 2020 doznaly určité redukce.

Kriterium poskytování podpory – velikost hdp na jednoho obyvatele – investiční podpora 30% pokud je úroveň do 75% průměru EU, pokud je pod 60% – podpora do 45%, do 40% – 50% podpory.

Podobně se rozlišují podpory u podniků: nově vzniklým malým podnikům, středním pod. atd.

% obyvatel, které spadá do regionu s nárokem na podporu: v ČR 88%, Maďarsko 100%, Slovensko 88,9 %, Dánsko 8%, Lucembursko 16%, Nizozemsko 7%, Švédsko 15%, Británie 20%, Francie 30%, Belgie 25%, Španělsko 60%, Irsko 50%, Portugalsko 57%.

V průměru 27 je to zhruba polovina obyvatel, kteří nárok na podporu mají.

Stát je motivován obvykle tím, aby u velké firmy nezpůsobil vysoký nárůst nezaměstnanosti.

Zvažuje se, zda záchrana firmy je legitimní, vyhodnoceno sociální hledisko, v úvahu se bere zájem udržení konkurenčního trhu. Záchrané podpory – předejít likvidaci firmy = týká se kratšího období, kdy se musí připravit restrukturalizační plán firmy – podoba půjčky – jednorázově poskytnuta – nesmí být opakována v dalších letech.

Podpora restrukturalizace – poté co je připraven program restrukturalizace firmy, je postoupen komisi, důležité, aby program dal záruku dlouhé života schopnosti firmy – investice do technologií, organizační a vlastnické změny, nové koncepce marketingu apod. Doprovázeno vícezdrojovým financováním (nejen stát!!!), podílí se i další veřejné a hlavně soukromé zdroje.

 

2007: Brussel – Organizace solidarity (Polsko)

 

Podpory zajišťující sociální spravedlnost, ochranu životního prostředí = evropský model, podpora vědy a výzkumu.