Poválečný vývoj světa
Poválečný vývoj světa
– nejničivější válka v dějinách lidstva
– ekonomika pro vojenské účely (vynalezeny nové zbraně: rakety, bomby, trysková letadla)
– oběti války – kolem 66 mil. Lidí – nejvíce SSSR, západní Evropa: 15 mil.
– materiální škody, 40 tis. vesnic a 17 tis. měst zničeno, škoda celkem: 600 miliard dolarů
– v zemích koloniální soustavy sílí osvobozenecké hnutí
– v čele domácí podnikatelé, inteligence, rolníci
– dochází k pomalému rozpadu koloniální soustavy
– japonská nadvláda: osvobodila se Indonésie a Malajsie
– vznik Čínské lidové republiky
– v letech 1946 -49 nezávislost pro Indii, Pákistán, Barmu, Cejlon, Izrael (angl. nadvláda)
– Vietnam, Laos, Kambodža, Sýrie, Libanon změny v poměru sil
– éra nadvlády Evropy v mezinárodní politice definitivně skončila. Jako dva jediní
významní globální hráči zůstaly na scéně, Rusko reprezentované Sovětským svazem a USA
– Evropa byla po válce oslabená a zpustošená. Velká Británie a Francie vyšly sice z války
jako vítězné státy a oficiálně uznávané velmoci (i když problematika uznání Francie za
velmoc byla poněkud komplikovanější), ale jak se později ukázalo, byly hospodářsky
slabé a neměly na skutečně globální mocenskou politiku. Kromě toho, jak také brzy vyšlo
najevo, měly své vlastní problémy ve svých koloniích a závislých územích
– SSSR přiznána role vítěze – stala se z nich supervelmoc, podílel se na řešení problémů světa
– nejvíce na válce vydělaly USA, 2,8 x zvýšily svůj obrat
– na konci 2. sv. války – více než 60% výroby v USA (největší výrobce)
– prohlubují se neshody mezi těmato dvěma velmocemi + rozdílnost = společenské
systémy – kapitalismus versus totalitní komunistický systém
– USA – svět sjednotit po všech stránkách, SSSR – svět rozdělit do zájmových sfér
poválečné uspořádání Evropy
– situace na konci války se odrazila i ve změně hranic. Sársko bylo odděleno od Německa
a svěřeno pod francouzskou správu. O jeho budoucnosti měl rozhodnout plebiscit.
Sovětský svaz definitivně pohltil pobaltské republiky, zabral Východní Prusko,
posunul svou hranici vůči Finsku a získal základny na finském území, zabral území
Podkarpatské Rusi, která byla součástí ČSR, a získal část bývalého území Polska
až k tzv. Curzonově linii. Polsko bylo posunuto směrem na západ a jeho hranici
s Německem nyní tvořila Odra a Nisa. Bulharsko si podrželo jižní Dobrudžu, kterou
získalo za války. Sovětský svaz si podržel Besarábii a severní Bukovinu, získal
jižní Sachalin a Kurily, přístavy Dairen a Port Arthur a s Čínou společnou správu
Východočínské a Jihočínské železnice. Kreml také anektoval Tannu Tuva. Jugoslávie
získala východní část Julské krajiny, většinu Istrie, Rijeku a Zadar. Terst se stal
svobodným městem pod ochranou OSN. Souostroví Dodekanés připadlo Řecku.
Američané zabrali Okinawu (vrácena Japonsku 1972), Tchaj-wan byl vrácen Číně,
japonské kolonie a mandáty si rozdělily USA, Austrálie a Nový Zéland
– jednání na Jaltě – únor 1945 (SSSR, VB,…..)
– jednání v Postupimi – konec července 1945
– Německo rozděleno na 4 zóny – později mělo být spojeno, ale sjednotily se jenom
3 zóny, odsun Němců z pohraničí (ČSR, Polsko), válečné reparace – poměrně malé,
Německo nemá mít přístup v oblasti vývoje jaderných zbraní, kontrola všech patentů v
Německu
– kromě toho bylo na dlouhou dobu, nejprve fakticky a posléze psychologicky, vyřazeno ze
systému mezinárodních vztahů
– ve střední Evropě vznik lidově demokratických států
– konfiskace majetku Němců a kolaborantů
– pozemkové reformy – půda odňata církvi a přidělena těm, kteří na ní pracovali
– půda Němců znárodněna – vznik státních statků
poválečná léta
– evropské levicové strany a pol. strany se shodovaly v tom, že v těchto zemích se bude
přihlížet ke specifice ekonomiky a společnosti každé jedn. země – později myšlenka
potlačena Stalinem – proto přechod k socialismu probíhal jako v Rusku
– poválečná obnova – obnova průmyslu, dopravy a zabezpečení potravin
– vliv na to měly mezinárodní organizace
– správa OSN pro pomoc a obnovu – pomocí této organizace bylo do zamí zničených
válkou dopraveno 25 mil. tun zboží (70% z USA)
– v pol. oblasti byla důležitou tzv. „doktrína na ochlazení růstu komunismu“ + USA
politika zadržování komunismu
– 12.3.1947 vyhlášena Trumanova doktrína – snaha čelit komunismu zejména v Turecku
a v Řecku – stavění základen, jejich zbrojení, z IT a FR vlád vyloučeni komunisté
– červen 1947 – Maršálův plán – přispět ke stabilizaci ekonomik a snížit sociální napětí
(vyloučit revoluce) – ve formě darů a úvěrů do zemí, které požádají
– SSSR to odmítlo – jasné rozdělení Evropy
– Německo jako zdroj napětí – Z pod záštitou Marshalova plánu – 1949 vyhlášena
Spolková republika Německo – SSSR odpovídá blokádou Berlína a vytvořením 1949
Německé demokratické republiky = 1.berlínská krize
– spuštěna tzv. Železná opona – sovětská armáda na dělící čáře, podpořena ostnatými dráty
– vznik Sovětského bloku – země osvobozené Rudou armádou
– SSSR založil tzv. Varšavský pakt se sídlem v Moskvě a protiváhu Marshalova plánu
RVHP = Rada vzájemné hospodářské pomoci 1949
– hlavní cile bloku – koordinace plánování, vzájemný obchod, přednostní sovětské zájmy,
závislost satelitních zemí, důraz na těžbu surovin a těžký průmysl, likvidace soukromého
sektoru, kolektivizace zemědělství
– problémy – potlačení nepokojů v Německu 1953, povstání v Maďarsku 1956, nepokoje
v ČSSR 1968, 1991 rozpad bloku
– Jugoslávská roztržka – spor Stalina s Titem – ukončeno 55 a Jugoslávie mimo blok
– 4.4.1949 vznik NATO ve Washingtonu – vojenské a politické sdružení západních
demokratických států v čele s USA(přistoupili jsme 1999)
– Čína – občanská válka 1946-49– Kuomitang proti komunistům – obsazeno Mandžusko,
Peking, Thaj-wan, vytvořena Čínská lidová republika v čele Čankajšek až do 1975
– Indie 47 rozdělení na dva státy – Indie a Pakistán – války o Kašmír 46/49, 65, 71
– 71 vyhlášen samostatný stát Bangladéš
– Blízký a střední východ – příliv židů do Palestiny – jednání v rámci OSN co s nimi
= 1948 vytvořen Izrael – odpor arabských států proti rozdělení Palestiny – 4 války
o Palestinu – 48/49 válka Palestinská, 56 válka Sinajská, 67 válka Šestidenní, 73
válka Jomkippurská (ramadánská) – poprvé uznání Izraele, vytvoření nezávislého
Palestinského státu – v čele Jásir Arafat
– Indočína – po 45 národněosvobozenecká hnutí proti Japonsku a střet s Francíí
– 1.indočínská válka 1946-54 – FR proti národně osvobozeneckému hnutí, boje v Laosu,
Kambodži a Vietnamu
– FR poraženi v bitvě u Dien Bien Phu 1954, mezinárodní ženevská konference potvrdila
konec působení FR v Indočíně, Vietnam rozdělen na dvě části podle 17.rovnoběžky –
S komunistický – Ho Či Min, J katolický nacioalistický diktátorský režim – Ngho Dinh Diem
– 2.indočínská válka 1964-75 = Vietnamská válka
– Korejská válka 1950-53
etapy vývoje v poválečném období
– Studená válka 45-53 – politika zadržování komunismu, konzervatizmus v západní
Evropě, rozpad koloniálního systému, Korea, Stalinistická diktatura, vznik lidově-
demokratických republik, Německo rozděleno na SRN a NDR – 1.berlínská krize,
Jugoslávská roztržka 1948-55, občanská válka v Číně, Inočínský konflikt, Palestinská válka 48/49
– 53-60 – dovršení 2.průmyslové revoluce, pokračuje zatlačování komunismu,
destalinizace Chruščovem, dovršen rozpad kolonismu, 2.berlínská krize 1958-61 – postavena
Berlínská zeď, 1956 Lidové povstání v Budapešti, Čína – Velký skok vpřed – cíl překonat
zaostalost, socializace; 1960 Rok Afriky – většina Afrických zemí získala nezávislost, Sinajská válka 56,
– 60-75 – začátek tzv. 3.průmyslové revoluce = počítačové, napětí ve střední a východní
Evropě, vláda Brežněva, kulturní revoluce v Číně, zavraždění Kennedyho 63, vstup USA
do Vietnamu, vesmírný program USA od 61, SALT 1 72– o omezení raketové obrany,
Šestidenní válka 67, válka Jomkippurská 73, Kubánská krize 62
– 75-současnost – oživení ekonomického růstu, modernizace, rozpad sovětského bloku, 79
SALT 2, 78 Ruská invaze do Afghánistánu, období perestrojky(Gorbačov)85-91, rozpad
sovětského bloku, Kambodža 75-79 hrůzovláda Rudých Khmerů,
Literatura:
Luňák Petr: Dějiny poválečné doby
Kuklík Jan: Dějiny 20.století
Rok Jaroslav: Berlín – průsečík světové politiky
Pavlíček Jaromír – Bezprostřední výsledky a důsledky 2.světové války