Postavení centrální banky v ekonomice a její hlavní funkce
Bankovnictví a kapitálové trhy
POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY V EKONOMICE A JEJÍ
HLAVNÍ FUNKCE
CB začaly vznikat v 18 – 19. Stol., ale největší rozmach měly v 19. století
Postavení a úlohy CB v tržní ekonomice jsou v mnoha směrech zcela odlišné od obchodních
bank, CB je nezastupitelná ve třech oblastech:
Při emisi hotovostních peněz,
V měnové politice,
V regulaci a dohledu druhého stupně bankovního systému a nejen v tom.
Stanovuje pravidla vstupu do bankovního sektoru, stanovuje pravidla obezřetného
chování bank, sleduje vývoj jednotlivých bank, i celého bankovního sektoru
DEFINICE ČNB (zákon č. 6/ 1993 Sb.)
ČNB je ústřední bankou ČR a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je
právnickou osobou, která má postavení veřejnoprávního subjektu, se sídlem v Praze,
nezapisuje se do obchodního rejstříku. -> (to je výjimka)
Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu.(to je u nás, ve světě se to liší,
co je hlavním cílem CB). Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, tak ČNB podporuje
obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.
DUVODY VZNIKU
Zájmy panovníka mít vlastní instituci, která by doplnila zdroje financování,
Pohyb finančních prostředků týkající se státní pokladny do vlastní instituce. (evidence
pohybu finančních prostředků týkajících se státní pokladny)
Hlavními úkoly nejstarších CB bylo úvěrování státních financí a vedení účtu pro
panovníka (systém platebního styku). -> to byl prvopočátek CB, zavedení instituce,
která by vedla evidenci o pohybu platebních prostředků
Centralizace emise peněz. (jelikož bylo více bank, které emitovaly peníze, tak v tom
byl chaos, proto se to potřebovalo centralizovat), banky se potom rozdělily na
obchodní a centrální.
VÝVOJ CB V ČR
– První centrální banka – Privilegovaná Rakouská národní banka – 1816
1926 – 1950 – vznik Národní banky československé
1950 – 1989 – založena SBČS- jednostupňový bankovní systém
1
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
1990 – 1992 – vznik dvoustupňového bankovního systému. Emisní činnost je
institucionálně i funkčně oddělena od obchodně – podnikatelské činnosti.
1993 vznik ČNB
CENTRÁLNÍ BANKA (je to banka bank)
V tržních ekonomikách jsou centrální banky samostatnými, na rozhodnutích vlády
nezávislými institucemi ( ne však ve všech zemích), které plní specifické makroekonomické a
mikroekonomické funkce dané zemi a v daném regionu.
Základní zásady činnosti CB (1920 – 1924, vypracoval první guvernér
Britské? banky)
CB by neměla konkurovat jiným bankám,
Měla by být bankou pro ostatní banky, je to banka bank, tzv. poslední záchrana bank,
Měla by působit jako zúčtovací centrum, je to v každé zemi, přes toto centrum
probíhá zúčtovací styk,
Neměla by úročit vklady přijímané od obchodních bank (to fungovalo dříve)
Měla by mít pravomoc rozhodovat o úvěrové pomoci bankám,
Měla by sbírat informace o bankách, CB reguluje celý bankovní systém, sleduje tak,
jak na tom jednotlivé banky jsou,
Měla by sledovat cíl zdravé měny,
Měla by podporovat zdraví, bezpečnost a spolehlivost bankovního systému v zemi,
Měla by podporovat důvěryhodnost finančních trhů
Poslední orgán, poslední instituce, která má možnost poskytnout bankám úvěr
ZPUSOBY ZAKLÁDÁNÍ CB
1. Přeměnou některé z existujících soukromých obchodních bank- Sveriges Riksbanka
2. Přidělením práva na emisi bankovek- Itálie, kdy několik obchodních bank emitovaly
bankovky a mince, ale najednou po nich nebyla poptávka, a tak z původních 40 bank,
které je emitovaly, vláda přidělila právo 6 italským bankám. A v roce 1893 po zjištění
podvodů s emisemi bankovek, vláda přidělala pouze jedné právo emitovat peníze.
Toto právo bylo definitivně potvrzeno v roce 1926.
3. Vznikem zcela nové instituce – Bank of England.
HLAVNÍ ROZDÍLY MEZI CENTRÁLNÍMI BANKAMI
2
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
1. Stupeň samostatnosti – vysoký (CB si sama rozhoduje o jednotlivých nástrojích
2. Hlavní konečné cíle měnové politiky:
měnové politiky, sama rozhoduje, kolik peněz dá do oběhu, zda sníží nebo
sníží úrokové sazby, zda nakoupí devizové rezervy nebo je prodá…je typický
pro ČR nebo pro Evropskou CB, Švýcarsko), střední (CB musí své kroky
v oblasti měnové politiky konzultovat s vládou, něco nastíní, ale musí to probrat
s kongresem a teprve potom to může provést…USA, VB), nízký podíl (všechno
schvaluje vláda a CB jen provádí co jí nařídí… Japonsko)
a) stabilita měny, (ČR)
b) stabilita měny a měnového kursu, (ČR)
c) stabilita měny a ekonom. růst (Americký trh, Japonsko)
3. Podíl na bankovním dohledu-dominantní (je to trochu diskutabilní, na dohledu se
podílí jen CB, ale pokud se jedná o banky EU, tak na to může dohlížet i Evropská
CB), střední (CB + instituce k tomu vytvořené, Americký trh, Německo), nízký (CB
vydává pouze opatření, ale na dohledu se vůbec nepodílí).
4. Forma vlastnictví CB
– stát (kapitál vložen ze strany státu),
– 50/50, 50 % stát, 50 % soukromé vlastnictví
– Více soukromník než stát, (a. s.)
5. Ziskovost CB- vysoká (soukromý sektor, v posledních letech ČR), zanedbatelná
6. Organizační struktura – jediná CB (typické pro ČR), více CB (Německo, USA)
(pokud založil stát, důležitější je důvěryhodnost, měnová politika, stabilita měny
RYSY CB V ZEMÍCH EU
Shodné rysy jsou následující:
Základní rozsah činností – CB emitují peníze
Vystupují jako banky bank (zde dochází trochu k rozporu, protože pokud CB emituje peníze,
tak zároveň provádí dohled nad bankami, ale Evropská CB emituje peníze, ale nevystupuje
jako banka bank, to jsou pouze jednotlivé CB jednotlivých zemí)
Stanoví základní pravidla regulace a dohledu.
Mezi hlavní rozdíly patří:
3
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
– Hlavní cíle měnové politiky (E CB provádí měnovou politiku, jednotlivé banky mají své
cíle, ale musely především podřídit své cíle k cenové stabilitě)
– Další charakteristiky-podíl na dohledu, rozdíl ve vlastnictví, výši kapitálu (stanovuje to
pouze zákon o E CB nebo Německá Bundes Bank, jinak to v dalších zemích Eu není
stanoveno), počtu zaměstnanců,
– Plnění Maastrichtských kritérií
SAMOSTATNOST CB
2 Oblasti: Samostatnost CB se vztahuje na měnovou politiku a dohled bank.
Instrumentální samostatnost -banky samy rozhodují jaké nástroje a postupy zvolí
k dosažení cílů v oblasti měnové politiky. (zda zvýší emisi peněz nebo sníží úrokové
sazby, nikdo jiný do toho nezasahuje, pouze guvernér a bankovní rada)
Pro účinnost měnové politiky má význam i důvěryhodnost a odpovědnost.,
důvěryhodnost se buduje velmi těžce, a může se lehce ztratit (teď: guvernér ČNB Miroslav
Singer, dřív Tůma)
Transparentnost (guvernér by se měl 2x ročně zúčastňovat zasedání parlamentu a v tom
parlamentu zdůvodňuje další záměry o budoucím vývoji měnové politiky, včetně odchylek)
KRITÉRIA SAMOSTATNOSTI (tj. podle čeho poznáme, že je CB opravdu nezávislou
institucí)
Politická – jmenování guvernéra a členů bankovní rady a jejich funkční období
(jmenuje je prezident, na 6 let, bankovní rada se volí postupně, nemají všichni stejné
funkční období, bankovní rada má 7 členů), není možnost odvolání členů bankovní
rady z politických důvodů, můžou se pouze sami vzdát, členství představitelů
vlády v bankovní radě (nemohou být členové, mohou se zúčastnit, pouze s hlasem
poradním), schvalování měnové politiky vládou (pokud je samostatná, tak dává pouze
informace vládě), zákonná povinnost CB podporovat měnovou stabilitu. (Hlavní cíl
měnové politiky je stanoven v zákoně)
Ekonomická – automatismus poskytování úvěrů CB, úrokové sazby z úvěrů CB,
limity úvěrů (tzv. úvěrová angažovanost), stanovování diskontní sazby, lombardní
(je z úvěrových sazeb nejvyšší), „repo“ sazby přímé úvěrování vlády CB, používání
pravidel likvidity.
DEFINIČNÍ ZNAKY SAMOSTNATNOSTI
– Způsob jmenování a funkční období guvernéra a členů nejvyššího vedení CB
– Členství představitelů vlády ve vedení CB
– Schvalování měnové politiky,
– Povinnost CB podporovat cenovou stabilitu,
4
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
– Úvěrová politika CB,
– Finanční vliv vlády.
SAMOSTATNOST ECB (je ve 4 oblastech)
– Institucionální samostatnost (ECB a národní CB nemohou přijímat ani požadovat
pokyny od orgánů EU ani orgánů regionálních),
– Funkční samostatnost (hlavním cílem měnové politiky je měnová stabilita, rovněž
zakomponována v zákoně o ECB),
– Osobní samostatnost (orgány ECB musí mít minimálně 5leté funkční období),
– Finanční samostatnost (vlády jednotlivých zemí EU nesmí využívat národní CB ani ECB
k financování svých rozpočtových schodků).
HLAVNÍ FUNKCE CB
MAKROEKONOMICKÉ
– Emise hotovosti (je jedinou institucí, která v dané zemi emituje bankovky a mince),
– Měnová politika (CB reguluje množství peněz v dané eko a podporuje cenovou
stabilitu a k tomu využívá jednotlivé měnové nástroje),
– Devizová činnost (CB provádí devizové operace na devizovém trhu, devizovou
regulaci a shromažďuje devizové rezervy a stanovuje pravidla dispozice se
zahraničními měnami, snaží se zabezpečit devizovou likviditu země, snaží se ovlivnit
vývoj domácí a zahraniční měny a snaží se udržet hodnotu devizových rezerv).
MIKROEKONOMICKÁ
– Regulace a dohled nad bankovním systémem (jediná instituce stanovuje regulační
pravidla vstupu do bankovního sektoru a stanovuje obezřetná pravidla chování bank a
dohled nad dodržováním dohledu nad tímto pravidlem)
– Banka bank (poskytuje bankám úvěry, vede bankám účtu, vystupuje jako banka
posledního věřitele)
– Banka státu (CB vede účty pro vládu a centrální orgány místní moci a správy a
provádí pro ni některé operace, pokud není zcela samostatnou jednotkou, tak musí
provádět i záměry vlády, u nás vede účty ministerstvům),
– Reprezentant státu v měnové oblasti.
CB v členských zemích EU
Shodné rysy:
Základní rozsah činnosti- emitují mince a po dohodě s ECB i bankovky, stanoví
základní pravidla pro chování banka a kontrolují jejich dodržování, vystupují jako
banky bank, provádějí řadu operací pro stát, ale úvěrování státního rozpočtu je již
zakázáno,
5
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
Funkční uspořádání bankovního systému,
Základní pravidla regulace a dohledu.
Hlavní rozdíly:
Stupeň samostatnosti CB,
Hlavní cíle měnové politiky,
Další charakteristiky,
Uspořádání druhého stupně bankovního systému,
Plnění Maastrichtských kritérií.
BILANCE CB
AKTIVA CB představují způsoby emise peněz,
PASIVA CB představují některé druhy peněz.;
Pokud CB chybějí peníze = emituje,ale jsou omezení:
Povinnost regulace množství peněz v oběhu,
Devizové prostředky získává stejným způsobem jako jiný subjekt,
U hotovostních peněz může být limitujícím faktorem kapacita tiskárny.
AKTIVA CB
Pokladní hotovost,
Nakoupené cizí CP,
Úvěry poskytnuté domácím bankám,
Úvěry poskytnuté státu,
Úvěry poskytnuté ost. nebank. Subjektům,
Úvěry poskytnuté zahraničním subjektům,
Devizové rezervy a zlato
Majetkové účasti
Hmotný a nehmotný majetek
Nakoupené vlastní CP
Ostatní aktiva
PASÍVA CB
6
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
Emise oběživa
PMR
Dobrovolné rezervy bank
Vklady státu
Vklady domácích nebank. Subjektů
Vklady zahraničních subjektů
Kapitál
Rezervní fondy
Rezervy
Emitované vlastní CP
Ostatní pasíva
BILANCE CB
AKTIVA CB představují způsoby emise peněz,
PASIVA CB představují některé druhy peněz.;
Pokud CB chybějí peníze = emituje,ale jsou omezení:
Povinnost regulace množství peněz v oběhu,
Devizové prostředky získává stejným způsobem jako jiný subjekt,
U hotovostních peněz může být limitujícím faktorem kapacita tiskárny.
AKTIVA CB
Pokladní hotovost,
Nakoupené cizí CP,
Úvěry poskytnuté domácím bankám,
Úvěry poskytnuté státu,
Úvěry poskytnuté ost. nebank. Subjektům,
Úvěry poskytnuté zahraničním subjektům,
Devizové rezervy a zlato
Majetkové účasti
Hmotný a nehmotný majetek
7
Bankovnictví a kapitálové trhy 2. přednáška 23.9.2010
Nakoupené vlastní CP
Ostatní aktiva
PASÍVA CB
Emise oběživa
PMR
Dobrovolné rezervy bank
Vklady státu
Vklady domácích nebank. Subjektů
Vklady zahraničních subjektů
Kapitál
Rezervní fondy
Rezervy
Emitované vlastní CP
Ostatní pasíva