Vývoz neboli export (použijte vývoz nebo export) zboží a služeb je významný pro stabilitu, ekonomický růst a prosperitu všech států na světě, zejména však pro Českou republiku – malý stát s limitovaným trhem a velmi otevřenou ekonomikou. V zájmu České republiky (dále jen „ČR“) je tedy podporovat tuzemské podnikatele a výrobce k exportu jejich zboží nebo služeb do zahraničí. V 90. letech minulého století vláda vytvořila potřebnou legislativu a zřídila příslušný institucionální systém státní a nestátní podpory exportu v ČR. Po roce 1993, kdy ČR přešla na systém tržního hospodářství, zaznamenala v oblasti exportu velmi pozitivní vývoj. Posílení exportu v době zmíněné transformace znamenalo prosperující budoucnost pro ČR.

První část práce je věnována vývoji exportu ČR před rokem 2010. Jako zásadní mezník je zmíněn rok 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie (dále jen „EU“). ČR se začleněním do EU řídí tzv. společnou obchodní politikou a je součástí celní unie se společným celním sazebníkem. V důsledku této integrace se výrazně zjednodušil systém zahraničního obchodu a ČR se exportně výrazně orientuje na země EU. Tato orientace ČR na evropský trh přináší i zřejmá negativa, která se prohloubila v období světové ekonomické krize. V podkapitolách této části práce je konkretizována teritoriální a odvětvová struktura exportu ČR, kde bude zřejmá orientace na konkrétní regiony a export určitého typu zboží. V této části práce je použita zejména metoda analýzy, místy metoda dedukce, metoda popisu s použitím vlastních znalostí a názorů autorky. Tato kapitola je zpracována na základě dat a informací hlavně z Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“), Eurostatu, agentury CzechTrade, z odborného článku Kateřiny Gajduškové a Adama Krčála – Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize a v neposlední řadě také z odborného článku Martiny Šudřichové – Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v ČR. Tato kapitola si klade za cíl zhodnotit vývoj exportu ČR v minulých letech, význam zemí EU pro export ČR a míru závislosti ČR v oblasti exportu na zemích EU.

Po vyvrcholení světové ekonomické krize význam podpory exportu v ČR výrazně narostl. V další kapitole je tedy zařazeno obecné vymezení státní podpory exportu v ČR, která funguje na základě tří hlavních institucí – Česká exportní banka (dále jen „ČEB“), Exportní garanční a pojišťovací společnost (dále jen „EGAP“) a CzechTrade. Spolu s charakteristikou jednotlivých činností proexportních institucí budou představena také protikrizová opatření, které vláda prostřednictvím zmiňovaných institucí použila. Hlavním koordinátorem státní podpory exportu je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO), které také sestavuje a publikuje Exportní strategie, ve kterých vytyčuje vize, cíle a směr státní podpory exportu. V dalším bodě je prostor pro definování forem a nástrojů podpory exportu, které se u jednotlivých institucí liší. V této kapitole je použita hlavně metoda popisu, ale také analýzy, klasifikace a shrnutí z dostupných pramenů. Informace jsou převážně čerpány z knižních pramenů. Cílem druhé kapitoly je představit hlavní instituce státní podpory exportu ČR, definovat jejich hlavní úlohy a proexportní aktivity, které jsou aplikovány v systému exportní politiky ČR.

V poslední kapitole je představena aktuální „Exportní strategie ČR pro období 2012-2020.“ Obsahem této kapitoly jsou základní vize, cíle, pilíře a projekty sloužící k implementaci cílů této strategie, také jsou okomentovány určité odlišnosti ve výchozí situaci a následné struktuře této nové strategie vzhledem ke strategii předchozí. Metodologickým řešením poslední kapitoly je metoda analýzy, občasné dedukce a určitá forma klasifikace a popisu dat získaných z dokumentů MPO. Cílem poslední kapitoly je provést rozbor Exportní strategie ČR pro období 2012-2020, shrnout jednotlivé cíle této strategie a uvést konkrétní nástroje k naplnění těchto cílů a v neposlední řadě porovnat odlišnosti zmíněné aktuální exportní strategie a strategie minulé. Výstupy práce jsou podloženy grafickým znázorněním a statistickými údaji.

1 Vývoj exportu ČR před rokem 2010

Vývoj exportu ČR bude analyzován od roku 1989, kdy proběhla sametová revoluce. Změnila se politická situace, ekonomická situace, obchodní politika ČR a s tím byl ovlivněn také vývoj exportu ČR. Na počátku 90. let se ČR osamostatnila a přešla z centrálně řízeného hospodářství na tržní hospodářství. Tato transformace nebyla otázkou několika dní, či měsíců. Jednalo se o proces, který probíhal několik let a hlavní hnacím motorem, aby ČR tento přechod zvládla z ekonomické stránky snadněji a začala znovu prosperovat, bylo posílení exportu. Obchod se liberalizoval a ČR neobchodovala pouze na vnitrostátní úrovni jako doposud, ale začala obchodovat i se zahraničím, což vedlo k výraznému navýšení exportů hlavně v roce 1993. Zapojení se do mezinárodního obchodu také znamenalo pro ČR vznik konkurence pro jednotlivé české výrobce a firmy, namísto monopolistického systému těchto jednotek.

Tabulka č. 1 – Zahraniční obchod ČR v letech 1989-1996

Rok	Vývoz (mld. Kč)	Dovoz (mld. Kč)	Obchodní bilance (mld. Kč)	Meziroční přírůstek/úbytek vývozu (%)
1989	216,5	211,0	5,5	–
1990	214,1	233,9	-19,8	-1,1
1991	233,6	208,8	24,8	9,1
1992	248,1	293,4	-45,3	6,2
1993	421,6	426,1	-4,5	69,9
1994	458,8	498,4	-39,4	8,8
1995	566,2	665,7	-99,5	23,4
1996	601,7	754,7	-153,0	6,3
1999	908,8	973,2	-64,4	8,9
2000	1 121,1	1 241,9	-120,8	23,4
2002	1 254,9	1325,7	-70,8	-1,2

Zdroj: ČSÚ – Tab. 06.01 Zahraniční obchod České republiky, upravené autorem

Z tabulky č. 1 je vidět, že po revoluci konkrétně v roce 1992 se v ČR projevil tzv. transformační pokles, obchodní bilance odpovídala -45,3 mld. Kč. Následně ale v roce 1993 došlo k nárůstu vývozů o téměř 70 %, což se dá přisuzovat právě liberalizaci obchodu a počátečnímu obchodování do zahraničí. Stále ale ČR více dovážela, než vyvážela a vykazovala tedy pasivní obchodní bilanci. V tomto ohledu nejvýraznější deficit obchodní bilance byl v roce 1996, kdy obchodní bilance činila -153 mld. Kč. Mezi roky 1997-1999 působil vzrůstající trend českého vývozu a to napomohlo deficitu obchodní bilance, v roce 1999 dovoz převýšil vývoz o „pouhých“ 64,4 mld. Kč v porovnání s rokem 1996. V roce 2000 hodnota vývozu překonala hranici 1 bil. Kč a to ve výši 1,12 bil. Kč, meziroční přírůstek byl 23,4 %. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst vývozu od roku 1995. Dalším poměrně unikátním rokem byl rok 2002, kdy vývoz zaznamenal historicky první meziroční úbytek vývozu od roku 1990 a často je to vysvětlováno s teroristickým útokem v září roku 2001, protože tato událost měla i ekonomický dopad a způsobila určitou exportní nejistotu a zvýšení rizik na zahraničním trhu a to postihlo české exporty. Zásadním mezníkem ve vývoji exportu ČR byl vstup ČR do EU – 1. května 2004.

Vývoj exportu ČR po vstupu do EU

V roce 2004 došlo k historicky největšímu rozšíření EU, které již nikdy pravděpodobně nebude překonáno. Do EU přistoupilo 10 zemí, včetně ČR.

Graf č. 1 – Vývoj vývozu, dovozu a obchodní bilance v letech 1995-2011

Zdroj: ČSÚ – Statistická ročenka ČR 2011

Z grafu je patrné, že v roce 2005 po vstupu ČR do EU, poprvé v historii samostatné ČR vývoz hodnotově převýšil dovoz. ČR vykazovala aktivní obchodní bilanci a dostala se do přebytku ve výši 38,6 mld. Kč, vývoz byl zaznamenán částkou 1868,6 mld. Kč, zatímco dovoz odpovídal hodnotě 1830 mld. Kč. [1] V následujících letech export dynamicky rostl, uspokojující nárůst vývozu byl hlavně v letech 2006 o 14,8 % a v roce 2007 o 15,6 %, k k „nárazu“ došlo až v roce 2008 a následně ještě důraznější propad byl zaznamenán v roce 2009, kdy se teprve naplno projevila v ČR hospodářská krize. Analýza vývoje exportu v tomto období působení krize bude provedena detailněji v kapitole 1.2.

ČR se vstupem do EU přijala společný celní sazebník a stala se členem celní unie, stejně tak se zavázala řídit se „Společnou obchodní politikou“. Na základě těchto faktů se výrazně zvýšila otevřenost české ekonomiky a zjednodušil se systém zahraničního obchodu ČR. V rámci vnitrounijního obchodu je ČR součástí vnitřního trhu, tudíž funguje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Co se týká obchodu se třetími zeměmi, ČR se řídí uzavřenými bilaterálními nebo multilaterálními dohodami, které uzavřela EU. Převis vývozu nad dovozem lze vysvětlit několika důvody – již zmiňovaný vstup do EU, otevření se zahraničním investorům, to znamenalo příliv zahraničních investic a pozitivní vývoj směnných relací.

Teritoriální struktura exportu

V této podkapitole bych se chtěla věnovat teritoriální struktuře exportu a jejímu vývoji a změnám v 90. letech a na počátku 21. století do příchodu ekonomické krize.

Tabulka č. 2 – Teritoriální struktura vývozu dle skupin zemí v %

Skupina zemí	1993	1995	2000	2004	2005	2007
Svět celkem	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0
Vyspělé tržní ekonomiky	84,8	66,0	92,3	91,6	90,3	91,1
z toho: EU	79,1	60,5	86,1	85,9	84,1	85,3
Rozvojové země	6,8	5,0	3,8	3,1	3,6	3,4
Evropské tranzitivní země	6,4	28,3	3,6	4,7	5,6	4,8
Mimoevropské tranzitivní země	2,0	0,6	0,3	0,5	0,4	0,6
Nespecifikováno	0,0	0,1	0,0	0,1	0,1	0,1

Zdroj: ČSÚ – Zahraniční obchod ČR 2006, Zahraniční obchod ČR v letech 1993 – 2005 – Tab. č. 9 a 10, CzechTrade – Zahraniční obchod ČR v letech 1993-2007, upravené autorem

V tabulce č. 2 je zřejmé, že již od roku 1993 až do dnešní doby vývozu z ČR dominují oblasti vyspělých ekonomik světa (dále jen „VE“), zejména oblast EU. V roce 1993 vývoz do VE představoval necelých 85 %, ale je zajímavé, že v roce 1995 klesl na 66 % a přemístil se zejména do oblasti evropských tranzitivních ekonomik (dále jen „ETE“). V roce 2000 vývoz do VE znovu dominoval a překonal hranici 92 %, ale v roce 2005 znovu lehce poklesl až na přibližně 90 %. Kromě VE je ale teritoriální struktura poměrně proměnlivá. Je zajímavé a poměrně výjimečné že např. v roce 1993 a 2000 jsou na 2. pozici vývozu oblasti rozvojových zemí (dále jen „RZ“), do kterých v roce 1993 mířilo 6,8 % vývozů a podobné to bylo také v roce 2000 s 3,8 %, teprve poté následují oblasti ETE. Oblast ETE odpovídala v roce 1993 6,4 % vývozů, ale tento podíl vývozů markantně vzrostl ve zmíněném roce 1995 až na 28,3 %. V roce 2000 se více projevilo zaměření znovu na VE a vývoz do ETE byl 3,6 %. Zatímco podíl vývozu do RZ měl tendenci do roku 2004 klesat, vývoz do ETE mezi roky 2000-2005 rostl. Obecně je zájem diverzifikovat vývoz do dalších teritorií než jsou pouze VE, v rámci strukturálních projektů a rozvojové pomoci je žádoucí směřovat a posílit vývoz právě např. do RZ.

Je logické, že Vývoz ČR je hlavně zaměřen na oblast zemí EU. Již v roce 1993 téměř 80 % vývozu směřovalo právě tam a postupně tato tendence rostla s výjimkou v roce 1995, kdy vývoz do EU směřoval pouze z přibližně 60 %. Mezi lety 2000-2007 vývoz fluktuoval přibližně kolem 85 %. Pokles vývozu do zemí EU v roce 2005 může být způsobena částečnou změnou ve struktuře vývozu, kdy ČR začala více vyvážet do ETE a RZ. Dalším fenoménem poslední doby je vzrůst exportů do oblasti Ruska a Číny, se kterou máme silně pasivní obchodní bilanci. V případě obchodních vztahů Číny a ČR se ale dynamičtější vývoj odehrál hlavně po konci 90. let v oblasti dovozu.[2]

Na počátku 90. let byl vývoj obchodní bilance ČR s EU velmi nestálý a konkrétně v letech 1989, 1991 a v r. 1993 se ČR dostala posílením svých vývozů do aktivní obchodní bilance. Jednalo se ale pouze o příznivý výsledek toho daného roku.

Graf č. 2 – Vývoz, dovoz a obchodní bilance se zeměmi EU v letech 1993-2010

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze – Zahraniční obchod od roku 1993

Přelomovým rokem tohoto trendu byl až rok 1998, kdy vývoz do zemí EU odpovídal hodnotě 711,08 mld. Kč a tím mírně převýšil dovoz vykazující 706,92 mld. Kč. Od tohoto roku obchodní bilance zaznamenává vzrůstající tendenci a vývoz převyšuje již dlouhodobě a poměrně výrazně dovoz, což je také graficky znázorněno v grafu č. 2. Tato aktivní obchodní bilance se zeměmi EU napomáhá snížení celkového deficitu obchodní bilance ČR. Aktivní obchodní bilance ČR klesla v roce 2009 důsledkem probíhající ekonomické krize o přibližně 12,4 mld. Kč. [3]

Hlavními vývozními partnery ČR jsou evropské státy, hlavně sousedící země ČR. Dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v oblasti vývozu je Německo (viz. graf č. 3 a 4). Území Německa z celkových českých vývozů představuje přibližně 30 %, v roce 2000 podíl vývozu do Německa ze zemí EU byl dokonce přes 40%. Z toho vyplývá určitá závislost na tomto nejvýznamnějším odbytišti. Druhou cílenou zemí pro vývoz je náš další soused Slovensko, se kterým ČR udržuje intenzivní obchodní vztahy. Mezi další vývozní partnery ČR patří a již od počátku 90. let se na dalších pozicích střídají ostatní evropské země: Polsko, Francie, Rakousko, Itálie, Velká Británie a Nizozemí. Nejvýše postavenými mimoevropskými odbytišti je zpravidla Rusko a Turecko, v žebříčku postupuje vpřed také Čína.

Graf č. 3, č. 4 – Hlavní vývozní partneři ČR v roce 1993 a 2007

1993 2007

Zdroj: ČSÚ – Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu ČR – graf č. 6

Poznámka: AT – Rakousko, DE – Německo, FR – Francie, GB – Velká Británie, IT – Itálie, NL – Nizozemsko, PL – Polsko, RU – Rumunsko, SK – Slovensko

Odvětvová struktura exportu

Dále je vhodné shrnout také vývoj odvětvové struktury exportu. Pro zjednodušení je použita v této kapitole standardní mezinárodní klasifikace zboží SITC dle ČSÚ. Tato klasifikace umožňuje rozdělení zboží do devíti odvětvových (zbožových) skupin – potraviny a živá zvířata (dále jen „skupina 0“), nápoje a tabák (dále jen „skupina 1“), suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv (dále jen „skupina 2“), minerální paliva, maziva a příbuzné materiály (dále jen „skupina 3“), živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky (dále jen „skupina 4“), chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené (dále jen „skupina 5“), tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (dále jen „skupina 6“), stroje a dopravní prostředky (dále jen „skupina 7“), průmyslové spotřební zboží (dále jen „skupina 8“), komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné (dále jen „skupina 9“).

Tabulka č. 3 – Struktura vývozu dle zbožových skupin SITC v %

	Skupiny SITC
Rok	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	Celkem
1993	5,9	1,1	5,8	5,5	0,3	8,9	29,9	29,0	13,5	0,1	100,0
2000	2,9	0,8	3,5	3,1	0,1	7,1	25,4	44,5	12,5	0,1	100,0
2007	2,9	0,6	2,6	2,7	0,1	5,8	20,2	54,2	10,8	0,0	100,0

Zdroj: CzechTrade – Zahraniční obchod ČR v letech 1993 – 2007

V rámci komoditní či odvětvové struktury exportu od 90. let neproběhly tak výrazné změny jako ve struktuře teritoriální. Přesto jsou ale určité trendy, které je vhodné zmínit. Již od počátku 90. let patří mezi nejvýznamnější zbožové třídy dle klasifikace SITC skupina 6 a skupina 7, aby toto konstatování bylo viditelné, do tabulky č. 3 byla zvolena procentuální zastoupení jednotlivých zbožových skupin v průřezovém období let 1993, 2000 a roku 2007. Jak je z této tabulky patrné, v roce 1993 se tyto zmíněné 2 zbožové skupiny podílely na celkovém vývozu v zásadě rovnoměrně. Obě odvětví zaujímala přibližně 29 % vývozů, konkrétně skupina 6 v daném roce představovala přibližně 126,1 mld. Kč a skupina 7 odpovídala hodnotě 122,6 mld. Kč. Je zajímavé sledovat, že mezi roky 1993 až 2007 se podíl všech zbožových skupin na vývozech ČR snížil na úkor zvýšení podílu skupiny 7, které podíl 29 % objemu vývozů v roce 1993 stoupl na podíl 54,2 % objemu vývozů v roce 2007.

Tabulka č. 4 – Struktura vývozu dle zbožových skupin SITC v mld. Kč

Skupiny SITC	1991	1993	1995	1996	2000	2001	2006	2007	2010
0	18,4	25,1	27,6	24,1	33,0	34,4	62,0	71,9	76,3
1	2,1	4,6	4,6	6,2	8,4	8,7	10,7	14,5	16,8
2	13,3	24,2	29,5	29,0	39,6	38,6	55,0	64,9	75,9
3	12,8	23,2	24,5	27,0	34,2	38,2	61,8	67,5	93,9
4	0,4	1,0	0,9	1,0	1,3	1,4	1,6	2,1	4,6
5	13,2	37,6	52,9	54,3	79,6	81,9	129,9	144,2	164,2
6	65,6	126,1	182,6	171,9	285,1	309,1	445,3	501,1	435,3
7	71,0	122,6	171,3	197,3	498,4	599,7	1141,7	1343,4	1382,3
8	26,7	56,8	71,6	90,2	140,5	154,8	235,9	269,0	280,5
9	0,0	0,4	0,5	0,8	1,0	1,3	0,7	0,8	3,0

Zdroj: ČSÚ – Tab. 06.03 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC, upravené autorem

V 90. letech (s výjimkou v roce 1991 a v roce 1996) hlavním odvětvím vývozu ČR byla skupina 6, vykazovala nejvyšší podíl vývozů v rámci komoditní struktury exportu. V roce 1996 ale skupina 6 tvořila vývoz v částce přibližně 171,9 mld. Kč, zatímco zboží ze skupiny 7 se vyvezlo v hodnotě přes 197 mld. Kč (viz. Tab. č. 4). Od tohoto roku až dodnes je skupina 7 nejvyváženějším zbožím vzhledem k objemu vývozů. Příkladem je také rok 2006, kdy skupina překonala hranici 1 bil. Kč, konkrétně se vyvezlo zboží v hodnotě 1 141,7 mld. Kč. Pokud porovnáme hodnoty vývozu v roce 1991 a v roce 2010 přírůstek vývozu zboží ze skupiny 7 odpovídá částce 1 311,3 mld. Kč, což je nejvyšší a nadprůměrný přírůstek ze všech zbožových skupin. Vývoz z této zbožové skupiny samozřejmě výrazně přispívá nejen ke zvýšení celkového vývozu, ale také ke snížení obchodního deficitu hlavně se zeměmi EU.

Mezi další významnější odvětví vývozu patří skupina 8, která se v průběhu 90. let i po roce 2000 držela mezi 3 hlavními odvětvími struktury exportu. Jak je zřejmé z tabulky č. 3, podíl tohoto odvětví na vývozech ČR se stabilně pohyboval okolo 10 %. Objem vývozů zboží skupiny 8 během daného období strmě rostl až na drobná zakolísání v roce 2002, 2008 a 2009. V těchto letech ale zpomalení tempa růstu či pokles objemu vývozů postihl všechny zbožové skupiny.

Tabulka č. 5 – Vývoz do EU 27 dle zbožových skupin SITC v mld. Kč

Třídy SITC	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
0	25,2	26,9	25,6	30,1	41,1	52,7	55,2	65,6
1	7,3	7,8	7,6	6,9	7,7	9,2	9,3	12,9
2	36,8	35,8	32,2	35,0	42,9	41,6	50,3	59,8
3	32,5	36,0	34,1	38,3	48,2	55,2	59,1	64,7
4	1,2	1,3	0,8	0,9	1,0	1,7	1,5	2,0
5	65,7	67,8	59,9	65,3	84,1	92,9	103,9	115,1
6	245,5	264,7	248,6	269,1	330,3	335,6	374,3	425,9
7	426,4	521,0	533,1	605,2	766,6	816,4	976,9	1136,3
8	124,1	137,7	133,1	144,4	178,0	191,8	206,1	230,6
9	0,8	1,0	1,6	1,6	0,9	0,5	0,6	0,7
Celkem	965,4	1100,1	1076,7	1196,9	1500,8	1597,5	1837,1	2113,6

Zdroj: ČSÚ – Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu ČR – tab. č. 13, upravené autorem

Jak již bylo dříve zmíněno, trh EU je pro obchod ČR zásadní. Objem vývozu zboží z ČR do EU se v období mezi lety 2000 – 2007 více než zdvojnásobil. V roce 2007 byl zaznamenán celkový objem vývozu do EU v částce přes 2 bil. Kč. Do EU se vyváží hlavně zboží z odvětví skupiny 7. Z tabulky č. 5 lze vyčíst, že v roce 2000 ČR vyvezla ve zmíněné skupině 7 do oblasti EU zboží přibližně v hodnotě 426,4 mld. Kč a v roce 2007 částka odpovídala hodnotě 1 136,3 mld. Kč. Objem vývozu se tedy v tomto odvětví za poměrně krátkou dobu navýšil o 709,9 mld. Kč. K těmto hodnotám přispěl hlavně obchod se silničními vozidly, který představoval přibližně 17 % vývozu ČR do EU.[4] Mezi další významná odvětví pro vývoz ČR do EU je skupina 6, kde objem vývozu v průběhu posledních let stabilně roste, v roce 2007 objem vývozu činil přibližně 425,9 mld. Kč. Na 3. pozici mezi zbožovými skupinami se nachází skupina 8, ve které vyvezené zboží odpovídalo v roce 2007 částce 230,6 mld. Kč.

Dopad světové ekonomické krize na export ČR

V rámci této kapitoly charakterizujeme vznik a původ finanční a ekonomické krize, která se přenesla do oblasti Evropy a ovlivnila tak také vývoj zahraničního obchodu ČR. Dále je třeba objasnit postoj vlády v této době, jaká opatření stanovila ke zmírnění nepříznivého vývoje české ekonomiky. Protože se jedná o malou a otevřenou ekonomiku, která je závislá na svých vnějších ekonomických vztazích, negativní vývoj ve světové ekonomice se snadno přenesl do ekonomiky ČR a její ekonomický vývoj a vývoj obchodní bilance se neobešel bez potíží.[5]

Finanční krize započala již v roce 2007 v USA, původ tohoto problému je na trhu s nemovitostmi. Velmi rychle došlo následně k rozšíření krize na kapitálové trhy a dále do reálné ekonomiky. Mezi příčiny této krize patří příliš ochotné poskytování hypoték často rizikovým subjektům. Úrokové míry na americkém trhu byly od r. 2001 velmi nízké, to zapříčinilo navýšení poptávky po hypotékách, které vedlo ale k postupnému růstu cen domů a vytvořila se tzv. realitní bublina. V dalších letech rizikoví dlužníci začali mít problémy se splácením hypoték, protože úrokové míry vzrostly na základě přirozené reakce na vývoj poptávky. V roce 2006 došlo ke splasknutí této bubliny. Centrální banka USA byla nucena na tuto situaci reagovat a uměle opětovně snížila úrokové míry, aby předešla dalšímu zhoršení situace na trhu a zvýšila likviditu na finančních trzích. Rozšíření krize do celého světa byla způsobena obchody na sekundárním finančním trhu, které byly založeny na zmíněných hypotékách. Banky dlužníků použily prostředky v hypotékách a vystavovaly různé finanční instrumenty, zejména cenné papíry, kterými se krize rozšířila do celého světa. Lidé začali být na své finance velmi opatrní, tudíž se snížily investice a soukromé výdaje, to způsobilo celkový pokles produkce a zaměstnanosti, což opětovně vedlo ke snížení poptávky.[6]

Finanční krize se stala problémem celé ekonomiky a dá se tudíž klasifikovat také jako ekonomická krize. Do ČR se přenesla přibližně s jednoročním zpožděním v roce 2007 na základě silné závislosti na západní Evropě a svých vnějších ekonomických vztazích. Opatření ke zlepšení situace v zemi zaujala Česká národní banka, která snížila úrokové míry a také dalšími opatřeními zvýšila likviditu. Dále vláda zavedla protikrizový plán, který obsahoval např. snížení sazeb daně z příjmu právnických osob nebo snížení sazeb pojistného. Evropské strukturální fondy zvýšily podporu v zemědělství, v rámci strukturálního programu rozvoje venkova a oživování ekonomiky také podpořily investice do infrastruktury. Protože je ČR exportně orientovanou výkonnou ekonomikou, v této době bylo žádoucí zvýšit či minimálně udržet konkurenceschopnost vývozců pomocí podpory exportu a usnadnit vývozcům přístup na nové trhy, které nebyly do takové míry zasažené krizí.[7]

Dopad finanční a ekonomické krize na ekonomiku ČR lze demonstrovat na vývoji zahraničního obchodu ČR (viz tabulka č. 6). Po roce 2005, kdy obchodní bilance ČR vykazovala přebytek, se vývoz a dovoz zboží a služeb vyvíjel poměrně dynamicky a rovnoměrně. Viditelné dopady krize lze pozorovat až v roce 2008, kdy došlo k výraznému meziročnímu poklesu vývozu a nepokračoval tedy vzrůstající trend z minulých let. Ve zmíněném roce dovoz zaznamenal hodnotu přibližně 2,406 bil. Kč, což znamenalo meziroční růst o 0,6 % mezi lety 2007 a 2008. Oproti tomu vývoz, který v roce 2008 činil přibližně 2,473 bil. Kč, představoval vzhledem k roku 2007 meziroční pokles o 0,2 %. Meziroční pokles vývozu také vedl k poklesu přebytku obchodní bilance z 87,9 mld. Kč v roce 2007 na 67,2 mld. Kč, tedy téměř o 21 mld. Kč v roce 2008. Příchod ekonomické krize byl nejvíce patrný v roce 2009, kdy pokračovala negativní tendence, a nastal další propad ve vývozech. Krize se projevila poklesem HDP, růstem nezaměstnanosti a celkovým zhoršením podmínek financování. Důsledkem toho bylo omezení spotřeby domácností i firem a tudíž snížení nákupů domácího i zahraničního zboží, to vedlo ke snížení dovozu.[8] Mezi lety 2008 a 2009 vývoz meziročně klesl o téměř 340 mld. Kč. Pokud se ale vezme v úvahu vývoj dovozu, kde došlo k poklesu o téměř 420 mld. Kč, z důvodu poklesu výše popsané tuzemské poptávky, může být hodnota obchodní bilance, vykazující uspokojivých 149,6 mld. Kč, poněkud zavádějící. K oživení ekonomiky došlo částečně v roce 2010, kdy vývoz mezi lety 2009 a 2010 vzrostl o 18,4 % a činil přibližně 2,533 bil. Kč. Přesto přebytek obchodní bilance v porovnání s rokem 2009 klesl o přibližně 28,4 mld. Kč.

Tabulka č. 6 – Zahraniční obchod ČR v letech 2004-2010

Rok	Vývoz (mld. Kč)	Dovoz (mld. Kč)	Obchodní bilance (mld. Kč)	Meziroční přírůstek/úbytek vývozu (%)	Meziroční přírůstek/úbytek dovozu (%)
2004	1722,7	1749,1	-26,4	25,7	21,4
2005	1 868,6	1 830,0	38,6	8,5	4,6
2006	2144,6	2104,8	39,8	14,8	15,0
2007	2479,2	2391,3	87,9	15,6	13,6
2008	2473,7	2406,5	67,2	-0,2	0,6
2009	2138,6	1989,0	149,6	-13,5	-17,3
2010	2532,8	2411,6	121,2	18,4	21,2

Zdroj: ČSÚ – Tab. 06.01 Zahraniční obchod ČR, upravené autorem

Pokles vývozu a přebytku obchodní bilance v roce 2008 lze vysvětlit klesající zahraniční poptávkou v tomto období krize, zejména tedy poklesem zahraniční poptávky zemí EU, které jsou hlavními obchodními partnery ČR. V zemích EU poptávka v období ekonomické krize stagnovala a v roce 2009 významně poklesla. Ke zlepšení a růstu poptávky došlo až v průběhu roku 2010. Vývoj poptávky v zemích EU koresponduje také s vývojem domácí poptávky ČR, což plyne z již zmíněné ekonomické závislosti ČR na zemích EU. Jedním z pozitivních vlivů na české vývozy v období oživení ekonomiky bylo zavedení šrotovného v některých evropských zemích v roce 2009, což znatelně zvýšilo poptávku po dopravních prostředcích v ČR.[9] Paradoxně lidé čerpající šrotovné v jiných evropských zemích poptávali auta např. právě z ČR, tímto způsobem pomohli hlavně českému vývozu a to mnohdy více než vlastní ekonomice ve své zemi.[10] V ČR se následně poptávka stabilizovala a české vývozy se zvýšily natolik, že k zavedení tohoto protikrizového opatření v ČR nedošlo, přestože již bylo schválené vládou.

České firmy z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu ČR v období krize hledaly obchodní příležitosti v oblastech třetích zemí, které byly zasaženy krizí mnohem méně než trh EU. V roce 2010 vývoz do vyspělých tržních ekonomik představoval přibližně 90,1 % celkového vývozu a z toho 84 % vývozu mířilo do zemí EU.[11] Od vstupu ČR do EU podíl vývozu do zemí EU na celkovém vývozu ČR vytrvale klesal, lze to zdůvodnit zvýšením otevřenosti ekonomiky ČR třetím zemím a snadnějším obchodováním se třetími zeměmi v rámci integrace EU.

Tabulka č. 7 – Podíl vývozu do EU na celkovém vývozu ČR v letech 2007 – 2011 v %

Rok	2007	2008	2009	2010	2011
Česká republika %	85,3	84,9	84,8	84,0	83,1

Zdroj: Eurostat – Tab. 9.4 Podíl vývozu do zemí EU na celkovém vývozu, upravené autorem

Z tabulky č. 7 je zřejmé, že v období ekonomické krize v ČR v roce 2008 až do roku 2011 podíl vývozu klesl ze 84,9 % o téměř 2 procentní body na 83,1 %, což se dá vysvětlit právě snahou o teritoriální diversifikaci vývozu. Např. vývoz ČR do rozvojových zemí se mezi lety 2008 a 2009 zvýšil o 1 procentní bod. Současně narostl také vývoz do Číny, který mezi lety 2008 až 2010 stoupl přibližně o 10 mld. ročně. [12] V roce 2010 se vývoz do Číny podílel 0,9 % na celkovém exportu ČR, to znamenalo zvýšení vývozu oproti roku 2007 o 0,3 procentního bodu.[13] Přesto ale ČR vykazuje stále pasivní obchodní bilanci jak s rozvojovými zeměmi, tak také s Čínou. Meziroční pokles vývozu ČR v roce 2008 na trh EU byl kompenzován vývozem do oblasti Ruska. Mezi lety 2007 – 2010 podíl vývozu do této oblasti vzrostl o přibližně 0,4 procentního bodu na podíl 2,7 % v roce 2010. Tento trh byl v tomto období pro český trh atraktivní.[14]

Tabulka č. 8 – Struktura vývozu dle zbožových skupin SITC v letech 2007 – 2010 v mld. Kč

Třídy SITC	2007	2008	2009	2010
0	71,9	77,9	73,9	76,3
1	14,5	16,4	16,2	16,8
2	64,9	64,6	57,5	75,9
3	67,5	84,3	77,6	93,9
4	2,1	2,8	2,9	4,6
5	144,2	147,3	136,4	164,2
6	501,1	482,5	376,4	435,3
7	1343,4	1331,0	1145,5	1382,3
8	269,0	265,5	250,2	280,5
9	0,8	1,3	2,0	3,0

Zdroj: ČSÚ – Tab. 06.03 Zahraniční obchod České republiky podle tříd mezinárodní klasifikace SITC, upravené autorem

Z tabulky č. 8 je možné vyčíst, že v období krize, konkrétně v letech 2007 – 2010, byly největší změny v komoditní struktuře vývozu zaznamenány v roce 2009. Až na výjimky ve zbožové skupině 4 a ve zbožové skupině 9 výrazně klesl vývoz ve všech zbylých skupinách zboží. Nejvýznamnější pokles pro českou ekonomiku byl mezi lety 2008 a 2009 ve 3 skupinách s největšími celkovými objemy vývozů. V nejvýznamnější skupině 7 (v měřítku celkového objemu vývozu) poklesl vývoz o přibližně 185,5 mld. Kč., dále ve skupině 6 klesl objem vývozu o přibližně 106 mld. Kč a ve třetí skupině 8 o 15,3 mld. Kč. Z hlediska komoditní struktury dle zbožových skupin SITC v letech 2007 – 2010 si stále skupina 7 drží 1. pozici v celkovém objemu vývozu do zahraničí. I v období krize představuje přes 50 % celkového vývozu a to hlavně na základě skutečnosti, že i přes klesající zahraniční poptávku v EU obecně, v oblasti strojů a dopravních prostředků k tak dynamickým změnám nedošlo a to hlavně díky obchodu českých výrobců na asijských trzích, zejména na trhu čínském a v oblasti exportu dopravních prostředků, konkrétně automobilů. [15] V roce 2010 na rozdíl od roku 2009 došlo ve všech zbožových skupinách k žádoucímu oživení a zvýšení vývozů, to souvisí také s postupným uzdravováním české ekonomiky z nejtěžšího období krize.

2 Státní podpora exportu v ČR

ČR je exportně orientovanou ekonomikou, která na základě svého vstupu do EU se také stala automaticky součástí vnitřního trhu a sdílí společnou obchodní politiku EU. To ČR velmi usnadnilo působení v zahraničním obchodě na evropském a světovém trhu. Přesto do velké míry je podpora exportu zájmem a v kompetenci orgánů státní správy ČR v rámci obchodní politiky ČR, protože proexportní politika obecně není oficiálně uvedena v rámci společné obchodní politiky EU. Přesto musí dodržovat určitá pravidla o poskytování finanční podpory exportérům zakotvené v Konsenzu OECD.[16] Prosperita zahraničního obchodu ČR je tedy postavená hlavně na vývozu zboží a služeb a podpora exportu je hlavní záměr obchodní politiky ČR. K realizaci a kontrole fungování této obchodní politiky byly založeny jednotlivé státní instituce a zavedena státní podpora exportu, kterou zaštiťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také ale funguje nestátní podpora exportu, která není financována státem a je považována spíše za doplňkovou formu.[17] Tento institucionalizovaný systém podporuje jednotlivé exportující výrobce a podnikatele přímou, ale i nepřímou cestou podpory exportu.

Instituce pro podporu exportu v ČR

V této podkapitole budou představeny hlavní a stěžejní instituce, které zprostředkovávají a zajišťují státní podporu exportu v ČR. Mezi 3 oficiální pilíře proexportní politiky ČR patří Česká exportní banka (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a organizace CzechTrade. Každá instituce má na poli podpory exportu lehce odlišnou úlohu, poskytují různé aktivity podporující export, ale také navzájem v určitých směrech spolupracují. Hlavním koordinátorem celého systému podpory exportu je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Hlavním řídícím orgánem systému proexportní politiky a podpory vývozu v ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“). V úzké vazbě spolupracuje s několika dalšími důležitými orgány státní správy, např. Ministerstvo financí, které zajišťuje pojištění a zprostředkovává financování vývozu a Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen „MZV“). Okrajovým způsobem kooperuje také Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.[18]

Hlavním problémem již od kompetenčního zákona (zákon 2/1969 Sb. – o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky) bylo vymezení kompetencí a odpovědnosti za tento resort mezi MPO a MZV.[19] V této problematice byl rozsah pravomocí nepřesný a vedlo to k velkým sporům a nekoordinovanosti v postupech k rozvoji podpory exportu v ČR. Neucelený a nejednotný program ústředních státních orgánů zapříčinilo neefektivnost podpory exportu v ČR, až 30. června 2011 byly legislativně vymezeny a upřesněny jednotlivé kompetence, působnost a rozsah spolupráce MPO a MZV podepsáním „Dohody o garantované úrovni služeb“ ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem a tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem.[20] Hlavní rozpory před podepsáním zmíněné Dohody byly v oblasti působení obchodně-ekonomických úseků organizovaných MZV. MPO mělo představu o obchodně diplomatické komunikaci s přímým kontaktem českých firem a odběratelů v zahraničí, zatímco MZV chtělo realizovat obchodní diplomacii na úrovni dvoustranné až vícestranné komunikace mezi státy. Bylo evidentní, že je třeba sjednotit a zajistit spolupráci obou resortů v této záležitosti. [21]

MPO ve spolupráci s dalšími orgány státní správy zhotovuje na delší období 4 – 5 let koncepční dokumenty, které udávají směr, vize, cíle a přístupy k proexportní politice státu. Jedná se o Koncepci proexportní strategie a Exportní strategii pro dané období, zpravidla jsou zhotoveny také analýzy a jiné přípravné dokumenty k sestavení nové exportní strategie. Dále MPO pololetně vydává publikaci „Export v kostce“, ve které lze najít celkovou nabídku služeb státu na podporu exportu ČR. [22] Jakékoliv dotazy jsou exportérům zodpovězeny pomocí tzv. Zelené linky pro export, kterou MPO poskytuje a funguje jako taková informační asistence nebo klientská linka. Dalším informačním rozcestníkem je internetový portál Businessinfo.cz, kterým MPO docílila utřídění a snadné dostupnosti potřebných informací orgánů státní správy.

Česká exportní banka

„Tato specializovaná bankovní instituce byla založena v roce 1995 s cílem zajistit dlouhodobé financování objemově významných vývozních kontraktů českých exportérů za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků a výše úrokových sazeb.“ [23] To znamená, že tato banka poskytuje dlouhodobé finanční úvěry exportérům za výhodnějších podmínek, než by jim byly nabídnuty na trhu u jiných bank. Navíc tyto úvěry jsou netypické také tím, že jsou poskytovány na objemné vývozy vysokých hodnot, které znamenají poměrně dlouhodobé financování, může se také jednat o vývozy do rizikových teritorií.[24] Tato akciová společnost je vlastněna státem, akcionářskými právy disponují různé orgány státní správy a stát ručí za veškeré závazky banky. Jedná se o specializovanou bankovní instituci, protože za takto rizikových podmínek by úvěr standardní komerční banka pravděpodobně neposkytla. Česká exportní banka (dále jen „ČEB“) se řídí zákonem č. 58/1995 Sb. – o financování a pojišťování vývozu se státní podporou, kde je také stanoveno, že bude respektovat pravidla Konsenzu OECD, která jasně definují, jaká finanční podpora může být poskytována českým exportérům.[25]

ČEB poskytuje různé varianty finanční pomoci vývozcům:

refinanční úvěry – jedná se o úvěr poskytnutý příslušné komerční bance, která nabízí úvěr vývozci, dá se mluvit o nepřímém úvěru,
přímé úvěry – zde rozlišujeme úvěr dodavatelský a odběratelský, jehož užití může být na financování vývozu nebo jakási investice do výroby zboží určeného k vývozu, většinou se jedná o velmi konkrétní, krátkodobé a účelové finanční úvěry
úroková sazba – v případě střednědobých až dlouhodobých úvěrů je úvěr poskytnut za nejnižší možnou úrokovou sazbu, která je ze zákona povolená a je v souladu s pravidly Konsenzu OECD, jde o úrokovou sazbu CIRR (Commercial Interest Reference Rate), tedy minimální úroková sazba dohodnutá a vyhlášená centrálou OECD k 15. dni v měsíci, u úvěrů se splatností kratší než dva roky se používá sazba LIBOR (London International Bank Offer Rate),
finanční služby související s vývozem – tyto finanční služby se týkají především otevírání zejména neodvolatelného dokumentárního akreditivu, dále bankovních záruk, jako např. záruka za nabídku, záruka za platbu předem nebo záruka za dobré splnění smlouvy o vývozu či jiné zajišťovací bankovní operace[26]

Jednou z podmínek využití podpory ČEB je uzavření pojištění s institucí EGAP.

V rámci protikrizového opatření byl v roce 2010 vládou zvýšen kapitál ČEB, aby mohla financovat větší množství vývozců a tím podpořila export ČR. ČEB zavedla nové finanční nástroje hlavně pro malé a střední podniky a také produkty, které by byly flexibilní ke změnám měnového kurzu.[27]

Graf č. 5 – Nově poskytnuté úvěry ČEB v mld. Kč

Zdroj: ČSÚ – Zpráva o průběžném plnění za období let 2006 – 2010, upravené autorem

V grafu č. 5 je evidentní nárůst poskytnutých úvěrů exportérům, konkrétně nárůst nově poskytnutých úvěrů ČEB představoval přibližně 15 mld. Kč. Zatímco v roce 2009 odpovídal 23,5 mld. Kč, v roce 2010 činil již 38,5 mld. Kč. Zmiňované zvýšení kapitálu ČEB ze státního rozpočtu v roce 2010 bylo v hodnotě 741,7 mil. Kč a kapitál ČEB odpovídal téměř 4 mld. Kč. První nárůst nově poskytnutých úvěrů ČEB byl patrný ale již v roce 2009, kdy došlo ke zvýšení o přibližně 14 % a byly nově poskytnuty úvěry v hodnotě 23,5 mld. Kč. [28]

Exportní garanční a pojišťovací společnost

EGAP je akciová společnost, která nabízí pojištění vývozcům a bankám financujícím vývoz proti nesplacení pohledávek zahraničními odběrateli v důsledku komerčních a teritoriálních rizik. EGAP se řídí zákonem č. 363/1999 Sb. – o pojišťovnictví a pověřena je na základě zákona č. 58/1995 Sb. – o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.[29] Stejně jako ČEB, také EGAP je zcela vlastněn státem a stát ručí za veškeré její závazky.

V dalším bodě je třeba charakterizovat bezprostředně související pojmy – teritoriální a komerční rizika, které ohrožují splacení pohledávky českému vývozci. Teritoriální rizika mohou být prezentována také jako politická rizika, záleží na povaze problému nesplácení. Tato rizika vyplývají z politické, finanční a makroekonomické situace země dlužníka a z hlediska zahraničního obchodního partnera se jedná o rizika tzv. vyšší moci, což znamená, že dlužník nemohl okolnosti ovlivnit a nebylo tedy jeho záměrem pohledávku nesplatit. Jedná se zejména o závažné politické události jako např. občanská válka, revoluce atd., dále ekonomické potíže země a s tím související např. omezení úhrad do zahraničí nebo přírodní katastrofa. Komerční rizika lze definovat jako rizika vyplývající z ekonomické či finanční situace kupujícího a jedná se např. o doloženou platební neschopnost kupujícího, platební nevůli nebo konkurzní řízení na jmění kupujícího.[30] V případě komerčního rizika se tedy jedná o případy, kdy kupující není schopen nebo není ochoten pohledávku splatit.

EGAP nabízí velmi komplexní a rozmanitou nabídku různých forem pojištění. Poskytuje devět základních typů pojištění – B, C, D, V, E, F, I, Z, P. Pojištění typu B, C je určeno pro české vývozce a liší se pouze tím, zda se jedná o krátkodobý, střednědobý či dlouhodobý úvěr, týká se tedy dodavatelského úvěru. Pojištění typu D je určeno proti riziku nezaplacení odběratelského úvěru, pojištěným je subjekt, který úvěr poskytl. Pojištění typu V a F chrání před rizikem neschopnosti splnit smluvní závazek, dále pojištění typu E a Z chrání před nesplněním potvrzeného akreditivu a proti nesprávnému čerpání z bankovní záruky. Pojištění typu I chrání rizika spojená s investicemi do zahraničí. Novou formou pojištění je typ P, které chrání klienta a pojišťuje poskytnutý úvěr vynaložený na průzkum zahraničních trhů a marketingových aktivit v zahraničí. [31] K těmto základním možnostem pojištění patří také mnoho dalších specifických variant a připojištění, které lze se společností uzavřít. Jak již bylo zmíněno, nabídka pojištění společností EGAP pro pojišťování vývozu se státní podporou je velmi rozsáhlá. EGAP také velmi usnadňuje vývozcům získání finančních prostředků od komerčních bank, protože pro komerční banky se riziko financování ze strany klienta markantně sníží.

Stejně jako byla ČEB podpořena ze státního rozpočtu v rámci protikrizových opatření, také pojišťovací společnosti EGAP byla v roce 2010 navýšena pojistná kapacita ze 150 mld. Kč na 200 mld. Kč.[32] V roce 2009 v důsledku krize výrazně stoupl zájem o pojištění, k úvěrům bylo předepsáno pojistné ve výši 1,215 mld. Kč a vyplaceno bylo pojistné ve výši 1,105 mld. Kč, což představuje o 807 mil. Kč více na pojistném plnění oproti předcházejícímu roku. Také celkový objem nově pojištěných úvěrů se státní podporou mezi roky 2008 a 2009 stoupl o přibližně 44 %.[33]

CzechTrade

Agentura CzechTrade byla založena v roce 1997 a je organizací patřící pod správu MPO, od kterého také čerpá finanční příspěvky na podporu exportních aktivit.[34] Vyznačuje se hlavně svým flexibilním přístupem ke klientům a ze zmiňovaných institucí na podporu exportu má ke klientům nejblíže. Jsou schopni přizpůsobit se a vyhovět konkrétním požadavkům jednotlivých výrobců a podnikatelů s exportním záměrem. Prostřednictvím svých zahraničních a regionálních kanceláří po světě průběžně reagují na aktuální situaci na zahraničním trhu a tím usnadňují exportérům expandovat na zahraniční trhy. Zaměřují se zejména na oblast podnikání středních a malých podniků a významnou úlohu plní hlavně v oblasti nefinanční nebo nepřímé podpory exportu ČR, která bude analyzována v další kapitole.

CzechTrade disponuje 40 zahraničními zastoupeními[35] po celém světě, díky kterým jsou snadno zmapovány exportní možnosti v různých světových teritoriích a tím se zvyšuje konkurenceschopnost a exportní schopnost podnikatelů a výrobců.[36] CzechTrade obecně poskytuje informační, asistenční a poradenské služby českým vývozcům, které jsou poskytovány v různých fázích vstupu či pohybování se na zahraničním trhu.[37] Pracovníci této agentury připravují klienty pro vstup na zahraniční trh, zmapují oblast, klienti s pracovníky konzultují své představy, úvahy, ale diskuze se stále ještě odehrává na obecné rovině. CzechTrade se zaměřuje individuálně na jednotlivé klienty, snaží se pro ně najít vhodnou oblast, prozkoumat tamní trh a potenciální poptávku po daném zboží, také obeznámí klienta o obchodních či legislativních podmínkách v dané zemi. K tomuto typu služeb jsou velmi účelně využívány zahraniční kanceláře v daných zemích. Pro pokrytí a snadnou dostupnost služeb agentury CzechTrade v ČR jsou k dispozici regionální kanceláře v jednotlivých krajích, aby pro klienty služby nebyly kvůli vzdálenosti nedosažitelné. V další fázi je pomoc exportérům poskytována v již konkrétních obchodních případech nebo uzavíráních obchodních smluv a tady se pracovníci již snaží plnit specifické požadavky klienta.

Mezi cíle agentury CzechTrade patří hlavně poskytování profesionálních služeb a informací takovým způsobem, aby mohla v tomto ohledu konkurovat obdobným obchodním organizacím podporující export v zemích EU. Dále si agentura klade za cíl zaměřovat se na klienty individuálně a s profesionálním přístupem a vytvořit si tak dlouhodobé obchodně-partnerské vztahy. V neposlední řadě se snaží rozšiřovat exportní příležitosti pro české vývozce ve světě a snažit se pokrýt stále více zemí svými zahraničními kancelářemi.[38] Aktuální cíle ale vycházejí z Exportní strategie ČR pro období 2012-2020 vydanou MPO a nabídka služeb CzechTrade tedy směřuje k naplnění 3 hlavních pilířů této strategie – zpravodajství pro export, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí.

Konkrétní služby poskytované českým vývozcům lze roztřídit do těchto oblastí – příležitosti a informace, exportní vzdělávání, služby v zahraničí a dotační projekty EU.[39]

Oblast příležitostí a informací přinášejí exportérům možnost využití různých užitečných databází obchodních adres, obchodních kontaktů, přehledů poptávek, nabídek, projektů, obchodně-exportních příležitostí různých zahraničních firem. Dále poskytují zmiňované aktuální informace o obchodních podmínkách na žádaném trhu, nabízejí zmapování oborových obchodních příležitostí v různých zahraničních regionech, provedou průzkum trhu, zhodnocení exportní konkurenceschopnosti dané firmy a na základě získaných informací pomohou tedy s výběrem perspektivního trhu. Jednou z nejžádanějších služeb agentury je ověření zájmu o nabízený produkt, klient se touto cestou přímo dozví, zda na daném trhu existuje potenciální poptávka po jeho výrobku.[40] Obecně řečeno, tato oblast služeb zahrnuje přípravu vývozce na vstup na zahraniční trh, služby jsou nabízeny agenturou formou tzv. Exportních balíčků – Basic, Business a Plus.[41] Dále je možné využít služby tzv. Exportního klubu, ve kterém jsou nastřádány veškeré potřebné informace a také např. strukturovaný dotazník, který analyzuje míru exportní připravenosti dané firmy na trhu.[42]

Služby exportního vzdělávání jsou velmi užitečným a hojně vyhledávaným nástrojem. Jedná se o různé vzdělávací aktivity v oblasti mezinárodního obchodu vedené zkušenými lektory – odborné a teritoriální semináře, kurzy pro exportéry, exportní konference, firemní školení atd. Např. odborné a teritoriální semináře nastiňují klientům specifika obchodního prostředí jednotlivých světových teritorií a základní znalosti z oblasti mezinárodního obchodu a podnikání.[43] Potenciálním vývozcům jsou poskytovány dostačující a relevantní informace k tomu, aby zvážily, zhodnotily a rozhodly se po konzultaci s odborníky ohledně vstupu na zahraniční trh. Tento program slouží hlavně k zorientování začínajících podnikatelů nebo podnikatelů působících pouze na českém trhu v problematice mezinárodního obchodu a v působení firem v zahraničí.

Služby v zahraničí zahrnují např. přímou asistenci pracovníků zahraničních kanceláří vývozcům v zahraničí, prezentaci a marketingovou podporu v zahraničí, asistenci při obchodním jednání, zajišťování obchodních schůzek nebo řízení vztahů se zákazníky v zahraničí.[44]

Posledním bodem jsou dotační projekty EU, které jsou dotovány ze strukturálních fondů EU. Tyto projekty z různých oblastí průmyslu a podnikání jsou vedeny agenturou CzechTrade za účelem podpory podniků na zahraničních trzích a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.[45]

Z mého pohledu agentura CzechTrade poskytuje velké spektrum služeb, které efektivně pomáhají a zjednodušují přístup exportérům na zahraniční trhy.

Formy podpory exportu ČR

Státní podpora exportu je realizována pomocí dvou forem – přímé a nepřímé podpory. Tyto formy podpory se liší samotnou podstatou pomoci exportérům. V případě přímé podpory se jedná zejména o finanční podporu ze zmiňovaných institucí s příspěvkem ze státního rozpočtu a nepřímá podpora zahrnuje oblast informací, poradenství, asistence, tedy podporu nemateriálního charakteru.

Přímá podpora

Přímá podpora exportu je forma financování a pojišťování exportu se státní podporou, zpravidla poskytována dvěma státními institucemi ČEB a EGAP (více v kapitolách 2.1.2 a 2.1.3).

Financování exportu může probíhat i prostřednictvím privátních komerčních bank, ale není to tak časté, klienti k financování svých vývozů převážně volí státní instituci ČEB. ČEB přímo poskytuje finanční prostředky formou finančních úvěrů za příznivé úrokové sazby a jiné alternativní finanční služby k usnadnění vývozu zboží a služeb do zahraničí. EGAP je institucí zprostředkovávající státní podporu pojištění proti komerčním a teritoriálně-politickým rizikům. Pojištění proti teritoriálním a politickým rizikům je u komerčních pojišťoven těžko dosažitelné, privátní pojišťovny proti těmto rizikům „vyšší moci“ pojištění zpravidla neposkytují, tato rizika nejsou pojistitelná, a proto instituce EGAP má v tomto ohledu výhradní postavení. Naproti tomu pojištění proti komerčním rizikům je možné sjednat u jiných komerčních pojišťoven a k pojištění institucí EGAP jsou tedy různé alternativy.

Nepřímá podpora

Nepřímou podporou exportu je pomoc nefinanční a jedná se zejména o poskytování informací, zjišťování obchodních příležitostí, asistence v zahraničí, poradenství, monitorování zahraničního trhu a obchodních podmínek nebo zprostředkování kontaktů s potenciálními obchodními partnery. Tuto formu podpory zajišťuje systém několika institucí – agentura CzechTrade (více v kapitole 2.1.4), Česká centra nebo např. OEÚ ZÚ.

Důležitou úlohu v systému podpory exportu vykonávají také ZÚ. Ve spolupráci MZV a MPO vznikly OEÚ těchto ZÚ, které jsou řízeny společně těmito dvěma ministerstvy. Velmi podstatné ale je, zda daný ZÚ v určité zemi tento OEÚ má, protože toto oddělení není zdaleka ve všech zemích, kde má ČR zastoupení. ZÚ bez OEÚ totiž může nabídnout jen omezenou spolupráci, či asistenci v obchodně-ekonomických zájmech, protože na těchto ZÚ nejsou obchodní diplomaté a proto jejich primární úloha jsou zpravidla konzulární záležitosti a diplomatické styky.[46] Náplní činnosti OEÚ je prosazování obchodně-ekonomických zájmů českých podnikatelů v zahraničí. Shromažďují informace o podnikatelském prostředí na zahraničním trhu, udržují vztahy se zahraničními partnery, monitorují obchodní situaci. Protože jsou OEÚ ZÚ umístěny v zahraničí a působí tedy bezprostředně v daném potenciálním odbytišti, staly se nepostradatelným článkem systému podpory exportu.

Poskytování služeb OEÚ ZÚ se řídí tzv. Kodexem, který byl vydán MPO a MZV v roce 2004 a vymezuje rozsah a formu pomoci.

Poskytované služby se dělí do tří kategorií:

kategorie – poskytování obchodní kontaktů, konzultace o obchodním a podnikatelském prostředí, asistence při budování obchodních vztahů a doporučení právních kanceláří a jiných institucí,
kategorie – jsou tvořeny všemi službami z 1. kategorie služeb a navíc zajišťuje asistenci a organizační pomoc při obchodních veletrzích a výstavách, dále poskytuje informace o příležitostech na zahraničním trhu a připraví detailní a doplňkové informace o konkrétní firmě,
kategorie – součástí jsou také služby 1. a 2. kategorie a tato kategorie je doplněna navíc službami zahraničních kanceláří agentury CzechTrade.[47]

Další institucí věnující se nepřímé formě podpory exportu jsou tzv. Česká centra. Jedná se o příspěvkovou organizaci MZV, která se věnuje zejména propagaci ČR v zahraničí v oblasti kultury a vzdělávání, cestovního ruchu a podpory vnějších ekonomických vztahů ČR. Jejich hlavní nabídka služeb je inzerce v zahraničním tisku, informace o obchodních příležitostech, zajištění firemních prezentací a účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách, kde se může konkrétní výrobce nebo firma prezentovat a nabídnout zákazníkům své výrobky.[48] Tato forma propagace v zahraničí se stává poslední dobou velmi populární a vyhledávanou alternativou v hledání potenciálních odběratelů v zahraničí.

3 Exportní strategie ČR pro období 2012-2020

MPO pravidelně publikuje na určité časové období Exportní strategii ČR. Tento dokument slouží k ujasnění vizí, cílů, způsobů, jak daných cílů dosáhnout a určitého směru, jakým by se měla proexportní politika ČR v průběhu následujících let ubírat. Aktuálně je v platnosti Exportní strategie ČR pro období 2012-2020 (dále jen „Strategie“), která byla schválena vládou ČR 14. března 2012.[49] Předchozím platným dokumentem byla Exportní strategie ČR pro období 2006-2010, které byla prodloužena platnost až do konce roku 2011. Obě strategie vzhledem k období, ve kterém byly nebo aktuálně jsou implementovány, se poměrně liší svými cíly a opatřeními, protože zatímco předchozí exportní strategie byla publikována v období konjunktury, aktuální Strategie musela reagovat na nepříznivý vývoj české ekonomiky a EU v období hospodářské a dluhové krize.

Jak bylo řečeno, Strategie vznikala za jiné ekonomické situace než Exportní strategie ČR pro období 2006-2010 a byla tedy nucena reagovat na danou situaci a sestavovat své cíle a projekty v návaznosti na důsledky hospodářské a dluhové krize v EU. To znamená, že se zaměřuje zejména na posílení diverzifikace exportu na mimoevropské trhy a snaží se k celé problematice rozvoje exportu přistupovat více komplexně, v součinnosti s jinými oblastmi politiky státu. Zvýšení konkurenceschopnosti ČR a rozvoj exportu vidí hlavně v efektivním využití, koordinaci a spolupráci různých odvětví zahraničního obchodu a do určité míry ve sloučení nebo snaze sladit jednotlivé činnosti realizované veřejnými institucemi nebo dalšími zainteresovanými subjekty v exportní politice.

Naproti tomu předchozí Exportní strategie ČR pro období 2006-2010 vznikala v období konjunktury a příznivého vývoje českého exportu, tudíž se zaměřila zejména na konkrétní proexportní činnosti, které by napomohly udržení nebo i případnému dalšímu zlepšení vývoje exportu ČR. Celkově hledala tato strategie dosud nevyužité obchodní příležitosti a možnosti další prosperity v konkurenceschopnosti ČR, ale i vývoje českého exportu. Zaměřila se více na sledování konkrétních výsledků a vyhodnocování efektivity pomoci jednotlivých proexportních institucí. V té době ČR využívala hlavně komparativní výhody levné, ale kvalifikované pracovní síly a strategického umístění ČR v Evropě. V době sestavování aktuální Strategie bylo ale zjištěno, že tato komparativní výhoda nám v mezinárodní konkurenci již nestačí a naše pozice perspektivního a atraktivního trhu se zhoršuje. Jedním z požadavků předcházející exportní strategie bylo také navýšení počtu zaměstnanců zahraničního zastoupení ČR (kanceláře CzechTrade, ekonomičtí diplomaté v OEÚ ZÚ apod.). V rámci Strategie bylo již zřejmé, že za účelem úspor a snížení nákladů k navýšení zaměstnanců prozatím nedojde. Naopak se přistoupí a bude požadováno jejich maximální možné využití a jejich služby budou suplovány modernizovanými informačními systémy, které jsou součástí projektů Strategie.

Vize a cíle

Jednou z ústředních vizí je, aby se ČR dostala mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa. ČR se v roce 2012, dle publikace WEF – The Global Competitiveness Report, nacházela na 39. místě.[50] Mezi další hlavní body Strategie je docílení co nejefektivnější spolupráce všech proexportních institucí, státních proexportních aktivit a sjednocení jednotlivých opatření a projektů tak, aby byl zajištěn úspěch vývozců na zahraničních trzích a zjednodušila se situace vleklé recese v těchto letech. Prostřednictvím efektivní spolupráce jednotlivých orgánů by mohly vzniknout určité úspory, které jsou v období recese pro ekonomiku potřebné.

Strategie dále doporučuje diverzifikaci exportu na trhy mimo EU, vzhledem k tomu, že v současné koncentraci exportů do zemí EU a převážné orientaci pouze na několik odvětví vidí určitou hrozbu pro ČR, která tkví v možné zranitelnosti ČR, způsobené výkyvy na zahraničních trzích, což je v současné evropské dluhové krizi nebezpečné. V neposlední řadě je také potřeba, aby nabídka exportních služeb byla rozšířena na všechny typy vývozců, zaměřit se nejen na již zkušené exportéry, ale přinášet také poradenství pro nové, začínající exportéry. Co se týká diverzifikace exportu, byly v rámci Strategie jmenovány prioritní a zájmové trhy, na které by se český export měl zaměřit. Obecně řečeno se jedná o velké ekonomiky situované mimo EU. Mezi 12 prioritních zemí byly zařazeny tyto země: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Mezi zájmové země patří těchto 25 zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko.[51] Prioritní a zájmové země jsou sestaveny podle toho, zda se české zboží na daném trhu již objevuje a je zde známé nebo zda v komparaci s ostatními zeměmi v exportu do daných zemí zaostáváme nebo je zde jednoduše určitý potenciál pro navýšení exportu zboží a služeb do dané oblasti. Tento seznam zemí může být průběžně aktualizován vzhledem k délce období platnosti této Strategie.

Mezi měřitelné cíle Strategie patří:

zvýšení objemu exportu, konkrétním cílem je zvýšení exportu na hlavu o 25 % do roku 2020 (v roce 2016 se ale export musí zvýšit již o 12 %), dále navýšení počtu exportérů o 15 % a exportérů malých a středních podniků o 50 % do roku 2020,

dalším cílem je diverzifikovat export do zemí mimo EU, kde konkrétními cíli jsou zvýšení objemu exportu do zemí mimo EU o 50 % ve srovnání s rokem 2010, zatímco kontrolní měření proběhne v roce 2016 a je třeba docílit již v tomto roce zvýšení o 25 %. Dalším bodem v rámci diverzifikace exportu je docílení dvojnásobného meziročního tempa růstu vývozu do zemí mimo EU vzhledem k vývozu do EU a posledními body tohoto cíle je 25% zvýšení počtu exportérů do zemí mimo EU do roku 2020 a udržení aktivní obchodní bilance se zeměmi EU,

neméně důležitým cílem je posun českých exportérů v hodnotových řetězcích exportu do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, tady je snaha docílit dvojnásobného zvýšení počtu vysoce inovativních exportérů do roku 2020, dále udržet, nebo pokud možno navýšit, počet výnosných velkých exportních projektů (nad 1 mld. Kč) na 15 projektů za rok a jiné, [52]

konečným cílem je efektivní koordinace, spolupráce a maximální využití sloučení některých činností státních institucí pro rozvoj exportu a všech dalších i nestátních subjektů

Jednotlivé cíle a jejich naplnění jsou dosažitelné různými způsoby. V případě navýšení objemu exportů obecně je zapotřebí zkvalitnit a přizpůsobit celé podnikatelské a obchodní prostředí a zlepšit ekonomickou situaci celé země, na základě např. pozorování makroekonomických ukazatelů. Co se týká zbývajících cílů, tam je možnost pomoci konkrétními proexportními nástroji a proexportní politikou státu.

Pilíře

Strategie je tvořena 3 stěžejními pilíři, v rámci kterých jsou upřesněny základní proexportní aktivity, které by v daném období měly být realizovány. V rámci každého pilíře jsou stanoveny tzv. projekty, kterých je celkem ve všech třech pilířích jmenováno 12. Na základě těchto určených projektů by měly být postupně v daném období splněny zmiňované cíle této Strategie.

Zpravodajství pro export

Obsahem tohoto pilíře jsou různé proexportní aktivity, které by měly vést ke zlepšení zpravodajství pro export, tedy zejména k vytvoření informačních pramenů a zkvalitnění toku informací. Tento pilíř také přispívá k naplnění těchto cílů Strategie: diverzifikace exportu – proexportní instituce poskytují informace o možných obchodních příležitostech v oblastech mimo EU a posun českých exportérů v hodnotových řetězcích exportu do odvětví s vyšší přidanou hodnotou – proexportní instituce informují o aktuálních trendech a vývoji poptávky v žádaném odvětví v zahraničí.

Jednou z proexportních aktivit je podpora informačních zdrojů a optimálních prostředků k předávání potřebných informací exportérům a obecně veřejnosti k rozvoji exportu. Má za cíl zjednodušit přístup k informacím pro potenciální exportéry. Dobrá informovanost o možnostech podpory exportu a dostatečné povědomí lidí o nabídce služeb má zásadní význam pro samotné rozhodování exportéra o vstupu na zahraniční trh. Dalším bodem je budování dostatečného množství obchodních kontaktů a tvoření přístupných databází s obchodními adresami a kontakty na potenciální obchodní partnery.Ale také se může jednat o obchodní kontakty podnikatelů a firem v ČR za účelem dostupných informací pro zahraniční investory. Následující proexportní aktivitou by měla být podpora průzkumu zahraničních trhů, provádění analýz těchto trhů a dále zajištění určité selekce těchto informací. Je zapotřebí vybrat pouze relevantní informace, které by byly přehledně a srozumitelně prezentovány exportérům. Posledním působením na podporu exportu je efektivní využívání lidské infrastruktury, které je exportérům k dispozici ze zahraničí. Tento bod také souvisí se vzděláváním a školením vlastních pracovníků a zaměstnanců všech proexportních institucí v ČR.[53]

Projekty zacílené na plnění prvního pilíře této Strategie jsou tzv. Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office), Informační One-Stop-Shop a Globální diverzifikace exportu (koncepční řízení).[54] Exportní back-office neboli Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export by mělo fungovat jako určité zázemí pro kumulaci a koordinaci veškerých dat a informací o exportních službách z regionálních kancelářích, ze zmíněného One-Stop-Shopu, ze zahraničních kanceláří, ale také z jednotlivých proexportních institucí v ČR. Toto centrum by mělo integrovat kompletní potřebné informace pro exportéry o zahraničních trzích a také o nabízených proexportních službách. Dále by toto centrum mělo na starosti provádění konkrétních analýz na základě získaných dat z pozorování zahraniční poptávky a dle výsledků těchto analýz by mělo koordinovat a přizpůsobit jednotlivé činnosti proexportních institucí v ČR a jejich zahraničních kanceláří. Informační One-Stop-Shop je projekt, který by měl fungovat jako takový rozcestník informací, měl by slučovat veškeré dostupné informace již existujících portálů a webových stránek proexportních organizací a institucí. Hlavním úkolem tohoto projektu je přístup k informacím exportérům usnadnit, zefektivnit a zrychlit. Zásadní myšlenkou je součinnost a maximální zužitkování stávajících zdrojů informací, které vedou k tomu, že exportér není nucen se obrátit na rozmanitý počet institucí pro informace. Je totiž zřejmé, že je prakticky lhostejné, na kterou instituci se obrátí, protože všude získá informace stejné. Podstatné je pro potenciálního uživatele získat informace jednoduchým způsobem, rychle a komfortně. Posledním projektem prvního pilíře je Globální diverzifikace exportu. Tento projekt je zaměřen na docílení rozmístění exportu do žádoucích oblastí. Je třeba využít informace z exportní back-office na vytvoření konkrétních teritoriálních strategií, které by odpovídaly poptávce v dané oblasti a potřebám daného trhu.

Rozvoj exportu

Druhý pilíř se zabývá rozvojem exportu v obecné rovině. Je zde konstatováno, že by mělo dojít k vytvoření příhodného obchodního prostředí a zkvalitnění ekonomické situace, která by usnadnila vstup exportérů na zahraniční trh. Tento pilíř především napomáhá plnění těchto cílů Strategie – celkovému zvýšení objemu exportu a zvýšení počtu exportérů, diverzifikaci exportu a také posunu českých exportérů v hodnotových řetězcích exportu do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, hlavně pomocí efektivnějších a modernějších poradenských služeb.

Podobně jako u předešlého pilíře, také v druhém pilíři jsou zmíněny konkrétní proexportní aktivity vedoucí ke splnění tohoto pilíře Strategie. První činností je posouzení připravenosti konkrétní firmy na export do zahraničí. Jedná se o velmi efektivní nástroj a poměrně populární mezi potenciálními exportéry. Podstatnou akcí je také vzdělávání těchto potenciálních exportérů. Oba zmíněné faktory zvyšují obecnou schopnost firem a podniků exportovat. Strategie poukazuje na další velmi podstatnou proexportní aktivitu a to je forma poradenství pro export. Poradenství odstraňuje bariéry a jakékoliv překážky začínajících exportérů a tím se zlepšuje nejen jejich schopnost exportovat, ale také jejich celková konkurenceschopnost. Poradenství poskytují jak instituce státní podpory exportu, tak také instituce nestátní podpory exportu. Nepostradatelnou proexportní činností je exportní financování a pojištění, jak bylo podrobně popsáno v kapitolách 2.1.2 a 2.1.3. Hlavními institucemi na poskytování exportního financování a pojištění jsou instituce ČEB a EGAP, přesto jsou ale možné alternativy u komerčních bank a pojišťoven. Exportní činnost může být i spolufinancována formou evropských fondů, v rámci konkrétních rozvojových programů.[55] Závěrečnou proexportní aktivitou je koordinace a do určité míry i sloučení aktivit a zlepšení spolupráce veřejných, ale i soukromých subjektů, které jsou součástí proexportního systému. Je třeba vytvořit bezproblémovou komunikaci a spolupráci všech institucí, které jsou angažované v daném exportním projektu.

K rozvoji exportu (druhý pilíř) byly zvoleny tyto implementační projekty – Služby pro exportéry (front-office), Exportní financování a pojištění, Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce, Klastry a proexportní iniciativy samospráv a Řídící a komunikační platforma.[56] V případě služeb front-office funguje stejný princip jako u projektu One-Stop-Shop. To znamená, že u všech institucí by měl exportér získat stejné rady a informace. Tento princip je důležitý, protože zajišťuje, že instituce nebude konat ve svém zájmu, ale bude podávat stejné informace všem klientům. Jde o situace, kdy např. některé služby mohou být u jedné instituce zpoplatněné a u jiné nikoliv. V takové chvíli by měly obě zmíněné instituce reagovat na danou situaci poskytnutím informace o obou možnostech, aby klient sám zvážil, kterou variantu považuje pro něj za výhodnější. Cílem toho projektu je zejména zpřehlednění a koordinace již poskytovaných exportních služeb jednotlivých institucí.

Projekt Exportního financování a pojištění má zásadní význam zejména pro české exportéry. Jedním z návrhů tohoto projektu je automatizace doplňování kapitálu do institucí ČEB a EGAP. Hlavním účelem, opírajícím se o zkušenosti z projevů krize v roce 2008 a 2009, je možnost flexibilnější a rychlejší reakce v případě, že by znovu bylo třeba okamžité zintenzivnění podpory exportu, což je jeden ze spolehlivých nástrojů uzdravování ekonomiky.

Projekt Mezinárodních zdrojů financování a rozvojové spolupráce chce docílit hlavně toho, aby ČR využívala a čerpala více z rozvojových projektů EU a dalších projektů jiných mezinárodních organizací (jako např. EBRD, Světová banka, OSN apod.).[57] Nedílnou součástí tohoto projektu je rovněž snaha zapojit české představitele do činnosti v mezinárodních organizacích.

Další projekt Klastry a proexportní iniciativy samospráv doporučuje větší zapojení krajských a městských samospráv v procesu rozvoje exportu. Je logické, že samosprávy krajů a měst mají větší přehled o konkurenceschopnosti a o potřebách exportérů a podniků v daném regionu nebo městě. Tento projekt si tedy klade za cíl propojení a zlepšení komunikace mezi hlavními proexportními institucemi a samosprávami na regionální či krajské úrovni v zájmu podpory exportu. „V názvu toho projektu se objevuje pojem tzv. klastru, což dle definice agentury CzechInvest znamená soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“[58] V tomto konkrétním případě tohoto projektu se tedy jedná o určité propojení ústředních proexportních institucí a krajských a městských samospráv, a tím tedy možnost sladit zájmy všech zmíněných subjektů.

Posledním projektem tohoto pilíře je tzv. Řídící a komunikační platforma. Jedná se o určité sdružení důležitých zástupců, v tomto případě orgánů státní správy, zástupců samospráv, zástupců exportérů a jiných organizací. Tato platforma by měla mít především koordinační a komunikační funkci v oblasti styku veřejnosti a angažovaných subjektů, zejména za účelem plnění a implementace této Strategie. Funkce řídící a komunikační platformy je z pohledu monitorování plnění Strategie považována za velmi klíčovou.

Rozvoj obchodních příležitostí

Třetí pilíř Strategie vymezuje pět oblastí rozvoje obchodních příležitostí. Řadí se sem networking a zprostředkování přímého kontaktu mezi exportéry a zahraničními partnery, marketingové aktivity a public relations ČR a také opatření zaměřená na investory. Tento pilíř by měl splnit tyto cíle Strategie: diverzifikace exportu – poskytování informací o příležitostech exportu mimo země EU a zajištění přímého kontaktu s obchodními partnery, posunu českých exportérů v hodnotových řetězcích exportu do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zvýšení celkového objemu exportu ČR a maximální využití spolupráce a efektivní koordinace zaangažovaných subjektů.[59]

Proexportní aktivity vedoucí ke splnění tohoto pilíře jsou např. snaha o rozšíření poptávky po českém exportu v zahraničí. V rámci této aktivity je nutné nalézt nové obchodní příležitosti a umožnit tedy vstup na zahraniční trh. V tomto případě je nástrojem tzv. networking, což jinak řečeno znamená tvoření sítě obchodních kontaktů na základě různých zahraničních aktivit nebo specializovaných projektů organizovaných proexportními institucemi. Dalšími možnostmi může být účast na obchodních a mezinárodních veletrzích a výstavách nebo organizované obchodní mise. Dalším důležitým aspektem proexportní politiky je také její kombinace s politikou investiční, což je rovněž obsahem další proexportní aktivity tohoto pilíře. Je třeba podpořit tuzemské, ale také zahraniční investice do domácí výroby nebo rozvoje podnikání za účelem jeho exportování. Následující proexportní aktivita rozvoje obchodních příležitostí je považována mezi exportéry za nedostačující. Jedná se o oblast marketingu, brandingu a lobbyingu. Jde o činnosti spojené s asistencí, propagací a vybudováním určitého jména v zahraničí, ale také prosazování obchodně-ekonomických zájmů v zahraničí. V neposlední řadě je důležitou proexportní činností také obchodní politika, která představuje zejména aktivity spojené s odstraňováním překážek zahraničního obchodu v podobě celních omezení, administrativních a netarifních překážek či jiných vývozních náležitostí.[60]

Závěrečnou proexportní aktivitou rozvoje obchodních příležitostí je řešení problémů. Tato proexportní činnost zahrnuje prevenci a přímé řešení exportních problémů často způsobených složitými administrativními náležitostmi. Východisko z problémů může být projednáváno na úrovni členských států EU, v tomto případě je problém řešen sítí center SOLVIT, což jsou on-line centra, v rámci kterých členské státy spolupracují při účelném řešení problémů způsobených správními orgány EU.[61] Další možností je řešení problémů službami ad hoc, které jsou poskytovány zejména ZÚ nebo agenturou CzechTrade a ty se zabývají již konkrétními individuálními problémy exportérů. [62]

V souvislosti se zmíněnými proexportními aktivitami byly sestaveny následující projekty mířené na plnění tohoto pilíře: Obchodní politika EU a export na Jednotný vnitřní trh, Optimalizace zahraniční sítě, Služby zahraniční sítě a Investice a inovace pro export zboží a služeb.

Projekt Obchodní politiky EU a exportu na vnitřní trh je snahou o usnadnění využití veškerých výhod plynoucích z členství ČR v EU a hlavně tedy z vnitřního trhu EU. Daný projekt se zaměřuje konkrétně na jednání v zájmu ČR v oblasti společné obchodní politiky EU, uvolnění vývozu v oblasti vnitřního trhu a využití veškerých zástupců ČR v zahraničí, ať se jedná např. o zástupce z evropských institucí nebo z exportních organizací. [63] Velkou pomocí v tomto projektu by měla být zmiňovaná řídící a komunikační platforma, která by měla podpořit vzájemnou komunikaci jednotlivých subjektů.

Dalším praktickým projektem tohoto pilíře je Optimalizace zahraniční sítě. Vzhledem k širokému zahraničnímu zastoupení ČR prostřednictvím proexportních institucí je zapotřebí zefektivnit tuto síť a omezit duplicitní zastoupení ČR v zahraničí za účelem teritoriálního rozprostření jednotlivých zahraničních kanceláří těchto proexportních institucí do více oblastí.

S předchozím projektem souvisí další projekt – Služby zahraniční sítě. Tento projekt má úlohu sladit a zefektivnit využití konkrétních služeb zahraniční sítě za účelem navýšení exportu do zahraničí. Může se jednat o různé zkombinování a efektivní navázaní již zmiňovaných služeb z oblasti Marketingu, brandingu a lobbyingu, budování obchodních kontaktů v rámci networkingu a jiných v celém procesu. Je důležité zde poznamenat, že prezentace ČR jako celku není tak podstatná jako prosazení českých výrobků a služeb na zahraničním trhu.

Konečným projektem tohoto pilíře je Investice a inovace pro export zboží a služeb, který má za cíl naplnit proexportní aktivitu nalákáním investic pro export. Je třeba dosáhnout toho, aby podniky vyráběly zboží přímo určené k exportování do příslušných odbytišť a je také žádoucí, aby se jednalo o inovativní výrobky. Pouze tak může být splněn také cíl přesunu českých exportérů v hodnotových řetězcích exportu do odvětví s vyšší přidanou hodnotou.

Závěr

Seznam literatury

BENEŠ, Vlastislav. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3.

CZECHINVEST: Rádce – Klastry. [online]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/

klastry

CZECHTRADE: Zahraniční síť Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/kontakty/czechtrade-v-zahranici/

CZECHTRADE: Naše služby – Exportní balíčky. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-balicky/

CZECHTRADE: Naše služby – Exportní klub. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-klub/

CZECHTRADE: Naše služby – Exportní vzdělávání. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-vzdelavani/

CZECHTRADE: Naše služby – Projekty EU. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/projekty-eu-2/

ČSÚ. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky 2006–2010 za rok 2010. [on-line]. Dostupné na http://download.mpo.cz/get/43270/48544/573474/priloha001.pdf.

FOJTIKOVA, Lenka. 2009. Zahraničně obchodni politika ČR: historie a současnost (1945–2008). Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4

GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

HK ČR a IDE VŠE PRAHA. Analýza zavedení šrotovného v ČR. [online]. 2009, 8 str. Dostupné z: http://www.hkcr.cz/Files/aHonza09/Fotky/334/srotovne_analyza_ HKaVSE2.doc

KRČÁL, Adam. Proexportní služby státu a jejich vnímání českou podnikatelskou veřejností. Acta Oeconomica Pragensia, 2011, č.2.

MEJSTŘÍK, Michal, CHVALKOVSKÁ, Jana a SALÍNI, Linda. Proexportní strategie – koncepce. [online]. s. 98. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument92065.html

MPO: Exportní strategie ČR pro období 2006-2010. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument52127.html

MPO: Exportní strategie roku 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html

MPO: EU a Vnitřní trh – SOLVIT systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. [online]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument43862.html

MPO. Zahraniční obchod – Koncepce a Strategie. Exportní strategie ČR 2012-2020.[online]. 2012, Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument103015.html

PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428.

ŠŤOURAČOVÁ, Judita. Ekonomicka diplomacie Česke republiky. Praha : Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-71-9.

ŠUDŘICHOVÁ, Martina. Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v České republice. Scientific papers of the University of Pardubice. Series D. Faculty of Economics and Administration [online]. ISSN 1211-555x. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10195/42497

WEF: The Global Competitiveness Report 2011–2012 [online]. 2012. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2012-13.pdf

ZPRAVODAJ AMSP ČR – červenec 2011: EXPORT-Dohoda MPO a MZV o společné podpoře českého exportu podepsána. [online]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/export-dohoda-mpo-a-mzv-o-spolecne-podpore-ceskeho-exportu

Příloha

[1] Příloha č. 1 ČSÚ – Tab. 06.01 Zahraniční obchod České republiky

[2] ŠUDŘICHOVÁ, Martina. Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v České republice. Scientific papers of the University of Pardubice. Series D. Faculty of Economics and Administration [online]. ISSN 1211-555x. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10195/42497. str.201

[3] Příloha č. 2 ČSÚ – Tab. 06.02 Zahraniční obchod České republiky – hledisko teritoriální

[4] Příloha č. 3 ČSÚ – Tab. č. 21 – Zahraniční obchod se státy EU 27 podle SITC – skupina 78

[5] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

[6] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

[7] Tamtéž

[8] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

[9] Tamtéž

[10] HK ČR a IDE VŠE PRAHA. Analýza zavedení šrotovného v ČR. [online]. 2009, 8 str. Dostupné z: http://www.hkcr.cz/Files/aHonza09/Fotky/334/srotovne_analyza_HKaVSE2.doc

[11] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

[12] Tamtéž

[13] ŠUDŘICHOVÁ, Martina. Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v České republice. Scientific papers of the University of Pardubice. Series D. Faculty of Economics and Administration [online]. ISSN 1211-555x. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10195/42497

[14] ŠUDŘICHOVÁ, Martina. Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v České republice. Scientific papers of the University of Pardubice. Series D. Faculty of Economics and Administration [online]. ISSN 1211-555x. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10195/42497 str.207

[15] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280

[16] KRČÁL, Adam. Proexportní služby státu a jejich vnímání českou podnikatelskou veřejností. Acta Oeconomica Pragensia, 2011, č.2.

[17] FOJTIKOVA, Lenka. 2009. Zahraničně obchodni politika ČR: historie a současnost (1945–2008). Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4

[18] FOJTIKOVA, Lenka. 2009. Zahraničně obchodni politika ČR: historie a současnost (1945–2008). Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4

[19] KRČÁL, Adam. Proexportní služby státu a jejich vnímání českou podnikatelskou veřejností. Acta Oeconomica Pragensia, 2011, č.2.

[20] Zpravodaj AMSP ČR – červenec 2011: EXPORT-Dohoda MPO a MZV o společné podpoře českého exportu podepsána. [online]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/export-dohoda-mpo-a-mzv-o-spolecne-podpore-ceskeho-exportu

[21] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280. str. 92

[22] KRČÁL, Adam. Proexportní služby státu a jejich vnímání českou podnikatelskou veřejností. Acta Oeconomica Pragensia, 2011, č.2.

[23] BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3. str. 92

[24] ŠŤOURAČOVÁ, Judita. Ekonomicka diplomacie Česke republiky. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-71-9. str. 93

[25] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 114

[26] BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3. str. 94-96

[27] GAJDUŠKOVÁ, Kateřina, KRČÁL, Adam. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa, 2011, č. 2, ISSN 1804-1280. str. 85

[28] ČSÚ. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky 2006–2010 za rok 2010. [on-line]. Dostupné na http://download.mpo.cz/get/43270/48544/573474/priloha001.pdf. str. 3

[29] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 113

[30] BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3. str. 88-89

[31] Tamtéž str. 89-90

[32] ČSÚ. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky 2006–2010 za rok 2010. [on-line]. Dostupné na http://download.mpo.cz/get/43270/48544/573474/priloha001.pdf. str. 3

[33] ŠUDŘICHOVÁ, Martina. Vliv ekonomické krize na vývoz zboží a státní podporu financování exportu v České republice. Scientific papers of the University of Pardubice. Series D. Faculty of Economics and Administration [online]. ISSN 1211-555x. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10195/42497. str. 207 a 208

[34]PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 111

[35] Od 1. srpna 2012 MPO sloučilo zahraniční kanceláře organizací CzechTrade a CzechInvest a vytvořilo světovou exportní síť 40 zahraničních kanceláří. Seznam zahraničních kanceláří je dostupný na http://www.czechtrade.cz/kontakty/czechtrade-v-zahranici/

[36] CzechTrade: Zahraniční síť Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/kontakty/czechtrade-v-zahranici/

[37] ŠTOURAČOVÁ, Judita. Ekonomicka diplomacie Česke republiky. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-71-9. str. 96

[38] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 111

[39] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 112

[40] BENEŠ, Vlastislav a kol. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3. str. 84

[41] CzechTrade: Naše služby – Exportní balíčky. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-balicky/

[42] CzechTrade: Naše služby – Exportní klub. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-klub/

[43]CzechTrade: Naše služby – Exportní vzdělávání. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/exportni-vzdelavani/

[44] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 112, 113

[45] CzechTrade: Naše služby – Projekty EU. In: [online]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2013/projekty-eu-2/

[46] KRČÁL, Adam. Proexportní služby státu a jejich vnímání českou podnikatelskou veřejností. Acta Oeconomica Pragensia, 2011, č.2.

[47] PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Vyd. 1. Praha: Corona Communications, 2007, 179 s. ISBN 978-809-0395-428. str. 116, 117

[48] Tamtéž str. 117

[49] MPO. Zahraniční obchod – Koncepce a Strategie. Exportní strategie ČR 2012-2020.[online]. 2012, Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument103015.html

[50] WEF, World Economic Forum: The Global Competitiveness Report 2011–2012 [online]. 2012. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2012-13.pdf

[51] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 17

[52] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 12 a 13

[53] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 17-21

[54] Tamtéž str. 22

[55] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 29

[56] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 32

[57] Tamtéž str. 35

[58] CzechInvest: Rádce – Klastry. [online]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/klastry

[59] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 38 a 39

[60] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 42

[61] MPO: EU a Vnitřní trh – SOLVIT systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. [online]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument43862.html

[62] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 43

[63] MPO: Exportní strategie ČR pro období 2012-2020. [online]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103015.html. str. 44

Sdílet

Podpora exportu ČR do zemí EU

Mohlo by vás zajímat...

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Nejnovější příspěvky

Podpora exportu ČR do zemí EU

Seznam zkratek

Úvod