Podpora malých a středních podniků
– kategorie firem, která je svým způsobem hýčkána institucemi EU, jsou to firmy, které mohou rychle vyplňovat mezery na trhu x protiváha větším firmám. Snahou je, aby nebyly znevýhodněny. Vytváří se jim příznivější klima.
EU definuje tuto kategorii: jde o podniky, které nemají více než 250 zaměstnanců; výše ročního obratu ne vyšší 59 mil. Eur – EK může mít jiná kritérie než EIB. Malé firmy – do 50 zam., mikro firmy – do 10 zam.
Vytváří se jim měkčí podmínky – problematika bagatelních kartelů (neohrožují výrazně trh) – nepoškozují zákazníka!
Zvýhodnění v poskytování soutěže státních podpor – mohou získávat investiční dotace, jiné firmy by na ně nedosáhly (kupř. pouze u prioritní oblasti) – až do výše 7,5 % celkové výše investic. U malých dvojnásobná hodnota.
Pokud jsou tyto dotace umísťovány do oblastí prioritního zájmu EU – dochází k dalšímu % navyšování.
Příspěvky na konzultační aktivity, odborný výcvik, šíření poznatků až do výše 50% nákladů.
Využívají pravidla the minimis – není-li poskytnuta státní podpora takovéto firmě než jednou za 3 roky do výše 50 tis. eur – pak není pokládána za malou firmu a nepodléhá schvalování na evropské úrovni.
– postupy změkčující obecně platná pravidla 😉 – objem nesmí převýšit 200 mil. Eur ročně – obrat firem je kriteriem pro posuzování kartelové dohody
Metodická pomoc:
MaS firmy nejsou aktivní v navazování kontaktů mezi sebou navzájem – poznamenáno konkurenčním prostředím. Není obvyklá vlastní iniciativa. EU organizauje aktiviy, které to mají kompenzovat – europaternaliát (otcovský přístup J – péče z EU) -> smyslem je stimulovat spolupráci mezi MaS podniky – v méně rozvinutých a upadajících oblastech – EEIG: poskytování právních služeb v rámci projektů MaS firem
Středisko podnikatelské spolupráce a síť podnikatelské Spolupráce
– kompjuterizovaná síť poradců v rámci unie
Program Value: všímá si využívání vědecko-technických poznatků MaS firmami – umožňuje jejich napojení na akademickou sféru univerzity, poradenské organizace, … smyslem je zprostředkovávat tyto kontakty – mezi tvůrci a uživateli poznatků
Program Sprint: podporující transfer a užití nových technologií v průmyslu – se zaměřením na MaS podniky
Aktivity: tvorba technologických parků (evropské informační observatoře)
2008: Zelená kniha: týkající se MaS podniků (Small bussines act for Europe) – specifikace opatření
Energetika
<Týká se Lisabonské smlouvy – začlenění do smlouvy o fungování EU, čl. 194 – definovány cíle energetické politiky: 1. zajistit fungování trhu s energií, 2. bezpečnost dodávek, 3. účinnost a úspory, 4. propojení energetických sítí, …jeví se jako potřebné postupně předávat působnost na nadnárodní úroveň>
Politika, která je v zájmu evropských orgánů, v 50. letech šlo o dohled nad těžkým průmyslem – v popředí průmysl uhelný, do popředí se dostávala jaderná energetika. Podepsána 2. římská smlouva – Euratom: vývoj se jakoby zamíchal – uhelný průmysl přestával hrát významnou roli – určitá rizika. Každá země má absolutní právo rozhodnout si jaké zdroje pro výrobu el. Energie bude využívat.
Ropné krize – ukázala se velká závislost na dovozu strategických surovin mnohdy z ne příliš stabilních oblastí (OPEC 40%). V 80. letech se začaly více zmiňovat alternativní zdroje – trend zesiluje v současnosti – občas kritické studie, poukazující na kroky, které mohou být v důsledcích problematické pro ŽP. Podpora sluneční energie. Nadměrná regulace – přesný opak původního plánu (Španělé si nasvěcovali panely večer, aby měli vyšší výkon :-D).
Riziko nedostatku zdrojů v rámci členských států EU, obava z přílišné závislosti na několika dodavatelích surovin. Priorita č. 1: nutnost diverzifikace zdrojů, zajištění větší nezávislosti
Plyn přes Ukrajinu z Ruska: Ukrajina rating C
Problém energetické bezpečnosti: pravidelnost dodávek! EU se snaží vytvářet nové projekty v dodávkách – více možností (nejen naše Družba, staví se nové mimo Ukrajinu).
North stream – nová cesta – plynovod z Petrohradu přes Baltské moře přímo do Německa – nejvíce se proti tomu staví Polsko (menší přínos do rozpočtu). Uvažuje se o dodávkách po dně Černého moře (do Turecka, případně Bulharska). Snaha o vybudování kapacit i odjinud než z Ruska – Nabuco – Kaspické moře (Azerbajdžán, Turkmenistán – obrovské zásoby). Možnosti ze severu Afriky – Libye
Rozvoj i v dalších směrech: snaha o úspory ve spotřebě energie Save program – motivace k rozvoji technologií – nanotechnologie, menšího rozměru. V Bretani elektrárna na principu přílivu a odlivu.
Topol – rychle rostoucí dřevina – pro biomasu využíváno
EU si klade kvantifikované cíle:
Program 202020 do roku 2020<velmi úzce souvisí s energetikou>: cílem jsou procenta podílu alternativních zdrojů na výrobu energie.
Litva už má jadernou elektrárnu vypnutou.
Skandinávie – 25% alternativní energie. Ani u nás to není dosažitelné – cca 8%.
Úspory: k 20% úsporám energie, o 20% snížení emisí.
Snaha o vnesení více konkurenčních prvků.
Undumbling: oddělování produkce a distribuce elektřiny – konečný spotřebitel by měl mít volbu výběru, postupně se zavádí ve vztahu k velkoodběratelům, postupně k domácnostem
Mimoevropské dokumenty: od začátku 90. let – existuje Evropská energetická charta (spolupráce členských i nečlenských zemí) – aby šlo s elektřinou obchodovat, vybudování sítě energetických rozvodů, aby nedocházelo k situacím ohrožujícím bezpečnost (Itálie – problematické vybudování rozvodů z okolních zemí – opakovaně se dostávala do krizové situace, havárie i na řadu hodin – část země bez elektřiny -> transevropské energetické sítě)
Země mezi sebou mohou mít různé spory, EU zachovává přísnou neutralitu, s chartou apelovalo Rakousko proti vstupu ČR do EU – EU dala najevo, že je na každé zemi, jaký zdroj elektřiny bude využívat!
Poměrně nedávno vznikla elektrárna ve Finsku – „vzor“ moderní elektrárny. Itálie úplně zastavila jadernou energetiku po černobylské havárii – nyní se k ní vrací.
Ochrana životního prostředí
Jedna z politik, která se v zakladatelských smlouvách EHS nezmiňuje, původ pozvolný z 70. let – Římský klub: manželé „Meadowsovi“ – > všeobecně známá studie limitů růstu – Limits the growth a pak „Beyond the limits“
Zapracování až do Maastrichtské smlouvy. EIA: hodnocení vlivů na životní prostředí: každý projekt se musí povinně hodnotit
Různé nástroje v podobě programových dokumentů:
Akční programy: definující priority a cíle (4 až 5 let) – jeden z nejpublikovanějších „vstříc trvalé udržitelnosti“ – růst je primárním cílem EU.
Růst: udržitelný, inkluzivní, postavený na zvyšování výdajů na V&V
Trvalý přístup k přírodním zdrojům – snaha udržet celkovou kvalitu života -> ochrana rozvoje krajiny
Aktuální je 6. akční program – 2002-2012: vytyčení 4 základních priorit
klimatické změny, příroda a biodiverzita, přírodní prostředí a vliv na zdraví, řízení přírodních zdrojů a odpadu
Nástroje legislativní
- tržní – měkké (ekoaudity, ekoznámky, …) x tvrdé (sankční opatření uvalována na poškozovatele ŽP)
Fiskální stimuly: ekologické daně
(7. rámcový program v oblasti V&V)
Program Life:
Envirec – enviromentalismus a regionální pohled
Kohezní fond podporuje programy enviromentální
EIB – význámná role – nefunguje na komerčních principech – financuje prioritní oblasti, cca 20% investicí se týká env. Projektů
Horizontální nástroje: budování informačních sítí