Pojem a koncepce obchodní logistiky
Pojem a koncepce obchodní logistiky
Logistika představuje ucelené řešení a koordinaci veškerých hmotných a nehmotných operací
v rámci výrobních a oběhových procesů a vztahují se ke konkrétní finální produkci.
Logistika znamená tvorbu, řízení a organizování materiálových a informačních toků zboží
a všech ostatních činností, které jsou zbožovými a informačními toky spojené. ̈
Materiálové toky představují pohyby zboží a materiálu od prvotní výroby ke zpracovatelům
a představují tak zvané zásobovací činnosti., dále pohyby polotovarů mezi výrobci
a odbytovými organizacemi včetně pohybu zboží přímo ke spotřebiteli.
Informační toky vztahující se na tyto materiálové toky jsou nevyhnutelnou součástí oběhu
zboží.
Cíl logistiky – dodávat výrobky a zboží v požadované kvalitě, v požadovaném čase na
požadované místo s minimalizací nákladů.
Úlohou logistiky je získat konkurenční výhodu na trhu výrobku tím, že oběh výrobků získá
vyšší organizovanost, sníží náklady na oběh, zvýší efektivnost prodeje. Výsledek se projeví ve
zvýšeném obratu výrobků a tím i zvětšení zisku a zvýšení míry výnosů vložených kapitálových
prostředků. Logistika přispívá ke zlepšení spotřebitelských služeb , k diverzifikaci nových
výrobků.
Charakteristika logistických činností
Logistika představuje systémový přístup ke koordinovanému řízení fyzického pohybu
materiál a výrobků. S tímto pohybem je bezprostředně spjat nehmotný informační tok ,
který je konstruovaný jako součást logistických postupů. Logistika je konstruována tak, aby
zabezpečovala potřeby materiálového vybavení podniků a zabezpečovala potřeby finálních
spotřebitelů. Tyto činnosti musí logistika zabezpečovat účinně, ale i efektivně, což znamená,
že každého účastníka logistického procesu zajímají náklady na logistiku, resp. že náklady na
logistiku se stávají klíčovou otázkou.
Logistika ovlivňuje příjmy a tím i zisk podniků tím, že přispívá k podněcování poptávky
rychlou a kvalitní dodávkou a koordinací různých druhů logistických činnosti, snižuje náklady
na oběh zboží. Logistika koordinuje práci přepravců, dopravců, obchodu i spotřebitele.
V současnosti můžeme v logistice pozorovat následující tendence:
– vysokou integraci logistických systémů v řízení materiálového zabezpečení výroby
v součinnosti s marketingem
– působení logistiky na rozvoj informačních toků
– orientace logistických cílů na celkový zisk firmy
– přijetí principů logistiky při řízení podnikového hospodářství
Logistický systém se skládá z několika komponentů neboli subsystémů. Každý z komponentů
se věnuje uskutečnění fyzických a informačních toků a každý subsystém mají vztah k ostatním.
Změny u kteréhokoliv z komponentů mají větší nebo menší vliv na ostatní komponenty.
Logistický systém může být rovněž charakterizován jako systém, který spojuje uzly. Uzly jsou
pevná zařízení jako sklady, provozovny, terminály apod.
Logistický toky začínají u dodavatele, pokračují v podniku a končí u finálního spotřebitele.
Existuje všeobecná tendence vylučovat některé uzly tak, aby se zkracovala doba přemístění
a snižovaly se náklady. Příkladem takovéhoto řešení mohou být přímé přepravy od výroby ke
spotřebiteli.
Uzly jsou aktivní hospodářské činnosti a jsou propojeny toky, které se uskutečňují přepravou
(hmotně) a komunikačně (informačně).
Úloha vybraných článků (uzlů) logistiky
Obchodní podniky:
– zabezpečovat uspokojení potřeb spotřebitelů co do sortimentu, výrobků, ceny, času, místa
a příslušných informací
– zabezpečovat bezpečnost spolehlivost dodávek na místo spotřeby
– poskytovat zpětné informace výrobcům o ohlase spotřebitelů na poskytované výrobky a
služby
– zkoumat trendy poptávky, změny struktury spotřeby a informovat o tom výrobce
Skladovací podniky včetně velkoobchodních skladů:
– koordinovat stavy zásob s rozpisy dodávek
– zabezpečovat objednávkové služby
– řídit skladové hospodářství v rozsahu od výrobce po spotřebitele
– poskytovat informace o meziskladovém pohybu zásob, o jejich skladování a přepravě
– poskytovat rychlé a objektivní obchodní zpravodajství, zpravodajství o schopnostech,
technologických a službách poskytovaných skladovými společnostmi
– ovlivňovat náklady na oběh racionalizací skladového hospodářství
Přepravní podniky:
– přebírat odpovědnost za pohyb zboží v procesu oběhu
– zabezpečovat efektivnost materiálových toků minimem časů, který výrobek stráví
v oběhu
– koordinovat přeprav, skladování, balení a manipulaci s materiále
– poskytovat dokumentaci o pohybu zboží, o identifikaci výrobků, o přepravním balení
apod.
Grafické znázornění logistického toku ve výrobním podniku.
NÁKUP ⇒ SKLADOVÁNÍ ⇒ VÝROBA ⇒ SKLADOVÁNÍ ⇒ PRODEJ
Nákup
Základní funkce a úkoly nákupu
– efektivní zabezpečení předpokládaného průběhu základních, pomocných a obslužných
výrobních i nevýrobních procesů surovinami, materiálem a výrobky v potřebném
množství, sortimentu, kvalitě , času a místě
Předpoklady:
– co nejpřesněji a včas zjišťovat budoucí předpokládané potřeby materiálu
– systematicky zjišťovat a volit optimální zdroje pro uspokojování těchto potřeb
– úplně a včas projednávat a uzavírat smlouvy o ekonomicky efektivních dodávkách,
trvale sledovat jejich realizaci, projednávat vzniklé změny v potřebách
– systematicky sledovat a regulovat stav zásob a zabezpečovat jejich co nejefektivnější
využití
– pružně uspokojovat vnitropodnikové potřeby
– zabezpečovat kvalitu nakupovaných materiálů
– vytvářet a zdokonalovat odpovídající informační systém pro řízení nákupního procesu
– systematicky zabezpečovat personální, organizační, metodický a technický rozvoj, jak
řídících tak hmotných procesů
– zajistit přípravu, výdej a přísun materiálu na místo spotřeby
Nákup řeší především tyto otázky:
– kde nakoupit
– jak přepravit
– jak objednávat
– jak balit a vytvářet manipulační jednotky
– jak dodávat
– jak řídit pohyb zboží
Nákupní výzkum trhu
Zdrojem informací jsou:
– evidence o výkonech dodavatelů, s kterými již firma obchodovala (evidence dodávek,
fakturace, operativní evidence nákupců)
– marketingové nákupní zpravodajství: inzeráty a reklama dodavatelů, brožury, katalogy
prospekty
– informace získané na výstavách a veletrzích
– odborný tisk
– údaje obchodních přátel, zkušenosti jiných odběratelů apod.
Výběr dodavatele
V podniku se na rozhodování o dodavateli a obecně na nákupním rozhodování nepodílí
pouze pracovníci nákupu, ale i pracovníci jiných útvarů.
Při vlastním rozhodování se doporučuje zvažovat následující znaky uspořádané podle
významnosti:
1. Schopnost dodání co do množství a provedení
2. Kvalita, spolehlivost, preciznost
3. Ceny, slevy, přirážky
4. Úroveň služeb, servisu
5. Technické schopnosti
6. Výkonnost managementu
7. Výrobní kapacita (rezervy)
8. Kvalita balení
9. Lokalizace firmy
10. Poradenství a technická pomoc
11. Systém kontroly kvality
12. Pověst firmy, goodwill
13. Finanční situace
14. Postoj ke kupujícím
15. Pomoc při odborné přípravě a užití
Dvě skupiny dodavatelů
1. Dodavatelé velmi malý – jsou pro ně důležité i drobné dodávky, bývají velmi spolehliví
2. Větší dodavatelé – jsou schopni dodat poměrně široký sortiment, ale někdy očekávají
větší aktivitu od kupujícího