Odložená daň z příjmů
Odložená daň z příjmů
(podstata a význam, současná účetní úprava odložené daně, vybrané tituly pro vznik
odložené daně, zdůvodnění, způsob a metoda výpočtu odložené daně, účetní závěrka a
Podstata a význam
Upravuje český účetní standard pro podnikatele 003
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z předpokladu, že odložená daň ve vztahu
k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví.
Rozvahový přístup znamená, že tato metoda vychází z přechodných rozdílů, tj. rozdílů mezi daňovou základnou
aktiv, uplatitelná v budoucnosti pro daňové účely.
Z titulu odlišného účetního a daňového pohledu vznikají rozdíly, které mají povahu rozdílu přechodných
Přechodné rozdíly mohou být
• zdanitelné, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období, tzn. vedou k
odloženému daňovému závazku (například je-li účetní hodnota dlouhodobého hmotného majetku vyšší
než hodnota tohoto majetku pro daňové účely),
• odčitatelné, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování základu daně budoucích období,
tzn. vedou k odložené daňové pohledávce (například je-li účetní hodnota pohledávek snížená o opravné
položky nižší než hodnota těchto pohledávek včetně daňově uznatelných opravných položek).
Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového
pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. nejen mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou DHM a
DNM odpisovaného, ale i další rozdíly (například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám,
rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let).
Nejčastější případy zjišťování odložené daně
• odložená daň z titulu rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy. Rozdíl mezi účetními a daňovými
odpisy je ve dvou faktorech
• odložená daň z titulu opravných položek k pohledávkám
18. Odložená daň z příjmů
odložená daň).
o ve výši účetního a daňového nákladu v jednotlivých letech
o v počtu let, ve kterých se celková částka dostane do účetních a do daňových nákladů
o účetní jednotka musí individuálně zvážit jednotlivé pohledávky, ke kterým jsou tvořeny účetní
opravné položky či odpisy
o v případech, kdy je pravděpodobné, že pohledávka se v dalších letech stane daňově
neuznatelnou formou tvorby opravné položky či odpisu, je vhodné počítat odloženou daň.
V případech, kdy nepředpokládáme budoucí daňovou znatelnost pohledávky, není možné
počítat odloženou daň
Odložená daň se člení na činnost
• běžnou (zahrnuje se činnost provozní a finanční)
• mimořádnou.
Současná účetní úprava odložené daně a vybrané tituly pro vznik odložené daně
Odložená daň může mít podobu
• Odloženého daňového závazku nebo
• Odložené daňové pohledávky
Odloženými daňovými závazky
Se rozumí částky daně z příjmu k úhradě v budoucích obdobích z titule výše uvedených rozdílů. Účetní jednotka
o odloženém daňovém závazku účtuje vždy. O odloženém daňovém závazku se účtuje na rub příslušného učtu
592 – Daň z příjmu z běžné činnosti – odložená a 594 – Daň z příjmu z mimořádné činnosti – odložená ve
prospěch účtu 481 – Odložený daňový závazek a pohledávka
Odložený daňový závazek
Představuje částku daně z příjmu vypočteno z přechodného rozdílu zdanitelného, tzn., že v obdobích budoucích
vyústí do částek navyšující základ daně. Účetní jednotka, která účtuje o odloženém daňovém závazku, musí
počítat s vyšší daňovou povinností v budoucím období.
Odložený daňový závazek účtovaný ve prospěch účtové skupiny 59
Daně z příjmu a přepodob účty a rezerva na daň z příjmu, snižuje vlastní zdroje, které by jinak byly např.
vyplaceny společníkům na podílech na zisku. Tím se zabrání potenciálním komickým potížím při budoucí
zvýšené daňové povinnosti. O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy.
Odloženými daňovými pohledávkami
Se rozumí částky daně z příjmů uplatněné v příštích obdobích. Tyto pohledávky mohou vzniknout z titulu:
• Odčitatelných přechodných rozdílů
• Převedených nevyužitých daňových ztrát
• Převedených nevyužitých daňových odpočtů a jiných časově převoditelných daňových nároků
O odložen daňové pohledávce na vrub účtu 481 a ve prospěch účtu 592 nebo 594 se účtuje pouze tehdy, je-li
pravděpodobné, že základ, proti kterému bude možné využít rozdíly, je dosažitelný.
K tomu aby základ daně mohl být považován za dosažitelný, musí existovat dostatečné zdanitelné přechodné
rozdíly, které se vztahují se stejný správcům daní z příjmů a k téže zdaňované účetní jednotce, u níž se očekává
• Ve stejném období, ve kterém je očekáván návrat odčitatelných přechodných rozdílů
• V obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá z odložené daňové pohledávky, může být zpětně
uplatitelná nebo převedena do dalších období.
Odložená daňová pohledávka
Může vzniknout nejen z titulu
• odčitatelných přechodných rozdílů, ale i
• z převedených nevyžitých daňových ztrát nebo
• z převedených nevyžitých daňových odpočtů a
• jiných časově převoditelných daňových nároků a jiných časově převoditelných daňových nároků
(nároků převoditelných do budoucna).
Odložená daňová pohledávka se účtuje na vrub účtu 481 a ve prospěch účtu 592 nebo 594. účetní jednotka
musí důkladně zvažovat a odhadovat, je-li v budoucnu předpoklad dosažení takového zisku a z toho plynoucího
daňového základu, z něhož bude možné odložené daňovou pohledávku odečíst. Pokud tento předpoklad není
splněn, účetní jednotka nemůže o odložené daňové pohledávce účtovat, případně v rámci inventarizace musí její
zůstatek zrušit nebo snížit
Účetní jednotka účtuje o odloženém závazku vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu
Zdůvodnění, způsob a metoda výpočtu odložené daně
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou
metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude
uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém
budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v
příštím účetním období.
Daňová povinnost odložená se zjišťuje nejen u účetních jednotek, které tvoří skupinu podniku ale u všech
účetních jednotek, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem a na všechny a.s. (tzn. I ty, které účetní
závěrku auditorem mít nemusejí)
V prvém roce účtování o odložené dani
Za všech přechodných rozdílů se účtují celkové přechodné rozdíly vzniklé za celou existenci účetní jednotky.
Část, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím se zaúčtuj proti účtu 428. Část, která se vztahuje
k běžnému účetnímu období se zaúčtuje do účtové skupiny 59. V následujících letech se na odložených
daňových pohledávkách a závazcích účtuje zvýšení nebo
Účtování v prvém roce účtování je výjimkou.
V tomto roce je nutno rozdělit odloženou daň na daň vztahující se k běžnému účetnímu období a daň vztahující
se k předchozím období.
Odložená daňová pohledávka nebo daňový závazek za toto období účtuje souvztažně s vlastním kapitálem.
Odloženou daňovou pohledávku účtujeme ve prospěch 428 – Nerozdělený zisk minulých let
Odložený daňový závazek na vrub účtu 429 – Neuhrazená ztráta minulých let, čímž odložená daň vážící se
k minulým obdobím ovlivní výsledky hospodaření minulých let, nikoliv výsledek hospodaření běžného období.
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného přechodného
rozdílu (zdanitelného nebo odčitatelného) a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů.
Při výpočtu odložené daně se používají sazby daně z příjmů, o nichž je známo, že budou platné pro období, ve
kterém bude odložená daňová pohledávka nebo závazek uplatněn. V případě změny sazby daně z příjmů je nutno
před vyúčtováním odložené daně přepočítat zůstatek účtu 481 – odložený daňový závazek a pohledávka novou
sazbou daně z příjmů a rozdíl zúčtovat podle charakteru na vrub či ve prospěch účtu 592 a 594.
Odložená daň je ryze účetním nástrojem. Jejím smyslem je přiřazení nákladu na daň z příjmu do správného
účetního období a ve správné výši, a to bez ohledu na zákon o daních z příjmů.
Odlišná daňová znatelnost mnohých účetních nákladů je příčinou toho, daň z příjmů neodpovídá účetnímu
výsledku hospodaření z účetní závěrky – tento výsledek hospodaření je nutno upravit (transformovat) podle
zákona o daních z příjmů, na daňový základ.
Účetní závěrka a odložená daň
Odložená daň je ryze účetním nástrojem. Jejím smyslem je přiřazení nákladu na daň z příjmu do správného
účetního období a ve správné výši, a to bez ohledu na zákon o daních z příjmů.
Odlišná daňová znatelnost mnohých účetních nákladů je příčinou toho, daň z příjmů neodpovídá účetnímu
výsledku hospodaření z účetní závěrky – tento výsledek hospodaření je nutno upravit (transformovat) podle
zákona o daních z příjmů, na daňový základ.
Jejich zachycení v účetní závěrce dochází k naplnění obecně uznávaných účetních zásad, jako je:
• zásada opatrnosti při zjišťování výsledku hospodaření
• zásada časové a věcné souvislosti příslušného nákladu s účetním obdobím.
Pokud v účetním období vznikne v jedné činnosti odložená daňová pohledávka a ve druhé odložený daňový
závazek, je třeba tuto skutečnost ve výkazu zisku a ztráty uvést.
Odložený daňový závazek nebo daňová povinnost se povinně zjišťují
• účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek,
• účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu
• Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
– rozvaha (bilance)
– výkaz zisku a ztráty (pozemkový fond ČR a státní fondy VZaZ nesestavují – novela od 1.1.2010)
– příloha (která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty
– výkaz cash flow přehled o změnách vlastního kapitálu (vybrané účetní jednotky vykazují tento výkaz o
změnách vlastního kapitálu vždy – novela od 1.1.2010)
Účetní uzávěrka musí obsahovat:
– obchodní firmu, sídlo
– IČO (pokud je přiděleno)
– Právní formu účetní jednotky
– Předmět podnikání
– Rozvahový den
– Okamžik sestavení účetní závěrky
– Musí být připojen odpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném sestavují
účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem (s výjimkou a.s., které sestavují
účetní závěrku v plném rozsahu)