Perspektivy politiky soudržnosti EU

 v programovém období 2014-2020. Základní klíčové dokumenty budoucího zaměření politiky soudržnosti po roce 2013. Mezníky formování budoucí politiky soudržnosti v letech 2010-2013. Aktuální stav příprav na programové období 2014-2020 z pohledu evropské, národní a regionální úrovně.

Mezníky

„Evropa 2020“ je strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu. „Chceme, aby se v dnešním měnícím se světě v EU vytvořila inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální začleňování.“ Tyto tři vzájemně provázané priority by měly EU i členským státům pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity a ke zlepšení sociál soudržnosti. Unie si stanovila pět ambiciózních cílů, které se týkají zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního začleňování a změny klimatu a energetiky. Ty by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle. Celou strategii tak podpoří konkrétní činy na úrovni EU i členských států.

Dalším dokumentem, který provázel rozhovory o budoucnosti, byla 5. Kohezní zpráva vydaná v roce 2012 (nezapomeň, že se vydává každé 3 roky, mezitím jsou vždy dvě zprávy o pokroku). V této zprávě EK předkládá myšlenky reformy Kohezní politiky. Obsahuje popis potřeb, které budou hrát klíčovou roli ve snižování regionálních disparit a pro dosažení cílů právě Strategie Evropa 2020. Nová Kohezní politika má být jednoduší na administrativu, zaměřená více na výsledky a efektivitu. Klade požadavky na to, aby byla více jasná, se strategickým přístupem, s těsnější spoluprácí, lepší komunikací. Budoucí politika má být více zaměřená na konkrétní cíle, za nedodržování domluveného pokroku mají být sankce, finance se mají více zaměřit na finanční nástroje (půjčky s nízkou i) než na dotace, i když ty budou stále tvořit největší část rozpočtu.

Důležitým nezávislým dokumentem byla Barcova zpráva. Kritizoval roztříštěnost cílů, politika by se měla zaměřit na menší počet cílů, ale o to kvalitněji, hlavně na ty, co mají dopad i do dalších oblastí (věda a výzkum atd.). Klade tam taky větší důraz na princip subsidiarity, tedy řešit věci na co nejnižší úrovni, blízko občanovi a ve spolupráci s místními orgány. Posílení pravomocí EU institucí a nezbytné je reformovat rozpočet.

Dokumenty

Návrh legislativních nařízení 2014-2020

EK přijímá návrh legislativního balíku pro vymezení politiky soudržnosti pro období 2014+ v létě 2011. Jsou to:

1. Společná pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond a další obecná nařízení týkající se ERDF, ESF a FS
2. Nařízení pro ERDF, ESF a Fond soudržnosti
3. Nařízení o cíli Evropské územní spolupráce a Evropském seskupení územní spolupráce
4. Nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci a o Programu pro sociální změnu a inovaci
5. Sdělení o Fondu solidarity Evropské unie Jako nejvyšší strategický dokument bude sloužit Společný strategický rámec (Common Strategic Framework) a na úrovni národní to bude Smlouva o Partnerství. Od ní se pak budou odvíjet všechny operační programy.
6. Pro lepší zaměření jednotlivých operačních programů bylo vymyšleno 11 tematických cílů, kde je zase určeno, z čeho budou financovány:

1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací (ERDF)
2. Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (ERDF)
3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků (ERDF)
4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích (ERDF, FS)
5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik (ERDF, FS)
6. Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů (ERDF, FS)
7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách (ERDF, FS)
8. Podpora zaměstnanosti a pracovní mobility (ERDF, ESF, EÚS)
9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě (ESF, ERDF, EÚS)
10. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení (ESF, ERDF, EÚS)
11. Posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy (ESF, ERDF, FS, EÚS) 3 typy regionů a 2 cíle:
12. V období 2014 – 2020 budou jenom dva cíle – Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Budou fungovat pouze 3 druhy regionů, rozdělené podle EU HDP na hlavu v PPP z let 2006 – 2008:

• Málo rozvinuté regiony – do 75 % financován z ERDF, ESF, CF
• Přechodové regiony – 75 – 90 % financován z ERDF, ESF, CF
• Více rozvinuté regiony – nad 90 % financován jen z ERDF a ESFCo se týká jednotlivých fondů, tak tam zaměření zůstává stejné – takže u ERDF je to hlavně infrastruktura, malé a střední podniky, věda a výzkum, inovace atd. ESF je hlavně na zaměstnanost, rekvalifikace, vzdělávání, sociální ochrana, začleňování do společnosti. FS je do oblasti životního prostředí a dopravy. Dále tam je ještě EARDF a EMFF, ale to je spíše do zemědělské a rybolovné politiky, tak to v jiné otázce. Mezi další nástroje kohezní politiky bude noví Nástroj na propojení Evropy (CEF) – veškerá infrastruktura – doprava, energetika, telekomunikace, internet atd. Dále Fond Solidarity – má svůj rozpočet mimo kohezní politiku. Pro případy živelných katastrof. Dále Evropský fond pro přizpůsobení se globalizace – ten existuje od 2008 a financuje rekvalifikace, pomáhá lidem, kteří přišli o práci z důvodu krize, globální konkurence, zpět na trh práce. Jeho rozpočet je taky mimo hlavní rozpočet EU, není to fond přímo v politice soudržnosti, ale má na ni vliv. Dále je tam Program pro sociální změnu a inovaci – ten se dělí na tři části Progress programme, EURES and European Progress Microfinance Facility. No a nakonec jsou ještě ty finanční nástroje – JEREMIE, JESSICA, JESPERS, JASMINE.Rozpočet
• První návrh od Komise počítal s celkovou částkou na období 2014 – 2020 ve výši 1 033 mld. EUR, z čehož měla mít Kozhezní politika 379 mld. EUR (nezapomeň, že nový rámec je počítán již pro EU28). Po jednom a půl roce se státy dohodly, poprvé v historii na nižším rozpočtu než byl ten předchozí (vliv krize, když státy šetří, musí i EU) – škrtalo se ve všech kapitolách. Na zasedání Evropské rady v únoru 2013 se státy dohodly na rozpočtu ve výši skoro 960 mld. EUR, z čehož 351 mld. EUR půjde na politiku soudržnosti.
• Cíl Evropská územní spolupráce je jen z ERDF a pro regiony NUTS3.

• Málo rozvinuté regiony – 52.45 %

• Přechodové regiony – 10.11 %
• Více rozvinuté regiony – 15.8 %
• Kohezní fond – 21.19 %
• Cíl Evropská územní spolupráce má asi 3 % rozpočtu z čehož 74 % jde na příhraniční spolupráci, 20 % na nadnárodní spolupráci a 6 % na meziregionální spolupráci.Novinky v budoucí politice soudržnosti

• Tématická koncentrace na strategie Evropa 2020 – zavedení společného strategického rámce, partnerských dohod a volba tematických cílů navázaných na strategii Evropa 2020,
• Výkon a podmíněnost – ex-ante kondicionality (např. rámec pravidel pro podporu podnikání, atd.), ex-post kondicionality (posílení orientace na výkon a dosahování cílů strategie EU 2020),
• Makroekonomická podmíněnost – propojení kohezní politiky s koordinací hospodářských politiky EU (cílem je větší efektivita výdajů) – pokud nebudou plnit státy své makroekonomické cíle, tak jim EK přiškrtí prostředky z fondů,
• Společné režimy řízení – vznik systému národní akreditace klíčových kontrolních orgánů,
• Podpora integrovaného programování – integrovanější přístup k investicím EU, ke společné způsobilosti a finančním pravidlům,
• Větší využití finančních nástrojů – rozšíření jejich role, bude možná i kombinace dotací s novými finančními nástroje (JESSICA, atd.),
• Výkonnostní rezervy – 5 % národních dotací (v závislosti na členském státu, fondu a kategorii regionu) – už budou povinné, po přezkumu výkonnosti OP v polovině období se uvolní dodatečné prostředky pro ty, kdo dosáhnout domluveného pokroku.    
• ČR získala pro politiku soudržnosti 2014 – 2020 částku ve výši 21,9 mld. EUR. Většina finančních prostředků půjde do Málo rozvinutých regionů (všechny kromě Prahy). Dohoda o Partnerství je z února 2014 ve finální podobě. ČR pro období 2014-2020 má celkem 8 OP:
• Česká republika
• EK vydala všechny návrhy nařízení a Společného strategického rámce – konečná úprava v roce 2012. Evropská Rada schválila Víceletý finanční rámec 2014 – 2020 v únoru 2013. Nanárodní úrovni stále probíhají jednání o konečných formách všech operačních programů a jejich struktury. Dohoda o Partnerství poslední aktuální verze z února 2014, nyní se čeká na schválení v červnu 2014. Takže doporučuji sledovat dále.
• Aktuální stav příprav

pro Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“:

• OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řízen Ministerstvem průmyslu a obchodu,
• OP Výzkum, vývoj a vzdělávání řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
• OP Zaměstnanost řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí,
• OP Doprava řízen Ministerstvem dopravy,
• OP Životní prostřední řízen Ministerstvem životního prostředí,
• OP Praha – pól růstu ČR řízen Magistrátem hlavního města Prahy,
• OP Technická pomoc řízen Ministerstvem pro místní rozvoj.
• Integrovaný regionální operační program bude řízen ministerstvem pro místní rozvoj.

Co se týká cíle Evropská územní spolupráce, tak tam zůstávají všechny OP stejné jak byly:

• 5 přeshraničních OP – ČR a Polsko, Slovensko, Rakousko, Bavorsko, Sasko
• 1 nadnárodní OP
• 1 meziregionální OP 
•