Ontogenetický vývoj člověka

Ontogenetický vývoj člověka

Oplození vajíčka

• spermie vstřiknuté při pohlavním styku do pochvy aktivně putují dělohou až do

vejcovodu, kde může dojít k oplození vajíčka – splynutí vajíčka a spermie

• s vajíčkem může splynout jen jediná spermie, protože ihned po oplození se změní

povrch vajíčka a nedovolí splynutí s dalšími spermiemi

• vajíčko je schopno oplození až v průběhu 20 hodin po ovulaci, spermie mají životnost

1-2 dny

• největší pravděpodobnost oplození = 12.-16. den menstruačního cyklu

• z hlavičky spermie se ve vajíčkách vytvoří tzv. prvojádro otcovské, které splývá

s jádrem vajíčka, tímto spojením vajíčko nabývá plného počtu chromozomů

• nepřímé dělení vede k rozdělení oplozeného vajíčka ve 2 dceřinné buňky

• ty se znovu rozdělují, až vznikne mnohobuněčná kulička – tzv. rýhování

• z jednobuněčné zygoty vzniká opakovaným mitotickým dělením mnohobuněčný

útvar; vznikají nové buňky, tzv. blastomery (nemění svou celkovou velikost)

• ke konci rýhování vzniká přechodný mnohobuněčný útvar morula

• vycestováním vnitřních buněk k povrchu vzniká konečné stádium rýhování –

blastula, u placentálních savců to je blastocysta, rozlišena na vnitřní skupinu buněk –

embryoblast (základ těla zárodku) a vnější trofoblast (sloužící k výživě – později se

z něj vytvoří zárodečný obal – chorion)

• tvoří se zárodečné listy, které jsou podkladem pro tvorbu orgánů, vzniká tzv. gastrula

• rozrýhované vajíčko se dostává do dělohy, a to v době, kdy se její sliznice nachází

v sekreční fázi

• zmnožením a rozestoupením buněk vzniká tenkostěnný měchýřek, jehož stěna je na

jednom místě ztluštělá v zárodečný uzel, hovoříme o zárodečném váčku – blastocystě

• ta se asi týden po oplození zanořuje do děložní sliznice, tzv. uhnízdění (nidace)

oplozeného vajíčka

• z tenkostěnné stěny měchýřku (trofoblastu) se vyvíjí zevní obal – chorion

• zárodečný uzel dává vznik jednak vlastnímu tělu zárodku a vnitřnímu obalu – amnion

• amnion vytváří tenkostěnný váček

(amnionová dutina) vyplněný tekutinou –

plodovou vodou, která chrání brodek před

otřesy

• zárodek je s chorionem spojen stopkou

zvanou zárodečný stvol, který se časem

prodlužuje a přeměňuje v pupečník

• zárodek je sám utvářen složitými pochody,

které vedou k vytvoření 3 zárodečných listů:

zevního ektodermu, středního mezodermu a

vnitřního entodermu, z nich pak vznikají

základy jednotlivých tkání a orgánů

• první 2 měsíce je vyvíjející se jedinec nepodobný člověku – zárodek (embryo)

• v dalších měsících dochází k rozvoji již založených orgánů a tkání, jedinec má lidský

vzhled – plod (fetus)

• plod je v plodové vodě uložen specifickým způsobem (páteř tvoří jednolitý kyfotický

oblouk)

• celý nitroděložní vývoj plodu trvá asi 280 dní, tj. 10 lunárních měsíců

• růst plodu v nitroděložním životě e velmi rychlý, donošený plod je asi 50 cm dlouhý

a váží 3000 až 3500 g, další známky donošenosti: napjatá kůže, vytvoření podkožního

tuku, zrohovatělé nehty, vytvořené řasy a obočí, vlasy jsou několik cm dlouhé

• nitroděložní výživu plodu i odstranění škodlivých látek odbourává matka pomocí

plodového lůžka neboli placenty

• jsou to klky, které pokrývají chorion v celém rozsahu, postupně se vytrácejí a jsou

zachovány jen v místech, kde se pupečník připojuje k choriu

• děložní sliznice je v těchto místech vyhloubená – decidua spodinová

• rostoucí zárodek vyzdvihuje děložní sliznici v hrbolek překrytý tzv. deciduou krycí,

ostatní sliznice se říká decidua nástěnná

• mezi deciduou krycí a nástěnnou je vlastní dutina děložní, která ve 3. měsíci zmizí

jejich srůstem

• plod je s placentou spojen pupečníkem – provazec 50 cm dlouhý a 1 cm tlustý, jedním

koncem připojen v místech budoucího pupku plodu a druhým na stěnu amnionové

dutiny; obsahuje 2 pupeční tepny (odvádějí z plodu krev obsahující odpadové látky) a

1 pupeční žílu (do plodu jde krev obohacena o živiny a kyslík)

• těhotenství je ukončeno porodem – plod je stahy děložního svalstva vypuzen z těla

matky

• porod začíná první dobou porodní, ve které se otevírají porodní cesty pro průchod

plodu (je podmíněna pravidelnými děložními stahy)

• v druhé době porodní prochází plod porodními cestami a je vypuzen z těla matky

• v třetí době porodní je následně vypuzena placenta a plodové obaly

• dvojvaječná dvojčata vznikají oplozením dvou vajíček najednou

• jednovaječná dvojčata vznikají rozdělením oplozeného vajíčka při rýhování na 2 části

(jsou vždy stejného pohlaví, mají stejnou genetickou výbavu)

• potrat (abortus) je vypuzení plodu a placenty z dělohy do 28. týdne těhotenství

• samovolný potrat může být způsoben špatným vývojem plodu, hormonálními

poruchami, atd.

• potrat umělý (interrupce) neboli umělé přerušení těhotenství je vyvolán vnějším

zásahem lékaře do 12. týdne těhotenství

Vývoj jedince po narození

• novorozenecké období – začíná narozením a končí 28. dnem života, dochází k adaptaci

na podmínky mimo dělohu matky, začíná samostatná práce jednotlivých orgánů,

nervová soustava je ještě nezralá

• kojenecké období – končí 1. rokem života, jedinec je kojen mateřským mlékem,

hmotnost dítěte se zdvojnásobí, dochází k rychlému růstu a intenzivnímu

psychomotorickému vývoji (učí se sedět, chodit, …), roste mléčný chrup

• batolecí období – 2.-3. rok, osamostatňování v základních životních funkcí (chůze, řeč,

udržování čistoty), dokončuje se růst mléčného chrupu, zpomaluje se celkový růst těla,

formulují se povahové vlastnosti, mluví v krátkých větách

• předškolní věk – 4.-6. rok, růst je pomalý, ale plynulý, mezi 5.-6. rokem nastává tzv.

období první vytáhlosti, zvětšuje se také obličejová část hlavy, koncem období se

vymění mléčný chrup za trvalý, rozvíjí se myšlení, řeč, fantazie, paměť

• školní věk – 7.-14. rok, zahrnuje mladší a starší školní věk, hranici mezi nimi je

počátek rozvoje druhotných pohlavních znaků

o mladší školní věk – zátěž s nástupem do školy (soustředěnost, duševní napětí,

o starší školní věk – nastává puberta (období dospívání), urychlený růst, rozvoj

únava)

logické paměti, vývoj druhotných pohlavních znaků, nevyrovnanost osobnosti

• adolescence – 15.-18. rok, u dívek se růst ukončuje kolem 16. roku, u chlapců růst

pokračuje, citová nevyrovnanost, tvoří se mravní hodnoty, duševní dospívání

• dospělost – do 30 let, psychická a fyzická aktivita člověk zakládá rodinu, vychovává

děti

• zralost – do 45 let, snaha pro uplatnění zkušeností, největší pracovní aktivita

• střední věk – do 60 let, u žen je ukončena činnost vaječníků (ukončena schopnost mít

děti),

• stáří – do 75 let, snižuje se činnost některých orgánů, kostní tkáň řídne, snižuje se podíl

vody v organismu

• vysoké stáří – nad 75 let

• smrt (exitus) – ukončení života, dochází při ní k nevratnému přerušení životně

důležitých funkcí (krevní oběh, dýchání, atd.)