Ekonomika justice a policie
Poslání justice
Rozhodovat o právech, vině a trestu včetně zabezpečení jeho výkonu.
Zajišťuje potřebu domoci se spravedlnosti.
Justice se sestává z následujících složek. (patří mezi čisté veřejné statky, nedochází k prolínání, je zde čistě věc
soudní
o Obecné soudnictví
o Ústavní soudnictví –
o Státní zastupitelství – zastupuje moc výkonnou
o Vězeňství – moc výkonná
o Advokacie (hlavní příjmy ze soukromého sektoru, stát se angažuje jen v určitých případech)
o Notářství (hlavní příjmy ze soukromého sektoru. Stát se angažuje jen v určitých případech)
o Veřejný ochránce práv
Právní úprava soudnictví
ústava ČR
Listina základních práv a svobod
zákon č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících, státní správě soudců a o změně některých zákonů (zákon
o soudech a soudcích)
o upravuje obecné zásady soudců, jejich organizace, postavení soudce a jeho práva a povinnosti, upravuje
státní správu soudců, justiční akademii
Druhy soudnictví
původně jednotného soudního procesu se postupně vyvinuly:
o civilní (pracovní, rodinné, apod. vyvinuly se z něho ostatní soudnictví
o trestní soudnictví > rozhodování i vině a trestu
o správní soudnictví
o ústavní soudnictví nejmladší, kontroluje jestli jsou zákony v souladu s ústavou
soudy mohou vykonávat i více druhů soudnictví
Organizace a činnosti soudů
organizací je soustava soudů a jejich činností, která se zaměřuje především na úkoly soudu v dané pravomoci,
organizační zásady jejich výstavby a činnosti a na organizační strukturu jednotlivých článků soudů
součástí organizační struktury také vzájemné vztahy mezi soudy popř. dalšími orgány
článek – určité postavení soudu v dané hierarchii, máme soustavu čtyř-článkovou, zkoumáme vztahy,
stupen soudů značí něco jiného – je úroveň jednání soudů a máme dvou-instanční soudnictví – rozhoduje o
opravných prostředcích, rozhoduje, zda rozhodnutí bylo správě nebo protiprávní)
Soustava soudů v ČR
Okresní soudy – řídí prvo-instatní řízení ve věcech civilních a trestních řízení
Krajské soudy – dvou-instanční orgán, rozhoduje o opravném prostředku, případně je provo-instančním
orgánem a to tehdy pokud určité kompetence – když se jedná o spory mezi orgány státní správy (nemocenské
pojištění a zaměstnavateli, ochrana osobnosti
Vrchní soudy – jsou dvou-istanční, zaujímají svá stanoviska výkladem zákonů ??
Nejvyšší soud ČR – zákonnost postupů vrchních soudu nebo jiných
nejvyšší správní soud – mladý soud, má na starosti správní soudnictví (já a úřad, či úřady mezi sebou),
Činnosti soudů
Aspekty činnosti soudů
o Nezávislost – činnost soudů nemůže být ničím omezena, jsou vázaní svým svědomím a zákonem, nikdo je
nesmí omezovat či ovlivňovat
o Veřejnost – veškerá jednání jsou veřejnosti přístupná až na některé výjimky
Specifickou složkou soudnictví je jeho správa
Správa soudnictví vytváří soudům podmínky k řádnému výkonu po stránce organizační, hospodářské, finanční,
personální a výchovné.
Správa soudnictví nesmí ohrožovat soudcovskou nezávislost.
Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti (dále předseda a místopředseda
Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Vrchních soudů aj…=> základní orgány, které správu soudnictví
organizují a vedou) (zastupuje soudy, z hlediska jejich vztahů k vládě
Hospodaření soudů
Soudy hospodaří podle pravidel platných pro organizační složky státu a příspěvkové organizace. (soudy spadají
do organizace státu, z hlediska práva vytvářejí organizační složky, složky jsou napojeny na státní rozpočet
prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti)
Příjmy soudů představují soudní poplatky (odváděny do státního rozpočtu).
Rozpočet soudnictví je součástí kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
Platy soudců jsou stanoveny samostatným zákonem a platy zaměstnanců správy soudu mzdovými předpisy
platnými pro organizační složky státu a příspěvkové organizace.
Okresní soudy jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušného krajského soudu.
Výdaje soudů tvoří zejména
o Mzdové výdaje
o Výdaje do FKSP
o Výdaje na svědečné, znalečné, tlumočné
o Ostatní provozní výdaje
o Kapitálové výdaje
Hospodaření okresních soudů je ovlivňováno stanoveným měsíčním limitem.
Ústavní soud ČR
Jedná se o „soudní orgán ochrany ústavnosti“. (neplete se do rozhodování ostatních soudů, jen dbá, aby bylo
vše v souladu s ústavou) v rámci státního rozpočtu má svou kapitolu > je nezávislý na ministerstvu,
Základními úkoly ústavního soudu jsou:
o Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
o Řízení o ústavních stížnostech
o Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu
o Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
Ústavní soud je organizační složkou státu a má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu.
Mezi příjmy nenáleží soudní poplatky (řízení nepodléhá soudním poplatkům – nemůže nařídit soudní poplatek,
protože poplatku nepodléhá).
Jeho výdaje směřují zjm. na platy soudců, případně na vybavení soudu.
Probační a mediační služba
(souvisí s trestním řízení)
– (restorativní justice – obnovuje to co bylo porušeno, dívá se na čin, jako na sociální jev, který se vyskytl,
mohl se vyskytnout a jakým způsobem mohlo k činu dojít
– může ovlivnit ekonomickou stránku – pomalé rozhodování -> zahlcení soudů
– na pomezí soudnictví a sociálních věcí
– snaží se usnadnit komunikaci-> vyjádření pocitů a potřeb aby náhrada škody byla co nejnižší, snaží se
obnovit vztahy)
Usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností.
Současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů.
Vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva (zejména trestního).
Cílem je:
o Integrovat pachatele do života bez dalšího porušování zákonů. (snaha obnovit respekt k člověku, aby
nedocházelo k ponížení, aby byl umožněn návrat člověka do spol)
o Participace poškozeného (zapojit poškozeného do procesu vlastního odškodnění, aby věděl že to co se
stalo mohlo být odškodnění, aby mohl přijmnout odsškodnění a aby se v něm objevil pocit bezpečí aby
nebyl pocitově mimo ve společnosti – integrovat ho do života)
o Ochrana společnosti (snažíme se řešit konflikty mimo soudní cestou, snažíme se působit tak aby
nedocházelo k recidivitě)
o (projeví se v ekonomické stránce, měla by se snižovat počty řešených sporů, umožní vykonávat
alternativní tresty, snižuje počet lidí ve věznicích – některé tresty mohou být vykonávány mimo vězení,
případně trest převést na domácí vězení
Probační a mediační služba se člení na ředitelství a střediska působící v sídlech okresních soudů.
Střediska nejsou samostatnou účetní jednotkou a nemají právní subjektivitu.
probace představuje dohled probačního úředníka
dohled spočívá především v kontrole dodržování podmínek trestu uložených s trestem
probační úředním může navštívit obviněného / odsouzeného i doma (ověřuje daného člověka – probačním
úředníkem je pod jeho dohledem, a ten s ním spolupracuje, člověk se musí například hlásit na daném úřadě)
soudce může dohled uložit v případě:
o podmíněného upuštění od potrestání
o podmíněném odsouzení
o podmíněném propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody,
o propuštění z ochrany léčby
o uložení dohledu v rámci trestu obecně prospěšných prací apod.
o (práce může být nahrazena místo vazby)
Mediace představuje mimosoudní zprostředkování řešení trestního konfliktu mezi poškozeným / obětí a
obviněným/pachatelem za účasti třetí osoby (mediátora – osoba která je nestranná, aby se strany vyrovnaly
mezi sebou)
umožňuje domluvit se na rychlém a přijatelném způsobu náhrady škody
cílem je motivovat obviněného k převzetí odpovědnosti za škody.
(mediace je v případě soudu vzata v úvahu, umožňuje nám potom trest snížit zlehčit, protože tato služba nám
obviněného napravila)
Probační a mediační služba může přispívat k naplňování odkloněné funkce (zejména podmíněné zastavení
trestního stíhání)
výsledem může být (při splnění všech zákonných podmínek) nepostavení obviněného před soud, čím lze
zbavit trestního řízení formalismu a zrychlit jej
(zajímat nás bude i z hlediska podniků – aby materiální stránka byla pro mediační a probační službu byla
zajištěna, nemá právní subjektivitu)
Probační a mediační služba se člení na ředitelství a střediska působící v sídlech okresních soudů.
Střediska nejsou samostatnou účetní jednotkou a nemají právní subjektivitu.
(žije z toho, z čeho žije soud)
Státní zastupitelství
(jedině SZ nás může postit před soud, vězeňství a moc exekutivní)
Jedná se o soustavu úřadů určených k zastupování státu v případech určených zákonem.
Těžiště činnosti spočívá v trestním řízení – podává obžaloby jménem státu.
Výkonná moc
Hierarchické uspořádání je obdobné jako uspořádání soudnictví.
o Nejvyšší státní zastupitelství
o Vrchní státní zastupitelství (2)
o Krajská státní zastupitelství (7 + 1)
o Okresní státní zastupitelství (75 + 10)
Jde o monokratický orgán s principem jediného odpovědného vedoucího (dle stupňů).
Státní zastupitelství je organizační složkou státu
Výdaje jsou financovány z kapitoly Ministerstva spravedlnosti.(stát je zřizovatelem a proto se musí starat
Advokacie
(nenají co dočinění se státem, jsou to soukromé osoby, podnikatel, soukromé povolání, která má určité úkoly)
Advokáti pracují na principu nezávislého povolání, zabezpečují právní pomoc,
Odměnu za výkon poskytuje přímo zastupovaná fyzická nebi právnická osoba, případně stát (zastupování
exofo) – prostředky vydané státem jsou ale později vymáhány na odsouzeném.
Mezi činnosti advokátů patří:
o Zastupování před soudy
o Zastupování před orgány veřejné správy
o Obhajoba v trestních věcech
o Sepisování listin
o Udělování právních porad
Samostatnou právnickou osobou je advokátní komora.
(advokát je financován poplatky, které vybírá od klientů krom exofo – je přidělen advokát – dostává prostředky od
státu, musí být členem advokátní komory)
Notářství
Notář je fyzickou osobou (může mít zaměstnance).
Mezi činnosti patří:
o Sepisování veřejných listin
o Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení – nejznámější
o Přijímání listin do úschovy.
o Přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám. (jistota
Není zde vytvářena soustava podřízených a nadřízených orgánů.
Pro svoji činnost mají vymezen přesně stanoven obvod.
Povinná organizace v notářských komorách
(má přidělený okruh osob, které spravují tento obvod)
Vězeňská služba
Uspokojuje se zde potřeba spravedlnosti, potřeba ochrany občana a jeho majetku.
Nachází se v průniku mezi soudnictví a policií.
Posláním je izolace občanů, kteří se provinili proti přijatému řádu společnosti, a to za účelem ochrany
ostatních občanů a možnosti koncentrovaného působení na kvalitu lidského potenciálu vězněných
Plní funkci
o Izolační – izoluje nebezpečného člověka od společnosti
o Výchovnou
Vězeňská služba je organizační složkou státu (zřizovatel je Ministerstvo spravedlnosti)
Člení se na:
o Vězeňskou stráž (ozbrojená složka státu) – pracují přímo ve věznicích
o Justiční stráž (ozbrojená složka státu) – dohlíží na věznice
o Správní službu
vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru
Vězeňská stráž střeží a předvádí osoby ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, střeží a udržuje
pořádek v objektech Vězeňské služby.
Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v soudních budovách, zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí
soudů a státních zastupitelství.
Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační,
ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost, součástí správní služby je i zdravotnická služba, činnost
správní služby zajišťují občanští zaměstnanci a příslušníci.
Organizace Veřejné služby
Základními organizačními jednotkami jsou
o Generální ředitelství
o Vazební věznice
o Věznice
o Účelová zařízení (např. Institut vzdělávání, rehabilitační zařízení).
o věznice se člení dále člení (instituce na vzdělávání, zdravotní zařízení,…
Vazební věznice zajišťují umístění obviněných
Věznice zajišťují výkon trestu odnětí svobody
Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů
o S dohledem
o S dozorem
o S ostrahou – závisí jak je nebezpečný čin který pachatel spáchal
o Se zvýšenou ostrahou
Vedle základních typů věznic se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé, pro ženy a matky s dětmi.
V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu
trestu.
Financování vězeňské služby
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly ministerstva spravedlnosti
Do výše platů se promítá nepřetržitá pracovní doba a ztížené pracovní prostředí pracovníků ave služebním i
občanskoprávním poměru.
Náklady na vězeňství jsou ovlivněny počtem vězněných.
Poměr mezi počtem vězněných a personálem je cca 2 : 1 – tento vztah by měl platit, ale v praxi to tak jaksi
nefunguje, v současnosti jsou přeplněné věznice, pobyt jednoho vězně stojí 1000 na den
Vězeňská a probační a mediační služba
probační a mediační služba působí při zajišťování podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
s dohledem
jedná se o tzv. systém parole, kdy je odsouzenému umožněno vykonat zbytek trestu mimo věznici
úkolem probační služby a mediační služby je výkon dohledu a kontroly dodržování soudem stanovených
podmínek
Veřejný ochránce práv
působí k ochraně osob před jednáním úřadu a dalších institucí
Jedná se o jednání, které ej v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a
dobré správy, případně jde o nečinnost úřadů.
Působnost se nevztahuje na prezidenta republiky, vládu, NKÚ, zpravodajské služby, vyšetřovatele PČR, státní
zastupitelství a soudy
Kancelář ochránce je financována výhradně ze státního rozpočtu.
Policie
(preventivní funkce,
Zahrnuje orgány, které mají výrazně mocensko-ochranný a donucovací charakter
Významná je i preventivní role
Policie plní zejména tyto úkoly:
o Chrání bezpečnost osob a majetku
o Spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku
o Vede boj proti terorismu
o Odhaluje trestné činy a zajišťuje jejich pachatele
o Koná vyšetřování o trestných činech apod.
Bezpečnostní správy představuje v nejširším smyslu systém a činnost všech orgánů veřejné správy a jiných
zmocněných subjektů.
Jedná se o orgány soudnictví, požární ochrany, ochrany lesů a vod, ochrany bezpečnosti práce apod ( horská
služba)
Některé úkoly jsou svěřeny obcím a krajům při vytváření integrovaného záchranného systému.
V užším pojetí zahrnuje bezpečnostní správa pouze činnost policejních orgánů. (oblast ochrany osoby,
majetku, vyšetřování trestních činů, můžeme rozlišti dva druhy polici Policie ČR a Obecní policie
Organizační struktura Policie České republiky
Orgány PČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra
Orgány tvoří
o Policejní prezidium
o Krajské správy PČR
o Okresní ředitelství
o Obvodní oddělení
Podle náplně činnosti lze rozlišit
o Pořádkovou policii
o Dopravní policii
o Kriminální policii
o Správní činnost
o Ochrannou službu
o Službu rychlého nasazení aj.
Financování PCR
Výdaje jsou součástí kapitoly Ministerstva vnitra
Výdaje jsou určeny zejména na:
o Výzbroj a výstroj příslušníků
o Mzdové náklady
o Materiální zabezpečení
o Komunikační a výpočetní techniku
o provoz a údržba objektu
Provoz Vedle finančních zdrojů jsou důležité lidské zdroje (policisté a civilní zaměstnanci)
Policisté se nacházejí ve služebním poměru (rozdíl oproti obecní policii, kdy strážníci jsou zaměstnanci obce)
(obecní pol – , strážníci obecní police nejsou ve služebním poměru
Bezpečnostní informační služba
(nejedná se o ozbrojený zbroj, nemohou zasahovat do práv osob, přesto jsou ve služebním poměru mají vojenské
hodnosti jako policisté, zabývají se pouze službou získat info a vyhodnocovat je, informace nás zajímá ohledně
bezpečnosti)
Státní orgán pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informace pro ochranu ústavního zřízení,
ekonomických zájmů a ochranu České republiky.
Služba má postavení ozbrojené složky, její příslušníci jsou ve služebním poměru, mají vojenské hodnosti a jsou
oprávněni držet a nosit služební zbraň
Nemají represní pravomoc – nemůže zadržet, zatýkat ani vyslýchat
Je samostatnou organizační složkou státu.
Je financován z vlastní rozpočtové kapitoly státního rozpočtu.
Mezi další složky lze řadit
Úřad pro zahraniční styky a informace
Vojenské zpravodajství
Národní bezpečnostní úřad
Úřad pro ochranu osobních údajů
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Obecní policie
Obecní policie je výkonným nástrojem obce
Funguje jako organizační složka obce
Je financována z rozpočtu dané obce
Řízení je svěřeno do rukou starosty, pokud obecní zastupitelstvo nepověří tímto úkolem jiného člena
zastupitelstva
Strážníci jsou v pracovním poměru k obci
Příjmy obecní policie jsou tvořeny zejména:
o Přijatými sankčními platbami
o Přijatými pojistnými náhradami
o Příjmy z prodeje majetku
• Výdaje jsou určeny zejména na:
o Mzdy
o Výzbroj a výstroj
o Dopravní prostředky
o Údržbu a provoz budov aj.
• Výdaje na obecní policii činí zpravidla 2 – 4% rozpočtu obce.