Politika na ochranu spotřebitelů

 

• – od roku 93:
• – s podpisem maastrichtské smlouvy
• – dotváření JVT

 

Do té doby:

1975 – 1. program ES pro politiku na ochranu a informování spotřebitelů soustřeďující se na 5 základních práv:

1. na ochranu zdraví a bezpečnosti
2. na ochranu hospodářských zájmů spotřebitelů
3. nárok na spolehlivé informace
4. na právní ochranu
5. na zastoupení spotřebitelů na komunální a národní rovině

1985 – „nový přístup“ k politice ochrany spotřebitelů – směrnice o ručení za výrobky

1987 – paušálně uplatňována zásada vzájemného uznávání

 

• – jsou vytvářeny minimální standarty (soustava směrnic, které musí být zavedeny v národních legislativách)
• – existence SOLVIT
  • o = systém řešení problémů na vnitřním trhu
  • o ČR je také zapojena
  • o pomáhá:
    • aplikovat veškeré právo týkajícího se trhu jak vůči občanům tak i firmám
    • i začínajícím podnikatelům
    • občanům uznávat odbornou kvalifikaci v jiných členských státech
    • daňové problémy spojené s mobilitou občanů
  • – politika nabývá různých podob v zemích
  • – existuje celá řada speciálních národních forem (různé typy soutěží, označení výrobků vyšší kvality, označení biovýrobků,…)
  • – každá země volí své mechanismy:
    • o VB – Ceny britské královny – nejvyšší kvalita
    • o ČR – CzechTrade

 

 

Politika jakosti

 

• – základní směr evropské politiky jakosti se soustředil na to, aby zboží přecházející z jednoho do druhého státu bylo bezpečné.
• – 1994 – projekt Evropská politika jakosti, který sleduje, nakolik je Evropa ve světovém měřítku konkurenceschopná.
• – Základní aktivity: Evropská cena za jakost, Evropský týden jakosti, Evropský index spokojenosti zákazníka, Evropský program vzdělávání, kvalifikace personálu, podpora programů výzkumu a rozvoje, Podpora rozvoje malých a středních firem
• – aplikace ISO norem – systém řízení managementu jakosti
• – součástí pol. na ochranu spotř.

 

Společná obchodní politika

 

• – patří mezi nejstarší, definována již v zakladatelských smlouvách
• – zpočátku se zaměřovala na jiné priority (v 1. FÁZY – ochrana domácích trhů členských států)
• – WTO (GATT) – aby míra ochrany trhu EU před dovozem z 3. zemích byla redukována
• – nástroje:
  • o autonomní
    • tarifní:cla
    • netarifní: např. kvóty
  • o smluvní (negociační)
    • smlouvy, které upravují obchodní vztahy v ES
    • různé skupiny států, vůči nim EU má různou míru liberalizace

 

Cla

• – nejtradičnější nástroj
• – po vzniku ES se začaly odstraňovat celní překážky – v roce 68 byla cla etapovitě snížena na 0
• – po 1. lednu 68 – jednotný celní sazebník
  • o existuje dodnes
  • o každoročně aktualizován
  • o význam se zmenšuje, dnes má fiskální význam pouze okrajový

 

Tarifní kvóty

• – = obchodování s jistým množstvím bezcelně, nad povolený limit se zboží proclívá
• – v současné době kvóty dovozní
• – GATT – jednání, které omezí uplatňování kvót do budoucna, členské státy EU se musí podřídit

 

další:

dovozní přirážky

• – v rámci společné obchodní politiky nemají místo, jsou akceptovatelné u přidružených zemí (Makedonie, Turecko – chránit trh před produkcí z EU, mohou zavést dovozní přirážku)
• – stanovené % sazbou na veškerou produkci
• – ČR v 90. letech – 20 % z ceny, poté postupné snižování na 2 %, a odbouráno
  • o výpočetní technika byla osvobozena

neviditelné překážky dovozu

• – zpřísňování technických norem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pyramida vzájemných vztahů

EU – míra liberalizace absolutní

EEA (EHP)

• – vytvořen na smlouvě z roku 94
• – míra liberalizace je velmi vysoká, s výjimkou zemědělských produktů, na něž se lib. nevztahuje
• – Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko

ACP

• – africko-karibsko-pacifická oblast
• – státy byly koloniemi dnešních členu unie
• – dochází k asymetrii obchodních vztahů – státy EU zvýhodňují obchodní partnery pří dovozu na svůj trh, mohou dovážet za jiných než obvyklých podmínek (např. cenové zvýhodnění – při dovozu není závislá na úrovni světových cen, ceny se pohybují na jiném mechanismu – nikoliv tržním)
• – EU nerovnoprávné postavení kolonií – má být určitou kompenzací

Asociační dohody

• – nemají „paternalistický“ ráz,
• – asymetrický princip: po určité pevně stanovené období, odbourává EU překážky rychleji než další země
• – ČR – od roku 92 (asociační zemí až od r. 95) – inter-in agreement (prozatímní dohoda) – umožňuje aplikaci liberalizačních kroků ještě před podpisem asociační dohody
  • o 92-02 – postupné odbourání překážek, ČR odbourávala pomaleji

Dohody o obchodu a spolupráci

• – země vyspělostně srovnatelné s EU
• – princip reciprocity:
• – např. USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko
• – dobrovolná omezení exportu: omezit obchodování s takovými komoditami jako jsou letadla

GSP

• – General systém of preferencie
• – stanovení preferenčních cel pro určité země v určitých situacích na určité období
• – ČR – na počátku 90. let – státy ES se snažili reagovat v obchodní politice rychle, už v roce 90 bylo uplatňováno –
• – aplikace je podmíněna obdobími, kdy je nutno zvyšovat, zda má být stále aplikovány

MFN

• – the most favorite nationals
• – garantována členstvím ve WTO
• – EU by měla aplikovat vůči zemím WTO stejný přístup a žádnou z nich nediskriminovat, pokud s nimi neuzavře jinou formu z těchto dohod

 

Obchodní embargo

= cílené omezení obchodu s nějakou zemí

• – EU nepřistupuje k zavedení příliš často
• – vždy uvalováno na státy, vůči kterým je embargo uvaleno OSN
• – zákaz obchodování s jakýmikoliv produkty a službami, nemusí se vztahovat na humanitární dodávky, které mají zajistit přežití obyvatelstva (např. léky)
• – např. země, které začnou válečný konflikt, provádějí genocidu
• – týká se to
  • o země, které podporují terorismus (v minulosti: Libye, Jugoslávie; dnes: Írán-v omezené míře – palivo do atomové elektrárny)
  • o Kuba není v tomto režimu, EU s ní obchoduje

Po vstupu do EU musela ČR zrušit smlouvy se 3. zeměmi (např. v Africe